Sám pan Aron je velmi aktivním člověkem, který se mimo jiné věnuje cyklistice a dodnes dojíždí do svého zaměstnání na kole. Slovy, že „tělo se má neustále hýbat“ vyjadřuje svůj postoj ke sportu a pohybu obecně.
Ačkoliv již uběhlo mnoho let od dob, kdy pan Aron amatérsky pomáhal své dceři zlepšit její fyzickou kondici, jeho zájem ho neopustil. Když se dozvěděl o možnosti absolvovat vzdělávací program „Sportovní a rekondiční masér“, který byl vytvořen v rámci projektu UNIV 2 KRAJE, neváhal a do programu se přihlásil, aby, jak sám říká, legalizoval svůj koníček a pozvedl jej na odbornou a profesionální úroveň. Poskytovatelem tohoto kurzu se v Zlínském kraji stala Střední zdravotnická škola Kroměříž, na které působí i jeho žena, která ho po celou dobu trvání kurzu velmi podporovala. Vzhledem k tomu, že práce na železnici a sportovní masáže jsou činnosti zcela odlišné, samotné studium bylo pro pana Arona poměrně náročné, což ovšem sám očekával. Vlastní kurz byl rozdělen do celkem pěti tematických celků. Úvodní hodiny byly věnovány psychologii a tomu, jak by měl správný masér přistupovat ke svému klientovi, dále se věnovalo hodně času hygienickým předpisům, normám, zákonům a provoznímu řádu masérského pracoviště. Následovaly přednášky týkající se poskytování první pomoci. V somatologii se účastníci kurzu seznámili se skladbou a činností těla, se stavbou a funkcí kostí a svalů. Přednášky týkající se somatologie byly pro pana Arona velice přínosné, protože jak sám říká, tak se on jako „chlap od železa“ dozvěděl, jak vlastně funguje lidské tělo. Somatologie zakončovala teoretickou část kurzu, která probíhala během prvního pololetí. Druhé pololetí již bylo věnováno pouze praxi a technikám vlastního masírování. Jak se panu Aronovi podařilo skloubit studium se svým náročným zaměstnáním? Sám popisuje, že na zkoušky se učil převážně po večerech poté, co přišel domů z práce. Každý den dvě hodiny, a to po dobu týdne před samotnou zkouškou. Jeho přímý nadřízený věděl, že se pan Aron účastní kurzu a nebyl problém, aby byl jedenkrát týdně uvolňován za tímto účelem ze zaměstnání. Zameškané hodiny si poté napracovával. Svojí přípravu na zkoušku nepojal jako mechanické memorování teoretických pojmů, nýbrž jako snahu pochopit jednotlivé masážní úkony, posloupnost, vědět, kam sáhnout, co se může a nemůže masírovat. Motivaci uspět a své studium zdárně dokončit měl o to větší, že na škole působí i jeho paní a má díky tomu v pedagogickém sboru školy spoustu známých a přátel. Přístup učitelů hodnotí jako perfektní, všechny dotazy, které měl, mu byly fundovaně zodpovězeny, a to od teorie až po praxi. Věkové složení účastníků bylo velice různorodé. Účastnila se ho jak absolventka gymnázia, tak zájemci z řad zdravotníků, kteří si tímto studiem rozšířili své odborné vzdělání. V praktické části se pracovalo ve dvojicích pod odborným dohledem lektora, který jim průběžně vysvětloval, jak mají masírovat. Střední zdravotnická škola pro potřeby uvedeného vzdělávacího kurzu zakoupila masážní lehátka a masážní prostředky.
Pan Aron se podělil i o jednu zajímavou zkušenost, kterou zažil na dovolené v Bulharsku, na kterou odjel o letních prázdninách po úspěšném absolvování kurzu. Již několikátým rokem jezdí společně se svojí ženou do lázeňského komplexu v bulharském Pomorie, kde, jak jinak, nezapřel svojí vášeň pro masírování. V blízkosti letoviska se nachází slané jezero s léčivým bahnem, a ačkoliv v komplexu působil místní masér, tak pan Aron neváhal a rozhodl se uplatnit své čerstvě nabyté znalosti přímo na pláži, a to jak Čechům, tak i Bulharům, kteří byli s jeho službami velmi spokojeni. Řidič kamionu, kterého pan Aron masíroval, mu dokonce přiznal, že se po několika jeho masážích konečně dobře vyspal.
Jak je již z tohoto příběhu zřejmé, tak je pan Aron velice rád a zároveň i hrdý, že tento kurz absolvoval. Sám prohlásil, že mu to rozšířilo obzory a posunulo někam jinam. Jeho primárním cílem nebyla ani tak snaha o získání lepšího pracovního uplatnění, jako především radost, že může druhým lidem pomáhat, a to jak své ženě, dětem, kolegům z práce, tak komukoliv, kdo bude o jeho služby mít zájem. V budoucnu nevylučuje, že by se pro něj masírování mohlo stát určitou formou drobného finančního příjmu, avšak poskytnout úlevu, relaxaci a radost jiným je pro něj momentálně tou nejlepší odměnou.
