I

Tab. 1

Počty mimořádně nadaných (MN) v jednotlivých SPC, která odpověděla na dotazníková šetření (celkem 52 zařízení, MN v evidenci 8 z nich)
název zařízení (při kterém SPC působí)	kraj	výskyt MN	MN + PAS	MN + vady řeči	MN + tělesné postižení	MN + zrakové postižení	MN + sluchové postižení	MN + kombinované postižení
Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Praha 10, Chotouňská 476	Praha	ano	4	nezjišťováno	0	0	0	0
Základní škola prof. Z. Matějčka Olomouc, Svatoplukova 11	Olomoucký	ano	2	.	.	.	.	.
Základní škola a Odborná škola, Zbůch, V Sídlišti 349	Plzeňský	ano	2	nezjišťováno	0	0	0	0
Dětské integrační centrum a mateřská škola, s.r.o.	Praha	ano	1	nezjišťováno	1	0	0	0
Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, České Budějovice, Štítného 3	Jihočeský	ano	1	nezjišťováno	0	0	0	0
Mateřská škola, Speciální základní škola a Praktická škola, Hradec Králové	Královéhradecký	ano	1	nezjišťováno	0	0	0	0
Základní škola, Turnov, Sobotecká 242, příspěvková organizace	Liberecký	ano	1	.	.	.	.	.
Základní škola, Ostrava-Zábřeh, Kpt. Vajdy 1a, příspěvková organizace	Moravskoslezský	ano	?	.	.	.	.	.
Základní škola, Opava, Havlíčkova 1, příspěvková organizace	Moravskoslezský	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Základní škola, Mnichovo Hradiště, Švermova 380	Středočeský	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Základní škola, Kladno, Pařížská 2249	Středočeský	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Základní škola, Jablonec nad Nisou, Liberecká 1734/31, příspěvková organizace	Liberecký	ne	0	0	0	0	0	0
Základní škola, Bruntál, Rýmařovská 15, příspěvková organizace	Moravskoslezský	ne	0	0	0	0	0	0
Základní škola, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Školní 291	Středočeský	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Základní škola, Bílina, Aléská 270, okres Teplice, příspěvková organizace	Ústecký	ne	0	0	0	0	0	0
Základní škola speciální, Základní škola praktická a Praktická škola, Litoměřice, Šaldova 6, příspěvková organizace	Ústecký	ne	0	0	0	0	0	0
Základní škola speciální, Blansko, Žižkova 27	Jihomoravský	ne	0	0	0	0	0	0
Základní škola speciální Litvínov, Šafaříkova 991, okres Most	Ústecký	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Základní škola speciální Bystré	Pardubický	ne	0	0	0	0	0	0
Základní škola speciální a Mateřská škola speciální, Nový Jičín, Komenského 64, příspěvková organizace	Moravskoslezský	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Základní škola prof. V. Vejdovského Litovel, nám. Přemysla Otakara 777	Olomoucký	ne	0	0	0	0	0	0
Základní škola praktická, speciální a logopedická, Žatec, Dvořákova 24, okres Louny	Ústecký	ne	0	0	0	0	0	0
Základní škola praktická a Základní škola speciální Lužiny, Praha 5, Trávníčkova 1743	Praha	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Základní škola praktická a Praktická škola, Praha 2, Vinohradská 54	Praha	ne	0	0	0	0	0	0
Základní škola logopedická, Týn nad Vltavou, Sakařova 342	Jihočeský	ne	0	0	0	0	0	0
Základní škola logopedická a Mateřská škola logopedická, Choustníkovo Hradiště 161	Královéhradecký	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Základní škola a Střední škola Březejc, Sviny 13	Vysočina	ne	0	0	0	0	0	0
Základní škola a Odborná škola, Horšovský Týn, Nádražní 89	Plzeňský	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Základní škola a Mateřská škola pro zrakově postižené, Plzeň, Lazaretní 25	Plzeňský	ne	0	0	0	0	0	0
Základní škola a Mateřská škola pro tělesně postižené, Liberec, Lužická 920/7, příspěvková organizace	Liberecký	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Základní škola a Mateřská škola pro sluchově postižené, Liberec, E. Krásnohorské 921, příspěvková organizace	Liberecký	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Základní škola a Dětský domov Prostějov	Olomoucký	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace	Moravskoslezský	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Střední škola, Základní škola a Mateřská škola speciální, Rakovník, Františka Diepolta 1576	Středočeský	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Speciální základní škola Ústí nad Orlicí	Pardubický	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Speciální základní škola a Speciální mateřská škola, Děčín, příspěvková organizace	Ústecký	ne	0	0	0	0	0	0
Speciální mateřská škola pro děti s vadami řeči, Plzeň, Ke Špitálskému lesu 3	Plzeňský	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Speciálně pedagogické centrum pro děti a mládež s vadami řeči se zaměřením na augmentativní a alternativní komunikaci s.r.o.	Praha	ne	0	0	0	0	0	0
Praktická škola a Speciálně pedagogické centrum Žďár nad Sázavou	Vysočina	ne	0	0	0	0	0	0
Mateřská škola, základní škola a střední škola pro sluchově postižené, Valašské Meziříčí, Vsetínská 454	Zlínský	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Mateřská škola, základní škola a střední škola pro sluchově postižené, České Budějovice, Riegrova 1	Jihočeský	ne	0	0	0	0	0	0
Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola při centru ARPIDA, o.p.s.	Jihočeský	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice, Široká 42	Jihomoravský	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Mateřská škola speciální, Základní škola speciální a Praktická škola, Brno, Ibsenova 1	Jihomoravský	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Mateřská škola speciální, Praha 4, Na Lysinách 6	Praha	ne	0	0	0	0	0	0
Mateřská škola pro zrakově postižené, České Budějovice, Zachariášova 5	Jihočeský	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Mateřská škola a Základní škola, Kyjov, Za Humny 3304	Jihomoravský	ne	0	0	0	0	0	0
Mateřská škola a Základní škola pro tělesně postižené, Brno, Kociánka 6	Jihomoravský	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Jedličkův ústav a Mateřská škola a Základní škola a Střední škola	Praha	ne	0	0	0	0	0	0
Dětský domov a Mateřská škola speciální, Beroun, Mládeže 1102	Středočeský	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Základní škola a Praktická škola SVÍTÁNÍ, o.p.s.	Pardubický	ne	.	.	.	.	.	.
Mateřská škola a Speciálně pedagogické centrum Jihlava, Demlova 28	Vysočina	ne	.	.	.	.	.	.
Celkem údaje z tohoto počtu zařízení:		52	49	19	47	47	47	47

Podrobnější informace ze 4 dotazníků - pracovišť koordinátorek PAS shrnují Tab. 2 a 3.

Tab. 2

adresa SPC	Hradec Králové, Hradecká 1231	Olomouc, Svatoplukova 11	Ostrava, Kpt. Vajdy 1a	Turnov, Sobotecká 242
zaměření SPC	mentální postižení	mentální postižení	PAS	mentální postižení
	PAS	PAS	vady řeči	PAS
kraj	Královéhradecký	Olomoucký	Moravskoslezský	Liberecký
procento vyškolených pracovníků SPC	0	0	0	0
na diagnostice MN se podílí spec. pedagog	ano	ano	ano	ano
na diagnostice MN se podílí psycholog	ano	ano	ano	ano
na diagnostice MN se podílí soc. pracovnice	.	.	ano	.
na péči o MN se podílí spec. pedagog	ano	ano	ano	ano
na péči o MN se podílí psycholog	.	ano	ano	ano
na péči o MN se podílí soc. pracovnice	.	.	ano	.
screening MN	.	ne	ne	ne
zastaralé nástroje				WISC-III
				Diagnostika vývojových poruch učení v českém jazyce
Aspergerův syndrom na ISCED-0	1x	1x	.	.
Aspergerův syndrom na ISCED-1	.	1x	.	1x
metodické vedení VP / metodiků prevence	ano	ne	ano	ne
spolupráce se šk. psych. / spec. ped.	ano	ne	ano	ne
podklady k IVP* od spec. pedagoga	ano	ano	ano	ano
podklady k IVP od psychologa	.	ano	ano	ano
IVP ve škole probírá spec. pedagog	ano	ano	ano	ano
IVP ve škole probírá psycholog	.	ano	ano	.
IVP ve škole probírá soc. pracovnice	.	.	ano	.
IVP ve škole probírá třídní učitel	ano	ano	ano	.
IVP ve škole probírá výchovný poradce	.	někdy	ano	.
IVP ve škole probírá školní spec. pedagog	.	.	ano	.
vzdělávání učitelů	.	ano	ano	ne
info o nadaných na webu SPC	.	ne	.	ne
spolupráce s PPP	ano	ano	ano	ano

* individuální vzdělávací plán

Školská poradenská zařízení se věnují nejen diagnostice mimořádného nadání, ale zejména na základě výsledků diagnostiky stanovují průběh a strukturu intervencí, aby byla zohledněna specifika žákova nadání ve vztahu ke vzdělávání a k sociálním vztahům ve vrstevnickém kolektivu i v domácím prostředí. Pracovníci ŠPZ pomáhají také rodičům v komunikaci s jejich mimořádně nadanými dětmi a se specifiky v přípravě na školní práci.

V případě daných čtyř SPC se vždy jednalo o mimořádně nadané s Aspergerovým syndromem, kde těžiště péče spočívá v zajištění potřeb klienta, které souvisejí s touto klinickou diagnózou, což je v souladu se zjištěním, že bez uspokojování těchto potřeb se nemůže přiměřeně rozvíjet ani jeho mimořádné nadání. Tab.č. 3 uvádí nejčastěji realizované intervence poskytované těmto mimořádně nadaným žákům, jejich rodičům a učitelům. Dále jsou v ní uvedeny nejčastější požadavky učitelů na pracovníky SPC a další subjekty, se kterými tato čtyři SPC v oblasti mimořádného nadání spolupracují.

Tab. 3

Oblasti intervencí a spolupráce s dalšími subjekty		četnost
intervence - nadaní	pomoc při tvorbě IVP	2
	individuální péče	1
	metodické vedení	1
	doporučení asistenta pedagoga	1
	pohovor	1
	krizová intervence	1
	přednášky	1
intervence - rodiče	poradenství/konzultace	4
	krizová intervence	2
	přednášky/osvěta	2
	metodické vedení	1
	nácvik zvládání problémů a soc. vztahů	1
	terapeutický rozhovor	1
	zapůjčení literatury	1
intervence - učitelé	konzultace	4
	pomoc při vypracování IVP	3
	přednášky/osvěta	2
	metodické vedení	1
	terapeutický rozhovor	1
	krizová intervence	1
	zapůjčení literatury	1
požadavky učitelů	tvorba IVP	2
	žádost o asistenta pedagoga	2
	konzultace	2
	diagnostika	1
	pozorování při výuce	1
	řešení problémového chování	1
	dílčí akcelerace	1
	seminář pro učitele žáků s PAS	1
spolupráce další	dětská psychiatrie	2
	občanské sdružení	2
	dětská neurologie	1
	dětská klinická psychologie	1
	další nevládní neziskové organizace	1

3. Služby poskytované PPP

Pro služby poskytované v PPP jsou charakteristickým znakem velké rozdíly v rozsahu a obsahu péče v rámci jednotlivých pracovišť. Do této skutečnosti se významně promítají například rozdílné nastavení systému poradenské péče v jednotlivých krajích, velikost města, kde konkrétní pracoviště působí. Výrazně se tak liší jak počty mimořádně nadaných dětí a žáků, které měly v loňském školním roce v péči PPP jednotlivých krajů (souborná informace o jejich počtu za celý kraj), tak počty mimořádně nadaných žáků vedených v tomto období jednotlivými krajskými koordinátory.

Jak dokládá Graf 1, nejvíce mimořádně nadaných žáků bylo vedeno v krajích Praha, Jihomoravském, Jihočeském, Plzeňském a Olomouckém kraji, nejméně v Libereckém kraji.

Graf 1

Graf 2 doplňuje předchozí informaci o počty mimořádně nadaných na jednotlivých vzdělávacích úrovních dle mezinárodní klasifikace ISCED 1 – nejvíce jsou zastoupeny úrovně ISCED-0 a 1 a nejméně úroveň ISCED-3.

Graf 2

Jak ukazuje Graf 3, mezi mimořádně nadanými klienty PPP převládají ve všech krajích chlapci. Odpovídá to údajům z odborné literatury: identifikaci mimořádného nadání u dívek ztěžují stereotypy spojované v naší kultuře s jednotlivými pohlavími, jež očekávají mimořádné nadání spíše u mužů a ženám přisuzují spíše submisivní roli s přizpůsobováním se požadavkům okolí, někdy až úkor jejich přiměřeného seberozvoje a sebeprosazení.

Graf 3

Nejvýraznější je tento nepoměr v zastoupení mimořádně nadaných chlapců a dívek v kraji Jihočeském (6,5:1), nejmenší v kraji Praha (1,51:1).

Graf 4

A. Kdo se podílí na diagnostice a péči o mimořádně nadané

Procento odborných pracovníků PPP, které ke 31. 8. 2010 absolvovalo vzdělávání v oblasti péče o nadané, je u jednotlivých PPP velmi rozdílné, a to i v rámci jednotlivých krajů. Celkově je situace lepší v těch PPP, kde působí krajský koordinátor – tam je proškoleno 2 41 a více procent pracovníků. Stoprocentně jsou proškoleni pracovníci jen pěti PPP (tři z nich jsou v kraji Královéhradeckém). Naopak u dvou PPP není proškolen nikdo a dalších 5 pracovišť má proškoleno maximálně 10 % pracovníků. Kompletní údaje jsou k dispozici v Příloze 4.

V 17,8 % provádí vyšetření mimořádného nadání pouze psycholog , u dalších 35,6 % dotazníků se k němu někdy připojuje i speciální pedagog a ve zbývajících 46,7 % se na vyšetření mimořádného nadání podílejí vždy obě profese. Přitom dle připravovaného standardu (vstupního) vyšetření mimořádného nadání v PPP (bude dokončen v průběhu prvního pololetí roku 2011) by jeho součástí mělo být přinejmenším na vzdělávací úrovni ISCED-0 vždy i speciálně-pedagogické vyšetření, které posoudí dosaženou míru zralosti grafomotoriky a percepce, neboť vyzrálost těchto funkcí je předpokladem pro adekvátní rozvoj dovedností čtení, psaní a počítání, resp. učení ve smyslu osvojování znalostí a dovedností. I když v praxi z důvodů personálních realizují někdy i základní speciálně pedagogické vyšetření psychologové, vhodnější je partnerské zastoupení profesí v diagnostice.

Následnou péči poskytují nejčastěji obě profese (41,9 %). Pokud ji poskytuje jen jeden z těchto odborníků, bývá to častěji psycholog (34,9 %). Ojediněle bylo uvedeno, že následná péče není poskytována.

Graf 5

B. Oblast psychologické a speciálně pedagogické diagnostiky

Plošné vyhledávání nadaných (screening) je nejčastější na vzdělávací úrovni ISCED-1 (13,3 %), oproti tomu na úrovni ISCED-3 ho uvádí jen jeden ze 45 dotazníků. Vhodné by přitom bylo odhalit co největší počet nadaných (resp. dětí s výrazně akcelerovaným kognitivním vývojem) již v předškolním věku, tak aby mohly být jejich výchova a vzdělávání přizpůsobeny specifickým potřebám dětí vyplývajících z jejich potenciálu.

Tab. 4

Screening nadaných – četnosti a procenta (údaje z celkem ze 45 dotazníků)
	četnosti	procenta
screening na ISCED-0	4	8,90%
screening na ISCED-1	6	13,30%
screening na ISCED-2	4	8,90%
screening na ISCED-3	1	2,20%

V Tab. 5 jsou oblasti vyšetření na jednotlivých úrovních ISCED seřazeny sestupně dle jejich procentuálního zastoupení. Z tabulky je dále patrné, že na úrovních ISCED-0 až 2 vyšetření zahrnuje v průměru 8 oblastí (od 7,7 po 8,8), na úrovni ISCED-3 v průměru 5,6 oblastí (viz k tomu poslední řádek tabulky s celkovým procentem odpovědí). Četnostní zastoupení jednotlivých oblasti se na jednotlivých vzdělávacích úrovních liší – v předškolním věku je větší akcent kladen na diagnostiku percepčních funkcí a grafomotoriky, na dalších úrovních jsou po intelektu nejčastěji zastoupeny tvořivost a struktura osobnosti. Postupně roste rovněž význam diagnostiky motivace a zájmů.

Vyšetření úrovně grafomotoriky, percepce a trivia (čtení, psaní, matematika) by se na úrovních ISCED-0 a 1 mělo stát součástí standardu vyšetření nadání resp. výrazně akcelerovaného kognitivního vývoje.

V Tab. 6 je porovnáno procentuální zastoupení jednotlivých oblastí na jednotlivých úrovních ISCED: nejvyšší zastoupení oblasti je vyznačeno oranžovým podbarvením, nejnižší zastoupení modrým podbarvením - například diagnostika percepce je nejčastěji realizována na ISCED-0 (86,7 %) a nejméně často na ISCED-3 (7,7 %). V souladu s legislativním vymezením mimořádného nadání by součástí vstupního vyšetření mělo být vždy i vyšetření tvořivosti, jak ale vyplývá z tabulky, reálně tomu tak vždy není. Pravděpodobně to souvisí i s nedostatkem vhodných diagnostických nástrojů pro tuto oblast. Z připravovaného standardu vyšetření mimořádného nadání by rovněž měly být povinnou součástí vyšetření, minimálně na úrovni ISCED-0, vyšetření grafomotoriky, percepce, jakož i zjištění úrovně dovedností trivia, neboť od těchto zjištění se odvíjejí podklady pro vypracování individuálního vzdělávacího plánu, které PPP poskytuje škole.

Tab. 5

Oblasti vyšetření a jejich procentuální zastoupení na jednotlivých vzdělávacích úrovních dle ISCED
ISCED-0 (shrnutí z 15 dotazníků)		ISCED-1 (shrnutí z 16 dotazníků)		ISCED-2 (shrnutí ze 14 dotazníků)		ISCED-3 (shrnutí ze 13 dotazníků)
intelekt	100,0	intelekt	100,0	intelekt	100,0	intelekt	100,0
percepce	86,7	tvořivost	75,0	tvořivost	78,6	osobnost	76,9
grafomotorika	80,0	osobnost	75,0	osobnost	78,6	tvořivost	69,2
tvořivost	73,3	percepce	62,5	čtení	50,0	zájmy	53,8
osobnost	60,0	grafomotorika	56,3	zájmy	50,0	sociální oblast	38,5
čtení	53,3	čtení	56,3	percepce	42,9	učební styly	38,5
lateralita	53,3	matematika	50,0	matematika	42,9	znalosti a dovednosti (školní)	23,1
matematika	40,0	psaní	50,0	psaní	42,9	motivace	23,1
psaní	40,0	sociální oblast	50,0	sociální oblast	42,9	profesní orientace	23,1
sociální oblast	40,0	zájmy	50,0	pozornost	35,7	pozornost	15,4
zájmy	33,3	lateralita	43,8	lateralita	28,6	SPU	15,4
úroveň řeči	26,7	pozornost	31,3	grafomotorika	21,4	percepce	7,7
pozornost	26,7	znalosti a dovednosti (školní)	31,3	znalosti a dovednosti (školní)	21,4	grafomotorika	7,7
znalosti a dovednosti (školní)	20,0	učební styly	25,0	učební styly	21,4	čtení	7,7
učební styly	20,0	motivace	18,8	motivace	21,4	matematika	7,7
pracovní výkonnost	13,3	úroveň řeči	12,5	pracovní výkonnost	14,3	psaní	7,7
styl výchovy v rodině	13,3	pracovní výkonnost	12,5	paměť	14,3	úroveň řeči	7,7
motivace	13,3	styl výchovy v rodině	12,5	SPU	14,3	pracovní výkonnost	7,7
paměť	13,3	paměť	12,5	profesní orientace	14,3	styl výchovy v rodině	7,7
vizuální představivost (Rey)	6,7	vizuální představivost (Rey)	12,5	úroveň řeči	7,1	paměť	7,7
SPU	6,7	SPU	12,5	styl výchovy v rodině	7,1	kresba (projekce)	7,7
jazykový cit	6,7	jazykový cit	6,3	vizuální představivost (Rey)	7,1	mimořádné výsledky	7,7
emoční oblast	6,7	emoční oblast	6,3	poruchy chování	7,1
kresba (projekce)	6,7	kresba (projekce)	6,3
		poruchy chování	6,3
		mimořádné výsledky	6,3
Celkem odpovědí: 126	840,0	Celkem odpovědí: 141	881,3	Celkem odpovědí: 108	771,4	Celkem odpovědí: 73	561,5

Tab. 6

Vzdělávací úrovně:	ISCED-0 (N=15)		ISCED-1 (N=16)		ISCED-2 (N=14)		ISCED-3 (N=13)
Oblasti vyšetření (celkem 27):	Četnost	Procenta z počtu dotazníků (N)	Četnost	Procenta z počtu dotazníků (N)	Četnost	Procenta z počtu dotazníků (N)	Četnost	Procenta z počtu dotazníků (N)
intelekt	15	100,0	16	100,0	14	100,0	13	100,0
paměť	2	13,3	2	12,5	2	14,3	1	7,7
pozornost	4	26,7	5	31,3	5	35,7	2	15,4
percepce	13	86,7	10	62,5	6	42,9	1	7,7
tvořivost	11	73,3	12	75,0	11	78,6	9	69,2
motivace	2	13,3	3	18,8	3	21,4	3	23,1
zájmy	5	33,3	8	50,0	7	50,0	7	53,8
lateralita	8	53,3	7	43,8	4	28,6	0	,0
grafomotorika	12	80,0	9	56,3	3	21,4	1	7,7
kresba (projekce)	1	6,7	1	6,3	0	,0	1	7,7
emoční oblast	1	6,7	1	6,3	0	,0	0	,0
sociální oblast	6	40,0	8	50,0	6	42,9	5	38,5
osobnost	9	60,0	12	75,0	11	78,6	10	76,9
učební styly	3	20,0	4	25,0	3	21,4	5	38,5
profesní orientace	0	,0	0	,0	2	14,3	3	23,1
styl výchovy v rodině	2	13,3	2	12,5	1	7,1	1	7,7
úroveň řeči	4	26,7	2	12,5	1	7,1	1	7,7
jazykový cit	1	6,7	1	6,3	0	,0	0	,0
čtení	8	53,3	9	56,3	7	50,0	1	7,7
psaní	6	40,0	8	50,0	6	42,9	1	7,7
matematika	6	40,0	8	50,0	6	42,9	1	7,7
znalosti a dovednosti (školní)	3	20,0	5	31,3	3	21,4	3	23,1
mimořádné výsledky	0	,0	1	6,3	0	,0	1	7,7
SPU	1	6,7	2	12,5	2	14,3	2	15,4
vizuální představivost (Rey)	1	6,7	2	12,5	1	7,1	0	,0
poruchy chování	0	,0	1	6,3	1	7,1	0	,0
pracovní výkonnost	2	13,3	2	12,5	2	14,3	1	7,7
Celkem	126	840,0	141	881,3	108	771,4	73	561,5

Nástroje nejčastěji používané v rámci diagnostiky mimořádného nadání jsou uvedeny v Příloze 5. Za zastaralé považují pracovníci PPP zejména různé nástroje k diagnostice rozumových schopností. Nejčastěji je udáván test WISC-III (12 dotazníků), jež je u nás v současnosti patrně nejvíce užívaným nástrojem k diagnostice rozumových schopností u dětí (pro věkové období 6 – 16 let). Test zastaralý není - byl vydán v r. 2002, pracovníci PPP tak zde mají patrně na mysli zastarávání některých položek z verbálních subtestů vlivem rychlého nástupu moderních technologií a informačních médií (například mobilní telefony a internet). Přes tyto dílčí nedostatky se však jedná o nejčastěji užívaný nástroj k diagnostice intelektu v EU. (Pozn.: v zahraničí vyšla také 4. revize tohoto testu - WISC-IV, avšak jeho srovnání s verzí WISC-III vychází ve prospěch testu WISC-III. Z tohoto důvodu se s adaptací testu WISC-IV pro prostředí České republiky nepočítá.)

Chybějící nástroje uváděné v dotaznících jsme v Tab. 7 pro přehlednost rozdělili do pěti okruhů: tvořivost a intelekt; paměť, grafomotorika a percepce; školní dovednosti (trivium), znalosti a typy nadání; osobnost a sociální dovednosti. Nedostatek diagnostických nástrojů je nejvýraznější pro oblast tvořivosti. IPPP ČR vytváří testovou baterii ke zjišťování tvořivosti, která bude dokončena v rámci ESF z OP VK projektu IPo „ Diagnostika dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami“ (dále jen DIS). N ásledují testy rozumových schopností, různých školních dovednost í (zejména oblast matematiky) a osobnostní dotazníky pro žáky 9 – 14leté (nedostatek těchto osobnostních dotazníků vyplynul již z analýzy diagnostických nástrojů užívaných ve ŠPZ realizované v loňském roce, jejíž výsledky jsou zveřejněny na www.ippp.cz v sekci Diagnostika).

V rámci projektu DIS se kromě testové baterie ke zjišťování tvořivosti připravují i další nástroje, které bude možné využít i při diagnostice mimořádného nadání (např. bude pro Českou republiku adaptován intelektový test německé provenience IDS - The Intelligence and Development Scales a perspektivně je rovněž zvažována adaptace testu SON-R 51/2 – 17 v návaznosti na již osvědčený test SON – R 2½ - 7). Nedostatečné proškolení psychologů v použití intelektové testové baterie WJ-IE, jež se pro diagnostiku mimořádného nadání velmi osvědčila, je pak dáno omezenou kapacitou kurzů k užívání tohoto nástroje, bez jehož absolvování nelze tento nástroj získat. Kurzy jsou organizovány ve spolupráci s majiteli licence v USA. IPPP ČR tak nemůže tempo zavádění tohoto nástroje do jednotlivých PPP urychlit.

Tab. 7

Chybějící nástroje (shrnutí z 28 dotazníků)
	Četnosti	Procenta
testy tvořivosti (pro jednotlivé oblasti tvořivého myšlení)	9	32,1
SON-R 5^1/2 – 17	5	17,9
WISC-IV	4	14,3
WJ-IE (nedostatek)	4	14,3
další IQ testy (pro kontrolní vyšetření MN)	2	7,1
intelektové testy pro předškoláky	1	3,6
verbální test pro ISCED-0	1	3,6
moderní test typu VIT (tužka-papír pro konec ISCED-1 a pro ISCED-2)	1	3,6
testy induktivního myšlení	1	3,6
učební styly	1	3,6
test pozornosti	1	3,6
alternativa k Rey-Osterriethově figuře	1	3,6
alternativy pro sl. rozlišování, sl. analýzu a syntézu a sluchovou paměť	1	3,6
zkoušky na posouzení školních dovedností / vědomostní testy pro jednotlivé ročníky	3	10,7
vyšetření matematiky	3	10,7
diagnostika matematického nadání	3	10,7
diagnostika jazykového nadání	2	7,1
čtení s porozuměním, tichý test čtení s porozuměním	2	7,1
psaní	2	7,1
čtení, psaní a matematika pro 2. a 3. stupeň	1	3,6
čtení genetickou metodou	1	3,6
diagnostika mimointelektového nadání	1	3,6
škály sportovního nadání	1	3,6
osobnostní dotazníky pro 9 - 14leté (pro úrovně ISCED-1 a 2)	3	10,7
PC verze dotazníků HSPQ a CPQ	1	3,6
škály sociálních dovedností	1	3,6

Dále jsme zjišťovali zastoupení mimořádně nadaných s dvojí výjimečností. Převažuje kombinace mimořádného nadání se specifickými poruchami učení a/nebo chování (v Tab. 8 značeno SPU nebo CH ), přičemž nejvíce jsou zastoupeni na úrovni ISCED-1. V péči PPP jsou též nadaní s Aspergerovým syndromem (AS), avšak spolupráce se SPC je velmi těsná: PPP se zaměřuje zejména na specifické potřeby klienta spojené s mimořádným nadáním a SPC na jeho specifické potřeby spojené s AS. Jedním případem pak byla zastoupena úzkostná porucha.

Tab. 8

Nadaní s dvojí výjimečností – četnosti na jednotlivých vzdělávacích úrovních
diagnóza a vzdělávací úroveň	počet klientů
Aspergerův sy na ISCED-0	3
Aspergerův sy na ISCED-1	10
Aspergerův sy na ISCED-2	1
SPU nebo CH na ISCED-0	5
SPU nebo CH na ISCED-1	95
SPU nebo CH na ISCED-2	25
SPU nebo CH na ISCED-3	1
úzkostná porucha na ISCED-1	1
dvojí výjimečnost celkem	150

Graf 6 znázorňuje počty případů mimořádně nadaných s dvojí výjimečností uváděných v jednotlivých dotaznících (spádových oblastech): 17 dotazníků neudává žádného nadaného s dvojí výjimečností, 10 a více těchto klientů je uvedeno v pěti dotaznících (viz k tomu vodorovná osa Grafu 6).

Graf 6

Jedná se o tyto spádové oblasti:

Tab. 9

Dvojí výjimečnost souborně – 5 dotazníků s nejvyšším výskytem případů
název pracoviště (spádová oblast)	dvojí výjimečnost souborně
PPP Brno (Hybešova)	24
PPP Plzeň - pracoviště Plzeň město, Klatovy, Domažlice	20
PPP Olomouckého kraje	19
PPP Strakonice a PPP Tábor	18
PPP pro Prahu 1, 2 a 4	10

V těchto PPP je celkově relativně vysoké zastoupení mimořádně nadaných klientů a zejména v PPP Brno je propracovaná i speciálně pedagogická diagnostika mimořádného nadání. Důraz je přitom kladen i na zjišťování rizik spojených s kombinací nadání se specifickými poruchami učení a chování a s jejich reedukaci.

Pozornost byla věnována také mimořádně nadaným, v jejichž rodině se nemluví česky (čeština není rodným jazykem ani u jednoho z rodičů), takových případů bylo v rámci všech dotazníků uvedeno pouze 6. V souvislosti s postupným nárůstem počtu žáků – cizinců v českých školách předpokládáme, že i u této skupiny mimořádně nadaných je jejich reálné zastoupení ve školní populaci vyšší a bude tak potřeba se do budoucna při vyhledávání mimořádně nadaných žáků na tuto skupinu více zaměřit.

Dále jsme zjišťovali, kolik mimořádně nadaných žáků má IVP (s tím, že nemusel být vypracován jen z důvodů mimořádného nadání). Jednoznačně nejvíce je zastoupena úroveň ISCED-1 a nejméně úrovně ISCED-0 a 3. Odpovídá to kombinaci poměrného zastoupení diagnostikovaných mimořádně nadaných žáků (nejvyšší na ISCED-0 a 1) se zatím nejvyššími požadavky na úpravy vzdělávání mimořádně nadaných na úrovni základního školství, tj. na ISCED-1 a 2.

Tab. 10

Počet mimořádně nadaných s IVP
IVP na ISCED-0	11
IVP na ISCED-1	218
IVP na ISCED-2	45
IVP na ISCED-3	11
celkový počet IVP	451

Celkové četnosti mimořádně nadaných s IVP uváděné v jednotlivých dotaznících (spádových oblastech) shrnuje Graf 7:

Graf 7

Pokud jde o umělecké a sportovní nadání, bývá obvykle diagnostikováno v rámci uměleckých škol a sportovních klubů, PPP tak často není oslovena vůbec nebo se ve svém posudku opírá právě o jejich podklady. Někdy však PPP posuzují na žádost školy vhodnost IVP z pohledu dalších osobnostních charakteristik nadaného žáka. Toto rozdělení kompetencí považujeme za vhodné. Diagnostika uměleckého nadání byla uvedena pouze ve dvou dotaznících, celkem se jednalo o 6 klientů. Diagnostika sportovního nadání byla uvedena celkem v šesti dotaznících, celkem se jednalo o 11 klientů.

C. Oblast psychologické a speciálně pedagogické intervence

Četnost jednotlivých typů intervencí poskytovaných mimořádně nadaným a jejich rodičům shrnují Tab. 11 a 12. Jedná se o kombinací četností reálných potřeb mimořádně nadaných a jejích rodičů a kapacitních možností PPP – reálné zastoupení např. různých rozvíjejících programů a klubů rodičů nadaných tak bude patrně nižší, než odpovídá poptávce ze strany mimořádně nadaných a jejich rodičů. Bližší interpretace obou tabulek z důvodu rozličných spádových oblastí u jednotlivých dotazníků (což v tabulce uváděná procenta nezohledňují) a široké referenční skupině (nerozlišení intervencí podle vzdělávacích úrovní ISCED a dílčích podskupin mimořádně nadaných) neuvádíme.

Tab. 11

Intervence - nadaní (shrnutí z 29 dotazníků)
	Četnosti	Procenta
poradenství obecně (blíže nespecifikováno)	17	58,6
kariérní poradenství	7	24,1
náprava SPU/CH	6	20,7
poradenství - zájmová činnost	6	20,7
individuální terapie	5	17,2
poradenství - vztahové problémy	5	17,2
poradenství - osobní problémy	5	17,2
rozvíjející programy skupinové	4	13,8
poradenství - vzdělávací potřeby	3	10,3
intervence - začlenění do kolektivu	2	6,9
rozvíjející programy obecně	2	6,9
rozvíjející programy individuální	1	3,4
poradenství - jak se učit	1	3,4

Tab. 12

Intervence - rodiče nadaných (shrnutí z 39 dotazníků)
	Četnosti	Procenta
poradenství obecně (blíže nespecifikováno)	26	66,7
informace, literatura, kontakty	12	30,8
poradenství - výchova	10	25,6
poradenství - vzdělávání	8	20,5
poradenství - adaptační obtíže / vztahy	4	10,3
setkání/kluby rodičů	3	7,7
přednášky/semináře	2	5,1
rodinná terapie	1	2,6

D. Informační a metodická činnost, příprava podkladů pro vzdělávací opatření, dokumentace

Pracovníci PPP téměř z 91 % metodicky vedou v oblasti péče o mimořádně nadané výchovné poradce (VP) a/nebo metodiky prevence (MP). Využívají k tomu jak formu individuálních konzultací, tak skupinového vzdělávání v PPP, nejčastější je přitom kombinace obou těchto přístupů (48,6%).

Tab. 13

Způsoby metodického vedení VP/MP
	četnosti	procenta
skupinově v PPP	12	34,3
individuálně na škole	6	17,1
obojí	17	48,6
Celkem	35	100,0

Pokud na škole působí školní psycholog nebo školní speciální pedagog, pracovníci PPP s ním obvykle v oblasti péče o mimořádně nadané spolupracují. Tato spolupráce nemůže být realizována v případech, kdy na škole nejsou zároveň identifikovaní mimořádně nadaní žáci (MN) a školní psycholog (P) / školní speciální pedagog (SpP).

Tab. 14

Spolupráce se šk. psychologem / spec. pedagogem
	četnosti	procenta
ano	23	53,5
nejsou zároveň školní P/SpP a MN	13	30,2
ne	7	16,3
Celkem	43	100,0

Podklady k vypracování IVP poskytuje škole prakticky vždy psycholog PPP a v ca polovině případů rovněž speciální pedagog PPP, jen v jednom případě byl uváděn školní psycholog. Po vytvoření standardu (vstupního) vyšetření mimořádného nadání v PPP a jeho zavedení do praxe předpokládáme, že přinejmenším na úrovních ISCED-0 a 1 se na přípravě těchto podkladů budou podílet oba.

Ve většině dotazníků (23) bylo uvedeno, že komunikaci se školou ohledně vypracování IVP pro mimořádně nadaného zajišťuje ze strany PPP pouze psycholog, v 10 dotaznících jsou to jak psycholog, tak speciálních pedagog, ve třech spádových oblastech je to někdy psycholog a někdy speciální pedagog a v jenom případě pouze speciální pedagog. Tato zjištění korespondují s tím, že podklady k vypracování IVP pro nadané žáky vytvářejí dosud zejména psychologové. Souhrnná tabulka s údaji ze všech 39 dotazníků, které na tuto otázku odpověděly, je uvedena v Příloze 6.

Ve škole konzultují IVP s pracovníky PPP nejčastěji výchovný poradce a třídní učitel, ve 13 spádových oblastech současně oba z nich. Celkově se do tohoto procesu o něco častěji zapojuje výchovný poradce než třídní učitel. Je zajímavé, že se v tak malé míře zapojují učitelé vzdělávající žáky v příslušných předmětech a úpravy ve vzdělávání jsou tak připravovány přes „prostředníka“ - výchovného poradce. 3

V menším procentu se zapojují i jiní pracovníci školy:

Tab. 15

IVP ve škole probírá (shrnutí ze 41 dotazníků)
	četnosti	procenta
ředitel / zástupce ředitele	7	17,1
školní psycholog	4	9,8
školní speciální pedagog	4	9,8
koordinátor tvorby ŠVP	1	2,4
učitel předmětu	1	2,4
specialista pro MN	1	2,4

Přehled nejčastějších požadavků učitelů na PPP v oblasti péče o nadané děti a žáky je uveden v Tab. 16. Jednoznačně nejvíce se na PPP obracejí s požadavky z oblasti tvorby a realizace IVP, menší zájem ze strany učitelů je zatím například o poradenství v oblasti dvojí výjimečnosti, což odpovídá obtížnějšímu vyhledávání této skupiny nadaných žáků a zatím omezeným vědomostem učitelů z této oblasti.

Tab. 16

Nejčastější požadavky učitelů (shrnutí ze 42 dotazníků)
	četnosti	procenta
IVP a obsah vzdělávání	30	71,4
diagnostika nadání	25	59,5
informace a odborná literatura	10	23,8
problémové chování, výchovné problémy	8	19,0
vhodné metody a postupy	8	19,0
vhodné výukové materiály	7	16,7
poradenství obecně	5	11,9
sociální problematika	5	11,9
předčasné zaškolení	5	11,9
vzdělávání učitelů	2	4,8
emoční podpora učitele	2	4,8
náslechy ve třídě	2	4,8
přeskočení ročníku	2	4,8
kariérové poradenství	1	2,4
poradenství - dvojí výjimečnost	1	2,4
hodnocení žáka	1	2,4
diferenciální diagnostika	1	2,4

Vzdělávání učitelů pracovníky PPP v oblasti péče o nadané udává u úrovní ISCED-0 a 1 ca třetina dotazníků, na vyšších úrovních pak toto % klesá. Odpovídá to poptávce ze strany učitelů, jakož i skutečnosti, že nejvíce mimořádně nadaných žáků je diagnostikováno právě na těchto dvou vzdělávacích úrovních. Nejméně pak právě na úrovni ISCED-3.

Tab. 17

Vzdělávání učitelů pracovníky PPP
(N je počet dotazníků)	ano	procenta
ISCED-0 (N=41)	14	34,1
ISCED-1(N=42)	15	35,7
ISCED-2 (N=41)	10	24,4
ISCED-3 (N=42)	5	11,9

Informace z oblasti péče o nadané jsou k dispozici na webu PPP u ca 21 % spádových oblastí. Tato informace je přitom pro rodiče velmi důležitá, neboť ne všichni z nich jsou informováni, že i této oblasti se PPP věnují. Řada dalších pak vítá bližší informace, odkazy na další subjekty a webové stránky, které se touto problematikou zabývají.

Předpokládáme, že zastoupení těchto informací se v blízké době významně zvýší.

Spolupráce s dalšími subjekty v oblasti mimořádného nadání

Spolupráce PPP a SPC se zatím prakticky omezuje jen na klienty s kombinací mimořádného nadání s poruchou autistického spektra (PAS), resp. s Aspergerovým syndromem (15 % dotazníků), pouze v jednom případě se jednalo o kombinaci mimořádného nadání a vady řeči. Těsnější spolupráci se SPC lze předpokládat v případě, že se v SPC podaří vytvořit podmínky pro vyhledávání mimořádně nadaných z řad jejich klientů.

Skoro ve třetině dotazníků (31,6 %) se pak uvádí, že nespolupracují s žádnými dalšími subjekty. Tam, kde tato spolupráce probíhá, se jedná (kromě IPPP ČR, jehož vysoké zastoupení je dáno výkonem funkce metodického vedeni ŠPZ) zejména o spolupráci s klinickými psychology a dalšími odborníky z oblasti zdravotnictví, dále pak s NNO, které se věnují oblasti péče o nadané a také s různými vzdělávacími institucemi. Okruh obvyklých spolupracující subjektů PPP je tak v oblasti mimořádného nadání rozšířen zejména v oblasti vzdělávací a mimoškolní. (Dosud málo rozvinutá je spolupráce mezi PPP a projektem Talnet, aktuálně se proto připravuje setkání pracovníků IPPP ČR se zástupci Talnetu, jehož cílem je spolupráci navázat.). Celkový přehled spolupracujících subjektů je uveden v Příloze 7.

E. Další oblasti podpory nadaných a jejich rodičů

PPP obvykle mimořádně nadaným a jejich rodičům doporučují vhodné zájmové činnosti, kroužky, soutěže, tábory apod. a poskytují jim odkazy na vhodnou literaturu a na různé subjekty, které se této oblasti věnují. Někdy také fungují při PPP herní kluby či kluby pro mimořádně nadané nebo kluby rodičů mimořádně nadaných. Pražská PPP vydala soubor pracovních listů pro nadané děti (Rezková, V. – Tumpachová, L. Rozvoj inteligence: soubor pracovních listů pro nadané děti. 2009) .

F. Hlavní okruhy problémů v oblasti péče o nadané z pohledu odborných pracovníků PPP

Služby poskytované ve ŠPZ je třeba posuzovat i z horizontu jejich začlenění do celkového systému. Proto jsme se odborných pracovníků PPP ptali nejen na problémové oblasti z pohledu jejich pracoviště, nýbrž i z pohledu učitelů, rodičů, mimořádně nadaných žáků a kraje. Získané informace zrcadlí spíše pohled odborných pracovníků PPP na problémy systému péče o nadané. Jednotlivé problémy (resp. kategorie problémů vytvořené na základě odpovědí uvedených v jednotlivých dotaznících) jsme tak rozdělily do pěti následujících okruhů: PPP, škola a mimoškolní vzdělávání, rodiče mimořádně nadaných, mimořádně nadané děti a žáci a problémy na úrovni zřizovatelů školských poradenských zařízení.

PPP

Hlavními problémovými oblastmi v rámci PPP jsou nedostatek pracovníků (7x), resp. nedostatek času na práci s mimořádně nadanými (6x), dále nedostatek diagnostických nástrojů 4 (5x), screening mimořádně nadaných 5 (4x) a nedostatečná pozornost věnovaná problematice mimořádného nadání v PPP (3x). Problémy v této oblasti jsou tak převážně systémového charakteru, vázané zejména na počty odborných pracovníků PPP a na míru vybavenosti PPP standardizovanými nástroji pro diagnostiku mimořádného nadání, resp. na míru dostupnosti takových nástrojů v ČR vůbec.

Škola (a mimoškolní vzdělávání)

Hlavními problémovými oblastmi z okruhu školy (a mimoškolního vzdělávání) jsou dle zkušeností odborných pracovníků PPP získaných při spolupráci s učiteli zejména nedostatek času na práci s mimořádně nadanými 6 (19x), nedostatečná připravenost učitelů v oblasti péče o mimořádně nadané 7 (12x) a nedostatek materiálů, které lze využít pro vlastní práci s mimořádně nadanými v hodinách 8 (7x). Ovlivnění těchto problémů je záležitostí dlouhodobějšího charakteru.

Je patrné, že ze všech pěti okruhů je to právě škola, k níž se - soudíce tak alespoň dle informací poskytnutých v dotaznících odbornými pracovníky PPP - aktuálně váže nejvíce problémů. Nepochybně to souvisí s postupným zaváděním systému péče o mimořádně nadané v ČR, kdy v první fázi převažovalo zaměření na vytvoření systému diagnostiky mimořádného nadání ve ŠPZ, resp. dosud zejména v PPP. Nyní se však již toto těžiště přesouvá do škol, konkrétně do oblasti vyhledávání mimořádně nadaných učiteli a na vzdělávání žáků (i mimoškolní), jejichž mimořádné nadání bylo potvrzeno vyšetřením v ŠPZ.

Důležitým podkladem pro vytváření IVP pro mimořádně nadané jsou přitom doporučení ŠPZ, což jen dokumentuje význam jednotného systém péče, s provázáním aktivit ŠPZ a škol. Například postupný rozvoj speciálně pedagogické (a pedagogické) diagnostiky mimořádného nadání v PPP a četnější zastoupení metodického vedení učitelů také speciálními pedagogy PPP se nepochybně pozitivně promítá do zvyšování kompetencí učitelů pro vytváření IVP pro mimořádně nadané. (Jako doplnění je v Příloze 8 uveden formulář doporučení k IVP, který je používán ve Středočeském kraji. V přehledné formě zahrnuje jak velmi podrobná doporučení k vypracování IVP, tak i souhrn základních informačních zdrojů z oblasti péče o nadané včetně legislativy a vhodných materiálů a pomůcek.)

Rodiče mimořádně nadaných

Hlavními problémy jsou zde nepřiměřená (nadměrná) očekávání rodičů ohledně nadání jejich dítěte a takový přístup rodičů ke vzdělávání jejich mimořádně nadaného dítěte, který neprospívá jeho rozvoji - příliš nízké nebo příliš vysoké vzdělávací nároky. Tyto problémy mohou odborní pracovníci PPP pozitivně ovlivňovat jednak prostřednictvím celkové osvěty mezi rodiči v oblastech mimořádného nadání a vývoje dítěte, odbornými intervencemi cílenými na sociální vztahy mimořádně nadaných, jakož i nepřímo pomocí aktuálně připravovaného standardu vyšetření mimořádného nadání v PPP resp. jeho důsledným zaváděním do praxe PPP: vstupní diagnostika mimořádného nadání a průběžné sledování mimořádně nadaného v PPP, která bude v souladu s tímto standardem, nepochybně přispěje k vytváření realistického obrazu rodičů o svých dětech a k posílení pozice a prestiže PPP v oblasti diagnostiky mimořádného nadání ve srovnání s vyšetřením mimořádného nadání realizovaným mimo síť PPP.

Mimořádně nadané děti a žáci

Problémy vyplývají z vývojové nerovnoměrnosti a odlišnosti nadaných od vrstevníků, jsou podmíněné mimořádným nadáním (tj. akcelerovaným kognitivním vývojem při obvykle přiměřeném vývoji fyzickém a někdy rovněž akcelerovaném vývoji emočním), které mimořádně nadané děti a žáky často staví do obtížné sociální pozice či sociální izolace. Často tlak okolí vede k přizpůsobení se na úkor přiměřené realizace intelektového potenciálu (podvýkonnost). Obecně je zde třeba hledat možnosti, jak co nejlépe harmonizovat celkový vývoj osobnosti mimořádně nadaných dětí a žáků a zajistit jim přiměřenou referenční skupinu. V každém případě se však nejedná o problémy, které by primárně souvisely s nastavením systému péče o nadané v ČR resp. v některém z krajů.

Zřizovatelé školských poradenských zařízení-kraje

Jako hlavní problémy zde tedy pracovníci PPP uvádějí nedostatek financí na péči o mimořádně nadané (zejména pro školy) a absenci tříd pro mimořádně nadané v některých oblastech. V současnosti jsou poměrně významné rozdíly ve výši dotací, jimiž zřizovatelé školám přispívají na náklady spojené s realizací IVP pro mimořádně nadané žáky nebo v přístupech jednotlivých zřizovatelů k záměrům škol otevírat třídy s rozšířenou výukou některých předmětů či realizovat skupinovou výuku mimořádně nadaných v některých předmětech. Odlišná je také úroveň spolupráce s PPP, využívání jejich expertních stanovisek a doporučení v oblasti vzdělávání a péče o nadané.

G. Pracovní skupiny na úrovni krajů a ESF projekty PPP

Pracovní skupiny pro oblast péče o nadané, v nichž mají obvykle jednotlivé PPP svého zástupce, byly vytvořeny v těchto krajích : Olomoucký, Praha, Středočeský, Ústecký a Vysočina.

ESF projekty z oblasti péče o nadané realizují PPP Královéhradeckého kraje ve spolupráci s Univerzitou Hradec Králové (Vytvoření systému nominace a identifikace MND/MNŽ a modulu optimalizace uspokojování jejich specifických potřeb prostřednictvím zvyšování kompetencí pedagogických pracovníku a pracovnic MŠ a ZŠ) a PPP Nový Jičín (Rozvoj podpory rovných vzdělávacích příležitostí žáků v MS kraji rozšířením a zdokonalením poradenských služeb v pedagogicko-psychologických poradnách MS kraje) – v rámci projektu bylo 35 psychologů z PPP v moravskoslezském kraji proškoleno v metodě WJ-IE (partnery projektu jsou další PPP kraje).

Také pokud některá škola realizuje projekt z oblasti péče o nadané, PPP na něm obvykle participují, aktuálně se to týká PPP Strakonice a PPP Tábor (odloučená pracoviště PPP České Budějovice), PPP Karlovy Vary, PPP Nový Jičín a PPP Zlín.

4. Závěry

Pracoviště SPC se zatím omezují v oblasti služeb pro nadané žáky prakticky jen na spolupráci s PPP v oblasti péče o mimořádně nadané s Aspergerovým syndromem. Celkově nemají pracovníci SPC k diagnostice mimořádného nadání u svých klientů ani dostatek odborných pracovníků, ani vhodné diagnostické nástroje. Pracovníkům SPC rovněž chybí proškolení pro oblast mimořádného nadání. Pokud nebudou tyto překážky odstraněny, nelze očekávat zlepšení současného stavu.

V oblasti PPP jsou charakteristickým znakem velké rozdíly v rozsahu a obsahu péče mezi jednotlivými kraji a často také mezi jednotlivými PPP v rámci kraje. Souvisí to s rozdílnou mírou péče o mimořádně nadané v jednotlivých krajích (obvykle v návaznosti na priority ve vzdělávání a v těsné vazbě na dlouhodobý záměr daného kraje v oblasti péče o nadané), také se strukturou sídel ve spádové oblasti jednotlivých PPP (velká města obvykle nabízejí mimořádně nadaným více vzdělávacích možností školních i mimoškolních) a s rozdílným nastavením systému péče v jednotlivých krajích (někde je více centralizována do několika PPP a jinde poměrně rovnoměrně rozložena mezi jednotlivé PPP kraje). Aktuální situaci dobře ilustrují již souborné počty mimořádně nadaných vedených v PPP jednotlivých krajů ve školním roce 2009/10: na jedné straně Praha s 316 a na druhé straně Liberecký kraj se 7 mimořádně nadanými. 9

Zapojení psychologa a speciálního pedagoga při diagnostice mimořádného nadání dosud není samozřejmostí, objevuje se v necelé polovině zařízení. Předpokládáme, že s pokračujícím proškolováním členů pracovní skupiny speciálních pedagogů – koordinátorů péče o nadané a se zveřejněním standardu (vstupního) vyšetření mimořádného nadání v PPP a jeho postupným zaváděním do praxe PPP bude % zapojení speciálních pedagogů dále narůstat. To následně přispěje i ke kvalitě podkladů k vypracování IVP, jež PPP poskytují školám. Vyšší zastoupení psychologů v následné péči pak odpovídá potřebám mimořádně nadaných – speciální pedagogové se na této péči podílejí převážně při reedukaci SPU/CH.

Zejména z kapacitních důvodů je zatím poměrně málo zastoupený screening mimořádného nadání, který je potřebný hlavně na vzdělávacích úrovních ISCED-0 a 1. Je důležitý pro včasné zachycení nadaných žáků, zejména dívek, jejichž četnost v rámci skupiny mimořádně nadaných neodpovídá jejich zastoupení v populaci. Předpokládáme, že v budoucnu se na něm budou ve větší míře podílet učitelé mateřských a základních škol, tak jak jsou proškolováni pracovníky PPP a jak se postupně rozvíjí a doplňuje pedagogická diagnostika mimořádného nadání 10 . (Celkové zmapování situace v ČR v oblasti screeningu mimořádného nadání na úrovni ISCED-0 proběhne v roce 2011 v rámci resortního projektu IPPP ČR Analýza screeningů užívaných v ČR k vyhledávání dětí s akcelerovaným kognitivním vývojem a Pokračování longitudinálního výzkumu nadaných žáků.) Preidentifikaci mimořádného nadání na základě žádostí rodičů provádějí také některé organizace mimo síť ŠPZ (například Centrum rozvoje nadaných dětí při Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny FSS MU Brno či různá občanská sdružení – Akademie nadání, Centrum nadání, Mensa České republiky). Závěry z oblasti diagnostiky mimořádného nadání vytvářené pro rodiče v některých občanských sdruženích byli opakovaně předmětem stížností rodičů, byly šetřeny ve spolupráci s Českomoravskou psychologickou společností (ČMPS).

Pokud je v PPP mimořádné nadání diagnostikováno, je v naprosté většině případů poskytována i potřebná následná péče. Připravovaný standard vyšetření mimořádného nadání v PPP přispěje mimo jiné k prohloubení této diagnostiky s výraznějším zapojením speciálních pedagogů PPP a k průběžnému sledování vývojových změn. Předpokládáme, že dojde k včasnému zachycení rizika rozvoje specifických poruch učení a chování a k odlišení přechodné akcelerace kognitivního vývoje od mimořádného nadání (spolehlivě ho lze obvykle potvrdit až ca od 9 let věku). Učitelé pak budou mít k dispozici podrobnější podklady pro vypracování IVP.

K osvětě mezi rodiči přispívá zveřejňování informací z oblasti péče o nadané na webových stránkách PPP. Provedená analýza naznačuje pozitivní trend postupného začleňování těchto informací na stránky jednotlivých PPP.

Hlavními problémovými oblastmi, které stojí za méně rozvinutou péči o mimořádně nadané ze strany ŠPZ v některých krajích, jsou nedostatek odborných pracovníků a času na práci s mimořádně nadanými a nedostatek diagnostických nástrojů pro některé oblasti. Rozvoji péče brání rovněž malý zájem o problematiku péče o nadané ze strany některých škol; významně to souvisí s nedostatečnou proškoleností řady učitelů v oblasti péče o nadané a s jejich vytížeností, jakož i s nedostatkem materiálů, které mají učitelé pro vlastní práci s mimořádně nadanými žáky k dispozici.

Velmi pozitivní vliv na rozvoj péče o mimořádně nadané jak ve školských poradenských zařízeních, tak ve školách, mají naopak různé projekty poraden a škol z této oblasti: zvyšují nejen kompetence odborných pracovníků obou těchto institucí, ale i kvalitu jejich vzájemné spolupráce.

Perspektivně je rovněž třeba pracovat na dalším posílení spolupráce mezi školskými poradenskými zařízeními a různými subjekty, které se věnují péči o mimořádně nadané ve volném čase – aktuálně podnikl IPPP ČR první kroky k tomu, aby mohlo dojít k navázání těsnější spolupráce mezi PPP a projektem Talnet. Provazováním poskytovaných služeb a snahou dodržovat odborné a profesní kompetence ze strany poskytovatelů těchto služeb může dojít ke zkvalitnění péče v této oblasti poradenství.

1 Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání ISCED ( International Standard Classification of Education ) vymezuje úrovně vzdělávání v rozsahu od předškolního po sekundární následovně:

ISCED-0 je předškolní vzdělávání (MŠ)

ISCED-1 je primární vzdělávání (1. stupeň ZŠ)

ISCED-2 je nižší sekundární vzdělávání (2. stupeň ZŠ a nižší stupeň víceletých gymnázií)

ISCED-3 je vyšší sekundární vzdělávání (střední školy a vyšší stupeň víceletých gymnázií)

2 s výjimkou PPP Pardubice s pouhými 20 % proškolených

3 Nesmíme však zapomínat na to, že se tak děje často i z organizačních důvodů: výchovný poradce například u sebe obvykle uchovává všechny zprávy z PPP doručené škole a při návštěvě školy pracovník PPP obecně s výchovným poradcem konzultuje nejčastěji, neboť ten k tomu mívá vymezený časový prostor - na rozdíl od řady učitelů školy, jež v dané době učí a mohou tak s pracovníkem PPP ve škole konzultovat jen v omezené míře. Většina žáků s mimořádným nadáním, která byla ve školním roce 2009/10 vzdělávána podle IVP, je ze vzdělávací úrovně ISCED-1, tj. z 1. stupně (viz k tomu výše Tab. 10), kde většinu předmětů vyučuje právě třídní učitel.

4 zahrnujeme sem: nedostatek diagnostických nástrojů /pro úrovně ISCED-0 a ISCED-1/ (4x) a nedostatek nástrojů pro diagnostiku nadání ve specifických oblastech /matematické, technické, jazykové/ (1x)

5 zahrnujeme sem: nedostatek času na screening MN na školách (2x) a problémy v oblasti screeningu MN [blíže nespecifikováno] (2x)

6 zahrnujeme sem: nedostatek času na péči o MN (4x), nedostatek času [blíže nespecifikováno] (2x), vysoký počet žáků ve třídách (4x), vysoký počet žáků s IVP ve třídách (1x), v početných třídách, kde jsou žáci s IVP, chybí asistent pedagoga (1x), nedostatek času na přípravu a realizaci /IVP/ (2x), nemožnost (plně) realizovat IVP pro MN /věnovat se MN, pokud je ve třídě zároveň integrováno několik žáků ze zdravotním postižením (zejm. SPUCH) nebo jsou ve třídě tzv. hraniční žáci (5x)

7 zahrnujeme sem: nedostatečné pregraduální vzdělání (1x); nízkou/nedostatečnou proškolenost učitelů (5x); nedostatečné vzdělávání v oblasti péče o MN / nepřipravenost pracovat s MN (3x) a malou připravenost a proškolenost učitelů na tvorbu a realizaci IVP pro MN (3x)

8 zahrnujeme sem: nedostatek pracovních materiálů /a pomůcek/ (6x) + chybí konkrétní materiály pro rozvoj MN v jednotlivých předmětech (1x)

9 Procento proškolených odborných pracovníků PPP se pohybuje dokonce od 0 do 100%, průměrná procenta u těch krajů, z nichž jsme obdrželi 2 a více dotazníků, se pohybují v pásmu od 28 do 55%.

10 Viz k tomu například posuzovací škály k vyhledávání MN žáků na 1. stupni ZPS zveřejněné na webových stránkách IPPPP ČR a vydání příručky VÚP Vyhledáváme rozumově nadané žáky , která vyšla v prosinci 2010 a je určena pedagogům základních a středních škol.