Reforma závěrečných zkoušek probíhá už několik let. Čeho se za tu dobu podařilo dosáhnout?
Původně jsme jednotná zadání začali zkoušet jen v několika málo učebních oborech a jejich úroveň se ověřovala jen na vybraných školách. Velký skok pak znamenal projekt Kvalita I, který probíhal v letech 2005–2008. Díky němu už byla vytvořena jednotná zadání pro většinu oborů kategorie H a do ověřování se zapojovalo postupně stále více škol. A pak přišel další velký krok. V roce 2009 byl zahájen projekt Nová závěrečná zkouška (NZZ) a od té doby dodáváme jednotná zadání všem školám, které mají učební obory. Došlo i k velkému posunu ve vnímání závěrečné zkoušky. Tím, že jsou všeobecně známy požadavky na žáky učebních oborů, NZZ zpětně působí na celý segment učňovského školství.
Jak se školy seznamují s jednotnými zadáními?
Také ve způsobu, jak se školy seznamují s jednotnými zadáními, došlo k velkým změnám. V průběhu projektu Kvalita I se jednotná zadání vytvářela v šabloně ve Wordu a na pilotní školy se posílala uložená na CD. Pak jsme vyvinuli informační systém, který umožnil práci autorů na jednotlivých tématech jednotných zadání a jejich zveřejnění na webovém portálu. Informační systém jsme začali využívat v navazujícím projektu Nová závěrečná zkouška (2009–2012), během něhož už se zase vyvíjel nový systém, který teprve začneme používat.
Vytvořila se jednotná zadání pro všechny učební obory?
Obory kategorie H stávající soustavy máme pokryté, ale v novém projektu musíme řešit přechod na rámcové vzdělávací programy. Některé obory, např. kadeřník, se nemění, u nich se jen posoudí, jestli zadání vyhovuje, a budou se vyvíjet další témata. Ale je řada nových oborů, které vznikly sloučením několika původně samostatných oborů, a tam bude náročné zpracovat zadání tak, aby zahrnovalo celou šíři učiva. Během posledních dvou let se připojily také obory kategorie E, u nichž jsme zpočátku netušili, jestli školy budou mít zájem spolupracovat a jednotná zadání uplatňovat. Nakonec se ukázalo, že zájem je veliký, jednotná zadání tedy vytváříme a jsou přijímána velice dobře.
Jaké další úkoly vás čekají v projektu NZZ 2?
Podstatou nového projektu bude rozšířit databanku témat tak, aby se nastavil standardní, levný provoz, který bude fungovat po ukončení projektu. Nová témata už se pak budou vyvíjet, jen když dojde k nějaké technologické změně nebo se bude inovovat RVP. Databanka témat by měla být natolik bohatá, že bude možné pro žáky při zkouškách generovat každý rok jiné zadání. Samozřejmě počítáme s tím, že se po nějaké době mohou témata při zkouškách opakovat.
Uvažujete o tom, že by se nové závěrečné zkoušky skládaly povinně ve všech školách?
Musíme o tom uvažovat, protože plošné zavedení nových závěrečných zkoušek je zaneseno ve strategických dokumentech ministerstva školství. Podle dlouhodobého záměru MŠMT by měly být povinné od školního roku 2014/15.
Co se pro to bude muset udělat?
Kromě rozšíření databanky témat je potřeba připravit písemné zkoušky tak, aby je žáci mohli provádět přímo na počítači. Díky tomu ubudou starosti se zabezpečením, na které je právě písemná zkouška nejnáročnější. Témata zkoušky se budou generovat, teprve když se žák posadí k počítači, nebude tedy moci dojít k žádnému úniku otázek. Vedle toho ale zůstane i možnost skládat písemnou zkoušku podle tištěných zadání. Máme také představu, že by si jednotná zadání sestavovaly samy školy. Vybíraly by si z určitého množství témat ta, která jim vyhovují. Určitě by se tedy zvýšila aktivita škol v této oblasti.
Chystáte pro učitele nějaké školení, které by jim pomohlo?
V rámci projektu Nová závěrečná zkouška jsme pořádali metodické semináře pro učitele, díky nimž se mimo jiné podařilo rozšířit využití jednotných zadání na školách. Na tyto semináře bychom chtěli navázat formou e-learningového vzdělávání, které bude dostupné pro všechny zájemce a přitom nebude organizačně a finančně tak náročné, jako jsou semináře.
Jaké změny nastanou v legislativě?
Nemusí být nijak dramatické, určitě se nebudou měnit parametry zkoušky. Změny se však budou týkat například již zmíněné písemné části zkoušky. Generování témat na počítači by v podstatě bylo v rozporu se současnou legislativou – tam je řečeno, že si žák musí vybírat z témat. Dalším příkladem je samostatná odborná práce. Využíváme ji, ale současná legislativa neumožňuje, aby byla součástí závěrečné zkoušky. Řešíme to tak, že na ní žáci pracují v rámci určitého předmětu a její výsledky pak u závěrečné zkoušky prezentují.
Stihnete to všechno připravit do školního roku 2014/15?
Jelikož proces legislativní úpravy trvá velmi dlouho, budeme mít opravdu hodně práce. Během dvouletého projektu musíme připravit nové závěrečné zkoušky tak dobře, aby mohla být včas schválena změna zákona i prováděcí předpisy.
