Kvalifikace jako způsobilost pro určité profesní uplatnění se tedy skládá z jednotlivých kompetencí (způsobilostí). Tyto způsobilosti (kompetence) jsou dvojího typu:
Odborné kompetence (způsobilosti) – určují, co by pracovník měl umět po odborné stránce (např.
diagnostikování poruch automobilu, měření elektrických veličin, vedení podvojného účetnictví aj.)
Obecné (průřezové, nadoborové, přenositelné) kompetence (způsobilosti) – určují, co by pracovník měl zvládat nad svojí
odbornost; jinými slovy, jde o způsobilost zvládat určité komplexy činností bez ohledu na jejich odborné zaměření
(např. týmová práce, rozhodování, analyzování problémů, řízení lidí aj.) Odborné kompetence (způsobilosti)
představují to, co by pracovník měl umět po odborné stránce (např. orientace v technické dokumentaci, volba postupu
práce, nástrojů a technologických podmínek, měření jakosti povrchu, opravy a seřizování vážicích zařízení, obsluha
dřevoobráběcích strojů aj.).
Každá odborná kompetence (způsobilost) v sobě zahrnuje „činnostní“ dimenzi a „předmětnou“ (znalostní) dimenzi. Např.
odborná kompetence (způsobilost) „opravy dřevoobráběcích strojů“ zahrnuje jednak činnostní dimenzi „opravy“
představující zvládání postupů při technických opravách a jednak znalosti o dřevoobráběcích strojích, o jejich
konstrukci a funkcích. To je samozřejmě zjednodušeně řečeno, protože nezbytné jsou znalosti i z dalších odborných
disciplín, např. strojní součásti, strojní mechanismy, základy elektrotechniky. Jedna odborná kompetence (způsobilost)
tedy může čerpat z více odborných znalostí; je aplikací těchto znalostí.
Každá odborná kompetence (způsobilost) bude přiřazená k určité kvalifikační úrovni. Důvodem je, že náročnost
jednotlivých kompetencí (způsobilostí) vytváří náročnost kvalifikace jako celku a má-li být kvalifikace zařazena do
určité kvalifikační úrovně, je třeba do kvalifikačních úrovní zařadit i jednotlivé kompetence (způsobilosti).
Obecné kompetence (způsobilosti) vymezují, co by pracovník měl zvládat nad svojí odbornost; jinými slovy, jde o způsobilost zvládat určité komplexy činností bez ohledu na jejich odborné zaměření (např. týmová práce, rozhodování, analyzování problémů, řízení lidí aj.). Obecné kompetence (způsobilosti) pro různé oblasti uplatnění nejsou vyžadovány ve stejné úrovni náročnosti. Byly zvoleny tři úrovně:
- - elementární,
- - pokročilá,
- - špičková (vrcholová).
Potřeba srovnatelnosti, transparentnosti, aktualizovatelnosti a možnosti další konkretizace a rozšiřování kompetencí (způsobilostí) vyžaduje, že NSK musí být skutečnou soustavou, nikoliv jen bází jednotlivých údajů. Odborné i obecné kompetence (způsobilosti) proto mají své klasifikační struktury. Využívají přitom klasifikace již dříve používané a ověřené v Integrovaném systému typových pozic, vycházející z podrobného studia a rozborů podobných modelů v zahraničí.
