Hodnoticí standard
Hodnoticí standard (HS) je soubor kritérií a organizačních a metodických postupů pro ověřování odborné způsobilosti vykonávat pracovní činnosti v určitém povolání. Jestliže kvalifikační standard stanovuje kompetence (způsobilosti) požadované pro určitou kvalifikaci, hodnoticí standard stanovuje, jak ověřit, zda zájemce o tuto kvalifikaci příslušné kompetence (způsobilosti) skutečně má
Hodnoticí standardy jsou z hlediska praktického využívání NSK nejdůležitějším výstupem. Hodnoticí standard
profesní kvalifikace je zákonem stanovenou normou pro uznávání profesních kvalifikací. Podle hodnoticích standardů
probíhají zkoušky pro získání osvědčení k výkonu profesní kvalifkace. Hodnoticí standard má tyto složky: kritéria
ověřování jednotlivých kompetencí (způsobilostí) kvalifikačního standardu pokyny ke způsobu ověřování metodické a
organizační pokyny (jen pro HS dílčí kvalifikace) vymezení profesních kvalifikací, z nichž lze složit úplnou
profesní kvalifikaci (je-li to možné), popis způsobu tohoto složení (jen pro HS úplné kvalifikace) Kritéria ověřování
jednotlivých kompetencí (způsobilostí) kvalifikačního standardu Kritéria mají povahu jednotlivých úkolů, které má
zkoušený vykonat. Jsou to úkoly, pro jejichž zvládnutí je nezbytné mít ověřovanou kompetenci (způsobilost). Kritéria
musí co nejkonkrétněji stanovit, co má zkoušený vykonat, aby prokázal ověřovanou kompetenci (způsobilost). Kritéria
mohou být zaměřena jak na proces, tedy na ověřování toho, jak zkoušený vykonává zadaný úkol, tak na výsledek, tedy na
ověření toho, co zkoušený vykonal. Kritérií pro každou kompetenci (způsobilost) by mělo být několik, počet nelze
určovat, za přijatelné lze považovat cca 3–8 kritérií. Důležité je, aby šlo o kritéria, která budou pro příslušnou
kompetenci (způsobilost) skutečně relevantní. V některých případech, zejména pokud se kritéria určitým způsobem
překrývají, může být stanoveno, že splnění některých kritérií je nezbytně nutné, zatímco ze zbývajících stačí splnit
jen jedno nebo jinak vymezený počet. Způsob ověření Určuje, jak je kritérium ověřováno, jakým postupem – např.
praktickým předvedením, slovně, písemně, praktickým předvedením se slovním doprovodem, slovně nad příslušnou
dokumentací, výběrem z nabízených možností, hranou scénou aj. Metodické a organizační pokyny doporučení postupů
ověřování kritérií – např. jak vytvářet zadání, k čemu je třeba zejména přihlížet aj. pokyny pro stanovení
výsledného hodnocení požadavky na odbornou způsobilost autorizovaných osob požadavky na složení zkušební komise
potřebné materiálně-technické zabezpečení, včetně podkladů, norem, katalogů apod. příp. další pokyny, doporučení