Evropský rámec kvalifikací (EQF) společně s národními rámci kvalifikací (NQF) dlouhodobě budují důvěru v kvalifikace napříč evropskými zeměmi a vzdělávacími systémy. Podle stručné zprávy Cedefopu najdeme v mnoha zemích plně funkční rámce kvalifikací, které jsou pevně zakotveny ve vzdělávacích systémech. Národní databáze se nicméně do značné míry liší ve využívání výsledků učení, v přiřazování úrovní EQF/NQF, míře interoperability (tj. schopnosti systémů vzájemně spolupracovat) i dostupnosti v jiném než národním jazyce. Jakým směrem se vývoj v oblasti NQF ubírá?
Úrovně národních rámců kvalifikací a EQFPodle Cedefopu v současnosti inovuje své kvalifikační rámce 39
evropských zemí. Zvláštní pozornost je přitom věnována transparentnosti. Poskytováním jednotných informací o
kvalifikacích chtějí země lépe oslovovat cílové skupiny doma i v zahraničí. Mění se i složení národních kvalifikačních
rámců. Zatímco většina rámců obsahuje národně uznávané formální kvalifikace z odborného vzdělávání a přípravy,
všeobecného vzdělávání, vysokoškolského vzdělávání a vzdělávání dospělých, v posledních letech začínají zohledňovat
také kvalifikace získávané jinde a pomáhají validovat a uznávat neformální a informální učení. O přínosu rámců
kvalifikací pro různé skupiny uživatelů evropské země současně sbírají důkazy prostřednictvím studií
(více na stránkách Cedefopu).
Pro 33 zemí pokračuje úkol označovat úroveň EQF/NQF u kvalifikací v jejich databázích, na diplomech, certifikátech i
dodatcích Europassu. Například Dánsko, Estonsko, Polsko a Slovinsko se rozhodly uvádět úrovně kvalifikací
registrovaných v národním rámci u všech nově vydaných certifikátů a diplomů.Ústředním procesem zavádění Evropského
rámce kvalifikací bylo od samého počátku navázání úrovní národních kvalifikací na jeho úrovně. Tímto způsobem své
národní rámce s EQF propojilo 36 zemí. Většina z nich své rámce certifikovala ve vztahu k „boloňskému rámci“ pro
vysokoškolské vzdělávání (QF-EHEA). Kombinování těchto dvou rámců se tak stalo normou.
Výsledky učení – klíč k porovnání kvalifikací
Kromě označování kvalifikací úrovněmi jsou v posledním desetiletí čím dál častěji kvalifikace popisovány s pomocí výsledků učení. Výsledky učení vyjadřují, co by lidé měli znát, být schopni vykonávat a čemu rozumí po dokončení vzdělávacího programu či po získání kvalifikace. Jsou proto základem pro porovnatelnost kvalifikací a jejich důvěryhodnost. Mapováním výsledků učení kvalifikací, jejich podobnostmi a odlišnostmi, se zabývá Cedefop.
Společný jazyk v podobě navázání národních rámců kvalifikací na EQF a používání výsledků učení v popisu kvalifikací přinesl mnoha zemím výhody, jako např. vyrovnání vysokoškolského všeobecného a oborného vzdělávání v Německu, konzistentnost profesních předpisů ve Švýcarsku či vnímání národního rámce jako záruky kvality ve Skotsku.
Komplexní přístup k národním rámcům
Mnoho zemí usiluje o to, komplexně pojmout složení svých národních rámců. Rámce tak budou čím dál častěji zahrnovat kupříkladu kvalifikace získané u soukromých poskytovatelů, sektorů, podniků či mezinárodních orgánů. Země jako Kypr, Estonsko, Černá Hora, Slovensko, Turecko či Slovinsko již do svých rámců zahrnuly regulované kvalifikace získané mimo formální vzdělávání a přípravu. Vzrostl také počet zemí, které zpřístupnily své rámce pro kvalifikace neregulované na národní úrovni (od roku 2019 se k nim přidalo Dánsko, Francie, Nizozemsko, Rakousko, Polsko, Slovinsko, Švédsko a Skotsko).
Itálie zhmotnila snahy o komplexně pojatý rámec kvalifikací v Atlasu práce a kvalifikací, který zahrnuje na 4000 regionálních odborných kvalifikací. Finsko zase začalo přiřazovat úrovně kompetenčním modulům, které jsou srovnatelné s kvalifikací nebo její částí, a v letošním roce zařadilo nově vzniklé kompetenční moduly do finského rámce kvalifikací. V Rakousku přiřazují od minulého roku úrovně také legálně neregulovaným kvalifikacím, získaným například v rámci vzdělávání dospělých, celoživotního učení či práce s mládeží. V souvislosti s tím vzniklo 6 středisek NQF, kde mohou poskytovatelé kvalifikací asistovaně zažádat o přidání kvalifikace do národního rámce kvalifikací.
V návaznosti na potřeby prohlubovat dovednosti a získávat nové se evropské země zajímají o tzv. microcredentials, tedy certifikované jednotlivé výsledky učení a zkušenosti získané prostřednictvím jak formálního, tak neformálního či informálního učení. Úroveň těchto kvalifikací posuzuje v Dánsku na žádost poskytovatelů Dánská akreditační instituce s cílem podpořit transparentnost a kvalitu a zpřístupnit držitelům těchto kvalifikací cestu do formálního systému.
Začlenění neformálního a informálního učení
Mezi lety 2010 a 2018 vzrostl ze 12 na 31 počet zemí, které nějakým způsobem navázaly neformální a informální učení na své rámce kvalifikací. Podle vyhodnocení doporučení z roku 2012 například vyvinulo Vlámsko rámec pro zajištění kvality vzdělávacích kurzů, které vedou k získání profesní kvalifikace. Lidé, kteří prošli takovýmto kurzem nebo procesem uznání odpovídajícího učení, disponují díky tomu stejnou sadou dovedností.
Podle zprávy o validaci neformálního a informálního učení za rok 2018 mohou být kvalifikace z národních rámců získány procesem validace a uznávání ve 25 zemích. Ve Francii a Lucembursku je například možné validací a uznáváním neformálního a informálního učení získat všechny kvalifikace kromě všeobecné maturity. Ve 13 zemích je získání kvalifikace nebo její části také možné prostřednictvím aktérů trhu práce s právem certifikace – poskytovatelů vzdělávání, služeb zaměstnanosti (např. úřadů práce) či průmyslových, obchodních a řemeslných komor.
Zaostřeno na vysokoškolské vzdělávání
Poptávka pracovního trhu po vysoce kvalifikovaných specialistech zahrnuje kromě vysokoškolských titulů čím dál více i odborné dovednosti na vysokoškolské úrovni a certifikace pro kvalifikované zaměstnance. Související programy a kvalifikace jsou však obvykle nabízeny mimo oblast formálního vzdělávání a přípravy a jejich nabídka je heterogenní, fragmentovaná a netransparentní. Z toho důvodu pokračuje debata o odborném vzdělávání a přípravě na úrovni 5–8 Evropského rámce kvalifikací. Německo se například v letošním roce rozhodlo podpořit rovnocennost akademického a odborného vysokoškolského vzdělávání tím, že jim přiřadilo stejné úrovně národního rámce kvalifikací.
Výhledy do budoucna
Rok 2020 představuje v historii národních rámců kvalifikací významný milník. Evropské země napojily své národní databáze na nový portál Europass, který se tak stal hlavní platformou Evropské unie pro informace o kvalifikacích a přístupovým místem ke kvalifikacím obsažených v národních rámcích kvalifikací. Kromě většího propojení národních databází a přístupu k popisům kvalifikací pro všechny nabídne Europass řadu doplňujících služeb, z nichž budou mít užitek uživatelé hledající pracovní a vzdělávací příležitosti v zahraničí.
Evropské země budou i nadále rozšiřovat a přizpůsobovat své databáze. Lze očekávat, že do svých národních rámců zahrnou nové kvalifikace, části kvalifikací i tzv. microcredentials. Cedefop předpokládá, že země budou sjednocovat výsledky formálního, neformálního a informálního učení, včetně dílčích výsledků učení. Tím se stane nabídka učení flexibilnější, bude odrážet poptávku učících se po kratších a cílenějších online kurzech a otevře se tak cesta pro validaci a uznávání neformálního a informálního učení. Kromě toho evropské země čekají takové výzvy jako zapojit podniky a ekonomické sektory do vývoje národních rámců kvalifikací, dohodnout se na postupu pro výměnu informací a přiřazování úrovní k mezinárodním kvalifikacím či vyvíjet stávající i nové evropské nástroje.
Připravila Aneta Vencovská
Briefing note: NQF developments 2019 [online]. Cedefop, September 2020 [cit. 2020-11-24]. Dostupné z: https://www.cedefop.europa.eu/en/publications-and-resources/publications/9150