Další smysl života

Ivovi je 23 let, pracuje na rodinné farmě a dálkovou formou studuje obor Zemědělské podnikání na Vyšší odborné zemědělské škole v Benešově. Od vedoucího své studijní skupiny dostal nabídku zúčastnit se kurzu Ovocnář, který stejná vzdělávací instituce, v rámci projektu UNIV 3, pilotně ověřuje. Ivo neváhal a do kurzu, který měl probíhat v období od června do listopadu 2013, se přihlásil.

Hlavním důvodem byl jeho zájem a nadšení. Už několik let pěstuje vlastní ovocné i okrasné stromy, všechny z generativního množení. Velmi ho zajímalo, jak právě  generativní množení provádět odborně. Dalším důvodem byl fakt, že by chtěl v budoucnu hospodařit na malé soběstačné farmě, kam zajisté patří i produkce ovoce. Doma má několik ovocných stromků, o které se dosud nikdo nestaral. Už dříve chtěl vzít péči o ně do vlastních rukou, ne však jako laik – tak by se mohl dopustit nenávratných chyb. Ivo má dosud pouze středoškolské vzdělání ukončené maturitní zkouškou. V případě ztráty zaměstnání by v dnešní době obtížně hledal jiné pracovní místo a naděje na získání certifikátu pro něho byla další velkou motivací. Celkově se   Ivovi ovocnářský kurz jevil jako vynikající příležitost k dalšímu vzdělávání, navíc v místě, kde již studuje. Největším očekáváním bylo získání znalostí a dovedností v oblasti rozmnožování ovocných dřevin a jejich následného pěstování.

Na prvním setkání účastníků se jich ujal průvodce kurzu, který je seznámil se všemi podrobnostmi ohledně náplně a organizace kurzu. Získali tak konkrétní představu o realizaci výuky, seznámili se s lektory i s hlavními prostory, kde měla výuka probíhat.

Ivo se nemusel obávat časové náročnosti kurzu, protože jeho zaměstnavatel ho velmi podporoval. Podporovala ho také rodina a známí, rád se před nimi pochlubil tím, že navštěvuje kurz. Jeho bratr a zároveň kolega v zaměstnání za něho vždy v daný den přebíral pracovní povinnosti.  Kurz byl pro Iva vydařený nad očekávání, plný zážitků a nových zkušeností. Viděl mnoho zajímavých míst - poprvé reálnou ovocnou školku, sady pro produkci různých druhů ovoce, klimatizované sklady. Všechny nově nabyté teoretické znalosti si mohl ihned prakticky vyzkoušet. Mít možnost naučit se něco od skvělého odborníka hodnotí jako zkušenost k nezaplacení.

Právě praxe měla pro Iva jednoznačně největší význam. S nadšením se učil generativnímu i vegetativnímu množení, ačkoli právě některé způsoby roubování nebyly vůbec snadné. Spolu se svými kolegy vysazoval ovocné dřeviny keřových i stromkových tvarů, prováděl nácvik řezu, s nadšením pracoval s vybranou mechanizací. Došlo i na přípravu chemických postřiků pro ochranu rostlin, tedy na praktické výpočty a aplikaci připraveného roztoku.

Praxe byla pestrá. Báječnou součástí výuky byla také odborná exkurze do jedné z největších ovocnářských firem v ČR (Sady Tuchoraz u Českého Brodu), kde spolu s ostatními kolegy vyslechl podrobný odborný výklad tamního ředitele o vedení firmy a organizaci práce v průběhu celého roku. Prakticky si vyzkoušel skupinovou sklizeň ovoce, prohlédl expediční halu s třídící a balicí linkou a boxy s upravenou atmosférou pro dlouhodobé skladování ovoce. Zajímavá byla také degustace ovocných moštů.

V teoretické části výuky si Ivo cenil toho, že nemusel být pouze pasivním posluchačem, ale s lektory mohl diskutovat a klást dotazy. Odpověď obdrželi účastníci kurzu vždycky. Protože některé dotazy vyšly najevo až při domácím samostudiu, nikdy nebyl problém řešit je prostřednictvím mailu.

Ivo obdivoval lektory, kteří přistupovali k účastníkům kurzu ochotně a trpělivě. Trávili s nimi každý víkend a to ještě s dobrou náladou. I při teplotách 34 °C ve stínu nebo na podzim v sadu, kdy teploty už klesaly poměrně nízko, se budoucím ovocnářům věnovali více než dostatečně.

Přínos kurzu byl nepochybně také sociální a kulturní. Ivo poznal skvělé kolegy mezi účastníky kurzu i lektory. Protože se velmi zajímá o krajové odrůdy a o permakulturní zahrady, uvítal, když si s ostatními mohl vyměnit cenné zkušenosti.

Na počátku listopadu Ivo úspěšně složil závěrečnou zkoušku, stejně jako jeho kolegové. Velmi příjemná pro něho byla skutečnost, že mu zaměstnavatel po předložení certifikátu svěřil péči o ovocné dřeviny na rodinné farmě. Samostatně pak aplikoval postřiky proti houbovým chorobám a v příštím roce bude dokonce zakládat další ovocnou výsadbu.

Je neuvěřitelně motivující, když dá zaměstnavatel najevo své uznání. Ivo má teď vyrovnanější sebevědomí, pocit, že něco skutečně umí, stabilnější pracovní pozici i další smysl života. Určitě má v plánu pokračovat ve svém vzdělávání v podobných kurzech.