Varování: Tento web již není aktualizován. Některé uvedené informace mohou být zastaralé nebo neplatné. Aktuální informace naleznete na webu: npi.cz

Porovnání PPP a SPC z hlediska užívání diagnostických nástrojù

Pro úèely porovnání nejužívanìjších diagnostických nástrojù v PPP a SPC jsme vytvoøili poøadí nejèastìji užívaných nástrojù v každém z obou typù školských poradenských zaøízení, a to bez ohledu na oblast, do které ten který diagnostický nástroj patøí, úèel, k nìmuž je využíván, èi profesní zamìøení odborníka, který s tímto nástrojem pracuje. Výsledky jsou porovnány graficky a v následujícím textu okomentovány. Rozdíl v poètu nominací jednotlivých nástrojù v grafu è. 6 a è. 7 je zpùsoben nejen rozdílným poètem respondentù z PPP a respondentù z SPC, ale zejm. vìtší rùznorodostí nástrojù užívaných v SPC, tj. nižším poètem nominací tìch, které jsou užívány nejèastìji.

Graf è. 6: Poøadí diagnostických nástrojù nejèastìji užívaných v PPP (dle poètu nominací).

porovnani_6_ppp.jpg

V diagnostické práci v PPP je nejfrekventovanìjším nástrojem komplexní test inteligence WISC III. Kromì nìj patøí k nejèastìji užívaným tøi další testy inteligence: IV. revize Stanford-Binetovy zkoušky, SON-R 2,5-7 a Woodcock-Johnson IE, spolu s nimi pak tøi z pìti testù èi zkoušek speciálních schopností: Rey Osterriethova komplexní figura (diagnostika pozornosti, zrakové percepce a vizuomotorických schopností), Reverzní test (diagnostika zrakové percepce) a Test obkreslování (posouzení jemné motoriky, grafomotoriky a vizuomotorických schopností). Testy inteligence, percepènì motorické zkoušky a  zkoušky pozornosti jsou nezbytnou souèástí testových baterií pro diagnostiku školní zralosti a pro diferenciální diagnostiku SPU, které jsou podle našich døívìjších zjištìní [1] nejèastìji v PPP realizovanými diagnostickými èinnostmi. O nìco nižší frekvenci pak mají nástroje pro diagnostiku rodinných vztahù, dotazníkové a projektivní techniky pro posouzení osobnostních charakteristik a sebepojetí u dìtí a dospívajících a dotazníky zamìøené na mapování vrstevnických vztahù ve školních tøídách. Vìtšinu hlavních oblastí diagnostické práce PPP tedy nejèastìji užívané nástroje víceménì pokrývají, pokud vezmeme v úvahu informace udávané PPP, podle kterých jsou vybrané subtesty v testech inteligence využívány i k posouzení pamìti. Mezi nejfrekventovanìjšími sice nejsou dotazníkové metody pro diagnostiku uèení ani pro posouzení motivace a zájmù; užívání tìchto nástrojù poradny udávají v souvislosti s posuzováním pøedpokladù pro školní výkon, jsou však užívány s nižší frekvencí než nástroje uvedené v tabulce è. 5.

Graf è. 7: Poøadí diagnostických nástrojù nejèastìji užívaných v SPC

porovnani_7_spc.png

V SPC jsou nejfrekventovanìjšími nástroje, které užívají zejména speciální pedagogové pro diagnostiku percepènì motorických schopností. Jedná se o Zkoušku laterality, Reverzní test a Test kresby lidské postavy (psychologové SPC užívají tento test i pro orientaèní posouzení vývojové úrovnì dítìte), ménì èasto pak také Test obkreslování a percepènì motorické zkoušky ze souboru Diagnostika vývojových poruch uèení, pøípadnì též Zkouška sluchové diferenciace WM (pùvodní Wepmanova zkouška v úpravì Matìjèka). Pro diagnostiku obecných schopností - inteligence je v SPC nejèastìji využíván neverbální jednodimenzionální test Barevné progresivní matice, ménì èasto pak Standardní progresivní matice; oba tyto testy jsou – jak již bylo uvedeno výše – urèeny pouze pro orientaèní posouzení obecných schopností nebo jako doplòující nástroj. Z komplexních testù inteligence je pak ve stejné míøe využíván WISC III a zastaralý Pražský dìtský Wechsler, ménì èasto pak IV. revize Stanford-Binetova testu, který je urèen spíše pro kvalitativní hodnocení vývojové úrovnì dítìte. Pro diagnostiku pøedškolních a školních schopností a dovedností jsou užívány èastìji speciálními pedagogy, ale i psychology Zkouška ètení, Prediktivní baterie ètení a Test rizika poruch ètení a psaní pro rané školáky.  Charakteristiky osobnosti a rodinných vztahù dítìte jsou v SPC diagnostikovány pomìrnì zøídka, užívány jsou projektivní a semiprojektivní metody Test stromu (grafická projektivní technika), Test rodinných vztahù (semiprojektivní test, který je na pomezí mezi projektivní a dotazníkovou metodou) a Projektivní interwiev  (verbální projektivní technika). Jediným nástrojem pro diagnostiku pozornosti, který se objevuje mezi nejèastìji užívanými, je Èíselný ètverec.

V SPC jsou málo využívány vývojové škály. Jen výjimeènì byla uvádìna diagnostika osobnosti a rodiny, zcela chybí diagnostika zájmù (napø. pro oblast kariérového poradenství). Nejsou uvádìny ani neuropsychologické zkoušky, jejichž užívání psychology bychom oèekávali pøedevším vzhledem k tomu, že øada zdravotních postižení má svùj základ v organickém poškození CNS se specifickými dopady na vzdìlávání. Chybí zde také  nástroje pro diagnostiku pamìti a motivace, ale i emoèních problémù a poruch, zejm. úzkostnosti a depresivity. Vìtšina nástrojù užívaných psychology SPC pro diagnostiku obecných schopností je  zastaralých, resp. z jiných dùvodù nepøíliš vhodných. Problematická je skuteènost, že prakticky neexistují speciální diagnostické nástroje respektující specifika konkrétního typu zdravotního postižení. Možnost pøípravy validních testù pro klienty s nejrùznìjšími typy a stupni postižení je totiž diskutabilní a rozhodnì by nebyla jednoduchá

V øadì SPC se používají diagnostické nástroje, které v PPP již nepoužívají. MŠMT v polovinì 90. let zakoupilo hromadnì testy pro SPC a od té doby se další resp. novìjší verze dg.nástrojù dostávají do SPC jen velmi obtížnì. Vzhledem k tomu, že SPC jsou souèástí škol, jsou tedy finanènì závislé na rozpoètu školy, ve kterém nezbývají prostøedky na nákup drahých diagnostických nástrojù. Jako problematická se rovnìž jeví informovanost odborníkù ve SPC o nových diagnostických nástrojích; uvádìjí, že tyto informace se k nim nedostávají.

Tyto skuteènosti ukazují na specifické zamìøení a rozdílnost preferovaných odborných èinností PPP a SPC. V èinnosti pedagogicko-psychologických poraden pøevažují diagnostické èinnosti nad èinnostmi intervenèními, zatímco tìžištì práce SPC je v intervenèních èinnostech realizovaných v souvislosti se vzdìláváním dìtí a žákù se zdravotním postižením. V personálním obsazení PPP pøevládají psychologové a pedagogicko-psychologická práce s klientem, v SPC, kde je naopak podstatnì vìtší zastoupení speciálních pedagogù, jsou realizovány pøevážnì speciálnì pedagogické diagnostické a intervenèní èinnosti. To se odráží i v postavení odborníkù jednotlivých profesí v tom kterém typu školského poradenského zaøízení. Ukazuje se zejména, že charakter a zamìøení SPC profesnì ovlivòuje psychology, nebo� psycholog bývá na pracovišti jeden (nìkde i jen na èásteèný úvazek). Psychologové mohou být v SPC „profesnì osamoceni“, mùže jim chybìt profesní kooperace v rámci pracovištì (na rozdíl od PPP – kde vìtšinou je na jednom pracovišti psychologù více).

Odbornost, profesionalitu a zamìøení poradenského pracovištì jednoznaènì ovlivòuje jeho øeditel. Vzhledem k tomu, že SPC jsou v pøevážné vìtšinì souèástí „speciálních škol“, øeditel školy a zároveò i SPC je speciální pedagog. Jeho orientace v problematice psychologické diagnostiky mùže být omezená, proto i zde je možno spatøovat jistý problém ve vybavení SPC vhodnými aktuálními psychodiagnostickými nástroji.

V porovnání s PPP lze v SPC konstatovat znaènou heterogenitu klientù vycházející z rùzných typù a stupòù jejich zdravotního postižení a stále èastìjších kombinací rùzných postižení. Rozdíl pøi používání diagnostických nástrojù v PPP a v SPC (specifiètìjší je jejich použití hlavnì u senzorických omezení, pøípadnì tìlesném nebo kombinovaném postižení) je hlavnì v tom, že v SPC ne vždy mohou s ohledem na možnosti dítìte používat standardizovaný diagnostický nástroj v plném rozsahu, dodržovat èasové limity u výkonových testù apod. Testy proto èasto upravují dle potøeby handicapu a konkrétního dítìte (zjednodušení zadání, zvìtšení textu, navýšení nebo zrušení èasového limitu) a pøi diagnostice používají mnoho dalších (nestandardních) pomùcek, které si vyrábí sami, nebo i bìžné hraèky, stavebnice, rùzné vìci, apod.


[1] Viz materiál „Analýza poradenských služeb ve školských poradenských zaøízeních a školách“ è.j. 5850/2009-6/IPPP schválený PV MŠMT v bøeznu 2009