Cílem analýzy diagnostických nástrojů nejčastěji užívaných v pedagogicko-psychologických poradnách bylo zjistit, jaké diagnostické nástroje jsou v práci poraden nejčastěji zařazovány do baterií pro vyšetření dětí a žáků a pro které oblasti diagnostiky poradnám nástroje chybějí. Snažili jsme se postihnout aktuálnost jednotlivých užívaných nástrojů a shrnout informace o tom, jaké konkrétní dosud nevydané nástroje by bylo pro diagnostickou práci PPP vhodné převést, adaptovat a standardizovat. Podkladem pro analýzu se stalo dotazníkové šetření PPP. Dotazník se skládal ze dvou částí, první část byla zaměřena na zjištění, jaké konkrétní diagnostické nástroje jsou v PPP nejvíce užívány, druhá část dotazníku byla zaměřena na zjištění, pro které z oblastí diagnostiky respondenti v současné době nejvíce postrádají kvalitní diagnostické nástroje. Vlastní šetření se uskutečnilo v květnu 2010, dotazník vyplnilo a zaslalo zpět celkem 42 pracovišť PPP.

V současné době jsou diagnostické nástroje užívané v PPP v největší míře připravovány a vydávány Psychodiagnostikou Brno, s.r.o. (www.psychodiagnostika-sro.cz), která se konstituovala z původního výhradního vydavatele diagnostických nástrojů v Československu, n.p. Psychodiagnostické a didaktické testy Bratislava (dále jen Psychodiagnostika [1]) a Testcentrem-Hogrefe (www.testcentrum.cz), které je zastoupením švýcarských nakladatelství Hans Huber a Hogrefe Verlag v České republice [2] a zahájilo svou činnost v r. 2000 (dále jen Testcentrum). Na vzniku některých nástrojů se od svého zřízení v r. 1994 podílí také Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR. Některé metody užívané pro diagnostické účely zejména speciálními pedagogy PPP jsou obsaženy v knižně vydávaných odborných publikacích a metodikách.

Řada nástrojů, které PPP dosud využívají, byla vydána před mnoha lety; jedná se zejména o diagnostické materiály z Psychodiagnostiky, která daný test vydává opakovaně, v nových nerevidovaných vydáních. Část z těchto starších nástrojů je v současné době užívána především proto, že nových a kvalitních českých nástrojů není ve všech oblastech diagnostiky dostatek a možnost užití alternativního nástroje, zejm. pro potřeby rediagnostiky dětí a žáků, je pro práci PPP velmi důležitá. V některých PPP jsou však užívány zastaralé nástroje i v oblastech, pro které existují nástroje novější či kvalitnější. Výjimečně jsou v PPP užívány také pracovní verze nebo modifikace některých zahraničních, u nás nevydaných nástrojů; jedná-li se o výkonové testy, mají obvykle původní, tj. zahraniční normy a v ČR je tedy lze užívat pouze kvalitativně.

Nejdůležitější výsledky šetření diagnostických nástrojů užívaných v PPP byly statisticky zpracovány a popsány v následujících částech této kapitoly.

3.2 Diagnostické nástroje nejčastěji užívané v PPP

Pro vytvoření následujícího přehledu jsme nejfrekventovanější diagnostické nástroje diagnostické v poradnách roztřídili do 4 hlavních oblastí:

1. Testy obecných schopností – inteligence
2. Testy a výkonové zkoušky speciálních schopností, znalostí a dovedností
3. Dotazníky, objektivní a sebeposuzovací škály
4. Semiprojektivní testy a projektivní techniky

Pět nejčastěji užívaných nástrojů v každé z těchto oblastí jsme seřadili podle frekvence, se kterou je jejich užívání poradnami udáváno. Vzhledem k tomu, že sledované PPP udávaly některé nástroje jako nejčastěji užívané pro více různých účelů a oblastí diagnostiky, byla většina z pěti nejčastěji užívaných nástrojů v každé z těchto oblastí nominována většinou sledovaných poraden vícekrát. Frekvenci užívání jsme tedy stanovili nikoli podle počtu poraden, které nástroj udávají jako nejčastěji užívaný, ale podle celkového počtu nominací každého z nástrojů všemi sledovanými poradnami. U každého nástroje je v tabulce uveden také vydavatel a rok vydání, v textu jsou pak jednotlivé nástroje stručně charakterizovány.

3.2.1 Testy obecných schopností - inteligence

Tabulka č. 1: Nejčastěji užívané testy obecných schopností - inteligence

Vzhledem k tomu, že diagnostika dětí a žáků v PPP je nejčastěji realizována za účelem stanovení odpovídajících vzdělávacích opatření, tvoří testy obecných schopností součást diagnostické baterie prakticky při všech vyšetřeních.

Nejfrekventovanějším z nich je WISC III (3. revize Wechslerovy inteligenční škály pro děti) v české úpravě Krejčířové, Boschka a Dana, který vydalo Testcentrum v roce 2002. Jedná se o komplexní test inteligence pro individuální administraci, test obsahuje národní normy pro děti školního věku 6-16 let, jeho užívání v pedagogicko-psychologickém poradenství je doporučováno. Mezi třemi nejčastěji užívanými ho uvádějí všechny sledované poradny, a to zejm. pro diagnostiku inteligence u dětí od 8 do 13 let, ale i u dospívajících či u dětí na počátku školní docházky.

IV. revizi Stanford-Binetovy zkoušky, kterou vydala Psychodiagnostika v r. 1995, patří ve sledovaných poradnách mezi tři nejčastěji užívané testy zejm. při diagnostice inteligence předškolních dětí a dětí na počátku školní docházky, v souvislosti s diagnostikou vývojových obtíží a při zjišťování vzdělávacích předpokladů. Jedná se o vývojový test inteligence použitelný od 2-3 let určený pro individuální administraci. V ČR byl vydán pouze na základě překladu, tj. bez národních norem. Doporučuje se proto užívat ho spíše pro kvalitativní či klinickou diagnostiku.

Nonverbální test inteligence SON-R 2,5-7 vydalo Testcentrum v r. 2008. Jedná se o test pro individuální administraci. Je používán zejm. při diagnostice inteligence a vzdělávacích předpokladů předškolních dětí a dětí na počátku školní docházky. Test je vhodným nástrojem pro diagnostiku kognitivního nadání dětí v předškolním věku; lze ho využít i pro diagnostiku u dětí s poruchami komunikace a dětí z cizojazyčných rodin.

Woodcock-Johnson International Edition (Riverside Publishing Company, česká verze 1999, revize české verze 2007) je komplexním testem inteligence pro individuální administraci standardizovaným na české populaci od 3 let do stáří. Je vhodný pro diagnostiku obecných schopností realizovanou v souvislosti se vzděláváním dětí a žáků. Ve sledovaných PPP je nejčastěji užíván pro diagnostiku dětí a dospívajících ve školním věku, v menší míře i u předškolních dětí.

Ravenovy Standardní progresivní matice (Psychodiagnostika, 1989) jsou posledním z nejčastěji užívaných testů inteligence v PPP. Jedná se o neverbální test, který sledované PPP uvádějí jako jeden ze tří nejužívanějších testů při diagnostice inteligence u dětí od 8 let, dospívajících a mladých dospělých. Jeho výhodou je rychlá administrace a vyhodnocení a možnost užití nejen pro individuální, ale i pro skupinovou administraci. V PPP by však měl být užíván pouze pro orientační posouzení obecných schopností nebo jako doplňující nástroj; pro zhodnocení celkových intelektových předpokladů ke vzdělávání jej nepovažujeme za dostačující.

3.2.2 Testy a výkonové zkoušky speciálních schopností, znalostí a dovedností

Do této oblasti jsme zahrnuli testy a zkoušky paměti, pozornosti, percepční a percepčně motorické zkoušky, nástroje pro posouzení motoriky a laterality, pro hodnocení předpokladů pro školní výkon a pro hodnocení předškolních a školních schopností a dovedností. Oblast zahrnuje jak nástroje pro psychologickou diagnostiku, tak i nástroje speciálně pedagogické. Některé z nejfrekventovanějších nástrojů v této oblasti jsou určeny pro diagnostiku více druhů speciálních schopností, jsou proto užívány k jiným účelům v kontextu psychologické části komplexního poradenského vyšetření a k jiným v kontextu části speciálně pedagogické, resp. jsou interpretovány s ohledem na některé psychické funkce psychology na jiné speciálními pedagogy.

Tabulka č. 2: Nejčastěji užívané testy speciálních schopností, znalostí a dovedností

Nejfrekventovanější je Rey-Osterriethova komplexní figura, kterou vydala Psychodiagnostika v r. 1997. Ve sledovaných PPP patří mezi tři nejužívanější nástroje pro diagnostiku pozornosti, zrakové percepce a vizuomotorických schopností, často je proto součástí baterie při diagnostice SPU. Nástroj je pro tyto účely vhodný, pokud je však některou z uvedených oblastí třeba posoudit hlouběji, je nutné jeho doplnění dalšími zkouškami.

Edfeldtův Reverzní test vydaný Psychodiagnostikou již v r. 1968 je určen pro diagnostiku zrakové percepce, kterou častěji posuzují speciální pedagogové; je častou součástí baterie pro zjišťování vzdělávacích předpokladů předškolních dětí, mezi kterými hraje úroveň vývoje zrakové percepce významnou roli. Test má pouze zahraniční normy; proto je vhodný především jako nástroj užívaný společně s dalšími metodami.

Test obkreslování, který vydala Psychodiagnostika v r. 1974, je ve sledovaných poradnách užíván především pro diagnostiku motorických, resp. vizuomotorických schopností a zrakové percepce, často v souvislosti s diagnostikou školní zralosti nebo vzdělávacích předpokladů u předškolních a mladších školních dětí. Test okreslování lze i přes jeho stáří stále považovat za vhodnou metodu.

Zkouška laterality, kterou vydala Psychodiagnostika v r. 1972, je užívána především speciálními pedagogy. Ve sledovaných poraden je jednou z nejčastěji užívaných zkoušek v této oblasti. Hodnocení laterality má v diagnostice realizované PPP význam pro posouzení školní zralosti i k posouzení některých subklinických neurologických deficitů. Přestože zkouška byla vytvořena již před téměř čtyřiceti lety, lze její zařazení do testových baterií sestavovaných v PPP pro diagnostiku výše uvedených problémů považovat za vhodné.

Užívání Jiráskova Orientačního testu školní zralosti, který vydala Psychodiagnostika v r. 1970, udávají sledované PPP pro zjišťování školní zralosti dětí a při diagnostice u předškolních dětí z jiných důvodů. Přestože je stále velmi oblíbený nejen ve školství, ale např. i u klinických psychologů, jeho normy jsou dnes již zastaralé a měl by být užíván jen pro získání výchozích údajů pro určení zaměření dalšího vyšetření.

3.2.3 Dotazníky, objektivní a sebeposuzovací škály

Do této oblasti byly zařazeny veškeré nástroje, které nejsou výkonovými testy a zkouškami, mají formu dotazníku nebo škály a jejichž výsledek lze – podobně jako o výkonových testů – vyjádřit porovnáním jedince nebo skupiny s normou.

Tabulka č. 3: Nejčastěji užívané dotazníkové metody, objektivní a sebeposuzovací škály

Nejčastěji užívaným je zde osobnostní dotazník B-JEPI, který vydala Psychodiagnostika v r. 1987, bez úpravy pak znovu v r. 1994. PPP ho uvádějí jako nejfrekventovanější nástroj pro diagnostiku osobnosti u dětí, případně i pro jiné účely. Značná frekvence užívání tohoto dotazníku je dána tím, že je jediným objektivním nástrojem pro diagnostiku osobnostních vlůastností u dětí už od 9 let; žádný z novějších v ČR standardizovaných osobnostních dotazníků tyto nižší věkové kategorie nepokrývá. Jeho normy a pravděpodobně i některé položky jsou však zřejmě již zastaralé.

Druhým nejčastěji užívaným dotazníkem je Hrabalův Sociometricko-ratingový dotazník SO-RA-D, který v nové úpravě a s nově připravenými normami pro vyhodnocování vydal IPPP ČR v r. 2005. Jedná se o nástroj použitelný od 2. stupně ZŠ. V PPP je v souladu se svým účelem užíván pro diagnostiku vztahů a sociálních interakcí ve školních třídách; jeho užití je vhodné.

V dotazníku ADOR, který vydala Psychodiagnostika v r. 1983, hodnotí dospívající výchovné postupy svých rodičů. ADOR je nejen ve školském poradenství velmi oblíbeným nástrojem, jeho normy jsou však již dnes pravděpodobně zastaralé. V případě jeho užívání proto považujeme za nezbytné porovnávat získané údaje s dalšími nástroji pro diagnostiku rodiny.

Osobnostní inventář NEO-FFI, který byl v ČR standardizován a vydán Testcentrem v r. 2001, je postavený na pětifaktorovém modelu osobnosti a určen pro diagnostiku dospívajících a dospělých. Je vhodný pro užívání v PPP jako součást testových baterií při diagnostice dospívajících.

Dotazník B-3, který vydalo o.s. Audendo v r. 1997, je podobně jako SO-RA-D nástrojem pro sociometrickou analýzu školní třídy; jeho normy pokrývají 4.-9. ročník ZŠ. Jeho výsledky jsou vhodným podkladem zejména pro oblast prevence rizikového chování.

3.2.4 Semiprojektivní testy a projektivní techniky

Projektivní techniky nemají, až na malé výjimky, objektivní kritéria vyhodnocování; interpretace jejich výsledků záleží zejména na zkušenostech psychologa a může být zatížena určitou mírou subjektivnosti. Semiprojektivní testy umožňují na rozdíl od projektivních metod i kvantitativní vyhodnocení – pohybují se na pomezí mezi projektivními a standardizovanými metodami.

Zejména projektivní techniky by měly být v PPP užívány jen pro doplnění informací získaných pomocí standardizovaných diagnostických nástrojů. Pokud by tomu tak nebylo, nebyly by poradny schopny prokázat standard jednotlivých diagnostických postupů, které při vyšetřeních užívají, a mohly by tak být vystaveny riziku soudních sporů.

V této oblasti uvádíme (vzhledem ke shodné četnosti) šest diagnostických metod.

Tabulka č. 4: Nejčastěji užívané semiprojektivní testy a projektivní techniky

Test rodinných vztahů, který vydala Psychodiagnostika v r. 1987, je na přechodu mezi dotazníkovou a projektivní metodou, vyhodnocuje se i kvantitativně a někdy proto bývá řazen k dotazníkovým, nikoli projektivním metodám. Test je jednou z vhodných metod pro diagnostiku rodinných vztahů realizovanou v PPP. Pokud případ vyžaduje jejich hlubší analýzu, je však nutné jeho doplnění dalšími podobně zaměřenými nástroji.

Kresba rodiny a Kresba začarované rodiny jsou projektivními technikami, při kterých psycholog interpretuje dítětem nakreslené symbolické uspořádání v rodině. V PPP je možné obě techniky nebo každou zvlášť používat např. jako východisko pro rozhovor o rodině s dítětem, případně s rodiči, rozhodně však nikoli jako samostatné metody. Kresba začarované rodiny a Kresba rodiny jsou v PPP užívány pro diagnostiku rodinných vztahů, samostatně i jako součást testové baterie pro komplexní vyšetření.

Test stromu (vydala Pražská PPP, s.r.o. v roce 1998), patří také ke kresebným projektivním technikám. Je určen pro diagnostiku vlastností a dynamiky osobnosti. Test stromu lze v PPP užívat pouze současně se standardizovanými metodami a jeho výsledky interpretovat výhradně v kontextu celého vyšetření.

Scénotest (vydalo Testcentrum 2001) je projektivní test určený především k diagnostice rodinných a dalších vztahů v životě dítěte. Poradny ho udávají jako jeden z nejčastěji užívaných nástrojů pro diagnostiku emočních poruch, vztahů v rodině problémových projevů chování apod. Pro užívání v PPP je Scénotest vhodný, platí pro něj však stejná omezení jako pro všechny ostatní projektivní metody.

Projektivní interwiev (Psychodiagnostika 1974) se skládá ze třech částí (Kouzelný svět, Nedokončené věty a Dětský svět), které je možné užívat i samostatně. Samostatně jsou v PPP nejčastěji užívány Nedokončené věty. Projektivní interwiev je v PPP užíváno v souladu se svým účelem především při diagnostice rodinných vztahů. Je vhodné jako doplňující metoda.

Souhrnné zpracování frekvence užívání všech výše popsaných nástrojů bez ohledu na oblast, do které ten který nástroj patří je zahrnuto do části, která porovnává PPP a SPC z hlediska užívání diagnostických nástrojů.

3.3 Stáří diagnostických nástrojů nejčastěji užívaných v PPP

Stejně jako při hodnocení frekvence užívání vycházíme i při určování stáří nejčastěji užívaných diagnostických nástrojů (tj. doby od roku jejich vydání) ze čtyř oblastí, do kterých jsme nejčastěji užívané diagnostické nástroje roztřídili.

U projektivních technik nehraje stáří takovou roli jako u standardizovaných nástrojů. Ačkoli jsou k nim vydávány nové příručky a hledají se nové způsoby jejich interpretace, vlastní podnětový materiál - pokud technika takový materiál využívá - si u většiny z nich zachovává poměrně dlouho svou původní hodnotu. Kresebné projektivní techniky navíc s předem daným podnětovým materiálem nepracují; jsou postaveny na interpretaci vlastní kresby klienta.

V dalším textu a grafickém vyjádření se proto zabýváme pouze stářím testů obecných schopností, testů a zkoušek speciálních schopností, znalostí a dovedností a dotazníků, objektivních a sebeposuzovacích škál. Protože nás zajímalo stáří všech nejfrekventovanějších nástrojů v každé z uvedených třech oblastí, nevycházeli jsme pouze z tabulek č. 1 (str. 4), č. 2 (str. 6) a č. 3 (str.7), ale uvádíme hodnoty vždy pro celý soubor nástrojů, které byly v té které oblasti poradnami nominovány. Vzhledem k tomu, že v počtu nominací jednotlivých nástrojů byly značné rozdíly, bylo nutné vzít v úvahu atribut váhy jednotlivých nástrojů. Jednotlivé nástroje byly váženy podle počtu jejich nominací v souboru.

Při určování stáří nástrojů jsme vycházeli z mediánu hodnot, který představuje střední hodnotu souboru seřazeného podle velikosti. Ve stáří jednotlivých nástrojů jsou značné rozdíly, proto jsme zvolili tuto popisnou statistiku, která na rozdíl od průměru není ovlivněna extrémními hodnotami. Stáří nejčastěji užívaných diagnostických nástrojů v jednotlivých oblastech ukazuje graf č. 1 (boxplot, krabicový graf [3]), který vychází z váženého souboru.

Graf č. 1: Stáří diagnostických nástrojů nejčastěji užívaných v PPP v jednotlivých oblastech

Medián v oblasti testů obecných schopností odpovídá při zohlednění frekvence jejich užívání stáří 8 let. Pokud bychom soubor nevážili, odpovídal by medián hodnotě 26 let; toto porovnání mediánu u váženého a neváženého souboru ukazuje, že v drtivé většině PPP je o nové nástroje pro diagnostiku inteligence a o vzdělávání v této oblasti zájem. S tím souvisí i skutečnost, že v PPP patří mezi 5 nejčastěji užívaných nástrojů pro diagnostiku inteligence tři nejnovější nástroje v této oblasti: WISC III z roku 2002, Woodcock Johnson IE z roku 2007 a SON-R 2,5-7 z roku 2008.

U testů a zkoušek speciálních schopností, znalostí a dovedností stejně jako u dotazníků, objektivních a sebeposuzovacích škál dosahuje medián souboru váženého podle frekvence užívání nástrojů stáří 16 let, což ukazuje na zastaralou nástrojovou základnu v obou těchto oblastech a na potřebu jejího doplnění.

Čtyři z pěti nejčastěji užívaných testů a zkoušek speciálních schopností, znalostí a dovedností jsou starší než 35 let!! (Reverzní test, Test obkreslování, Zkouška laterality a Orientační test školní zralosti). Přestože u některých z nich zastarávají normy pomaleji než např. u testů inteligence, jedná se o výkonové zkoušky, které by měly být aktualizovány nebo nahrazeny nově vytvořenými.

Mezi pěti nejčastěji užívanými dotazníky a škálami se objevují nástroje víceméně aktuální, ale i velmi zastaralé. Např. česká verze nejčastěji užívaného nástroje v této oblasti, dotazníku B-JEPI je z roku 1987; značná frekvence užívání tohoto dotazníku je dána tím, že žádný z novějších v ČR standardizovaných osobnostních dotazníků nepokrývá nižší věkové kategorie; B-JEPI je tak jediným objektivním nástrojem pro diagnostiku osobnosti u dětí už od 9 let.

3.4 Oblasti diagnostiky, pro které PPP nástroje chybějí

Nejčastěji poradny uvádějí nedostatek nástrojů pro diagnostickou práci s cizinci. Kromě neverbálních inteligenčních testů (uváděny jsou SON-R 2,5-7 a Standardní progresivní matice) a percepčně motorických zkoušek užívají poradny pro diagnostiku cizinců především klinické metody (zejm. anamnézu, rozhovor, popis obrázku pro zjištění, jak dítě pracuje s českým jazykem, grafické projektivní metody pro diagnostiku osobnosti – zde je však třeba brát v úvahu, že kresba dítěte může být poznamenána kulturní odlišností). Pro zajištění plné objektivity vyšetření dítěte z jinojazyčné rodiny by bylo nejvhodnější použít diagnostické nástroje standardizované v příslušném jazykovém prostředí, které poradny (až na výjimky) k dispozici nemají. I tak lze však toto vyšetření uskutečnit pouze v případě vynikajících jazykových znalostí psychologa nebo s tlumočníkem [4].

Další z tohoto hlediska problematické jsou podle sdělení sledovaných poraden nástroje pro diagnostiku sociokulturního znevýhodnění. Specifika diagnostiky dětí se sociokulturním znevýhodněním spočívají v důrazu na zjištění profilu kognitivního nadání tak, aby bylo možné odlišení pseudoretardace od skutečné mentální retardace – pro tyto účely lze použít např. testy WISC III, Woodcock-Johnson IE nebo SON-R 2,5-7. Pro diagnostiku osobnostních charakteristik dítěte, jeho motivace k učení, zájmů a vztahů v rodině je možné využívat většinu nástrojů, jejichž užívání k těmto účelům poradny uvádějí, výsledky je však třeba interpretovat s ohledem na konkrétní sociální podmínky, případně kulturní odlišnosti rodinného prostředí. Pro diagnostiku romských dětí, ať už jsou sociálně znevýhodněné či nikoli, je třeba znát hlavní specifika poradenské práce s jinými etniky, tj. nejen procedurální odlišnosti, ale také běžné odlišnosti ve výsledcích jednotlivých užívaných nástrojů. Problematika poradenské práce s dětmi a žáky se sociokulturním znevýhodněním je podrobně popsána v publikaci Obligatorní diagnózy v PPP (Zapletalová a kol., Praha 2006, IPPP ČR, ISBN 80-86856-29-1) a je jednou ze součástí Vzdělávacího standardu DVPP pro pracovníky školských poradenských zařízení, který IPPP ČR připravil a od roku 2008 realizuje.

Dále sledované PPP uvádějí nedostatek nástrojů pro diagnostiku emočních poruch a pro diagnostiku problémových projevů chování. Pro tuto diagnostiku je sice možné také využívat na trhu běžně dostupných nástrojů pro diagnostiku osobnosti a sebepojetí, rodinných a vrstevnických vztahů, bylo by je však třeba doplnit ještě o některé další. Jak už bylo uvedeno výše, na trhu chybí objektivní nástroj pro diagnostiku osobnostních vlastností dětí nižších věkových kategorií. Pro diagnostiku problémových projevů chování by bylo třeba připravit nástroj umožňující mapování exekutivních funkcí, tj. mentálních procesů řídících myšlení, jednání a emoční reakce; takto je zaměřen např. inventář BRIEF (Behavior Rating Inventory of Executive Function) z r. 2000, který existuje zatím jen v anglické verzi a který by byl po převedení vhodným nástrojem pro diagnostiku i v dalších kategoriích práce v PPP. Dotazník BRIEF obsahuje dvě formy (první z nich je překládána jednomu z rodičů, druhá pak učiteli hodnoceného dítěte) a je zaměřen na 8 základních oblastí exekutivních funkcí: 1. schopnost odolávat impulsům a zastavit své chování ve vhodnou dobu, 2. schopnost přizpůsobit se a tolerovat změny, 3. schopnost poukazující na to, jak se expresivní funkce podílejí na vyjadřování a regulaci emocí, 4. schopnost aktivně započít úkol nebo aktivitu, 5 schopnost podržet si v mysli informace potřebné k dokončení úkolu, 6. schopnost stanovit si cíl, určit cesty pro jeho dosažení, vnést řád do získávaných a sdělovaných informací a stanovit hlavní myšlenky a klíčové pojmy, 7. schopnost uspořádávat věci, které dítě obklopují, 8. schopnost kontrolovat své vlastní chování během plnění úkolu a chápat, jaký vliv má toto chování na ostatní.

Některé poradny uvádějí nedostatek vhodných nástrojů pro diagnostiku vývoje předškolních dětí. PPP zde nejčastěji užívají Standford-Binetovu zkoušku ve 4. nebo starší 3. revizi, obě revize však byly ČR vydány pouze na základě překladu, tj. bez pilotního ověření, úpravy položek a tvorby národních norem. Vhodným zahraničním nástrojem, jehož převedení by bylo možné, je zde nová škála IDS (The Intelligence and Development Scales) z roku 2009, určená k diagnostice inteligence a vývojové úrovně dětí od 5 let; zaměřuje se na zjišťování kognitivních předpokladů, motorických dovedností, sociálně-emočních kompetencí, matematických a jazykových schopností a výkonové motivace, zachycuje interakci těchto jednotlivých oblastí a postihuje tak profil dítěte v celé jeho komplexnosti. Nástroj umožňuje určit silné a slabé stránky zkoumaného dítěte a stanovit tak základ, z něhož pak vycházejí intervenční a terapeutické postupy. Poradnám by mohl být užitečný i pro posouzení školní zralosti, mapování vývojových poruch v oblasti řeči, motorických funkcí, chování, emočním a sociálním vývoji.

Dále je třeba doplnit diagnostiku o nástroj, který pomáhá zpřesnit diagnózu mentální retardace AAMR Adaptive Behavior Scale- School:2nd Ed., málo se využívají nástroje, které umožní posoudit vztahy mezi pamětí a učením žáka např. Wide Range Assessment of memory and Learning (WRAML2), které dosud také nejsou k dispozici. Chybí i některé specifické nástroje z oblasti sexuálního chování dětí Child Sexual Behavior Inventory (CSBI), z oblasti měření úzkosti a depresivity v dětském věku například Revised Childern’s manifest Anxiety Scale, RADS -2 atd.

[1] Vzhledem k tomu, že na Psychodiagnostiku, s.r.o přešla veškerá práva k nástrojům z n.p. Psychodiagnostické a didaktické testy Bratislava, je v dalším textu jako „Psychodiagnostika“ označováno nejen současné, ale i původní vydavatelství.

[2] Tato nakladatelství patří k nejvýznamnějším evropským vydavatelům psychologické literatury a především psychodiagnostických metod.

[3] Základem krabicového grafu je obdélník, jehož hrany tvoří horní a dolní kvartil. Uvnitř obdélníku je znázorněn plnou čarou medián. Jestliže se všechny případy nacházejí ve vzdálenosti 1,5 - násobku kvartilového rozpětí od nejbližšího okraje obdélníku, ukazují dolní a horní výběžek minimální a maximální hodnotu. Případy překračující tuto hranici jsou vyznačeny samostatně jako odlehlá pozorování (v našem případě se jedná o dotazník HSPQ, který je stejně jako všechny další poradnami uváděné nástroje popsán v Příloze č. 2).

[4] Zkušenosti středisek SIM přitom ukazují, že pro zajištění standardní situace při vyšetření, tj. objektivity výsledků, by se mělo jednat o tlumočníka profesionálního; pokud totiž při vyšetření tlumočí rodinný příslušník, objevuje se při administraci testu často i neuvědomované zkreslování instrukcí ve smyslu podávání návodných informací.