V projektu NZZ_2 se používá nový informační systém. Jaké novinky přináší pro učitele a ředitele, kteří s ním budou pracovat?
Cílem nového systému je vylepšit práci s jednotným zadáním, a to hlavně tu část, která je určená žákům. Jde o to, aby si ji školy mohly vytisknout a použít při zkoušce, aniž by musely připravovat nějaké dodatečné podklady. Proto rozšiřujeme výkresovou dokumentaci, zdokonalujeme obrázky, aby byly lépe čitelné a použitelné i v menších rozlišeních. Dalším cílem je, aby bylo jednotné zadání přehledné a mělo jednotnou strukturu, takže vizuální podoba bude vždy stejná. Neměly by se v jednom zadání používat odrážky a v druhém na stejném místě čísla.
Práce s informačním systémem se pro autorské týmy dost podstatně změnila. Je složitější i pro učitele, kteří ho budou na školách využívat pro závěrečné zkoušky?
Pro učitele, kteří budou na školách používat jednotné zadání při závěrečných zkouškách, není nový systém o nic složitější než ten původní. Kdo se do něj přihlásí a vyplní tabulku o počtech žáků, získá stejně jako dřív jednotná zadání učebních oborů, které se na škole vyučují.
Databáze by měla nově umožňovat školám, aby si vygenerovaly vlastní zadání. Jak to bude fungovat?
Každá škola si bude vytvářet zadání na míru, a to je dost podstatná novinka. Vytváříme sice zadání pro 122 oborů vzdělání, ale řada z nich má různá zaměření, podle nichž jsou také koncipovány školní vzdělávací programy. Databáze tedy musí obsahovat témata, z nichž si škola vybere podle svého zaměření. Když má třeba obor Malíř – lakýrník a ŠVP je koncipován na zaměření malíř, tak si škola nebude vybírat témata, která souvisejí s lakýrníkem. Takže ředitel vybere vhodná témata a pak se vygeneruje písemná, ústní i praktická zkouška.
Databáze tedy musí nabízet dostatek témat, z nichž se zkoušky budou generovat. Dosud tam ale tolik témat nebylo.
Pro některé obory se zadání tvoří už od roku 2004, tam určitá rezerva existuje, v jiných oborech to ještě tak není. Navíc v případě, že má obor různá zaměření, musí být databáze témat ještě rozsáhlejší, a na tom budou v tomto školním roce pracovat autorské týmy. Nepůjde ale jen o vytvoření nových témat, jde také o to, že se mění pojetí. Každé téma má být rozděleno na několik oblastí a ty pak na jednotlivé úkoly. Např. u automechanika je 6 oblastí, každá z nich obsahuje cca 10 úkolů, a ty se dají kombinovat. Díky tomu je možné sestavit z jednotlivých úkolů jako takových skládacích kostiček nové téma. Vnitřní editor informačního systému je právě na toto pojetí nastaven.
Editoři dost často říkají, že je pro ně těžké vytvořit další témata…
Ve skutečnosti ani není třeba, aby vytvářeli mnoho dalších témat, spíš jde o to, segmentovat je tak, aby se jednotlivé části daly přehazovat, aby téma bylo rozděleno do menších celků. Od kantorů to vyžaduje, aby se odpoutali od pojetí, které se používalo v minulých letech, a to je někdy těžké. To platí i u užších oborů s malým počtem žáků. U nich opravdu nelze donekonečna rozšiřovat počet témat, ale pomůže segmentace. Když má škola v oboru Rybář třeba 12 žáků, tak na vygenerování písemných zkoušek není třeba mnoho témat, dá se vystačit s 30 až 40 „kostičkami“.
Jak se ale zaručí, aby zadání mělo srovnatelnou úroveň ve všech školách?
Škola se musí řídit vyhláškou, kde je určeno, kolik témat si pro kterou zkoušku musí vybrat. Navíc v písemné zkoušce má každý úkol určité bodové ohodnocení, takže učitelé musí provést takovou jejich kombinaci, aby dosáhli stanoveného minimálního počtu bodů. U praktické zkoušky je zase v jednotném zadání určeno vybavení pracoviště, což je také předpokladem určité úrovně.
Bude možné vygenerovat zadání také přímo na žáka?
Chtěli bychom, aby to tak fungovalo a žáci mohli skládat zkoušky přímo na počítači. Předpokladem k tomu je ale dostatek těch „kostiček“, z nichž se zadání skládá. Na sestavení jednotlivých zadání bude v informačním systému algoritmus postavený na náhodném výběru a ten zaručí, aby zadání mělo potřebný počet bodů a aby laťka byla pořád stejná.
Zoja Franklová
