Rozvoj a implementace NSK

Propojení

Nabídka nejrůznějších rekvalifikačních kurzů je prakticky bezbřehá. V UN jsme během uplynulých zhruba dvou let několikrát psali o tom, že dosavadní více méně nahodilá síť poskytovatelů rekvalifikačních kurzů (především ty organizované mimo školy) by se měla dostat pod větší kontrolu státu, který ji dnes subvencuje, aniž by měl základní ponětí o jejich kvalitě. Toto by se mělo počínaje letošním zářím zčásti eliminovat – v účinnost totiž vstoupila nová vyhláška o rekvalifikacích, která, vedle několika dalších změn týkajících se organizace tohoto typu vzdělávání, významně propojila rekvalifikace s Národní soustavou kvalifikací. Od nynějška by stále větší počet absolventů rekvalifikačních kurzů měl odcházet s certifikátem, který vypadá jako vysvědčení ze školy – s osvědčením o získání tzv. dílčí kvalifikace. (Připomeňme, že dílčí kvalifikace je ucelený soubor znalostí a dovedností konkrétní pracovní činnosti. Z dílčích kvalifikací, které jsou obsaženy v Národní soustavě kvalifikací - NSK, se skládá tzv. úplná kvalifikace, tedy všem dobře známý obor vzdělání.)

Školy, pozor!

Nové paragrafy samozřejmě platí pro všechny poskytovatele „rekvalifikačního“ vzdělávání, tedy i pro školy - zejména odborné. Ty jsou oproti ostatním hráčům v rekvalifikačním poli zvýhodněny. Od ledna je v zákoně o zaměstnanosti zakotveno, že školy v rámci svých vzdělávacích programů mohou provádět rekvalifikace bez akreditace. Tedy automaticky, přesně v duchu úvahy, že je nelogické trápit školy s tím, aby pořád dokola žádaly o formální „povolení“ – jelikož to neúměrně zatěžuje jak je, tak i státní správu.

Nicméně nová vyhláška hovoří o průběhu a ukončování vzdělávání a zavádí následující důležité pravidlo: pokud již existuje dílčí kvalifikace v NSK (postupně jejich počet roste), pak všechny rekvalifikace z dané oblasti musejí vést k získání právě této dílčí kvalifikace a složení příslušné státem garantované zkoušky!

Praktický příklad. Ministerstvo školství dříve akreditovalo „číšnické práce“ jako rekvalifikační kurz, avšak nyní už musí být příslušný kurz „přeprogramován“ podle dílčí kvalifikace, jako je například „jednoduchá obsluha hostů“.

Podle Jakuba Stárka, ředitele odboru dalšího vzdělávání ministerstva školství, si ale všechny školy nejsou této novinky vědomy a podávají své nabídky na úřady práce ještě podle vyhlášky z roku 2004.

Nový kurz napojený na dílčí kvalifikace samozřejmě musí být nejen ukončen jiným způsobem, ale jiný musí být i jeho průběh. Školy si proto musejí průběh rekvalifikace upravit tak, aby vedl ke složení závěrečné zkoušky podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání.

Právně vzato, jestliže byl zahájen vzdělávací program rekvalifikace do termínu účinnosti nové vyhlášky, tedy do poloviny srpna, doběhne podle původních pravidel. Zahájení kurzů po tomto termínu už ale musí být v souladu s vyhláškou č. 176/2009 Sb.

Protože všechny rekvalifikační kurzy nemohou být ukončeny závěrečnou zkouškou z dílčí kvalifikace, a to z jednoduchého důvodu – tato dílčí kvalifikace v NSK ještě neexistuje - jede se postaru. Tedy přesněji, téměř postaru. Nová vyhláška totiž obsahuje novinek vícero (viz rámeček). Jednou z obecně platných je ta, že odborný garant kurzu by měl být zároveň předsedou zkušební komise.

Je jasné, že škola poskytující rekvalifikaci nemusí být vždy autorizovanou osobou, tedy vlastníkem oprávnění přezkušovat a vydávat osvědčení o dílčí kvalifikaci.

„Přestože říkáme, že rekvalifikační vzdělávání je v uvozovkách pouze přípravou ke zkoušce, tak vyhláška obě věci propojuje. V rámci svých vzdělávacích plánů školy musejí počítat s tím, že je jejich povinností zajistit absolventům kurzů složení zkoušky z dílčí kvalifikace. Buď jsou samy autorizovanou osobou, a tudíž je to jasné, anebo musejí mít dopředu uzavřenou dohodu (o smlouvě budoucí) s institucí, která statut autorizované osoby má a která na závěr kurzu jeho frekventanty přezkouší. Zkouška musí proběhnout do 15 dnů po ukončení výuky,“ uvedl J. Stárek.

Autorizovaných osob přibývá

„Školy jsou majoritním a nejaktivnějším dodavatelem zkoušek z dílčích kvalifikací, protože cítí nejen zodpovědnost za vzdělávací systém, ale i velkou příležitost do budoucna: rozšíření vzdělávací nabídku, zisk dalších finančních zdrojů a konec konců i pozvednutí prestiže svého jména,“ řekl J. Stárek.

Školy tedy co do počtu mezi autorizovanými osobami dominují, nicméně počet neškolských, respektive soukromých agentur a institucí poskytujících kurzy dalšího vzdělávání podle NSK roste. Důkazem takového zájmu je například hospodářská komora jako zastřešující orgán tuzemských firem, která má neskromné ambice stát se největší „autorizovanou osobou“ v Česku. I v tomto případě se ale často stává, že cechy a živnostenská společenstva, které komora sdružuje, mívají smluvní vztah s odbornými školami. Buď na pronájem prostor a vybavení, nebo na „nákup“ učitelů-lektorů. Nebo na obojí.

Vysoká cena

K masovější účasti na kurzech zakončených zkouškou a certifikátem dokládajícím absolvování dílčí kvalifikace ale zatím nedochází. Už dříve ředitelé středních škol poukazovali na to, že lidi od vzdělávání odrazuje příliš vysoká cena, která se pohybuje v řádu tisíců korun za zkoušku (a desetitisíců za přípravný kurz a zkoušku). Nebude tudíž spojení rekvalifikací s dílčími kvalifikacemi podobným hendikepem?

Podle J. Stárka nikoli. S rekvalifikacemi totiž do hry vstupuje fenomén aktivní politiky zaměstnanosti, která s sebou přináší i finanční pomoc státu. „Pokud tedy půjde o cílové skupiny obyvatel, o které stát chce pečovat, tedy o uchazeče nebo zájemce o zaměstnání, a ti jsou na rekvalifikaci úřadem práce posláni, potom rekvalifikaci i závěrečnou zkoušku samozřejmě uhradí,“ uvedl ředitel odboru.

V podobě projektového záměru je prý další věc týkající se konečné ceny kurzů. Ministerstvo školství plánuje kontrolu rozvíjející se sítě autorizovaných osob, aby nedocházelo k formálnímu přezkušování. Součástí této kontroly kvality by mohla být i určitá motivační nabídka pro autorizované osoby – ty, jež se dobrovolně přihlásí do systému kontroly a splní jasná kritéria, by se mohly těšit na finanční příspěvek snižující konečnou cenu zkoušek. Uvidíme, jestli to pomůže rozhýbat a zkvalitnit rodící se systém dalšího vzdělávání.

Petr Husník

Druhý díl projektu Národní soustavy kvalifikací (NSK 2) již odstartoval. Teď probíhá výběrové řízení na generálního „dodavatele“ zástupců zaměstnavatelů, kteří budou vytvářet popis dílčích kvalifikací. Poté se rozeběhne - podle slov J. Stárka – přímo výrobní linka dílčích kvalifikací (dosud jich NSK obsahuje asi dvě stovky do úrovně vyučení). Ve srovnání s tím by se prý dala jejich dosavadní produkce srovnat spíše se zkušební laboratoří. V nadcházející době tedy přijde řada zejména na nejčastější kvalifikace, které jsou rovněž obsahově navázané na současné rekvalifikace. A také ty, které jsou nejpotřebnější vzhledem k úpadku některých oborů a profesí (třeba takových kominíků, potkat je v typicky černé uniformě s tváří od sazí bývá dnes mimořádným okamžikem). 

Ministerstvo školství informuje:

Novinky vyhlášky č. 176/2009 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, organizace vzdělávání v rekvalifikačním zařízení a způsob jeho ukončení a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, o zaměstnanosti oproti předchozímu stavu

-         Vyhláška se provazuje se zákonem č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Tedy pokud existuje DK (dílčí kvalifikace) v NSK (Národní soustava kvalifikací), bude akreditace udělena, či bez akreditace realizována školou, pouze ve vazbě na DK (např. neexistují číšnické práce, ale DK složitá obsluha hostů, DK jednoduchá obsluha hostů). Toto ovlivňuje jak název pracovní činnosti, tak i učební plán, učební osnovy, profil absolventa a závěrečnou zkoušku na závěr rekvalifikace.

-         Závěrečná zkouška je v případě vazby na zákon č. 179/2006 Sb. realizována dle tohoto zákona u autorizované osoby.

-         Minimální hodinové dotace jsou vystaveny na webových stránkách MŠMT a k DK zatím hodinové dotace stanoveny nejsou (tyto budou v průběhu tohoto a začátku příštího roku postupně doplňovány)

-         Nově jsou oficielně ustáleny formy vzdělání: prezenční, distanční a kombinovaná

-         Nové je pojetí teoretické a praktické výuky v rekvalifikaci. Hodinová dotace teoretické výuky je 45 minut/1 vyučovací hodina. Jedna hodina praktické výuky trvá 60 minut. Praktická výuka slouží k získání/obnovení praktických znalostí a dovedností a probíhá v podnicích či v dalších zařízeních vybavených pro realizaci praktické výuky. Dříve teoreticko-praktická výuka (např. v počítačových kurzech) je výukou teoretickou.

-         V případě zkoušek, které jsou realizovány dle jiných právních předpisů (např. zákon č. 179/2006 Sb., vyhláška č. 50/1978 Sb.), je předsedou zkušební komise garant rekvalifikace (osoba odpovědná za odbornou úroveň rekvalifikace)

-         V případě, že součástí rekvalifikace je praktická výuka, musí být propracovány osnovy této praktické výuky

-         Nově musí být vedena dokumentace k průběhu rekvalifikace (musí být přístupná i pro kontrolu)

-         MŠMT je oprávněno kontrolovat vzdělávací instituce a akreditace odejímat (zejména na základě podnětu)

-         Nově jsou měněna osvědčení o rekvalifikaci (vzory naleznete na webu www.msmt.cz – vzdělávání – rekvalifikace – žádost o akreditaci - osvědčení)

-         Existuje nová přehledná databáze akreditací (http://dak.msmt.cz)

-         Správní poplatek v případě žádosti zůstává nezměněn (Kč 200,- za jednu pracovní činnost)

Jaké jsou formy rekvalifikace

Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání se uskutečňuje formou vzdělávání ve vzdělávacích programech dalšího profesního vzdělávání, ve speciálních programech k získání konkrétní pracovní dovednosti, ve vzdělávacích aktivitách v rámci mezinárodních programů, ve vzdělávacích programech určených pro uchazeče o zaměstnání, kterým úřad práce věnuje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, ve školních vzdělávacích programech pro střední vzdělávání v rámci soustavy oboru vzdělání a v jiných vzdělávacích aktivitách, které směřují k získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající kvalifikace. Tyto vzdělávací programy a aktivity lze vzájemně kombinovat. (zdroj: MPSV)