Téměř všechny školy se shodly na tom, že jim jednotné zadání usnadnilo přípravu závěrečné zkoušky a přispělo ke sjednocení názorů na hodnocení a klasifikaci žáků. Jednotná zadání jsou podle nich kvalitně zpracovaná, témata jednotlivých zkoušek jsou pro žáky přiměřeně náročná a odpovídají potřebám oboru a praxe. Všechny školy, které jednotné zadání využily ve školním roce 2011/12, je uplatní v celém rozsahu i příští rok.
Odborníci z praxe si cení především zvýšení objektivity hodnocení žáků v příslušném oboru, která umožňuje porovnat výsledky vzdělávání v jednotlivých školách. Za výrazný přínos jednotných zadání považují také vhodné propojení teoretických vědomostí s praktickými dovednostmi. „Žáci prokazují kvalitní osvojení základů oboru, které jim bez větších problémů umožní uplatnit se i v rozdílně specializovaných firmách,“ cituje odborníky zpráva o výsledcích monitoringu.
Praktická zkouška jde žákům nejlépe
Odborné dovednosti a vědomosti žáků prokazované při praktické zkoušce hodnotili monitorující pozitivně, opakovaně dokonce konstatovali vysokou úroveň zručnosti žáků. Výkony žáků u ústních zkoušek byly podle jejich názorů rozdílné (od velmi slabých po velice dobré), a to bez ohledu na obor vzdělání či školu. Uplatnění někdy i velmi dobrých odborných vědomostí přitom negativně ovlivňovala nízká úroveň komunikačních schopností žáků.
Vyučující a další členové zkušební komise rovněž uváděli, že žáci mají obecně větší problémy v oblasti písemného a ústního vyjadřování než v praktické činnosti. Učitelé také velmi často upozorňovali na snižující se úroveň vědomostí a dovedností, s nimiž žáci přicházejí ze základní školy.
Všechny monitorované školy, které při závěrečné zkoušce využily samostatnou odbornou práci (SOP), vyjádřily jednoznačně pozitivní názor na její zařazení do jednotného zadání. Oceňovaly především fakt, že žákům umožňuje prokázat odborné znalosti, schopnost práce s informacemi i dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií.
Zařazení SOP do závěrečné zkoušky by napříště uvítaly dvě školy v oborech puškař a pekař, ostatní konstatovaly, že v „jejich“ oborech není potřebná. Jako důvod většinou uváděly charakter oboru, příp. vyjádřily obavy ze zbytečné zátěže žáků, kterou by zařazení SOP způsobilo.
Odpovídající podmínky pro průběh závěrečné zkoušky se podařilo zabezpečit všem školám. Praktické zkoušky se konaly ve školních dílnách, na smluvních pracovištích ve firmách, v kombinaci odborných učeben školy s reálným prostředím, příp. pouze v terénu (např. na stavbě, v lese, na farmě apod.). „Přes rozmanitost prostředí konání praktické zkoušky nebyly v žádné škole zaznamenány problémy v jejím organizačním zajištění,“ uvádí výsledky monitoringu.
Metodická pomoc pro přípravu nové závěrečné zkoušky byla podle škol, které ji využily, dostatečná a srozumitelná. Některé z nich navíc poukázaly na vstřícný přístup pracovníků NÚV nebo hodnotily webové stránky projektu jako přehledné a dobře uspořádané.
Monitoring závěrečné zkoušky se uskutečnil v průběhu června 2012 ve 126 školách, z toho v 86 školách se zastoupením oborů vzdělání kategorie H a 40 školách s obory vzdělání kategorie E.
Věra Vašáková a Alena Nová
Článek byl zveřejněn ve čtvrtletníku VZDĚLÁVÁNÍ, č. 3/2012, s. 2. Číslo vyšlo 15. 9. 2012.
