V oblasti provozu výtahů za poslední roky došlo k významným změnám a zpřísňování nastavených bezpečnostních norem. Větším problémem je však stárnutí výtahů. Společenství majitelů bytů narážejí zejména v panelových domech na nutnost dosluhující výtahy rekonstruovat.
„Více než polovina výtahů má dnes zastaralé parametry,“ potvrzuje Ing. Zdeněk Krabs, ředitel Střední školy a Mateřské školy v Liberci, Na Bojišti, která výtaháře tradičně vzdělává. Z toho plyne i velké odbytiště práce pro výtaháře.
Rekonstrukce výtahu v několikapatrovém domě je přitom řádově otázka milionů korun. „Záleží samozřejmě na velikosti a použité technologii, ale určitě se musí instalovat klecové dveře a vyměnit kompletně celé elektronické ovládání. Dříve se totiž používalo releové, zatímco dnes jde výhradně o digitální technologie,“ vysvětluje Krabs.
K tomu přistupují opravy a výměny prvků výtahů v rámci povinných průběžných revizí, jako jsou nosná lana či pohon. „Postupně se ale mění i výtahové kabiny. I ty jsou dnes dány evropskou normou a často už také nesplňují požadavky,“ dodává Krabs.
Poptávku po kvalitních výtahářích navíc zvyšují také stavby, veškeré obchodní domy, hospodářské a kancelářské budovy. „Protože i eskalátor je výtahářské zařízení…,“ vysvětluje ředitel liberecké školy, která výtaháře v počátečním vzdělávání produkuje v rámci svého oboru elektromechanik pro zařízení a přístroje.
V letošním roce ale škola navíc využila nový prvek v českém systému vzdělávání, totiž možnost tzv. uznávání předchozího učení. Škola tedy zpracovala vzdělávací program pro dospělou klientelu a v tzv. „profesních“ (dříve nazývaných dílčí) kvalifikacích Montér výtahů, Montér výtahů specialista nebo Elektrotechnik pro výtahy dovedla k závěrečné zkoušce mechaniky, kteří při vzdělávání využili své znalosti nabyté v předchozím učení a v praxi. Absolvováním tříměsíčního vzdělávání nyní získali dílčí osvědčení, které využijí pro práci s výtahy.
„Většinou to byli naši bývalí absolventi příbuzných elektrotechnických oborů, ale měli jsme v pilotním kurzu i účastníky z databáze Úřadu práce nebo přímo z výtahářských firem. Vzděláni byli většinou v oboru elektrikář, anebo i v některém strojírenském oboru,“ popisuje Krabs.
Zkoušky absolventů proběhly na škole letos v dubnu. Podle ředitele Krabse bylo důležité provést hned na počátku kurzu diagnostiku uchazečů a vyhodnotit jejich skutečné znalosti. Od toho se odvíjelo i samotné vzdělávání. „Kvalitní účastníci vzdělávání se dnes shánějí velice obtížně, zatím u nás není velký zájem veřejnosti se vzdělávat,“ podotýká Krabs.
Úspěšnost v kurzu profesních výtahářských kvalifikací v liberecké škole ale byla velmi vysoká. Jejich znalosti při tom při zkouškách prověřovali nároční odborníci z Unie výtahářů ČR a Hospodářské komory.
Chce to mít základ
Uplatnění absolventů je dané. Ve svých firmách mohou nyní dělat při servisu a rekonstrukcích výtahů i dalších zařízení kvalifikovanější práce.
„Pokud by tito lidé měli získat úplnou kvalifikaci a výuční list bez toho, aby plnohodnotně chodili do školy, byl bych proti tomu. Nebylo by to srovnatelné s plnohodnotným počátečním vzděláváním,“ uvažuje ředitel Krabs. Princip vzdělávání v profesních kvalifikacích ale podle něho funguje, pokud má absolvent skutečně ověřený základ a znalosti v příbuzném oborovém vzdělání.
„Výtaháři nastavili vzdělávací kurzy tak, aby absolventi po získání této částečné kvalifikace skutečně byli schopni dělat některé úkony v rámci výtahářského průmyslu,“ hodnotí Krabs. Jako velmi důležitou hodnotí v této souvislosti spolupráci mezi školou a sociálními partnery.
Vzdělávací programy si škola postavila sama, ale vycházela z konkrétních požadavků firem a z konzultací s Unií výtahářů ČR. Právě tento orgán hodnotí Krabs jako naprosto špičkový: „Spolupracuje s námi a velice významně pomáhá při tvorbě vzdělávání. Možná i na rozdíl od jiných profesí je tato unie opravdu super…!“
Absolvent „Bojiště“
Škola SŠ a MŠ Na Bojišti v Liberci je státní škola s velmi dlouhou tradicí. Je nástupcem Integrované střední školy. V roce 2007 tady spolu se zřizovatelem pomohli zanikajícímu soukromému Euroregionálnímu gymnáziu a kolem 150 jeho žáků přešlo na školu Na Bojišti. Během týdne se tehdy přepracoval systém výuky, muselo se vytvořit místo pro deset nových tříd. Se žáky přišlo přes třicet nových učitelů. V lednu 2013 pak byla otevřena mateřská škola. Na základě toho se změnil název školy na současný.
Pozdně secesní budova dnešní školy na rohu ulic Americké a Na Bojišti nicméně pochází už z období přechodu k funkcionalismu. Vzdělávání tu má tradici od druhé dekády 20. století.
Dnešní škola vyučuje obory dopravní prostředky, mechanik elektrotechnik, mechanik opravář motorových mozidel – automechanik, autoelektrikář, elektrikář-silnoproud i slaboproud, elektromechanik pro zařízení a přístroje. K tomu má v nástavbovém studiu dvou i tříleté programy autotronik a mechanik elektrotechnik, provozuje vlastní autoservis atd.
Letošní profesní vzdělávání výtahářů v rámci celoživotního učení dospělých škola zařadila mezi své úspěšné počiny s velkou využitelností na trhu práce. Škola vyznává filozofii, podle níž technické obory nejsou jednoduché, ale kdo poznal jejich využitelnost pro praktický život, jejich logiku a návaznost v nich, ten by neměnil. V kodexu školy je motto připravit svěřence tak, aby skutečně obstáli v praxi a aby pojem „absolvent Bojiště“ zaručoval skvělou odbornou připravenost, ale také úroveň jednání.
Bližší informace o projektu UNIV 2 KRAJE poskytnou:
PhDr. Helena Marinková, Ph.D., obsahová manažerka projektu UNIV 3, NÚV Praha, tel.: 274 022 311
Ing. Jarmila Halouzková, zástupce hlavní manažerky pro PR projektu UNIV 3, tel.: 274 022 307
Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků
Weilova 1271/6
102 00 Praha 10
Tel.: 274 022 111
www.nuv.cz
