Posudek pro účely uzpůsobení maturitní zkoušky

Dotaz: Ve vyhlášce č. 177/2009 Sb. (maturitní vyhláška) není platnost posudků dostatečně legislativně ukotvena – přímo ve vyhlášce o ní není ani zmínka, pouze v metodickém doporučení bývalého náměstka Němce (Č. j. 13 009/2011-23) je uvedena lhůta 18 měsíců od vystavení. Toto doporučení ovšem není zákonným a dokonce ani podzákonným předpisem – nakolik je závazné? (to se týká i dalších bodů tohoto doporučení)

Stanovisko legislativního odboru MŠMT:
Posudek pro účely uzpůsobení maturitní zkoušky a jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce maturitní zkoušky, je výsledkem psychologické nebo speciálně pedagogické diagnostiky a dle ust. § 20 odst. 3 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, obsahuje údaje o zařazení žáka do příslušné kategorie a skupiny žáků podle druhu zdravotního postižení nebo zdravotního znevýhodnění, návrh úprav podmínek a způsobu konání maturitní zkoušky, dále výčet kompenzačních pomůcek a doporučení rozsahu a formy případné asistence, tlumočnických služeb nebo odlišností hodnocení. Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 116/2011 Sb., stanoví v § 1 odst. 5 větě páté, že doporučení je platné po dobu určitou, odpovídající jeho účelu. MŠMT ve Vámi citovaném metodickém doporučení pro zabezpečení maturitní zkoušky žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky doporučilo stanovovat platnost posudku na 18 měsíců od data vydání, toto doporučení však není právně závazné a zpracovatel posudku tak může individuálně posoudit, zda je pro konkrétního žáka vhodnější stanovit platnost po kratší nebo naopak delší dobu.