„Dopadem zavedení nové závěrečné zkoušky je objektivita jejích výsledků. Fakt, že jsou výsledky závěrečné zkoušky srovnatelné napříč všemi školami, zvyšuje prestiž závěrečné zkoušky a zvyšuje i možnost uplatnění absolventů. Vliv na to má také skutečnost, že při tvorbě jednotných zadání spolupracují autorské týmy se zaměstnavateli.
Společenský a technický vývoj je natolik dynamický, že vyžaduje neustálou aktualizaci témat závěrečných zkoušek. Považuji proto za důležité, aby stále probíhala jejich evaluace, i když to slovo nerad používám - stalo se ve veřejnosti skoro sprostým slovem -, ale nenapadá mě nic lepšího. Jen díky tomu ale bude nová závěrečná zkouška i v budoucnu zaručovat kvalitu vzdělávání na učilištích. Je důležité nejenom pokračovat v obměně témat, ale bude probíhat také vzdělávání učitelů a tvůrců jednotných zadání, ve větší míře by se také měly při závěrečných zkouškách využívat informační technologie.
Na druhou stranu nová závěrečná zkouška by neměla být pro absolventy něčím konečným. Mám teď na mysli mistrovské zkoušky, které by měly dát absolventům perspektivu, že jejich vzdělávání nekončí výučním listem, že v něm mohou pokračovat a po mistrovské zkoušce dosáhnout třeba úrovně profesního bakaláře. Takovou perspektivu je potřeba mladým lidem dát do života, uvidí tím lépe také smysl vzdělávání. Chtěl bych vám, účastníkům konference, popřát, aby lidé závěrečným zkouškám na vašich školách věřili a říkali: „Ano, ty zkoušky jsou dobré.“
„Nová závěrečná zkouška je inovativním projektem,“
zaznělo na konferenci NZZ_2 z úst vedoucího Oddělení koncepce vzdělávací soustavy MŠMT Jaromíra Krejčího. „Nová závěrečná zkouška je prvkem, který sjednotil výstupní parametry jednotlivých absolventů tak, aby jak školy samotné, tak budoucí zaměstnavatelé měli větší pocit jistoty, že skutečně daný obor žákům k něčemu byl. Ve srovnání s maturitní zkouškou byl proces přípravy nové závěrečné zkoušky mnohem méně konfliktní, protože školy byly přímými spolupracovníky. Aniž bych chtěl nějak devalvovat maturitu, byl koncept NZZ v některých aspektech i propracovanější. Samozřejmě musíme brát v úvahu rozdíly – maturitní zkouška je orientovaná na společný všeobecný základ učiva, závěrečná zkouška má naopak těžiště v odborném profilu.
Hlavní předností tohoto projektu je tedy komunikativnost, ale vyzdvihnout bych chtěl i dobré vedení autorských týmů. Významná je i spolupráce s budoucími zaměstnavateli. Je zřejmé, že škola nemůže žáka připravit na všechna neočekávaná úskalí praxe, ale velmi si vážím toho, že Hospodářská komora byla významným partnerem, který se zasloužil o to, že závěrečné zkoušky jsou sladěny s potřebami zaměstnavatelů. Tím tato zkouška získává na vážnosti a přitažlivosti pro žáky i samotné zaměstnavatele. Velký rozdíl oproti maturitám je také v tom, že úlohy, které jsou zadávány (s výjimkou písemných zkoušek) jsou žákům předem známé a mohou se na ně připravit. Takže nebylo potřeba vytvářet tak složité mechanismy k zajištění jednotných zadání proti úniku informací. S tím souvisejí také nižší náklady. Pro udržitelnost tohoto systému plánujeme výdaje ze státního rozpočtu zhruba 7 až 8 milionů ročně, což je proti maturitě podstatný rozdíl. Také bych chtěl podtrhnout, že v naší české kotlině se dokázalo asi 90 % škol dobrovolně připoutat k tomuto projektu. To, že se podařilo sjednotit pohled centra a škol je evidentní úspěch.
Co z toho vyplývá do budoucna. V pátek 13. února Poslanecká sněmovna odhlasovala přijetí novely školského zákona, ve které je prvek nových závěrečných zkoušek obsažen. Je pozoruhodné, že stačilo změnit vlastně jen jeden paragraf, kde se říká, že škola využívá jednotného zadání, které zpřístupňuje MŠMT nebo jím pověřená organizace, a že je škola povinná zabezpečit zadání proti zneužití. Předpokládáme, že zákon projde Senátem a bude podepsán prezidentem během několika týdnů. Proto tato úprava platí už pro červnový termín závěrečných zkoušek. V případě, že by byl nějaký problém ve školách, které se ještě s jednotným zadáním neseznámily, tak zaručuji, že NÚV bude nápomocen potíže řešit.
Naším cílem a přáním je, aby se završením legislativního procesu celý systém dále stabilizoval. Přeji sobě i vám na školách, aby nová závěrečná zkouška dobře fungovala a dovolte mi poděkovat jak pracovníkům projektu, tak všem, kteří se na přípravě jednotných zadání podíleli – editorům, autorům, a také uživatelům tohoto systému.“
