Projekt Pospolu byl ukončen k 31. říjnu 2015. Koncepční studii projektu obsahující návrh nových prvků odborného vzdělávání inspirovaných duálním systémem najdete také na Modulu Pospolu na Metodickém portálu RVP.cz na adrese http://archiv-nuv.npi.cz/pospolu/systemova-doporuceni.
Návrh nového modelu odborného vzdělávání vzešel v projektu Pospolu z diskuzí se sociálními partnery. Model umožňuje spolupráci škol a firem s využitím prvků duálního systému při realizaci odborného výcviku a odborné praxe žáků v reálném pracovním prostředí. Model vychází ze stávajících možností a podmínek v ČR s cílem vyhovět požadavkům škol i zaměstnavatelů, a přispět tak k rozvoji odborného vzdělávání.
V koncepci modelu se počítá s tím, že spolupráce škol a firem musí být koordinována na celostátní úrovni, aby žáci dosahovali srovnatelných výsledků a získávali srovnatelnou kvalifikaci bez ohledu na to, kde odborný výcvik nebo odbornou praxi absolvovali. Koordinaci by zajišťoval stát reprezentovaný MŠMT v úzké spolupráci s reprezentativními orgány zaměstnavatelů.
Nový model odborného vzdělávání řeší následující otázky:
- legislativní zakotvení,
- možnost financování,
- vlastní vzdělávání žáků v praktických činnostech
a) zajištění požadovaných výstupů formou vzdělávacích programů,
b)časové vymezení odborného výcviku,
c) způsob řešení závěrečných zkoušek.
Klasický duální systém je zaveden v německy mluvících zemích, Německu, Rakousku, Švýcarsku. Jeho základním rysem je skutečnost, že žák má dvojí status. Ve škole je žákem a s podnikem má uzavřenou zaměstnaneckou smlouvu. Podle ní se žák zavazuje, že po vyučení do podniku nastoupí a naopak podnik se zavazuje, že mu zajistí pracovní místo (často již v průběhu přípravy specifikované). Nejvíce je propracovaný duální systém v Německu. I když v jednotlivých spolkových zemích jsou často značné rozdíly ve vzdělávacím systému (např. střední „maturitní“ vzdělávání trvá v některých zemích 12 let, v jiných 13), příprava na povolání je jednotná a má pro všechny spolkové země stejná pravidla včetně jednotných závěrečných učňovských zkoušek.
Česká republika je oproti zemím s duálním systémem zemí s tradičně vysokým podílem vzdělávací složky ve vztahu k praktickému vyučování. Navrhovaný model odborného vzdělávání proto vychází z reálných podmínek v ČR a od duálního systému německého typu se liší v oblasti legislativní, finanční a ve statusu žáka:
|
|
Duální systém |
Nový model odborného vzdělávání |
|
Legislativa |
upraveno samostatným zákonem upravujícím práva a povinnosti zainteresovaných partnerů |
možno realizovat ve stávajícím legislativním rámci pouze s menšími legislativními změnami |
|
Status žáka |
žák má dvojí status: s podnikem má uzavřenou zaměstnaneckou smlouvu; ve škole je žákem |
zůstává status žáka školy |
|
Odpovědnost za závěrečné zkoušky |
závěrečné zkoušky zajišťují zaměstnavatelé, resp. jejich komory |
odpovědnost za závěrečné zkoušky zůstává na škole, zaměstnavatelé se účastní zkoušek, jsou členy zkušebních komisí |
|
Financování |
zaměstnavatelé nesou většinu nákladů na odborný výcvik žáků |
vícezdrojové financování (stát, firmy) |
Větší odpovědnost zaměstnavatelů
Nový model vychází z myšlenky intenzivnější spolupráce škol s podniky. „Prosazení principu užší spolupráce v odborném vzdělávání znamená také přenesení větší zodpovědnosti za odbornou přípravu a její kvalitu na zaměstnavatele,“ říká obsahová manažerka projektu Pospolu Taťána Vencovská a dodává: „Zvýšení podílu přípravy žáků na pracovištích firem by vyžadovalo i standardizaci odborného výcviku tak, aby byl zajištěn shodný obsah a rozsah přípravy v různém pracovním prostředí.“
Z duálních systémů v Evropě se lze inspirovat také systematickou přípravou žáků v nadpodnikových vzdělávacích střediscích a lépe využít např. centra odborné přípravy, která byla v ČR zřízena v 90. letech jako lépe vybavená regionální učiliště. „Významný přínos by představovalo doplnění školní a firemní přípravy žáků o možnost vzdělávání v nadpodnikových vzdělávacích centrech, v nichž by žáci mohli využívat moderní technologie, které nejsou běžně ve školách či menších firmách dostupné,“ uvedla T. Vencovská.
V rámci pracovních skupin byla sestavena Koncepční studie, zabývající se zavedením prvků duálního vzdělávání a návrhy opatření, které byly projednávány s odbornou veřejností a zaměstnavateli v průběhu ledna – června 2015.
