Víceleté průmyslovky? Raději „technušky“

27.2.2013    Českobudějovický deník a další regionální deníky.  Osmiletých gymnázií je moc, prioritou jsou technické obory. Odborníci nemají jasno, jak děti pro přírodní vědy získat. Začít se musí brzy Praha – Byla jedna úspěšná průmyslová škola. Pražský magistrát usoudil, že by měla být sloučená s jinou, která ovšem učí úplně jiné předměty. Vzbouřili se žáci, rodiče i učitelé. Úředníci svůj verdikt zrušili. Vše se odehrálo během jednoho únorového týdne. Poněkud absurdní příběh Střední průmyslové školy V Úžlabině v Praze 10 by mohl být úsměvný, kdyby nedokumentoval bezradnost zřizovatele i resortního ministerstva ve vztahu k technickým oborům.

Letos v lednu vláda schválila návrh nových opatření na podporu odborného vzdělávání ministra školství Petra Fialy. Zaměřuje se v něm na praktickou uplatnitelnost absolventů a na posílení prestiže středního odborného školství v letech 2013–2016. Jenže zřizovateli středních škol jsou kraje. Ati se – jak ukazuje příklad z Prahy – se záměry centra poněkud míjejí. Zmíněná průmyslovka V Úžlabině je fakultní školou elektrotechnické fakulty ČVUT, má řadu odborných učeben pro výuku informačních technologií, chemie a fyziky. Koncem ledna otevřela multimediální počítačovou učebnu cizích jazyků za 750 000 korun, eviduje jediného nezaměstnaného absolventa. Její splynutí se Střední školou elektrotechniky a strojírenství tedy naprosto postrádalo logiku. Zvláště v období, kdy se denně mluví o nutnosti podporovat výuku matematiky a přírodovědných oborů. Senátor a stínový ministr školství ČSSD Marcel Chládek dokonce mluví o zavedení technického vyučování už v 1. třídách ZŠ. „Děti ztrácejí zručnost a vztah k manuální práci. Návrat dílen, pozemků, základů techniky by tedy byl namístě,“ myslí si i Jiří Zajíček, předseda Asociace středních průmyslových škol ČR. Jako ředitel Masarykovy střední školy chemické stál u zrodu Projektových dnů, tedy akce, během níž dvanáct pražských průmyslovek nabízí žákům základních škol účast na pokusech v laboratořích. „Moc se mi líbí přístup Německa, kde mají ve školách předmět základy poznávání světa vědeckými metodami. Do něj se vejde vše, od chemie až po strojírenství. Má to obrovský vliv na výchovu budoucích techniků, projektantů a výzkumníků,“ míní Zajíček. Přitom ani on se netváří nadšeně na námět, který nedávno zazněl z České školní inspekce. Podle její poslední výroční zprávy víceletá gymnázia neplní původní cíl, tedy vzdělávat nadprůměrně nadané děti. Proto by stálo za úvahu jejich počet redukovat. Místo nich by mohly vzniknout víceleté průmyslovky, něco na způsob reálných gymnázií z 1.republiky.

„V jedenácti letech dítě není zralé na tak zásadní rozhodnutí o své budoucnosti,“ říká Zajíček. Také senátor Chládek radí soustředit se především na kvalitní a srovnatelné vzdělání na ZŠ.

„Víme o tom, že na víceletá gymnázia odchází více žáků, než by bylo záhodno, ale v tuto chvíli je řešení spíše v oblasti diskusí,“ uvedl včera Marek Zeman, mluvčí ministerstva školství.

A nápad s osmiletými reálkami nevzbuzuje nadšení ani v krajích. „Nahradit osmiletá gymnázia víceletými odbornými školami může být zajímavý projekt, avšak bez ověření jeho životaschopnosti v praxi mám obavy, abychom nešli z extrému do extrému, míní náměstek karlovarského hejtmana pro školství Václav Sloup. Během debaty v rámci projektu Česko mluví o vzdělávání padl i námět na vznik „technušek“, tedy obdoby „lidušek“. Základní technické školy by měly podporovat technické zájmy dětí.

 „Ve spolupráci se zástupci zaměstnavatelů upravíme rámcový vzdělávací program v oblasti Člověk a svět práce s cílem podporovat rozvoj polytechnické výchovy. Od prosince 2012 také běží projekt POSPOLU, který je zaměřen na přímou realizaci spolupráce škol a firem. Jeho rozpočet je 106,5 milionů korun.“ Petr Fiala, ministr školství 9. ledna 2013