Inspirací pro tento projekt se staly zkušenosti vyspělých zemí v uplynulých letech. V zemích, jako jsou Spojené státy, Velká Británie, Irsko, Francie, Německo nebo Kanada předvídání kvalifikačních potřeb považují za důležitou součást služeb institucí trhu práce a tomuto tématu je věnována velká pozornost. Tento projekt, výstupy, systémový rámec a jeho napojení na další partnery českého trhu práce vychází z ověřených zahraničních zkušeností.
Předvídání budoucnosti.
Na trhu práce dnes chybí celá řada profesí. Na druhou stranu velké množství pracovníků ztrácí uplatnění a jejich znalosti a dovednosti požadavkům zaměstnavatelů nestačí. Předvídání kvalifikačních potřeb hledá souvislosti mezi trendy v ekonomice a požadavky na profese a dává tak včasné informace o tom, jaké pracovníky, s jakou kvalifikací a v jakých počtech budeme v příštích letech potřebovat a hodnotí, kdo najde na trhu práce kvalitní uplatnění.
Během pěti let 2003-2008 rostla česká ekonomika stabilně a velmi rychle a její tempo růstu předběhlo růst zemí EU-15 více než dvojnásobně. Masivní příliv zahraničních investic vedl ke vzniku 140 tisíc nových pracovních míst, významnou měrou se na tom podílel zpracovatelský průmysl. Ten v roce 2008 dosáhl v ČR nejvyššího podílu na celkové zaměstnanosti ze všech členských zemích EU. Úspěchy ekonomiky při růstu HDP a exportu však měly svou stinnou stránku: stále silnější závislost (zejména) na vývozu komponentů odběratelům na trzích vyspělých zemí EU a montáži konečných výrobků z dovezených dílů, rychle rostoucí poptávka po pracovnících na pozice ve výrobních provozech, které nabízely jen omezený profesní růst a které nepřispěly ke kvalitativnímu rozvoji českého trhu práce. Díky rychlému kvantitativnímu růstu byla jen malá pozornost věnována inovacím, výzkumu a vývoji.
Poptávka po pracovnících je strukturou ekonomiky zásadně ovlivňována. Zaměstnavatelé by nadále preferovali větší podíl absolventů se středním odborným vzděláním a často kriticky hodnotí každoroční zvyšování počtu zájemců o vysokoškolské studium. Zachování nebo dokonce růst podílu učňů by však vedl k zachování status quo ve struktuře průmyslu, kdy podniky potřebují především montážní dělníky a díky malému počtu kvalitních vysokoškoláků zde nemohou v dostatečné míře rozvíjet aktivity s vyšší přidanou hodnotou.
Požadavky podniků na trh práce odrážejí ve velké míře jejich aktuální potřeby. Systém vzdělávání však takto rychle reagovat nemůže, a protože změny v něm mají několikaletý horizont, musí brát v úvahu i širší souvislosti. Poptávku firem po zaměstnancích a vznik a zánik pracovních míst ovlivňuje celá řada trendů, které mají často svůj původ v jevech globální ekonomiky a jejich důsledek pro trh práce je nepřímý. Důležité není jen to, co podniky na trhu chtějí dělat, avšak také to, zda jim to jejich konkurence dovolí (jak ukazuje příklad třeba textilního průmyslu) a jak jejich podnikání ovlivní vnější faktory (dopady recese na strojírenský průmysl a další odvětví).
V příštích letech může být trh práce ovlivněn například těmito trendy:
Demografický vývoj - Česká ekonomika a trh práce se budou v příštích letech muset přizpůsobit situaci, kdy počet absolventů, přicházejících na trh práce, významně poklesne. V mnoha případech tak trh práce nezíská dostatečnou náhradu za pracovníky, odcházející do důchodu. Většina odvětví české ekonomiky z hlediska průměrného věku pracovníků bude v dlouhodobém horizontu stárnout. Na trhu práce budou chybět pracovníci pro stále větší okruh profesí. Zároveň budou zaměstnavatelé muset přizpůsobovat pracovní procesy v podnicích i samotnou náplň práce pro jednotlivá pracovní místa situaci, kdy mezi zaměstnanci osoby ve věkové skupině 50 a více let tvořit podstatnou část celkového počtu pracovníků.
Sociokulturní faktory - Významným faktorem změn trhu práce jsou samotné preference zájemců o studium, studentů a absolventů. Pro nové generace, počínaje tou, která je označovaná jako Generace Y (osoby narozené v období 1980-1995, vstupující tedy na trh práce přibližně od roku 1998 až do roku 2020) platí již výrazně odlišné preference, životní styl a cíle, které ovlivňují rozhodování o volbě povolání. Tyto odlišnosti jsou ve velké většině ohrožením pro klasická průmyslová odvětví a profese, protože jsou touto generací vnímány mnohem více kriticky – jako málo perspektivní, nízko odměňované, nezajímavé a málo prestižní.
Jedním z důsledků tohoto trendu je změna struktury absolventů z hlediska jejich vzdělání. V období zachyceném na obrázku 2 (2007-2015) dojde k úbytku počtu absolventů učebních oborů bez maturity (jejich podíl na celkovém počtu absolventů vstupujících na pracovní trh se v průběhu sledovaného období sníží z 31 % na 21 %), naopak podíl absolventů s terciárním vzděláním vzroste z 35% na 50 %.
Trendy v investicích a outsourcingu - Růst české ekonomiky v uplynulých letech vděčil z velké části outsourcingu. Podniky z vyspělejších zemí EU, Spojených států a Japonska přenášely do ČR některé své aktivity, aby využily nákladové výhody české ekonomiky, dostatečnou zásobu kvalifikovaných pracovníků a v neposlední řadě výhody systému investičních pobídek. Tento outsourcing se díky výše uvedeným faktorům týkal zejména průmyslové výroby a je pravděpodobné, že díky pomíjivosti těchto faktorů již nebude pokračovat. I outsourcing sám se vyvíjí a českou ekonomiku to ovlivní dvěma způsoby: Poroste počet zahraničních podniků, které v ČR budou hledat partnera nebo joint-venture v oblasti designu nebo vývoje pro nejrůznější obory činnosti – náročnost vývojových aktivit a jejich rozsah se v příštích letech natolik zvýší, že je nebude možné v takové míře realizovat ve vyspělých zemích.
Outsourcing výzkumu a vývoje z vyspělých do rozvíjejících se zemí má potenciál mnohem významněji přispět k transferu technologií a know-how a ke zvýšení inovační výkonnosti ekonomiky. Je na tuto příležitost český trh práce připraven stejně dobře, jako například Indie nebo Čína?
Růst nákladů na pracovní sílu v ČR, klesající počet absolventů se středním odborným vzděláním a nutnost přiblížit se rozvíjejícím se trhům na východ od nás bude české podniky nutit k tomu, aby samy začaly potenciálu outsourcingu využívat – identifikovat ty části hodnotového řetězce, které již nebude možné nebo efektivní realizovat v ČR, hledat partnery v rozvíjejících se ekonomikách, kteří by je mohli převzít a vytvořit procesy, které umožní efektivní a pružné řízení takto nastavených dodavatelsko-odběratelských vztahů. V této oblasti však české podniky, management i řadoví zaměstnanci zaostávají a při expanzi směrem na východ se setkávají s vážnými problémy.
Posun ve významu částí hodnotového řetězce - Budoucí vývoj ekonomiky ovlivní i význam, jaký mají z hlediska přidané hodnoty a náročnosti na profese a kvalifikace jednotlivé části tzv. hodnotového řetězce výroby a služeb. Hodnotový řetězec se dá označit jako souhrn navazujících činností, ze kterých se skládá cesta nového výrobku či služby od dodavatele k odběrateli.
Z hlediska lidských zdrojů jsou tyto činnosti velmi odlišné v požadavcích na přípravu kvalifikované pracovní síly, která by tyto činnosti měla zajišťovat. Většina odvětví českého průmyslu, avšak často i odvětví služeb (například IT nebo telekomunikace) jsou v současné době orientována na pracovně nejnáročnější části tohoto procesu (vyznačené hnědou barvou) – tedy výrobu a montáž (v případě ICT programování či správu databází) a jen částečně také design a konstrukci.
Jakým způsobem lze předvídání kvalifikačních potřeb využívat?
- Pro popsání toho, jakým způsobem se budou měnit požadavky na zaměstnance v příštích letech a informovat o těchto změnách odbornou i širokou veřejnost,
- Pro propagaci profesí, které jsou významně růstové nebo nedostatkové a povědomí o možnostech uplatnění je malé,
- Pro lepší směrování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (APZ),
- Pro hodnocení kvality a případné změny v systému dalšího vzdělávání,
- Pro poradenskou činnost úřadů práce – trendy v profesích, změny trhu práce ..
- Pro nastavení systému zelených karet – jaké profese bude třeba „dovézt“?
- Jako podklad pro tvorbu strategie rozvoje trhu práce i vzdělávacího systému
Zdroj: Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Národního vzdělávacího fondu o.p.s., www.nvf.cz
