Hlavním účelem definice výsledků učení je popsat měřitelným způsobem úspěšný pracovní výkon, pokud jde o dovednosti, znalosti a postoje. Výsledky učení dále slouží jako základ k sestavování osnov a vzdělávacích programů, které splňují požadavky trhu práce, posuzují zvláštní způsobilosti a porovnávají profesní certifikáty v mezinárodním měřítku. Na přípravě definování výsledků učení se podílejí pracovní skupiny, které jsou složeny z expertů v daném profesním odvětví, tj. zaměstnavatelé, vzdělavatelé a jiní odborníci na danou profesní oblast.
Proces samotné definice výsledků učení zahrnuje: mapování profesních oblastí včetně profesních kvalifikací na základě mezinárodní klasifikace povolání z roku 2008 (ISCO-08), dále jsou vyspecifikovány pracovní postupy pro specifickou odbornou způsobilost, tj. povinné kompetence, popisují indikátory, které určují žádoucí pracovní výkon z hlediska dovedností, znalostí a postojí. V neposlední řadě se taktéž na základě výsledků učení definuje úroveň v rámci Estonského kvalifikačního rámce (viz obr.).
ESTONSKÝ KVALIFIKAČNÍ RÁMEC
PŘÍKLAD – VODOHOSPODÁŘSKÝ TECHNIK (ESTQF 4)
V rámci profesní kvalifikace – v tomto případě – vodohospodářský technik jsou nejprve uvedeny soubory jednotlivých povinných kompetencí, které jsou následně rozvedeny do samostatných úkolů, které uchazeč demonstruje:
Kompetence: Instalace vodovodů a kanalizací v budově.
- měření a řezání potrubí
- montáž a instalace potrubí
- tvorba průchodky potrubí
- provádění izolačních prací
- instalace sanitární techniky, domácích spotřebičů, vybavení bazénů atd.
Mezi klíčové otázky, které jsou pokládány při definici výsledků učení, patří především:
co konkrétního požadujeme od daného člověka, aby byl schopný úspěšně vykonávat danou profesi, jaké znalosti, schopnosti a dovednosti musí prokázat, jakým způsobem má prokázat, že disponuje uvedenými kompetencemi, a co uznáme jako „důkaz“ toho, že student požadované úrovně či výsledku skutečně dosáhl. Jinými slovy jsou hledány odpovědi na otázky: „Co? Jak? V jakém kontextu? Kde? S čím?“
Obecné zásady psaní výsledků učení vychází především z aktivit či úkolů, které daná profese obsahuje. Důležité je, aby byly přesně popsány očekávané dovednosti, znalosti a postoje v dané profesi, musí být měřitelné a hodnotitelné a zaměřené na konkrétní pracovní činnost. Taktéž je zásadní, aby jednotlivé výstupy byly realistické a proveditelné v dané časové lhůtě.
Z hlediska vlastního určení výsledků učení je doporučeno, aby byly nejdříve identifikovány nejdůležitější úkoly (asi 3-6 úkolů), které by měl uchazeč splnit. Zde je zásadní, aby všechny úkoly byly měřitelné.
Při formulování je v Estonsku využívání tzv. taxonomie výchovných cílů (Bloomova taxanomie), která je hodnocením rozdílných cílů a dovedností, jež nastavili učitelé pro studenty (vzdělávací cíle).
Doporučení, jak psát výsledky učení: určení nejdůležitějších úkolů, zpracování 3-6 výsledků učení (všechny musí být měřitelné), použití formulací při definici: „Dělá co, jak, v jakém kontextu“ – začít větu slovesem, využití Bloomovy taxanomie kognitivních schopností. Při určení výsledků učení by věta měla začínat aktivním slovesem.
Příklad:
- Znalost/zapamatování: definujte, rozpoznejte
- Pochopení/porozumění: charakterizujte, popište, vysvětlete, identifikujte, seřaďte
- Aplikace: vyberte, demonstrujte, implementujte, proveďte
- Posouzení: posuďte, rozhodněte, ohodnoťte
- Vytvoření: sestavte, zorganizujte, zformulujte.
Při formulaci z hlediska „dělat co, v jakém kontextu“ začíná věta aktivním slovesem, následně je použito podstatné jméno, nebo přímý předmět slovesa, který definuje cíle, na něž je samotný výkon orientován, a ukazuje následně, v jakém kontextu je činnost prováděna.
Klíčové kompetence v celoživotním učení a výsledky učení
Klíčové kompetence i obecné dovednosti jsou v rámci celoživotního učení považovány za průřezové kompetence. V případě některých kvalifikací jsou integrovány do výsledků učení, ale v jiných jsou průřezové kompetence popisovány nezávisle.
Příklad:
- Je nakloněn spolupráci, podílí se na týmové práci, přizpůsobuje se týmu a je připraven učit se od ostatních.
- Rozvíjí své sociální a interpersonální kompetence a chová se způsobem, který podporuje vzájemnou interakci.
- Analyzuje silné a slabé stránky, hledá příležitosti pro svůj vlastní osobní rozvoj, podílí se na odborné přípravě.
- Respektuje požadavky na ochranu zdraví a na bezpečnost na pracovišti, bere v potaz životní prostředí.
Mezi zásadní výzvy, které byly v rámci definování výsledků učení v Estonsku zmiňovány, patří především otázky týkající se toho, jak efektivně popsat výkony, které jsou zásadní, významné a ověřitelné, jak se vyhnout tomu, aby byl popisován „ideál“, ale skutečně znalosti, dovednost a kompetence nutné k vykonávání dané profese, jak sestavit výsledky učení v různých kvalifikačních úrovních, jak představit minimální přijatelnou úroveň výkonu, kterou uchazeč musí předvést, jak „nediktovat“ obsah učebního plánu a v neposlední řadě, jak vyjít potřebám různých žáků.
Tereza Halouzková