Většina jednotných zadání už bude také odpovídat obsahu rámcových vzdělávacích
programů. Od školního roku 2014/15 by použití jednotného zadání mělo být povinné pro všechny školy.
Reformu závěrečných zkoušek má na starosti Národní ústav pro vzdělávání a finančně na ni přispívá Evropský sociální
fond v rámci projektu MŠMT Nová závěrečná zkouška 2.
Jak proběhly závěrečné zkoušky v minulém školním roce
Oproti roku 2011/2012 opět vzrostl počet škol, které dobrovolně využily jednotné zadání při svých závěrečných zkouškách. O 33 procentních bodů se zvýšila účast škol u oborů vzdělání kategorie E, ve kterých se většinou učí žáci s handicapy. U učebních oborů kategorie H se podíl škol, které přijaly jednotné zadání, zvýšil o 5 procentních bodů.
Zájem o novou závěrečnou zkoušku v roce 2011/2012:
- 344 škol (80,6 %) s tříletými učebními obory kategorie H
- 83 škol (61 %) s obory kategorie E, ve kterých je cca 70% žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
- Celkem letos skládalo novou závěrečnou zkoušku 24 990 žáků, z toho 23 321 v oborech kategorie H a 1 669 v oborech kategorie E.
Sjednocení má smysl i pro učební obory, kde převládají žáci s handicapy
U učebních oborů kategorie E, do nichž chodí převážně žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, se závěrečné zkoušky začaly sjednocovat teprve od školního roku 2010/11, kdy byla vytvořena jednotná zadání pro 25 oborů, letos už to bylo pro 52 oborů. Jak ukazuje rychle vzrůstající počet škol, které využily jednotné zadání, přijaly školy novou závěrečnou zkouškou za svou.
Jednotná zadání pro tyto obory jsou poněkud jednodušší, např. v nich nejsou zahrnuty pokyny pro žáky, protože ti často nejsou schopni pochopit delší texty a mohli by být dezorientovaní. Pokyny jim přetlumočí jejich učitelé, kteří zvolí vhodnou formu. Při zkouškách se pracuje hodně s různými obrázky nebo ukázkami nástrojů, materiálů či rostlin a využívají se testy, protože pro mnohé žáky je snazší zaškrtnout správnou odpověď, než ji samostatně napsat. „Příprava jednotných zadání je v těchto oborech hodně náročná, autoři totiž musejí najít vhodný způsob, jak vědomosti z dětí dostat,“ upřesňuje Romana Jezberová z Národního ústavu pro vzdělávání.
„Např. tady máme chlapce s vadou řeči, který se vyjadřuje hodně zdlouhavě, ale my víme, že umí na otázku odpovědět – tak mu poskytneme dost času, aby své vědomosti mohl prokázat,“ uvádí Marcela Piskořová, zástupkyně ředitelky Střední školy Aloyse Klara v Praze. Podle ní nemají žáci v oborech kategorie E s jednotnými závěrečnými zkouškami problémy, protože na rozdíl od nových maturit mají školy větší možnost vytvořit individuální podmínky. Žákům třeba dávají delší čas na vypracování úkolů nebo jim pokládají doplňující otázky.
Zaměstnavatelé podporují reformu závěrečných zkoušek
Od začátku reformy závěrečných zkoušek spolupracují na jednotných zadáních i zástupci zaměstnavatelů. Posuzují obsah zadání z hlediska současné praxe a zajímá je, zda absolventi budou umět to, co podniky v oboru opravdu potřebují. Odborníci z praxe průběžně spolupracují s autorskými týmy a ke každému zadání vypracovávají stanovisko, které představuje důležitou zpětnou vazbu.
Je velmi potěšitelné, že naprostou většinu zadání považují odborníci z praxe za „zcela vyhovující požadavkům praxe“. U zadání v oborech kategorie H toto vyjádření v řadě případů navíc doplnili hodnocením jako „perfektní“, „výrazný posun v kvalitě zpracování oproti předcházejícímu období“, „velmi dobrá práce autorského týmu“ apod. Pouze u jednoho zadání v kategorii E doporučil odborník z praxe přepracování, u některých dalších byly navrženy dílčí úpravy.
Zástupci zaměstnavatelů také velmi kladně hodnotili otázky ze světa práce, které patří k novým prvkům závěrečné zkoušky. V tomto ohledu došlo k velkému posunu, protože ještě před několika lety považovala poměrně velká část zaměstnavatelů tyto otázky za zbytečné. V současnosti naopak někteří z nich navrhují, aby byly rozšířeny o další oblasti, jako např. sociální a etické dimenze oboru, státní správa a samospráva, státní zřízení a evropské instituce apod. Otázky ze světa práce byly zařazeny i do jednotných zadání oborů kategorie E a odborníci z praxe je považují za velmi potřebné, protože absolventi těchto oborů mají často problém najít uplatnění.
Do konce projektu Nová závěrečná zkouška 2 v roce 2014 by měly být připraveny všechny nutné podmínky pro povinné zavedení jednotných zadání do všech škol.
Zoja Franklová
Autorka pracuje v Národním ústavu pro vzdělávání
Řízení školy, Speciál pro střední školy 3/2012, strana 23.
