Jaké kroky budou potřeba k povinnému zavedení nové závěrečné zkoušky do všech škol s učebními obory?
Jsme moc rádi, že školy přijímají novou závěrečnou zkoušku dobrovolně. Pro celoplošné zavedení jsou ale potřebné určité změny v legislativě, které se budou týkat jednak „školského“ zákona a také vyhlášky č. 47/2005 Sb. Nepůjde o nějaké dramatické zásahy, protože jde o drobnou změnu v kompetenci ředitelů. Nově by tam mělo být, že se ředitel školy musí při organizaci závěrečné zkoušky na své škole řídit jednotným zadáním. Budeme se také zabývat obory vzdělání kategorie L, kde se žáci vyučí a zároveň získají maturitu. Závěrečné zkoušky by se v těchto oborech měly (v případě, že bude toto řešení úspěšně ověřeno v praxi) provádět ve 3. ročníku a maturita by pak proběhla ve čtvrtém. Tomu ale současná právní úprava také zcela neodpovídá.
Bude se úprava legislativy týkat i některých nových prvků NZZ, jako jsou samostatné odborné práce a otázky ze světa práce?
Myslím si, že by ani nebylo vhodné takové podrobnosti do legislativy zanášet. Úprava závěrečné zkoušky není ve vyhlášce ani v zákoně zdaleka tak rozsáhlá, jako je tomu u maturit. V upřesnění podmínek nové závěrečné zkoušky bychom proto nemuseli zacházet do detailů, aby nebylo nutné každou drobnou prováděcí změnu znovu schvalovat v legislativním procesu.
Jak daleko je příprava legislativních změn a kdy by měly vstoupit v platnost?
V březnu nebo dubnu 2013 bychom tuto novelu měli projednat ve vládě a po jejím schválení by se jí měl zabývat parlament. Předpokládáme, že by novelizace mohla nabýt účinnosti od 1. 1. 2014, když se to nepodaří, tak nejpozději od 1. 9. 2014.
Mohlo by se stát, že bude mít určitá část škol s povinným zavedením jednotného zadání problém?
Doufám, že se něco takového nestane. Předpokládám, že projekty, v nichž reforma závěrečných zkoušek probíhá, dávají školám dostatek možností, aby se s novinkou seznámily. Doba intenzivní přípravy trvá asi 6 let, všechny školy mají přístup k jednotným zadáním, mohou se seznámit s jejich pojetím i technickými nároky, a to jim dává příležitost dobře se na všechno připravit.
Ptala se Zoja Franklová
Podstatná část rozhovoru byla publikována v magazínu NZZ 2/2012
