Romantika může za to, že se třiašedesátetiletý Vladislav Dočkal stal kominíkem. Praxi má dlouholetou, rozhodl se ale, že si zvýší kvalifikaci. Chce mít osvědčení k revizi komínů a na to je zapotřebí zkouška.„Na techniky jsou určité požadavky, které musí splňovat. Tím mám zajištěnou práci dopředu,“ vysvětluje.Sám sobě si štěstí zatím nepřinesl. Možná proto, že není v černém a na hlavě mu chybí bílá čepice. Zkoušku skládá už potřetí a přiznává, že je to obtížné: „Jednoduché otázky, ale dlouhé odpovědi.“
Náročnost zkoušek přiznává i Jaroslav Schön ze Společenstva kominíků, důvodem prý je vysoká odpovědnost: „Kominík může taky zavinit smrt někoho a pak je za to odsouzený. V lepším případě je to třeba jenom škoda na majetku, ale už máme také případy, že to kominíka stálo dva miliony, protože musel zaplatit celý barák.“Na revizi komínů by měl každý majitel domu pozvat kominíka jednou ročně. Pozor by si měl dát hlavně na to, zda k němu přijde opravdu odborník. Z kontroly komínů si totiž některé firmy dělají výhodný byznys.„Máme stížnosti, že přišel, otevřel popelník od kotle, podíval se do něho, zavřel to a řekl, že zkontroloval komín, a ani nevěděl, kde je komín. To jsou takoví nájezdníci – přijedou na dědinu a proběhnou to během jednoho dne,“ upozorňuje Schön.
Osvědčení získávají současní kominíci díky projektu Národní soustava kvalifikací. Certifikát ale mohou získat i lidé z ostatních oborů, i když je nestudovali. Stačí znalosti a dovednosti a pak už jen splnit zkoušku, za kterou se ale platí několik tisíc korun.
Klára Bílá,Lucie Maňourová
