Sněmovnou prochází návrh na daňovou úlevu pro firmy, které se podílejí na přípravě žáků. V září startuje pilotní projekt Pospolu
Praha – Těch je málo, oněch zase moc. Výsledkem je na jedné straně nedostatek zubařů, techniků, energetiků a na straně druhé plno nezaměstnaných manažerů, asistentů či filologů. „Před několika lety jsem se zajímal, jak vypadá struktura absolventů lékařských oborů a kolik lékařů v jednotlivých specializacích dosáhne během pěti let důchodového věku. Z těchto čísel by vyplynulo, které obory je nutné podporovat a jaké utlumovat. Na ministerstvu školství mi nebyl nikdo schopen odpovědět s tím, že to nezjišťují. A jaksi bokem mi prozradili, že školství na vládě nikoho příliš nezajímá,“ podělil se s hořkou zkušeností plicní chirurg Pavel Pafko.
Podobně znepokojující dotazy se ale začaly kupit. Burcoval Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hospodářská komora ČR a hlasitě se ozvali největší čeští zaměstnavatelé. Zatímco absolventi humanitních a manažerských oborů často marně hledají práci, firmy jako ČEZ, Škoda Auto, Bosch zoufale shánějí kvalifikované techniky. Většinou musely samy aktivně oslovovat posluchače středních a vysokých škol, nabízet jim stáže, stipendia a další výhody, aby je získaly pro práci v provozu nebo za rýsovacím prknem. „Když jsme v Česku před dvaceti lety začínali, potřebovali jsme typickou manuální pracovní sílu, teď si ale vysoce specializovaná výroba žádá stále vzdělanější lidi, mechatroniky, obsluhu NC strojů, programátory. Atěch je obrovský nedostatek,“ říká Pavel Roman, mluvčí skupiny Bosch ČR a viceprezident Českoněmecké obchodní a průmyslové komory. Jeho mateřská firma na pomoc státu nesázela, už patnáct let se podílí na praktickém výcviku 350 učňů. Někdy ale ani takové úsilí nestačí. Bosch, který v tuzemsku zaměstnává kolem osmi tisíc lidí, působí v Jihlavě a Českých Budějovicích. „Udělali jsme si průzkum, podle něhož na Vysočině v roce 2011 nastoupilo do středních škol nejméně žáků v historii. Klesající křivky demografie i zájmu o technické obory se protnuly. To je pro nás velmi neblahá perspektiva,“ říká Roman. Jeho a další hlasy už ovšem nejsou jen hrachem házeným na stěnu jako v Pafkově případu.
Ministři průmyslu Martin Kuba a školství Petr Fiala připravili novelu zákona, která daňově zvýhodňuje firmy připravující žáky středních odborných škol. Od září se pak spouští pilotní část projektu Pospolu, jenž má dostat co nejvíc praktické výuky přímo do firem. „Nejde nám o to, aby školy dostaly méně peněz, teorie je velmi důležitá, ale ne víc než praxe. Pilotáž, která se inspiruje duálním systémem výuky v Německu, má prokázat vyváženost obou složek,“ říká Roman.
Němečtí učni uzavírají smlouvu přímo s firmou a zkoušky absolvují na ní. Na teoretické předměty docházejí do školy. „U nás se dají obě formy vhodně kombinovat, na naše volání konečně slyší i politici, a pokud třísemestrální pilotní zkouška skončí dobře, mohla by se podle toho od roku 2015 upravit legislativa,“ věří Pavel Roman.
K.Perknerová
