Zpravodaj 11/2015

Učení založené na práci jako součást dalšího odborného vzdělávání a přípravy *  No tak jó, když jinak nedáte! *  Chránit investice do vzdělávání snižováním nadbytečné kvalifikace v EU *  Hodnota profesních kvalifikací podle NFER *  Výzkum literatury zabývající hodnotou profesních kvalifikací ve Spojeném království *  Nové přírůstky do Oxfordského slovníku *  Vyučování cizím jazykům v základních školách v Evropě v roce 2013

Zp1511a.pdf Zp1511a.pdf (1,94 MB)


Editorial

Díváte se na budovu Národního shromáždění v Gaborone, hlavním městě afrického státu Botswana. Do Ottova slovníku naučného nemá smysl nahlížet, protože Botswana dosáhla nezávislosti na Británii až v roce 1966. Prvním prezidentem se stal Seretse Khama. Botswana je demokratická republika, která se příliš neobjevuje ve zprávách, protože je sice stále ještě počítána mezi rozvojové země, funguje však normálně. Život v Botswaně popisují knihy zimbabwsko-britského spisovatele Alexandera McCall Smithe, publicisty a vysokoškolského pedagoga, který své vzdělání získal ve Skotsku a v Zimbabwe. Úvodní kniha série o  Madam Ramotswe se jmenuje První dámská detektivní kancelář (The No. 1 Ladies' Detective Agency) a je i s některými dalšími díly série k vypůjčení v knihovně. O Botswaně se zde však zmiňujeme proto, že v tomto čísle Zpravodaje je článek o vytvoření botswanského Národního rámce kvalifikací. Čerpali jsme z německého časopisu, i když botswanský NRK je zahrnut také v publikaci Cedefopu, která nese název Globální inventář regionálních a národních rámců kvalifikací (Global inventory of regional and national qualifications frameworks). Z toho vyplývá, že národní rámce kvalifikací nejsou evropskou specialitou. Výtah z inventáře vyjde jako příloha některého z příštích čísel Zpravodaje.

O nadbytečné kvalifikaci mladých lidí v Evropě jsme psali v říjnovém Zpravodaji, kdy jsme čerpali ze zprávy pro EurActiv. V tomto čísle se můžete seznámit s tím, jak problém nadbytečné kvalifikace osvětlují výsledky šetření Cedefopu. Ze šetření vyplývá, že mladí zaměstnanci, kteří mají vyšší vzdělání, než vyžaduje jejich pracovní místo, dostávají nižší plat a v některých případech jsou i diskriminováni. Ve srovnání míry nadbytečné kvalifikace mladých lidí ve věku 24–35 let ve všech 28 zemích EU je Česká republika s 34 % na čtvrtém místě za Spojeným královstvím a Chorvatskem (40 %) a Rakouskem (35 %).

Zatímco v Evropě se přepíná na letní čas, v USA se stejné opatření nazývá čas šetřící denní světlo (Daylight Saving Time – DST). Současný DST platí od roku 2005, kdy Kongres změnil jeho začátek z první neděle v dubnu na druhou neděli v březnu a konec z poslední neděle v říjnu na první neděli v listopadu. Časopis TIME uspořádal anketu mezi čtenáři, kteří si měli zvolit jednu ze tří možností: zachovat status quo, zrušit DST, zavést DST po celý rok. Více než tři pětiny čtenářů hlasovaly pro celoroční zavedení DST, o zbylé necelé dvě pětiny se podělily další dvě možnosti; návrh na zrušení DST měl o něco víc přívrženců, než bylo zastánců statusu quo.

Edward Morgan Forster (1879-1970), anglický novelista, který po studiích v Cambridge žil v Řecku a v Itálii, se o vzdělávání vyjádřil takto:

Dokud je vzdělávání spojeno s vyděláváním, dokud se do určitých zaměstnání nedostanete bez zkoušek, musí být tento zkouškový systém brán vážně. Kdyby se vynalezl jiný žebřík k pracovním místům, z takzvaného vzdělávání by se hodně ztratilo a člověk by nebyl ani o špetku hloupější. (As long as learning is connected with earning, as long as certain jobs can only be reached through exams, so long must we take this examination system seriously. If another ladder to employment was contrived, much so-called education would disappear, and no one would be a penny the stupider.)

Tak o tom tvrzení můžete ve volných chvílích přemýšlet!                                                                                                                            AK