Procesu zavádění EQF se účastní 36 států Evropy, z nichž většina zemí již své národní rámce vytvořila a představila přiřazení jejich úrovní k EQF v Poradní skupině EQF při Evropské komisi. V současnosti (květen 2015) zbývá ještě sedm států (LI, TK, SK, SE, ES, FI, FYROM), které plánují přiřadit k EQF své národní rámce kvalifikací. Většina z nich představí své přiřazovací zprávy letos či počátkem roku příštího. Dále se od několika států očekává, že poskytnou vysvětlení nejasností či nesrovnalostí ve svých zprávách. Mezi tyto země s podmínečně přijatými zprávy patří například Rumunsko, Řecko či Bulharsko. Také Česká republika se ještě nevyjádřila k připomínkám, které zaslala k přiřazovací zprávě Poradní skupina EQF, a proto její zpráva není zveřejněna na portálu EQF (https://ec.europa.eu/ploteus/search/site?f[0]=im_field_entity_type%3A97# )
Mezi země, které nedávno představily svůj národní rámec kvalifikací (NRK), patří Maďarsko. Jeho přiřazovací zpráva byla přijata bez výhrad a s uznáním. Celkově se dá říci, že přiřazovací zprávy jsou stále kvalitněji zpracované, neboť státy se učí ze zkušeností ostatních.
Zároveň již dochází k tzv. druhému kolu přiřazování, a to proto, že proces přiřazení není vlastně nikdy uzavřen. Pakliže má zpráva vypovídat pravdivě o situaci ve vzdělávacím systému, musí pravidelně procházet aktualizací a úpravami. Rámce i zprávy musí reagovat na měnící se podmínky a situaci, a to nejen v domácím prostředí. Příkladem země, která již takovou revizí svého rámce a přiřazovací zprávy prošla, je Estonsko. Také tato aktualizovaná zpráva byla přijata Poradní skupinou velmi dobře. Předpokládaným intervalem pro představení revize zprávy je zhruba pět let.
Avšak i nadále zůstává otázka, do jaké míry přiřazovací zprávy spíše plní svá zadání a očekávání, aniž by odrážely skutečnou roli rámců kvalifikací ve vzdělávání a přípravě. Přestože státy uvádějí, že podstatné pro vytváření popisů kvalifikací a kurikulárních dokumentů i pro ověřování a hodnocení je to, co jedinec zná, co umí a je schopen vykonávat, existuje důvodná obava, že skutečné zavádění konceptu výsledků učení je pomalé a prosazuje se s obtížemi.
Právě na skutečnou roli národních rámců kvalifikací a jejich dopad na modernizaci a inovaci ve vzdělávání se zaměří další kolo přiřazovacího procesu, a to včetně jejich vlivu na plnění hlavních cílů EQF, což je transparentnost, srovnávání a přenositelnost kvalifikací, rozvoj celoživotního učení, zvýšení mobility, zaměstnatelnosti a sociální integrace. V tomto druhém kole se také plánuje větší zapojení členů PS EQF při vzájemných návštěvách a posouzeních.
Milada Stalker