Tucet dospělých žen, absolventek kurzu, přistoupilo 28. a 29. března v Mostě ke složení zkoušky v profesní kvalifikaci Chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky. Ukončily tak pětiměsíční pilotní běh nového vzdělávacího kurzu, který vytvořila VOŠ ekonomická, sociální a zdravotnická, Obchodní akademie, Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola Most (dále jen VOŠ).
Kurz byl zahájen v listopadu 2013 a byl určen zejména těm, kteří chtějí získat osvědčení pro výkon chůvy samostatně pečující o předškolní děti v soukromé domácnosti podle pokynů rodičů.
Vzdělávat se a skládat zkoušky v profesních (dílčích) kvalifikacích obecně umožnilo přijetí zákona č. 179/2006 Sb. Vzdělávací kurzy vytvářejí střední odborné školy po celé ČR v rámci projektu ministerstva školství nazvaného UNIV 3. Účastníci pilotních běhů těchto kurzů mají účast zdarma. Vytvořené vzdělávací programy budou posléze k dispozici v databázi všem vzdělavatelům.
Dovést až ke zkoušce kurz prospěšný pro trh práce v regionu však někdy vyžaduje i aktivitu školy v oblasti legislativy. „Pravidla pro udělení autorizace „Chůvy“ u MPSV jsou totiž nastavená tak, že absolventy kurzu může zkoušet pouze kvalifikovaná osoba, která zároveň musí splňovat požadavky na aktivní praxi v určeném časovém rozmezí, například v posledních dvou letech. A nikde v odborných materiálech MPSV není napsáno, že pokud se stává autorizující osobou škola, která má takové vzdělávání přímo ve vzdělávacím programu a současně nabízí profesní kvalifikaci, půjde do nějaké výjimky,“ vysvětluje Ing. Jitka Hašková, metodička dalšího vzdělávání a zástupce ředitele mostecké VOŠ.
V praxi to znamená, že např. učitelka, která dvacet let učí odbornou praxi pro předškolní a mimoškolní pedagogiku (což je vzdělávací program, jehož součástí je i odbornost chůva), technicky nesplňovala požadavky právě z pohledu výkonu odborné praxe. V této pozici se nacházeli pedagogové, kteří se věnují práci s pedagogikou mateřské školky, ale i vyučující ve zdravotnické části kurzu.
„Zkušení a velmi vytížení pedagogové ale nemohou mít zároveň aktivní praxi třeba jako osoby samostatně výdělečně činné někde mimo školu,“ argumentuje Hašková. Škola tedy situaci řešila čestným prohlášením. „Požádali jsme o reference odborná pracoviště, kde naše pedagožky odborný výcvik vedou. Svá „dobrozdání“ poskytly mateřské školy i nemocnice. Zároveň jsme vznesli kritickou připomínku, že by z našeho pohledu školy měli mít pravidla v jiných režimech. A ono to najednou šlo, podařilo se…“ oceňuje Hašková.
Založit domácí školku
Tím, že dokázala získat pozici akreditované autorizované osoby, mohla škola nejen vytvořit a „odpilotovat“ vzdělávací kurz, ale navíc v závěru stošedesátihodinové výuky jeho absolventky překvapit nabídkou, aby přímo ve škole vykonaly i závěrečnou zkoušku. „Tím dostanou osvědčení o profesní kvalifikaci, což jim umožní skutečně se postavit na vlastní nohy jako osoby samostatně výdělečně činné. Mohou si založit v podstatě domácí školku, anebo to řadě z nich změní jejich kvalifikaci,“ shrnuje Hašková.
Důvodem pro takovou aktivitu školy byla přitom podle Haškové celková situace na trhu práce. „Jsme v regionu, kde je nezaměstnanost vysoká. V kurzu jde vesměs o mladé ženy do 35 let, které jsou buď nezaměstnané, anebo dělají jinou práci, než kterou by chtěly dělat.“
V rámci projektu UNIV 3 měly všechny účastnice účast v kurzu bezplatnou. „Moje zkušenost je taková, že pokud si lidé za kurz zaplatí, pak se k němu i trošku jinak chovají a lépe dodržují pravidla, než ti, kteří jej neplatí,“ konstatuje Hašková. V případě kurzu pro chůvy ale neměli vzdělavatelé s účastnicemi jakékoli problémy.
„Na stav nezaměstnanosti v regionu reagujeme, jsme v kontaktu se všemi úřady práce Ústeckého kraje a nabídku v rámci celoživotního vzdělávání jsme na to směřovali,“ potvrzuje Hašková. To však neznamená, že by se školy nemusely vyrovnávat s překážkami. Podle Haškové je problémem už základní politika rekvalifikací: „Dnes jsou to tzv. zvolené rekvalifikace, a samozřejmě pro nás, jako pro každý ekonomický subjekt, je důležité kurz realizovat s nějakou přidanou hodnotou,“ vysvětluje.
Právě v tom prý ale spočívá problém. Úřad práce totiž rekvalifikantům zkoušku uhradí pouze v okamžiku, kdy kurz udělají. „Přitom riziko, že kurz nedokončí, je velké. Oblasti, v nichž naše škola uchazeče vzdělává, jsou totiž poměrně obtížné, ať je to oblast zdravotnictví nebo pedagogická sekce. Tam vysoké požadavky na kvalitu musí být a lidský materiál, se kterým pracujeme, je někdy velice rozdílný,“ argumentuje Hašková.
Lidé si vzdělání najdou
Celoživotně se vzdělávat se přitom i v ČR stává nezbytností. Z účastnic kurzu pro chůvy na VOŠ v Mostě např. dvě na škole dálkovou formou studují i Vyšší odbornou školu. Vesměs jde o ženy s maturitním vzděláním, které ale přesto potřebují na sobě pracovat, aby se uplatnily.
Podle Haškové si škola zvyšováním kvalifikace dospělých nevytváří sama konkurenční prostředí: „Vzděláváme chůvy nejen pro předškolní oblast, ale i pro dětské koutky, což je segment, který je zajímavý nejen regionálně. K Praze zase nemáme tak daleko a dětská centra se rozvíjejí.“
Škola tedy vzdělávací program v projektu UNIV 3 vytvořila, přestože pro ni samotnou by nebyl nezbytný. Otevírá totiž právě nový obor, dálkovou i denní formu studia Předškolní a mimoškolní pedagogika. Na škole jsou přesvědčeni, že všechny stupně vzdělávání bez potíží naplní.
Na trhu práce se totiž podle zkušenosti vzdělavatelů z VOŠ Most nachází nepřeberné množství požadavků a poptávky. „Děláme například i jednotlivé dílčí maturitní zkoušky z pedagogiky, protože mnozí pedagogové mají vystudovaný jiný obor, než odpovídá jejich současné pracovní pozici. Jednotlivá maturitní zkouška jim umožní tuto kvalifikaci rozšířit. Tuto nabídku realizujeme již řadu let a zájem je trvalý,“ říká Hašková.
Poptávka po vzdělání tedy podle vedení mostecké VOŠ roste po celé republice, a pokud není nabízeno za přemrštěnou cenu, lidé si ho dnes už vyhledají. Škola však musí jít naproti tvorbou a nabídkou kurzů skutečně využitelných na trhu práce. „Právě mostecká VOŠ patří z hlediska dalšího vzdělávání k těm, které mají top management,“ dodává k tomu z hlediska řešitelů projektu UNIV 3 jeho koordinátor v Ústeckém kraji Ing. Lukáš Vaníček.
Bližší informace o projektu UNIV 3 poskytnou:
PhDr. Jana Bydžovská, hlavní manažerka projektu UNIV 3, NÚV Praha, tel.: 274 022 312
PhDr. Helena Marinková, Ph.D., obsahová manažerka projektu UNIV 3, NÚV Praha, tel.: 274 022 311
Ing. Jarmila Halouzková, zástupce hlavní manažerky pro PR projektu UNIV 3, tel.: 274 022 307
Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků
Weilova 1271/6
102 00 Praha 10
Tel.: 274 022 111
www.nuv.cz
