1. DIAGNOSTICKÉ NÁSTROJE NEJČASTĚJI VYUŽÍVANÉ V SPC

Pro účely analýzy diagnostických nástrojů ve speciálně pedagogických centrech  bylo využito dotazníkové šetření realizované v roce 2008, kdy z oslovených 75 SPC bylo vráceno  celkem 47 dotazníků. Vyhodnoceno tak bylo 6 dotazníků z SPC pro klienty s narušenou komunikační schopností, 7 dotazníků z SPC pro sluchově postižené, 6 dotazníků z SPC pro zrakově postižené, 3 dotazníky z SPC pro tělesně postižené, 18 dotazníků z SPC pro mentálně postižené a 7 dotazníků z SPC pro děti a žáky s více vadami. Takto získané údaje byly dále doplňovány a aktualizovány na základě konzultací s odbornými pracovníky SPC. V roce 2009 bylo uskutečněno dotazníkové šetření SPC zaměřené na zjištění, které nástroje nutné k diagnostické práci jednotlivých center v současné době chybějí na jejich pracovišti nebo obecně na trhu. Vzhledem k tomu, že celkem reagovalo pouze 33 SPC byly získané informace následně dále doplňovány a upřesňovány pomocí průběžných konzultací s odbornými pracovníky z praxe.

Základní přehled diagnostických nástrojů aktuálně využívaných SPC je uveden v Příloze č. 1. Diagnostické nástroje nejčastěji využívané psychology a speciálními pedagogy v SPC rozdělené podle typu zdravotního postižení a řazené podle četnosti využívání jsou zařazeny do Přílohy č. 2.

Z výčtu mnoha diagnostických nástrojů, které uváděly SPC v dotaznících jako nejčastěji užívané bylo vybráno 20 nejčastěji uváděných psychology a 20 speciálními pedagogy. Následující grafy č. 4 a 5 tedy představují souhrnný přehled nejfrekventovanějších diagnostických nástrojů užívaných ve speciálně pedagogických centrech psychology a speciálními pedagogy

Graf č. 4: Pořadí diagnostických nástrojů užívaných psychology v SPC (dle počtu nominací)

Z grafického znázornění užívání diagnostických nástrojů vyplývá, že pro diagnostiku obecných schopností - inteligence užívají psychologové ve speciálně pedagogických centrech nejčastěji Barevné progresivní matice, často pak i Standardní progresivní matice. Barevné progresivní matice jsou zjednodušenou, pro děti od 5 do 11 let určenou verzí Standardních progresivních matic charakterizovaných v části věnované diagnostickým nástrojům v PPP. Omezení platná pro Standardní progresivní matice jsou u Barevných progresivních matic zvýrazněna skutečností, že jeho normy lze použít pouze jako orientační. Z komplexních testů inteligence je nejvíce využíván PDW, WISC III a IV. revize Stanford-Binetova testu. Ojediněle se ještě objevuje i III. revize tohoto testu,  zřídka v této oblasti využívají také Kaufmanův test (K-ABC). PDW (Pražský dětský Wechsler) není doporučován k užívání; byl standardizován již na počátku 70. let, a to pouze na pražské populaci, jeho normy nadhodnocují či nediferencují v podprůměru, navíc vzhledem k současným společenským podmínkám obsahuje i některé již neadekvátní otázky. PDW byl již v r. 2002 nahrazen WISC III, českou verzí třetí revize Wechslerovy inteligenční škály pro děti (popis WISC III viz část věnovaná diagnostickým nástrojům v PPP). Stanford-Binetovy zkoušky, stejně jako Kaufmanův test (K-ABC) byly v ČR vydány pouze na základě překladu, tj. bez pilotního ověření, úpravy položek a tvorby národních norem, měly by proto být užívány především pro kvalitativní diagnostiku. Další položkou je Test kresby lidské postavy, výkonová zkouška k posouzení vývojové úrovně, grafomotoriky a vizuomotorických funkcí. Nenahrazuje testy obecných schopností, resp. škály pro hodnocení vývojové úrovně

Pro diagnostiku osobnosti a rodinných vztahů jsou využívány především projektivní techniky: Test stromu, Projektivní interview, Lüscherova klinická diagnostika, případně semiprojektivní Test rodinných vztahů, ojediněle také Kresba rodiny a Kresba začarované rodiny, z dotazníkových metod zde byl uveden jen ADOR, a to zcela výjimečně. Pro posuzování speciálních schopností, znalostí a dovedností pak psychologové SPC užívají Test obkreslování a Zkoušku laterality k hodnocení motorických schopností, hrubé a jemné motoriky, grafomotoriky a vizuomotoriky, Reverzní test k hodnocení zrakové percepce, Číselný čtverec k hodnocení pozornosti. Pro diagnostiku předškolních schopností a dovedností využívají psychologové SPC Orientační test školní zralosti a Zkoušku znalostí předškolních dětí.

Graf č. 5: Pořadí diagnostických nástrojů užívaných speciálními pedagogy v SPC (dle počtu nominací)

Speciální pedagogové zaměřují diagnostiku převážně na oblast speciálních schopností, znalostí a dovedností, v této oblasti je nejvíce frekventovaná Zkouška laterality, Test kresby lidské postavy, Test obkreslování, méně často Orientační test dynamické praxe a Škála Oseretzkého. V oblasti diagnostiky zrakové percepce je nejvíce využíván Edfeldtův Reverzní test, v oblasti testů a zkoušek řeči, jazyka, fonologie a sluchového vnímání Zkouška sluchové diferenciace, Hodnocení fonematického sluchu u předškolních dětí, Heidelberský test řečového vývoje, Zkouška sluchové analýzy a syntézy a Obrázkově-slovníková zkouška. Pro vícesložkové hodnocení předpokladů pro školní výkon vykazují speciální pedagogové užívání Prediktivní baterie čtení a Testu rizika poruch čtení a psaní pro rané školáky. Velmi frekventovaná je Novákova Diagnostika vývojových poruch učení, není však jasné, zda je užívána jako komplexní metodika [1] nebo pouze vybrané zkoušky sloužící k posouzení senzomotorických schopností; podobně i u Vyšetření matematických schopností u dětí od téhož autora. Poměrně často je udáváno i užívání Orientačního testu školní zralosti,  screeningového nástroje, který má navíc zastaralé normy a jehož užívání speciálními pedagogy by mohlo být zpochybňováno (jedná se spíše o nástroj pro psychologickou diagnostiku). V oblasti posuzování vývoje je zejména u těžce postižených dětí využívána i k diagnostice vývojová metodika Portage projekt. Speciální pedagogové se tedy zaměřují převážně na oblast speciálních schopností, znalostí a dovedností a na diagnostiku předškolních a školních schopností a dovedností.

Provedená šetření dokladují nedostatky v některých oblastech diagnostiky. Málo jsou využívány vývojové škály, důvodem je zřejmě to, že nejsou uzpůsobeny pro děti s různými typy postižení. Jen výjimečně byla uváděna diagnostika osobnosti a rodiny, zcela chybí diagnostika zájmů (např. pro oblast kariérového poradenství). Nejsou uváděny ani neuropsychologické zkoušky, jejichž užívání psychology bychom očekávali především vzhledem k tomu, že řada zdravotních postižení má svůj základ v organickém poškození CNS se specifickými dopady na vzdělávání. Chybí také  nástroje pro diagnostiku paměti a motivace, ale i emočních problémů a poruch, zejm. úzkostnosti a depresivity.

Někdy není jednoznačně určeno zda daný nástroj užívá psycholog či speciální pedagog. Je třeba konstatovat, že je zde řada neshod – některé nástroje, které se zpravidla řadí k nástrojům psychologické diagnostiky, jsou používány i speciálními pedagogy (zejm. vývojové škály) Je na zodpovědnosti pracovníka, ale také na samotném pracovišti, jak se s touto situací vyrovná. Za každých okolností je však nutné respektovat zásadní omezení u testů inteligence a projektivních technik, kde by v žádném případě neměl být nástroj užíván někým jiným než psychologem; k interpretaci těchto nástrojů je nutné komplexní psychologické vzdělání a obvykle i speciální výcvik. Jiná situace je např. u některých nástrojů, zaměřených na percepční funkce, řeč, motoriku aj. Kdo s nástrojem může pracovat, bychom se měli dozvědět z manuálů testů, což však nebývá uplatňováno vždy.

Podobně jako bylo uvedeno v části pojednávající o diagnostických nástrojích v PPP i diagnostické nástroje využívané v SPC jsou v největší míře připravovány a vydávány Psychodiagnostikou a Testcentrem, některé z uváděných nástrojů také vydal IPPP ČR. Vedle toho speciální pedagogové využívají i řadu metodických materiálů (nebo vybraných vhodných částí z nich), pro diagnostiku dětí a žáků se zdravotním postižením. Využívané materiály jsou vydávány i běžnou publikační formou nakladatelstvími Portál, Scientia, Klett, Computer Press a.s., Tobiáš, MC nakladatelství Brno, H+H aj. viz tabulky v Příloze č. 3). Takto byly vydány např. Zkouška sluchové diferenciace (in: Z. Matějček, Dyslexie, H+H, 1993, publikace 260 cvičení pro děti raného věku: soubor cvičení pro děti s nerovnoměrným vývojem a pro děti handicapované (Praha 1996, Portál) a publikace Diagnostika předškoláka – správný řečový vývoj dítěte od Klenkové a Kolbábkové (Brno 2003, MC nakladatelství).

Pro kvalitativní diagnostiku percepčních funkcí, motorických funkcí, řeči a jazyka využívají speciální pedagogové i vlastní, na základě zkušeností a praxe osvědčené metody. Takto sledují např. úroveň sluchového a zrakového vnímání, úroveň prostorové a pravolevé orientace, lateralitu, řeč (výslovnost, vyjadřovací schopnosti, slovní zásoba). Provádí orientačně i vyšetření motoriky, popř. vizuomotorické koordinace a vyšetření pozornosti.

2. DIAGNOSTICKÉ NÁSTROJE, KTERÉ NEJVÍCE CHYBÍ V SPC

V loňském roce uskutečněné dotazníkové šetření SPC bylo zaměřeno na zjištění, které nástroje nutné k diagnostické práci jednotlivých center v současné době chybějí na jejich pracovišti nebo obecně na trhu.

Následující tabulka obsahuje přehled diagnostických nástrojů, které podle těchto zjištění zcela resp. aktuálně chybí, tj. nejsou na českém trhu k dispozici nebo jsou zastaralé, a dále nástrojů, které současný trh nabízí, ale které jsou z finančních důvodů pro SPC nedostupné.

Tabulka č. 6: Diagnostické nástroje, které nevyšly v ČR, nejsou k dispozici, jsou zastaralé nebo nejsou ve finančních možnostech SPC

Poznámky a vysvětlivky k tabulce:

Revidovanou verzi Vývojové škály Bayleyové nabízí i se školením Testcentrum Praha. Používají ji SPC pro děti a žáky se zrakovým postižením, ostatní centra uvádějí, že škálu by bylo žádoucí pro jednotlivé typy postižení uzpůsobit.

Škála Reynellové-Zinkinové slouží pro vývojovou diagnostiku v 6 různých oblastech: sociální adaptace, senzomotorické poznávání, orientace v prostředí, reagování na zvukové podněty a porozumění řeči, vývoj řečové aktivity – obsah, skladba, slovní zásoba; využívá se pro děti od narození do 5 let, SPC pro děti a žáky se zrakovým postižením ji uvádějí jako vhodný nástroj pro diagnostiku svých klientů.

Z chybějících nástrojů, které by byly vhodné k využití v SPC je uvedeno 5 nástrojů (Škála McCarthyové, Test hvězd a vln, Wechsler Adult Intelligence Scale WAIS-R, Škála Raynellové-Zinkinové, CARS, Leiterova škála). Tyto chybí z důvodu, že nejsou k dispozici v ČR a tedy nemají ani verzi pro českou populaci. V praxi je využívají jen jednotliví odborníci v SPC, kteří je získali v zahraničí. Také další 2 nástroje (Heidelberský test řečového vývoje, Kaufmanova hodnotící baterie K-ABC) nemají k dispozici české normy a bylo by přínosem zajistit vytvoření jejich českých verzí. 4 uváděné nástroje (Orientační test školní zralosti, Reverzní test, Obrázkově-slovníková zkouška, PDW) jsou zastaralé. Dalších 6 nástrojů (WAIS-R, Stanford-Binetův inteligenční test, IV. revize, WISC III, SON-R, Vývojové škály Bayleyové, Deficity dílčích funkcí), označených jako chybějící jsou nástroji na trhu dostupnými, problémem pro jejich získání je vyšší finanční náročnost.  Jednání o výběru nástrojů pro adaptace bude předmětem dalších odborných aktivit pracovní skupiny odborníků, jejíž činnost zajistí IPPP ČR

Pracovníci center označovali i ty diagnostické nástroje, které jsou volně v distribuci a zároveň i finančně dostupné, proto není jasné, proč byly uváděny jako chybějící. Lze předpokládat, že se jedná o nedostatečnou informovanost odborných pracovníků. Pracovníci některých center neuvedli absenci konkrétních diagnostických nástrojů, ale jmenovali diagnostické oblasti, pro které podle nich nástroje chybějí.

Často se objevovalo přání, aby byly vytvořeny ucelené baterie diagnostických nástrojů (např. neuropsychologické baterie), což však je poněkud problematické, neboť baterie musí být sestavována individuálně s ohledem na účel toho kterého vyšetření. Vzhledem ke specifikům kognitivních i osobnostních charakteristik klientů SPC uvádějí pracovníci potřebu speciálních diagnostických nástrojů pro jedince s konkrétním typem zdravotního postižení. V této souvislosti se několikrát se objevilo, že by bylo vhodné využít zkušeností od kolegů ze Slovenska (např.  diagnostické nástroje pro osoby se zrakovým postižením, nástroje pro diagnostiku vývojové dysfázie, koktavosti).

Pracovníci SPC pro mentálně postižené uváděli jako důležité více propracovat oblast profesního poradenství a vytvářet metody pro posouzení předpokladů pro výkon profese u osob s mentálním postižením. U těchto osob se jako efektivnější jeví použití vývojových škál než standardizované testy. Bylo by žádoucí sjednotit a rozšířit dostupné vývojové škály ve všech oblastech vývoje a doplnit je nabídkou metodických materiálů pro další intervenci.

Také SPC pro sluchově postižené si stěžují na nedostatek diagnostických nástrojů vytvořených specificky pro sluchově postižené a navrhují převést např. Leiterovu škálu (LIPS – The Leither International Performance Scale) určenou k diagnostice intelektu u sluchově postižených od 3 do 18 let. Zároveň uvádějí, že by bylo třeba vytvářet další nástroje pro diagnostiku dětí a dospívajících se sluchovým postižením: Testy k určení poruch učení u sluchově postižených, Testy percepce a porozumění řeči, Testy ke zhodnocení slovní zásoby u sluchově postižených s diagnózou „praktická hluchota“, Úroveň čtenářských dovedností pro sluchově postižené s diagnózou „praktická hluchota“, Schopnost odezírání.

Základní diagnostiku zrakové vady provádí lékaři – oftalmologové. Úkolem speciálního pedagoga v SPC pro zrakově postižené je pomocí celé řady speciálně pedagogických diagnostických nástrojů popsat a určit míru speciálně pedagogických potřeb zrakově postiženého žáka. SPC pro zrakově postižené využívají různé vývojové škály, navrhuje však doplnit je údaji o jejich validitě a použitelnosti u dětí se zrakovým postižením.

Pro zkvalitnění speciálně pedagogické – logopedické diagnostiky u dětí a žáků s narušenou komunikační schopností je třeba se zaměřit na různá věková období, např. pro raný a předškolní věk jsou důležité podrobné vývojové škály v oblasti vývoje řeči a komunikace. Nejčastěji považují SPC za nutné vytvořit normy pro českou populaci u Heidelberského testu, navrhována je i aktualizace některých starších českých nástrojů (Obrázkově-slovníková zkouška, Test laterality), ověření Kaufmanovy hodnotící baterie pro děti K-ABC, která byla vydána jen v experimentální verzi a škály  McCarthyové.

Pro diagnostiku dětí s tělesným postižením v současné době neexistuje obecně užívaná motorická zkouška, která by přinesla relevantní informační podklady pro speciálně pedagogickou diagnostiku. Pro psychologickou diagnostiku uvádějí SPC jako vhodný komplexní, prakticky využitelný nástroj Gunsburgovu vývojovou škálu a navrhují její převedení a ověření.

Diagnostika dětí s poruchou autistického spektra je vzhledem k triádě obtíží mnohdy nelehká. SPC navrhují převést některé zahraniční screeningové metody a standardizovat na české populaci takový vícefaktorový test inteligence, který lze vyhodnotit i v případě, že dítě zvládne jen dílčí subtesty.

SPC pro děti a žáky s více vadami navrhují adaptaci a modifikaci některých diagnostických nástrojů užívaných především v zahraničí, které jsou považovány za vhodné pro diagnostiku dětí a žáků s vícečetným postižením, např. Vývojová škála McCarthy – McCarthy Scales of Children´s Abilities (2,8-8,5 let), LIPS – The Leither International Performance Scale.

[1] Metodika je určena k diagnostice dyslexie, dysortografie, dyspraxie a jejich kombinací; tato diagnostika SPU v českém jazyce patří mezi standardní činnosti PPP.