Skládání nových závěrečných zkoušek je dobrovolné, ve školním roce 2010/11 využilo jednotné zadání alespoň v jednom ze svých oborů 76 % škol s učebními obory kategorie H a 28 % škol s obory kategorie E, v nichž se připravují zejména žáci se speciálními vzdělávacími potřebami.
Jedním z hlavních přínosů reformy závěrečných zkoušek je
možnost porovnat výsledky žáků stejného oboru na různých školách v republice. „Chceme-li hodnotit výsledky
vzdělávání, neobejdeme se bez objektivních údajů. Nové závěrečné zkoušky jsou srovnatelné na národní úrovni, čímž
přispějí ke zvýšení kvality vzdělávání i ke zvýšení informovanosti o jeho kvalitě,“ uvedl Jaromír Coufalík
z Národního vzdělávacího fondu. V autorských týmech na tvorbu jednotných zadání působili ředitelé
a učitelé odborných škol i zástupci zaměstnavatelů delegovaní Hospodářskou komorou ČR. Jejich činnost
koordinovali odborníci z Národního ústavu pro vzdělávání nebo samotní pedagogové, kteří měli s tvorbou
jednotných zadání zkušenosti. „Tvorbě jednotných zadání pro školní rok 2010/11 se věnovalo na 500 odborníků ze škol
a praxe, kteří připravili celkem 110 jednotných zadání pro 129 oborů vzdělání kategorie H a 25 oborů
kategorie E,“ shrnula hlavní manažerka projektu Dana Kočková. Jednotná zadání se každým rokem vyvíjela s ohledem
na připomínky škol a stanoviska odborníků z praxe, které se vyhodnocovaly a předávaly autorským týmům.
„Možnost ovlivnit podobu jednotného zadání mají jak školy, které se účastní jeho tvorby, tak školy, které ho jenom
používají při závěrečných zkouškách a pak odpovídají v dotazníkovém šetření,“ vysvětlila Dana Kočková.
Jednotná zadání i v oborech kategorie
E
Ve školním roce 2010/11 se jednotná zadání poprvé vytvářela i v oborech vzdělání s výučním listem kategorie E, v nichž je nižší podíl teoretického vyučování a klade se důraz na praktickou složku přípravy. Ve srovnání s obory kategorie H jsou zde témata závěrečné zkoušky koncipována jednodušeji, snazší jsou také testy v písemné části zkoušky. Zjednodušeny jsou i otázky z obecného přehledu ze světa práce, zaměřují se hlavně na orientaci v hledání zaměstnání, komunikaci se zaměstnavatelem nebo finanční gramotnost. V oborech kategorie E se ve školním roce 2010/11 vzdělávalo celkem 14 519 žáků, z toho 68,2 % tvořili žáci se speciálními vzdělávacími potřebami. „Naším hlavním úkolem je vybavit žáky základní úrovní znalostí a dovedností – aby dostali výuční list a byli zaměstnatelní. Nikdy z nich nebudou mistři v oboru, ale potřebují perspektivu pro život,“ vysvětlila Romana Jezberová z NÚV. Podle ředitele SOU Hubálov Miroslava Kolomazníka je učňovská zkouška pro žáky oborů kategorie E často prvním životním úspěchem. „Závěrečná zkouška není hledáním toho, co žák neumí. Naopak musí vyzdvihnout, co všechno je žák schopen dokázat,“ zdůraznil Miroslav Kolomazník. ¨
Papírování omezené na minimum
Nová závěrečná zkouška je svým významem srovnatelná s novou maturitou, na rozdíl od ní však nebyla vytvořena anonymními autory na základě požadavku „shora“. „Tým autorů nové závěrečné zkoušky šel jinou cestou. Zástupci škol a zaměstnavatelů se dohodli, jak dobrovolně začlenit jejich poznatky do jednotných zadání,“ přiblížil ředitel Odboru vzdělávací soustavy MŠMT Jaromír Krejčí. Zcela jinou formu má i distribuce zadání závěrečných zkoušek. V rámci projektu vznikl informační systém, v němž se jednotná zadání vytvářejí, a vždy v březnu se jejich aktuální verze zpřístupňuje školám. Každá škola má možnost si prohlédnout jednotná zadání pro obory, které vyučuje, a rozhodnout se, zdali jednotné zadání nebo jeho část v některém ze svých oborů využije. Jaromír Krejčí na závěrečné konferenci projektu ocenil, že zkouška nezatěžuje školy přílišnou administrativou a její fungování bude udržitelné i do budoucna. „Jsem velmi rád, že se podařilo vytvořit databanku zadání, díky níž budou závěrečné zkoušky po ukončení projektu minimálně náročné na státní rozpočet,“ uvedl ředitel odboru MŠMT. Nová závěrečná zkouška se vyvíjela s finančním přispěním Evropského sociálního fondu (ESF) od roku 2005, nejprve v rámci projektu Kvalita I, od roku 2009 pod záštitou projektu NZZ. Na projekt Nová závěrečná zkouška bylo vynaloženo celkem 74 milionů korun, z toho 63 milionů poskytl ESF. „Při srovnatelných parametrech přišel projekt NZZ na nesrovnatelně nižší částku než projekt státních maturit,“ konstatoval na závěrečné konferenci projektu předseda Sdružení učňovských zařízení Karel Dvořák. Státní maturity si podle údajů Nejvyššího kontrolního úřadu zatím vyžádaly celkem 917 milionů korun, z toho 276 miliony přispěla Evropská unie.
