Kvalitu můžeme sledovat hned z několika úhlů pohledu. Rozlišujeme kvalitu z vnitřního pohledu
(sebehodnocení) a z vnějšího pohledu (externí hodnocení). Dále se také kvalita sleduje z pohledu aktérů
zapojených do vzdělávání (žáci, rodiče, učitelé, management, zřizovatelé, zaměstnavatelé apod.). Z časového
hlediska můžeme hodnotit vzdělávací proces (průběh vzdělávání) nebo jeho výsledky. V neposlední řadě se rozlišuje
sledování kvality na národní a mezinárodní úrovni.
Přes různé přístupy k zajišťování kvality a následně k jejímu hodnocení je nutné si přiznat, že žádné z nich neposkytuje komplexní a nestranný pohled na tak osobní věc, jako je vzdělávání.
Jak sledujeme kvalitu odborného vzdělávání ve školách v České republice?
V českém vzdělávacím systému je národní autoritou pro externí hodnocení a kontrolu kvality a efektivity počátečního vzdělávání Česká školní inspekce. MŠMT každoročně schvalovalo tzv. Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na příslušný školní rok. Od roku 2016 lze hovořit o tzv. Kvalitní škole, která používá sledování kvality pomocí kritérií seskupených do šesti základních oblastí v modifikacích od mateřských škol po vyšší odborné školy. Kombinuje se zde přístup interního a externího hodnocení, a to na čtyřstupňové hodnoticí škále v úrovních výborná, očekávaná, vyžadující zlepšení a nevyhovující.
Jak sledujeme kvalitu odborného vzdělávání v širším kontextu, vč. mezinárodního pohledu?
Na úrovni regionů nebo států se již dlouhodobě sledují statistická data typu dosažené vzdělání, nezaměstnanost nebo se provádí cílená šetření s odstupem několika let po dokončení vzdělání. Od roku 2010 sledujeme a poskytujeme data z tzv. Ukazatelů kvality.
