V té době měly školy v přípravě závěrečných zkoušek velkou volnost. Zákonem byly předepsány formy zkoušek, jejich délka a organizace, zatímco obsah byl zcela v kompetenci ředitelů škol. V důsledku toho však měly závěrečné zkoušky různou úroveň, což samotné školy často kritizovaly a iniciovaly množství aktivit na podporu sjednocování obsahu zkoušek. Ani zaměstnavatelé nebyli se stávající situací spokojeni, s tím, že jestliže stát negarantuje srovnatelné výsledky vzdělávání, nelze mít ve schopnosti absolventa velkou důvěru.
Poprvé ve školním roce 2003/2004 byla ve společném projektu ministerstva školství a NÚOV navržena společná zadání pro tři obory vzdělání: Automechanik, Elektrikář – silnoproud a Kuchař a úspěšně ověřena na 80 školách. Prokázalo se, že příprava společných zadání je smysluplná a ze strany škol silně podporovaná. V následujícím roce rozhodlo MŠMT, že se mají jednotná zadání ověřit v celém rozsahu tříletých učebních oborů, a toto ověřování zařadilo do systémového projektu ESF Kvalita I, jehož cílem bylo „vytvoření komplexního systému externího monitorování a hodnocení“.
Za projektem Kvalita I (2005 – 2008) následoval projekt Nová závěrečná zkouška (2009 – 2012) a nejnověji Nová závěrečná zkouška 2 (2012 – 2014). V případě, že od školního roku 2014/2015 bude závěrečná zkouška podle jednotného zadání uzákoněna jako povinná, jak je dnes plánováno, bude to znamenat, že její zavedení do systému do systému odborného vzdělávání v ČR proběhlo během jednoho desetiletí a stálo 170 milionů Kč.
Nyní máme ještě dva roky do dosažení uvedené mety. Je třeba zdůraznit, že nový projekt není prodloužením předchozího projektu NZZ, ale má jiný smysl a cíl. Hlavním cílem již není příprava jednotných zadání pro závěrečné zkoušky, ačkoli i to musí být zabezpečeno v daném termínu a vysoké kvalitě. Nad tímto cílem však stojí vyšší záměr, a sice připravit dlouhodobě využitelnou databanku témat, o kterou se bude opírat realizace závěrečných zkoušek po ukončení projektu. Od školního roku 2014/2015, kdy využití jednotného zadání bude závazné pro všechny školy, má být sestavování konkrétních zadání z dostupných témat v režii každé školy.
Napřed logická struktura
Připravit během dvou let rozsáhlou databanku témat nebude věc jednoduchá, ačkoliv jsou pro to vytvořeny dobré předpoklady:
- Existuje dlouhodobá spolupráce s učiteli a řediteli odborných škol, kteří jsou nejen odborně erudovaní, ale ovládají ICT a týmovou práci.
- Máme k dispozici internetový informační systém a jeho vnitřní editor, který umožňuje vytvářet strukturovaný dokument.
- V systému jsou založeny šablony pro písemnou, praktickou a ústní zkoušku a pokyny k naplňování jednotlivých oddílů.
- Byla vytvořena podrobná metodika tvorby jednotného zadání, která obsahuje pokyny pro zpracování témat a praktické rady pro práci v systému.
- Je stanoven podrobný harmonogram práce a nástroje pro kontrolu výstupů.
- Systém vnitřní komunikace umožňuje vést k danému tématu odbornou diskusi a provádět plynulé schvalování tématu příslušnými odborníky.
- Je zajištěna podpora práce tvůrců, semináře, individuální konzultace, kontrola vzorových témat atd.
Přes to všechno nelze považovat vytváření témat a práci v novém informačním systému za snadnou záležitost. Nový vnitřní editor, vyvinutý pro tvorbu témat, je zásadně odlišný od textových editorů typu Microsoft Word a práce s ním je zejména zpočátku náročná. Od uživatelů běžných textových editorů totiž vyžaduje jiný přístup, než na jaký jsou zvyklí. Předtím, než začnou vlastní práci, musí totiž dopředu promyslet logickou strukturu textu, vybrat jednotlivé objekty (sekce, seznam, tabulka, nadpis, odstavec, obrázek, výkres…) a ty potom naplnit textem.
O co je práce v novém editoru ze začátku náročnější, o to více možností nabízí při dalším využití: strukturovaný text zajistí stejnou formální úpravu oddílů zpracovaných různými autory, umožní vzájemně zaměňovat úkoly mezi jednotlivými tématy, vytvářet nová, srovnatelná témata. Tvůrcům témat se otvírá nebývalá možnost vytvořit široké spektrum témat, ze kterého budou školy vybírat a sestavovat si zadání „na míru“.
Je třeba ocenit přístup spolupracovníků ze škol a garantů NÚV, kteří se zájmem a vysokým nasazením přistupují ke studiu nových aplikací a poctivě přemýšlejí o vývoji databáze témat daného oboru. Jestli se nakonec podaří cíle projektu NZZ_2 naplnit, bude to hlavní měrou jejich zásluhou.
Dana Kočková
Hlavní manažerka projektu NZZ_2
