Tímto prvním kolem proces přiřazování nekončí, protože pokud má být zaručena aktuálnost a relevance EQF a národních rámců kvalifikací, musí být také zaručen jejich kontinuální vývoj. To vyplývá i z evaluačního šetření EQF, které proběhlo v r. 2013. Přiřazovací (referenční) zprávy musí pravidelně procházet přezkumem a revizemi, aby byla zachována a zlepšována transparentnost a důvěryhodnost EQF.
Z výše uvedených důvodů projednala v r. 2014 Poradní skupina EQF zprávu, která jednak shrnuje dosavadní zkušenosti a jednak se zabývá další etapou přiřazování.
Zpráva konstatuje, že přiřazovací proces v zásadě plní záměry stanovené v doporučení o zavedení EQF, tzn., že státy podnikají kroky k větší transparentnosti svých vzdělávacích a kvalifikačních systémů tím, že vytváří národní rámce kvalifikací a důraz kladou na výsledky učení.
Také z ní ale vyplývá, že proces se potýká s řadou problémů. Mezi ně patří nedokončenost některých rámců, kdy chybí uvedení jasné představy dalšího vývoje. Dále je to absence některých důležitých informací v přiřazovacích zprávách, např. není často jasné, jaká návaznost existuje mezi deskriptory rámce kvalifikací a popisem výsledků učení v konkrétních kvalifikacích. Často ani není jasné, jaké kvalifikace jsou přiřazeny. Problematické také bývá přesvědčivé popsání zajišťování kvality, zejména pokud se týče podpory zavádění pojetí vzdělávání a učení, jež je založené na výsledcích učení. Nejlepším způsobem, jak tyto nedostatky ve zprávách odstranit, je uvést přesvědčivé důkazy, tj. konkrétní příklady, jak je dané kritérium plněno v praxi. Problémem také zůstává neschopnost zemí se vypořádat s připomínkami a otázkami, které byly vzneseny při představování zprávy před Poradní skupinou EQF. Zhruba osm zemí (mezi nimi i Česká republika) na ně dosud neodpovědělo, a proto zprávy nemohou být zveřejněny na portálu EQF. Poněkud nejasná bývají také ve zprávách vyjádření, kdy a jakým způsobem bude plněn závazek uvádět na všech nových osvědčeních a diplomech a na dokumentech Europassu odkaz na úroveň EQF.
Pokud se týče otázek kolem přiřazování konkrétních kvalifikací, diskusi vyprovokovalo přiřazení tzv. „leaving certificates“ (tedy kvalifikací ukončujících sekundární vzdělávání) v Nizozemí (v prvním návrhu byla zkouška VWO přiřazena na úroveň odpovídající 5 EQF) a v Portugalsku, kde naopak přiřadili všeobecnou zkoušku umožňující postup do vysokoškolského vzdělávání na úroveň 3 EQF. Nejednotný názor a přístup panuje také v případě mistrovských zkoušek či tzv. krátkých cyklech vysokoškolského vzdělávání.
Některé státy spojily referenční (EQF) a sebe-certifikační (QF EHEA) procesy v jeden a představily společnou zprávu. Jiné oba procesy oddělují, přičemž míra srozumitelnosti a provázanosti se liší. Zejména často chybí vysvětlení, jak jsou podsystémy (všeobecné, odborné, vysokoškolské vzdělávání) navzájem prostupné.
Národní rámce kvalifikací mají zahrnovat co nejširší záběr kvalifikací, většinou však zatím obsahují pouze kvalifikace z formálního vzdělávání.
Návrhy na zlepšení kvality a transparentnosti národních přiřazovacích zpráv
Budoucí zprávy musí obsahovat hlubší vysvětlení, jak se využívá pojetí výsledků učení, tedy jak konzistentní je jejich aplikace v různých oblastech vzdělávání, zda to má vliv na prostupnost vzdělávacího systému a zda se využívají při hodnocení a při zajišťování kvality.
Autoři této hodnotící zprávy navrhují, aby se Poradní skupina EQF věnovala vypracování metodického návodu, jak používat konzistentně výsledky učení.
Do referenčního procesu by měly být zapojeny centra ENIC/NARIC, neboť jsou to důležité orgány uznávající zahraniční kvalifikace.
Důležité v příštím referenčním procesu také bude, jak se státy postaví k připomínkám, které dostaly či dostanou k přiřazovací zprávě od Poradní skupiny EQF, tzn., že by státy měly brát připomínky vážně a měly by na ně reagovat v řádu měsíců. Pro řešení těch připomínek, na které nelze reagovat okamžitě, by měl být nastaven harmonogram jejich postupného vypořádání.
Aby mohl referenční proces splnit svůj účel, musí být zveřejněny referenční zprávy na portálu EQF, kde si zájemci z Evropy i ostatních států světa mohou zjistit, jak se národní úrovně kvalifikací vztahují k úrovním EQF. Proto autoři zprávy navrhují, že zpráva by měla být na portálu EQF zveřejněna do půl roku od představení v Poradní skupině EQF a měla by být doplněna sdělením, jak byly připomínky vypořádány, případně jaký existuje harmonogram jejich vypořádání. Zpráva by také měla být doprovozena napojením národní databáze (národních databází) kvalifikací na vyhledávač portálu EQF (viz https://ec.europa.eu/ploteus/en ).
Vzhledem k tomu, že kvalifikační systém prochází ze společenských i ekonomických důvodů neustále vývojem, musí být též přiřazovací zprávy pravidelně revidovány, aby odrážely proběhlé změny. Tato zpráva navrhuje, aby revidované přiřazovací zprávy byly prezentovány před PS EQF každých pět let.
Pro lepší vzájemné porozumění a pro hledání možných cest spolupráce zpráva doporučuje organizovat tzv. peer learning activities, tj. setkávání a diskuse odborníků nad specifickými otázkami (např. kvalifikace mistra řemesla, kvalifikace odpovídající úrovni 6 EQF, metodika zařazování kvalifikací do úrovní atd.).