V tomto případě jsou to zedníci. V projektu vyhlášeném ministerstvem školství nazvaném UNIV 3 je výuka zaměřena především na praxi. Odpadají některé předměty, které se učí žáci na běžném učilišti během tří let. I proto se v 300 hodin trvajícím kurzu praxi věnuje 222 hodin, zatímco pro teorii je vyčleněno 78 hodin.
Nová legislativa na poli vzdělávání dospělých v ČR umožnila středním odborným školám zaměřit se na segment profesního vzdělávání. Podle Milana Ryla ze Střední školy stavebních řemesel v Brně v Bosonohách to může vracet na trh práce řemesla, která chybějí, a někdy jim i navracet prestiž.
„Výhodou tohoto startovacího modulového kurzu v současném projektu, který patří mezi první v republice, je fakt, že účastníci za něj nemusí platit. My rekvalifikační kurzy samozřejmě pro zájemce už děláme delší dobu. Jejich cena se však pohybuje od patnácti do 20 tisíc korun,“ vysvětluje Ryl. Programy jsou přitom v oborech, v nichž lidé v daném regionu mohou nejspíše najít zaměstnání.
V rámci projektu bude připraveno celkem 350 modulových vzdělávacích programů, které budou ve společné databázi k dispozici všem subjektům poskytujícím vzdělávání pro dospělé. Akce poběží do léta 2014. „Zájemci o výuční list však nejsou žádní začátečníci. Obvykle se jedná o lidi, kteří už v oboru nějaký čas dělají, pracují na stavbách jako pomocní dělníci, podavači a podobně. A nyní dospěli k názoru, že by pro některou profesi, například zedník, jak je tomu v tomto kurzu, mohli získat výuční list. Jednoznačně jim to zvýší vlastní hodnotu na trhu práce,“ doplňuje vrchní učitel odborného výcviku Jan Stehno. Cesta k „papíru“ vyučence však není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát.
„Vede přes dvoudenní dílčí zkoušku, u které musí před komisí uchazeč dokázat, že se skutečně naučil všemu, co je potřeba. Teprve po ní nastupuje další etapa ke konečným závěrečným zkouškám, které uchazeči o výuční list absolvují normálně s žáky denního studia. Je však fakt, že proti těm mladým mají dospělí účastníci kurzu přece jen nespornou výhodu. Jsou díky věku nejen klidnější, ale především díky dříve nabytým zkušenostem mnohem zručnější, což jednoznačně dává předpoklad k úspěchu,“ dodává zástupce ředitele.
Jihomoravský kraj, stejně jako ostatní regiony v republice, které rovněž do projektu vstupují, trpí nedostatkem kvalitních řemeslníků. Například za posledních osm let se nenašel jediný zájemce o profesi sklenáře. Škola v Bosonohách, která patří v jihomoravském regionu mezi největší, má v současnosti 700 žáků denní výuky. Učit by jich však mohla přes tisícovku.
Tento stav však podle odborníků brzo povede k tomu, že ceny za řemeslné práce poletí hodně nahoru a pak snad dojde i k tomu, že si řada rodičů začne uvědomovat, že bude pro jejich syna lepší, když bude dobrým zedníkem než špatným středoškolákem v oboru IT bez možnosti uplatnění.
