KIPR

Jaký je princip projektu KIPR?

Záměr nastavení principů rovnosti do vzdělávání vyžaduje zajištění rovných podmínek pro všechny žáky, včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Tuto skutečnost odrážejí strategické záměry ČR ve školství a související legislativní změny, které kladou zvýšené nároky na schopnost vzdělávacího systému poskytovat adekvátní podporu žákům ohroženým sociálním vyloučením, žákům z odlišného kulturního prostředí a žákům s dalšími speciálními vzdělávacími potřebami. Projekt se v souvislosti s tím zaměřuje na zvýšení kvality, provázanosti, srovnatelnosti a efektivity poradenských služeb. Nově připravený systém podpůrných opatření pro žáky, u kterých je třeba vyrovnat podmínky jejich vzdělávání, vychází ze zvýšení úrovně poradenské a intervenční péče poskytované ve spolupráci škol a školských poradenských zařízení (ŠPZ) s dalšími články vzdělávacího systému.

Jaké jsou cíle?

Projekt se v návaznosti na výše uvedené strategické cíle a změny vyplývající z úpravy právních předpisů zaměřuje na zvýšení kvality, provázanosti, srovnatelnosti a efektivity poradenských služeb a podpůrných opatření v podmínkách proinkluzivního vzdělávání, zvýšení úrovně poradenské a intervenční péče poskytované ve spolupráci školských poradenských zařízení (ŠPZ) se školami a dalšími zainteresovanými stranami ve vzdělávacím systému i za jeho hranicemi, a to zvláště ve vztahu k žákům ohroženým diskriminací a nerovným přístupem ke vzdělávání. Dílčí cíle projektu, které jsou prostředkem pro dosažení celkového cíle projektu, jsou souhrnně uvedeny v tabulce níže.

ID cíle	Popis cíle
1.	Zavést dokumenty, které budou nastavovat jednotná pravidla a sjednocovat praxi školských poradenských služeb ve všech jejich oblastech (personální, procedurální, diagnostické), popsat dobrou praxi intervenčních postupů a přibližovat poradenské služby evropským standardům (EuroPsy), v systému školských poradenských služeb v ČR.
2.	Zhodnotit, nakolik existující síť poradenských služeb takto nastaveným pravidlům odpovídá, zpracovat doporučení pro zřizovatele a vedení školských poradenskýchzařízení vyplývající ze zjištění projektu; vytvořit nástroj, kterým budou moci školská poradenská zařízení hodnotit parametry poskytovaných služeb
3.	Podpořit poradenská zařízení a vybrané školy v procesu poskytování podpůrných opatření podle přehledu podpůrných opatření (příloha vyhlášky ke vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami), a to zejména ve smyslu srovnatelnosti, odborné správnosti, úplnosti a evidenci podpůrných opatření v porovnání mezi navrhovateli, příjemci ve všech regionech v ČR
4.	Metodicky podporovat poskytování služeb o žáka s potřebou podpůrných opatření, napříč vzdělávacím systémem, zejména posílením odborné spolupráce mezi ŠPZ, ŠPP, školou a dalšími poskytovateli péče, rodinou, včetně podpory využívání případových konferencí a dalších vhodných forem komunikace.
5.	Rozšířit nabídku metod práce se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, s potřebou podpory z důvodů odlišné kultury nebo jiných životních podmínek, zejména podpořit využívání dynamických postupů, metod a nástrojů v práci pedagogických pracovníků.
6.	Podpořit funkčnost zaváděných revizních mechanismů v systému školských poradenských zařízení, ověřit procedurální funkčnost revizí po prvních dvou letech od jejich zavedení. Rozšiřovat odborné kompetence pracovníků revizního pracoviště, s využitím informací o realizaci podpůrných opatření v systému a prostřednictvím dalšího vzdělávání, posilovat jejich odbornou připravenost v oblasti práce s podpůrnými opatřeními.
7.	Identifikovat obtíže škol v naplňování podpůrných opatření, připravit metodickou podporu pro školy i školská zařízení; dále intervence u vybraných škol, kde bude vysoký počet žáků  s potřebou podpory z důvodů velkého počtu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, v kombinaci s faktory sociálního vyloučení a chudobou (spolupráce s Agenturou pro sociální  začleňování i s projektem KAP).
8.	Komparativním způsobem porovnat požadavky na podpůrná opatření u žáků z kulturně odlišného prostředí a u žáků s jinými druhy speciálních vzdělávacích potřeb, ve vztahu k poskytovaným podpůrným opatřením; poznatky analyticky zpracovat a předat školám.
9.	Posílit kompetence pedagogů nezbytné k poskytování podpůrných opatření a následné intervenci zvláště pro žáky s poruchami chování, s poruchami komunikačníchdovedností, s nedostatečnou přípravou na školní vzdělávání, při předcházení školnímu neprospěchu žáků, žáků s PAS; při vzdělávání žáků neslyšících; ověřit vybrané nové formy pedagogické podpory ve vztahu k těmto žákům.
10.	Ověřit systém supervize ve školském a školním poradenství, podpořit zavedení tohoto systému provázáním s programy DVPP.

Jak toho dosáhne?

Konkrétními kroky pro dosažení výše uvedených cílů jsou zejména: ověření a implementace jednotných pravidel školských poradenských služeb, identifikace a popis intervenčních postupů, doplnění metodické výbavy pro intervence v poradenství, podpora zavádění revizního pracoviště, podpora využití nových forem práce v poradenských službách – ověření případových konferencí a definování podmínek supervize ve školských poradenských službách. Dále metodické vedení při včasné identifikaci podpůrných opatření, úprava v systému evidence, výkaznictví a vedení dokumentace poradenských služeb, úprava v nastavení spolupráce škol, školních poradenských pracovišť, školských poradenských zařízení a dalších partnerů (rodin, zřizovatelů ŠPZ, orgánů sociálně právní ochrany dětí, nestátních neziskových organizací), vzdělávání poradenských pracovníků, pedagogů a vedení škol a školských zařízení v programech DVPP zaměřených uvedená témata a principy.

Jaké jsou cílové skupiny?

Cílovými skupinami jsou děti a žáci, pedagogičtí pracovníci mateřských škol, základních škol, středních škol, VOŠ, pracovníci školských poradenských zařízení, vedoucí pracovníci škol a školských zařízení, pracovníci organizací působících ve vzdělávání, výzkumu a poradenství, zaměstnanci veřejné správy a zřizovatelů škol působící ve vzdělávací politice, studenti VŠ (budoucí pedagogičtí pracovníci) a veřejnost. Je předpokládáno ovlivnění práce celé sítě ŠPZ, kdy očekáváme zapojení většiny těchto zařízení (PPP, SPC), a dále vybraných škol ve spolupráci s projektem KAP a Úřadem vlády ČR (Agenturou pro sociální začleňování).

Jak dlouho projekt potvá a jaký je předpokládaný rozpočet?

Plánovaná doba trvání individuálního projektu systémového (IPs) je 36 měsíců. Předpokládaný termín zahájení realizace je 1. 3. 2016, předpokládaný termín ukončení projektu je 1. 3. 2019. Charta předpokládá rozpočet ve výši 149 990 000 Kč. Realizátorem projektu je Národní ústav pro vzdělávání (NÚV).