Ryze pracovní je atmosféra tematických konferencí, které provázejí současnou fázi řešení projektu UNIV 3 - podpora
procesů uznávání. Děje se tak cca v polovině řešení projektu ministerstva školství, který se zaměřuje na proměnu
středních odborných škol v podnikatele na trhu vzdělávání dospělých.
Během 2,5 roku projekt nejprve vzdělával 1.300 zapojených osob na školách (tato fáze je před dokončením). Poté začali
tito lidé vytvářet 350 vzdělávacích programů jednotlivých profesních kvalifikací a rozběhlo se už i pilotní ověřování
těchto programů v praxi s prvními účastníky. Ti mají v rámci projektu bezplatnou účast v kurzech.
Do projektu se zapojí na 30 tisíc pedagogických pracovníků a 700 sociálních partnerů (firem, úřadů apod). Konkrétně na
říjnové konferenci v Třešti se s představiteli škol regionu sešli 7. a 8. října zástupci ministerstev školství, vnitra
a zemědělství.
„Nyní řešíme fázi pilotních ověřování vzdělávacích programů vybraných profesních kvalifikací, což je hlavní náplň
celého projektu,“ vysvětlila hlavní manažerka projektu Jana Bydžovská. Konkrétní zkušenosti z prvních pilotáží jsou
podle ní důležité pro ty, kteří tyto profesní kvalifikace schvalují, tedy pro zástupce autorizujících orgánů –
ministerstev. Tuto zpětnou vazbu jim třešťská konference poskytla.
Třicítka kvalifikací
Konkrétně se v Třešti hovořilo o podmínkách i aktuálních úskalích vzniku programů dalšího vzdělávání ve více než
třiceti konkrétních profesních
kvalifikacích (viz přehled v závěru zprávy). Šedesátka účastníků se k tomu rozdělila do pracovních skupin -
workshopů.
V nich se řešily praktické zkušenosti a problémy při tvorbě vzdělávacích programů, při jejich pilotních ověřováních i
při závěrečných zkouškách účastníků. Diskutovala se i problematika úvodního zjišťování již získaných znalostí zájemců o
vzdělání. K tomu slouží tzv. informačně diagnostický modul, kterým zájemce o vzdělání vždy prochází ze všeho
nejdříve.
Řešila se také návaznost vytvářených programů na školách na standardy Národní soustavy kvalifikací. Právě to je totiž
specifikem projektu – veškeré vytvářené programy vycházejí z této „databáze“, která stanovuje znalosti a dovednosti,
které musí absolvent vzdělávání v té které profesní kvalifikaci zvládat.
V momentě konání konference měla tato soustava schváleno už 496 takovýchto standardů. Z nich nejvíce (299) spadá do
gesce Ministerstva průmyslu a obchodu a 111 pod Ministerstvo zemědělství.
Projekt UNIV 3 navazuje na předchozí projekty UNIV (2005 - 2008) a UNIV 2 KRAJE (2008 - 2013). Druhý z nich byl
řešen i na Vysočině. „Už v prvním projektu UNIV jsme ověřili prvních 27 profesních kvalifikací, které tehdy Národní
soustava kvalifikací udělala, a ověřili jsme je – byť na omezeném počtu lidí a v pouhých dvou krajích,“ připomněla
Bydžovská počátky celého principu. Dnes projekt pracuje se středními školami ve 13 krajích celé ČR.
Navíc se v současném projektu ke školám přidaly i soukromé vzdělávací instituce, které na ověřování programů
spolupracují. V Jihlavě takto byl o prázdninách např. ověřen v jednom ze soukromých školicích středisek s prvními
účastníky z praxe program Montér výplní stavebních otvorů.
Jak na třešťské konferenci zaznělo, je vůbec nejoblíbenější profesní kvalifikací, která je v současné době v ČR
realizována, kvalifikace Strážný. Za ní následují Gastroobory a velmi oblíbený je na třetím místě
Florista.
„To jsou profesní kvalifikace, které si v tuto chvíli žádá trh práce, ale my touto cestou úplně jít nechceme,“
komentoval v Třešti tato fakta management projektu. Projekt cíleně ověřuje i hodně technických,
zemědělských a dalších profesních kvalifikací (viz tabulka). Každý z vytvořených programů v dané kvalifikaci lze
ověřovat na školách či v soukromých „vzdělávačkách“ až třikrát. Ke konci září bylo provedeno 144 pilotáží a
rychle přibývají další.
Účast dospělých na vzdělávání stoupla
Aktuální situaci v ČR v oblasti dalšího vzdělávání dospělých v Třešti vyložil Martin Sycha z ministerstva školství.
Zdůraznil, že už dochází ke snižování počtu žáků přicházejících zejména do středního odborného vzdělávání, a s tím je
tu i hrozba zavírání některých oborů i škol. Na druhé straně je ale podle Sychy patrný nedostatek kvalifikované
pracovní síly, zejména v technických oborech.
„Je to především oblast elektrotechniky a energetiky, ale do budoucna to bude stále narůstat – tady můžeme vidět šanci
pro školy, pokud zatím poskytovaly pouze počáteční vzdělávání, naučit se pracovat s dospělou populací,“ argumentoval
Sycha. Je ale podle něho problém, že veřejnost v ČR stále není o možnostech dalšího vzdělávání systematicky informována
a není ani příliš motivována. „Budeme se snažit přispět k vyšší informovanosti,“ slíbil za ministerstvo Sycha.
Ještě nedávno kritická čísla, pokud jde o zapojení produktivní populace v ČR do dalšího vzdělávání, ovšem v poslední
době přece jen přecházejí do pozitivních.
V Evropské unii podle Sychy v letech 2002 až 2005 tato průměrná účast rostla, potom však došlo k mírnému, ale
permanentnímu poklesu až na aktuální podíl 9 procent. Naproti tomu u nás se do roku 2007 účast lidí stále
pohybovala kolem 5,6 procenta. V roce 2008 výrazně skočila vzhůru a hlavní zlom přišel po roce 2010, kdy se zvedla ze
7,5 až na 11,4 procenta. Po loňském malém propadu se nyní drží na úrovni 10,8 procenta.
„Tím jsme se dostali výrazně nad průměr v EU - otázka ovšem je, co bylo tím hlavním hybatelem. Uvidíme, jak se trend
bude měnit a zda se nad evropským průměrem udržíme, anebo se vrátíme zpátky,“ nechal otevřeno Sycha. Jak dodal, máme i
tak stále co dohánět za severskými státy, jako jsou Švédsko, Norsko nebo Dánsko, kde je účast výrazně
vyšší.
Oproti EU však má ČR podle Sychy v tomto ohledu jedno výrazné negativum. Paradoxně (a na rozdíl od EU) totiž u nás do
dalšího vzdělávání vstupují zejména lidé s dosaženým vysokým počátečním vzděláním. U těch nízkokvalifikovaných, kteří
by zvýšení kvalifikace k uplatnění na trhu práce potřebovali ze všech nejvíce, jsme výrazně pod průměrem.
Jako hlavní překážky pro vstup do vzdělávání přitom podle výzkumů lidé uvádějí, že vzdělávání nepotřebují pro svoji
práci a nedostatek času z rodinných a pracovních důvodů. „Naopak nebylo při průzkumu příliš často uváděno jako důvod,
že by kurzy byly příliš drahé, anebo že by lidé neměli přístup k internetu,“ dodal v Třešti Sycha.
V Třešti se diskutovaly profesní kvalifikace vzdělávání:
* Ruční práce v produkčním zahradnictví * Ovocnář * Sadovník, Florista * Rybníkář * Pstruhař * Pěstební činnost a
ochrana lesa, Těžební činnost * Doprava dříví * Výroba sazenic v lesních školkách * Opravář strojů a zařízení v
pěstování rostlin * Opravář strojů a zařízení v chovu zvířat * Opravář malé zemědělské mechanizace * Vazačské práce *
Chovatel včel * Zemědělský poradce pro rostlinnou výrobu, Lesní technik pro pěstební činnost * Lesní technik myslivec *
Průvodce přírodou, Strážný * Detektiv koncipient * Úklidový pracovník - speciální práce * Servisní pracovník u
zákazníka * Chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky * Chůva dětí do zahájení povinné školní docházky * Chůva
pro dětské koutky * Poradce pro pozůstalé, Obsluha čerpací stanice s PHL * Sportovní masáž * Instruktor aerobiku *
Instruktor bodystylingu * Instruktor pilates * Instruktor indoor cycling * Lektor dalšího vzdělávání.
Bližší informace o projektu UNIV 3 poskytnou:
PhDr. Jana Bydžovská, hlavní manažerka projektu, NÚV Praha, tel: 274 022 312
PhDr. Helena Marinková, Ph.D., obsahová manažerka projektu, NÚV Praha, tel. 274 022 311
Ing. Jarmila Halouzková, zástupce hlavního manažera pro PR, NÚV Praha, tel. 274 022 307
Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických
pracovníků
Weilova 1271/6
102 00 Praha 10
Tel.: 274 022 111
www.nuv.cz
