Před 15 lety došlo k odchodu ředitele školy. Vztahy mezi vedením školy, zřizovatelem (MÚ Smržovka) a rodičovskou veřejností tehdy nebyly příliš dobré, i učitelský sbor měl své problémy. Školu převzal jako ředitel Mgr. Rudolf Soukup a během prázdnin musel školu zajistit personálně, neboť ji opustilo mnoho vyučujících. Nastoupila řada mladých lidí a město vycházelo škole vstříc. Škola se začala více prezentovat na veřejnosti, spolupracovat s městem i rodiči a všichni si postupně začali zvykat na jiný způsob práce školy. Sem spadají i počátky školní olympiády, která v současné době je velmi oblíbenou akcí v celém městě. Tímto byla nastartována nová éra školy.
Po sedmi letech, kdy Mgr. Rudolf Soukup odešel do důchodu, přebrala ředitelské místo Mgr. Renata Šípková a Mgr. Josef Šejbl pokračoval jako zástupce. Protože oba na škole působili již v předcházejících letech, zachovala se kontinuita vývoje školy. Vedení školy se dokázalo vypořádat například i s odchodem pěti učitelek na mateřskou dovolenou během jediného školního roku a školu dále rozvíjelo.
Rodičovská veřejnost v době, kdy již nefungovalo tzv. SRPŠ, založila vlastní spolek Rodičovské sdružení při ZŠ Smržovka. Iniciativa sdružení je přímo závislá na aktivitě rodičů a je zaměřena především na pořádáním kulturních akcí pro školní děti a pomoc s organizací školního plesu, který mimo jiné slouží k neformálnímu setkávání učitelů a rodičů. „Máme vlastní hospodaření, na začátku roku každá rodina, ne každé dítě, platí příspěvek. My ho pak použijeme na akci pro děti, kde vyděláme další peníze a nakonec škole přispíváme na nějakou její další činnost,“ říká předsedkyně RS. Zástupci sdružení se s vedením školy scházejí dle potřeby
Dlouhodobou tradicí je také vedení třídní kroniky. Ta se na konci roku v duplikátu spojí s kronikami všech tříd a vznikne školní kronika.
|
Přístupy tříd k této aktivitě jsou na různé úrovni. Někde lze vysledovat větší autonomii žáků, jinde je více řízena třídním učitelem a v některých případech se kronika píše až se značným zpožděním. V budoucnu by ředitelka ráda viděla průběžnou práci na kronice s větším podílem žáků jako spojovacího článku kolektivu. Zajímavě se k tomuto úkolu postavila 1. třída. Zatím ještě neumějí psát, tak si alespoň nalepili fotografie, dokreslili obrázky, popovídali si nad nimi a popis dopíší, až budou znát všechna písmenka.
Současnost školy
V současné době škola nabízí žákům základní vzdělávání zaměřené na jejich aktivní dovednosti, pomáhá žákům se specifickými poruchami učení a chování, vytváří vhodné podmínky pro nadané žáky, mimoškolní aktivity řízené vlastními učiteli a zapojuje se do mnohých projektů a soutěží. Aktivně rozvíjí spolupráci s rodiči i se širokou veřejností. Pracuje na budování dobrých vzájemných vztahů na principu důvěry a vzájemné spolupráce mezi všemi.
Pozitivně se na celkovém klimatu odrazilo zařazování kooperativních hodin. Na základě absolvovaných seminářů všichni učitelé znají teoretické základy kooperativních hodin. 90 % učitelů na 1. stupni a 50 % učitelů na 2. stupni umí připravit, zrealizovat a vyhodnotit hodinu s kooperativními prvky. Žákům tento způsob vyučování vyhovuje. Zařazování kooperativních hodin se zvýšilo o 50 % se vstupem do projektu „Školy v pohybu“. Učitelé se učí zavádět metody i jako dílčí cíle hodiny a své zkušenosti shromažďují ve společném učitelském portfoliu, které aktivně využívají, aby se dařilo zejména efektivně hospodařit s časem. Souběžně s tímto portfoliem si ještě každý vyučující vede své portfolio osobní. Pro úspěšné vedení kooperativních hodin a také dobré začlenění nových vyučujících byli dva členové sboru vyškoleni v mentoringu a lektorských dovednostech.
Své místo má ve škole také školní parlament. Ustavuje se vždy počátkem října na jeden školní rok a jeho činnost řídí výchovný poradce pro 2. stupeň, jenž také stanovuje a vyhodnocuje plán jeho činnosti. Členové parlamentu a jeho stanovy jsou zveřejněny na internetových stránkách školy. Protože je ve škole dobrá komunikace mezi žáky a učiteli, parlament se schází nepravidelně a poměrně méně často. Problémy se daří řešit aktuálně a většinou prostřednictvím třídního učitele.
Škola má bohaté zkušenosti s organizováním dlouhodobých projektů (Ekoden - aneb napříč třídami, Školní olympiáda, Harmonizační pobyt, Den otevřených dveří, školní časopis GEŠ, třídní kroniky, kronika školy, školní ples, ekologické projekty, spolupráce s kulturním střediskem apod.), čímž se škola stává také centrem kulturního dění města, které svou školu významně podporuje, zajímá se o dění v ní, sleduje vývoj a další strategie školy. Sám pan starosta se osobně účastní některých akcí jako třeba Olympiáda, Harmonizační pobyt, Den otevřených dveří. Vedení školy soustavně usiluje o další komplexní vzdělávání celého učitelského sboru především v oblasti kooperace, která je dominantním způsobem práce ve škole. Škola je zapojena do projektu „Praktický výcvik v posuzování kvality ve vzdělávání (Rozvoj lidských zdrojů – Opatření 3.1)“ a „Školy v pohybu“ http://www.skolyvpohybu.cz/.
V květnu proběhlo ve Smržovce setkání ředitelů škol Libereckého kraje, kteří jsou nebo byli zapojeni do projektu „Škola v pohybu“. Po seznámení se školou byli požádáni o názor a tipy, jak školu vylepšit, proběhl tzv. Patentový večer. Vedení školy totiž považuje za důležité, aby se na školu podíval někdo zvenčí, bez zaběhlých stereotypů. Získané názory vedení školy okomentovalo a pět nejzajímavějších námětů si vybralo k jejich realizaci. Za nejdůležitější škola považuje poznámku, že disponuje obrovským potenciálem, pokud jde o dovednosti a schopnosti učitelského sboru, které by měla využít a zhodnotit. Toto si samo vedení uvědomuje a jako svůj další cíl si do budoucna stanovilo vytvoření metodického centra s nabídkou týmového vzdělávání sboroven, to by mohlo mimo jiné nabízet materiály vytvořené učiteli k prodeji. Jako zdroj evaluace posloužila i závěrečná zpráva ředitelů z návštěvy. Vybírám: „Během prohlídky školy jsme potkávali děti, které zdravily. Rozvinuli jsme díky tomu debatu, zda se jedná o najaté herce, kteří jsou angažováni po dobu prohlídky. Nakonec jsme vypočítali, že to není finančně možné, a zařadili tuto skutečnost mezi klady školy. Během prohlídky jsme potkávali i učitele školy, kteří se před vedením neschovávali ve výklencích na chodbách, naopak bylo zřejmé, že své vedení rádi vidí, a prohodili spolu pár slov. Někteří vhodně doplnili informace vedení.“
Vize školy
V roce 2008 se škola začlenila do dvouletého projektu „Školy v pohybu“. V rámci projektu si společně pedagogové stanovili vizi školy, která formuluje konkrétní představu o podobě fungování školy v roce 2013. Vznikla na podkladě analýzy stavu školy, kterou provedl celý učitelský sbor v rámci semináře s cílem zjistit její silné a slabé stránky. K vyhodnocení výchozího stavu byly k dispozici i názory žáků a rodičů. Vizi si škola stanovila jako podklad pro strategický plán rozvoje.
Důležitým požadavkem pro stanovení vize bylo jednoznačné, konkrétní, věcné a srozumitelné pojmenování toho, čeho chtějí dosáhnout. (SMART = specifikovaný, přesně popsaný – Měřitelný – Atraktivní, adekvátní, aplikovatelný – Reálný, realizovatelný – Termínovaný). Hlavním úkolem bylo sjednocení názorů sboru i ostatních pracovníků na filosofii školy.
Následně je přepis jejich myšlenkové mapy, včetně poznámek.
1 Oblast výchovně vzdělávacího procesu
1.1 Vize
1.1.1 Ve větší míře dochází k implementaci interaktivních metod práce ve výuce.
1.1.2 Většina učitelů ovládá principy kooperativní výuky a budou je umět kvalitně používat.
Naučit to nově příchozí.
Neustále na sobě v tomto směru pracovat.
Učitelé mezi sebou spolupracují.
1.1.3 Učitelé začnou využívat systém portfólií ve svých hodinách.
1.1.4 Všichni učitelé 1. stupně používají slovní hodnocení.
1.2 Cíle
1.2.1 Všichni učitelé zpracovávají od ledna 2010 slovní hodnocení jako součást vysvědčení.
1.2.2 Všichni učitelé umí používat kooperativní učení jako komplexní metodu.
Podpora, motivace, kontrola ze strany vedení.
Šablony pro napsání hodin kooperativní výuky, nastavit standart.
Vysvětlit rodičům, co je princip kooperativního vyučování. Proč je učíme spolupráci, že nejde o hraní
1.2.3 Učitelé používají portfólia ve svých hodinách.
1.2.4 Zavést slovní hodnocení do života školy.
1.2.5 Učitelé používají systém portfólií ve svých hodinách.
1.3. Vzdělávání
1.3.1. Externí podpora
Slovní hodnocení
Workshop
Mentoring
Kooperativní výuka
Stáž
Mentoring
1.3.2 Interní podpora
Kooperativní výuka
Kritické myšlení
Týmování
PC vzdělávání
Vznikající předávání námětů a zkušeností
1.4 Budoucnost
1.4.1 Jít do hloubky v započatých tématech, pokračovat ve vzniku kooperativních hodin, prohloubit vzdělávání sboru ve znalostech kooperativních hodin, propracovat aktivity, které děláme.
1.4.2 Pracovat s novými lidmi.
1.4.3 Využívat písemně prezentační dovednosti, umět psát metodiku.
1.5 Co se podařilo
1.5.1 Lidé mají zájem o vzdělávání.
1.5.2 Už (teprve teď) jsme schopni připravit smysluplný ŠVP.
2 Oblast řízení
2.1. Vize
2.1.1 Maximalizovat efektivitu vzdělávání, kdy za minimálního úsilí škola dosahuje maximálního efektu.
Práce je rozdělena – využívat delegování.
Lidé více spolupracují.
2.1.2 Využívat systém hodnocení na základě jasných kritérií a finančních odměn.
2.1.3 Dávat o sobě víc vědět veřejnosti.
Píše se o nás, ale neřídíme to.
Vybudovali jsme si dobré jméno.
Rodiče i ostatní veřejnost o nás ví.
Tvorba třídních stránek, zveřejňování fotek na netu - rajče.
2.1.4 Škola si postupně buduje databázi školních projektů v písemné i elektronické formě.
2.2 Cíle
2.2.1 Vznikne archiv kooperativních hodin. Kooperativní hodiny budou v písemné i elektronické podobě.
Bude vytvořena jasná struktura kooperativní hodiny (přípravná část, realizační část, vyhodnocení, foto a videodokumentace).
Umět psát přípravy ve Wordu na PC, orientovat se na internetu.
Zaplatit pomocí šablon EU Peníze do škol – PC vzdělávání sboru.
2.2.2 Začlenění úkolů z realizačního plánu do systému hodnocení pracovníků a udělování mimořádných finančních odměn.
2.2.3 Učitelé užívají a zpracovávají při své práci portfolia, která vzdáleně sdílí s ostatními učiteli.
Nákup odborné literatury – rozšíření fondu učitelské knihovny.
2.2.4 Existuje systém hodnocení, který v sobě obsahuje odměňování úkolů z realizačního plánu.
2.3. Vzdělávání
2.3.1 Management – Modul B.
2.3.2 Harmonizační programy.
2.3.3 Seminář k portfóliu.
2.4. Budoucnost
2.4.1 ZŠ Smržovka = kooperativní škola.
2.4.2 Metodické středisko (spolupráce se Službou škole Mladá Boleslav).
2.4.3 Častější kontrolní (hospitační) činnost vedení školy.
2.4.4 Jedna škola = jeden tým.
Pozitivní atmosféra
Příjemné, bezpečné klima
Otevřené vztahy na všech úrovních
2.4.5 Zefektivnění práce v hodinách
Nezatěžovat učitele zbytečnostmi, musí mít dostatek prostoru pro dobrou přípravu.
3 Oblast týmové spolupráce a podpory klimatu školy
3.1 Vize
3.1.1 Zapojit učitele do společné práce na tvorbě portfólia z kooperativních hodin. Získat od nich jejich nápady a netradiční řešení.
3.1.2 Podněcovat pracovníky školy k práci na jejich (i společných) „přípravách“. Zvyšovat jejich sebevědomí tak, aby věřili, že tento způsob práce je v jejich silách.
3.2 Cíle
3.2.1 Učitelé spolupracují na plánování, přípravě a reflexi kooperativních hodin (poskytují si náměty a zpětnou vazbu, účastní se plánování, propojují témata a cíle různých předmětů).
3.2.2 Vznikají týmy vzájemné pomoci, které se vzájemně navštěvují v hodinách a poskytují zpětnou vazbu. Společně také vytváří přípravy kooperativních hodin.
3.3. Vzdělávání
3.3.1 Rafty
3.3.2 Harmonizační programy
3.3.3 Výjezdy učitelů
3.3.4 Zlepšení schůzek
Tripartita
Mentoring
4.1 Komunikace s rodiči
4.2 Rozhovory s pracovníky školy
4.3 Práce s žáky
4.4 Častější hospitace a následné rozbory
5 Budoucnost
Vytvořit metodické centrum pro ostatní školy.
6 Směřování školy
6.1 Nikdy nekončící vize: Efektivní škola pro všechny (po celý den), ve které je systém, kde probíhá efektivní práce, její pracovníci jsou méně unaveni a učitelé se věnují z drtivé většiny svému učitelskému poslání.
6.2 Zkvalitňování výuky pomocí inovativních metod a zkvalitňování nabídky pro veřejnost.
6.3 Udržení pozitivní atmosféry ve škole, kdy ve škole panuje vzájemná úcta, kdy se současní žáci i její absolventi do školy rádi vracejí.
Na základě této vize vznikl Akční plán školy, v němž je přesně popsáno, jak zajistit realizaci cílů, co je měřitelným cílem, jak se to projeví ve škole, interní a externí podpora a navržený termín plnění.