* Kdybyste měl stručně, ve dvou třech větách charakterizovat poslání a činnost Národního ústavu pro vzdělávání, jak by znělo?
To, co patří mezi nejviditelnější úkoly NÚV, je patrně vymezování obsahu vzdělávání od mateřských škol po školy střední. Do učebních dokumentů promítáme požadavky společnosti na zajištění uplatnitelnosti absolventů v osobním, společenském i profesním životě. Klíčovou aktivitou tak musí být logicky i zjišťování toho, co k onomu kýženému úspěchu v životě vede. V oblasti zjišťování vzdělávacího obsahu umožňujícího profesní uplatnitelnost tak NÚV úzce spolupracuje s těmi nejpovolanějšími - zaměstnavateli a jejich sdruženími, s úřady práce. S tímto naším hlavním posláním pak souvisejí i naše další aktivity - pomoc školám při tvorbě školních vzdělávacích programů, poradenství žákům a jejich rodičům při volbě vzdělávací dráhy a pedagogicko-psychologické poradenství.
* Jedním z projektů, které NÚV řídí, je Národní soustava kvalifikací. Jaké je postavení NÚV při tvorbě této soustavy?
Poměrně klíčové. Náš ústav se vzhledem ke své primární roli (vymezování obsahu vzdělávání za účelem zajištění uplatnitelnosti) zabýval požadavky zaměstnavatelů vždy. A tak jsme s MŠMT po přistoupení k EU využili možností, které nám poskytly evropské fondy. Připravili jsme rozsáhlý a zásadní projekt nastavující systém spolupráce státu, vzdělavatelů a jejich klientů, tedy zaměstnavatelů a občanů, na procesu celoživotního učení. NÚV pro MŠMT budování NSK metodicky a organizačně zajišťuje, zároveň je pověřen vedením NSK, kterou má MŠMT v gesci ze zákona. Při přípravě projektu NSK jsme těžili ze zkušeností získaných v rámci našich dřívějších společných aktivit realizovaných se zástupci zaměstnavatelů, ale také jsme se inspirovali v zahraničí, zejména ve Velké Británii.
* Jak hodnotíte dosavadní průběh tvorby Národní soustavy kvalifikací?
Především se povedlo velmi výrazně zapojit zaměstnavatele do formulování obsahu vzdělávání. Věřím, že jsme na dobré cestě k vybudování alternativní cesty k získání kvalifikace a dokladu o ní - již nyní je možné v mnoha oborech získat oboje snadněji i dospělým. Mám z toho, co se nám doposud společně povedlo, upřímnou radost, a to přes všechny problémy a komplikace, které při budování NSK všichni musíme překonávat. Jsem rád, že mohu být při tom, kdy se zásadně mění pohled na roli zaměstnavatelů, vzdělavatelů i ministerstev v systému počátečního i dalšího vzdělávání, kdy dochází k dříve nebývalé spolupráci všech zúčastněných stran, kdy si všichni začali uvědomovat, že bez vzájemné spolupráce a „investic“ nakonec nikdo nezvítězí. A z toho, co se nám daří, mám docela obyčejnou radost…
* Jaké máte poznatky ze zaměstnavatelské sféry o jejím vztahu a přístupu k NSK?
Veskrze pozitivní. NSK sice bohužel stále ještě nevešla mezi zaměstnavateli ve všeobecnou známost, ale díky působení sektorových rad provozovaných konsorciem HK ČR, SPaD ČR a firmou TREXIMA se situace postupně viditelně zlepšuje. Počáteční nedůvěra byla značná, zaměstnavatelé vnímali NSK jako další z pokusů řídit „jejich věci“ úřady z centra, ale s přibývajícími výsledky vidí, že NSK bude vypadat přesně tak, jak si ji „objednají“ oni. Samozřejmě že NSK doposud neobsahuje zdaleka všechny na trhu práce existující kvalifikace, ale tam, kde se nám díky HK ČR a SPaD povedlo najít aktivní zaměstnavatele a jejich sdružení a „přitáhnout“ je ke spolupráci, se situace velmi rychle mění k lepšímu.
* Jak se ty změny konkrétně projevují?
Značná část zaměstnavatelů si již uvědomuje, že počáteční (tedy „školní“) vzdělávání nemůže plně uspokojovat jejich stále rychleji se měnící potřeby v oblasti zajištění kvalifikovaných lidských zdrojů. A to nikoli proto, že by bylo školství špatné a nefunkční, ale z důvodů principiálních - počty dětí se snižují, variant uplatnitelných a žádoucích specializací naopak přibývá, navíc se stále mění. Od okamžiku vzniku potřeby nějakého konkrétního zaměření vzdělávání přes přetavovaní požadavků zaměstnavatelů do rámcových vzdělávacích programů a následně školních vzdělávacích programů až po první absolventy uplyne reálně šest až osm let. Je třeba si uvědomit, že frekventanty škol jsou náctiletí - jejich zájmy, schopnosti a představy o budoucím uplatnění se teprve utvářejí, navíc školní vzdělávání má i jiné cíle než ryze kvalifi-kační. Uplatnitelný objem znalostí a dovedností se navíc neustále zvětšuje, kdežto schopnost je absorbovat v konstantním čase se příliš nemění, a to ani díky dokonalejšímu informačnímu servisu. Ať chceme, nebo ne, škola bude připravovat absolventy zejména na jejich první vstup na trh práce, skuteční oborníci se z nich však budou stávat až teprve díky praxi a dalšímu vzdělávání. A právě NSP a NSK mají být tou platformou, která systémové, smysluplné a efektivní další vzdělávání nastartuje.
* Jaké místo má NSK, spolu s NSP, v celém systému celoživotního vzdělávání zaujmout?
Naprosto zásadní. NSP a NSK mají být pro vzdělavatele i občany oknem s výhledem na realitu trhu práce, tedy tím základním a zásadním zdrojem informací o obsahu vzdělávání vedoucím k pracovnímu uplatnění. Prostřednictvím NSP a NSK si zaměstnavatelé „objednávají“ kvalifikace, které upotřebí. Uchazeči o zaměstnání se dozví, co je potřeba se naučit. Vzdělávatelé, jaké kurzy mají nabízet, a státní správa se díky projektu dostane k informacím o tom, jaké vzdělávání je efektivní podpořit. Vyhrávají tak všichni...
* Reagují nebo budou reagovat nějakým způsobem na vznik NSK školy?
Ano, již dnes reagují. Nejenže se stále častěji soustředí na vzdělávání dospělých v krátkodobých kurzech a v návaznosti na toto se stávají i autorizovanými osobami pro zkoušky z profesních kvalifikací, ale také využívají profesní kvalifikace jako zdroj informací o potřebách zaměstnavatelů pro školní vzdělávací programy. Jinými slovy, krom toho, že každá škola má i své konkrétní partnery z řad firem, pro jejichž potřeby specifikuje obsah vzdělání daný rámcově státem, inspiruje se i standardy profesních kvalifikací, které deklarují požadavky na zaměstnatelnost na trochu obecnější úrovni a jsou tak pro absolventy zárukou uplatnitelnosti u širšího spektra zaměstnavatelů.
* Má NÚV nějaké projekty, které navazují či jsou v nějaké souvislosti, souvztažnosti s NSK?
Těch projektů je hned několik. Za všechny zmíním alespoň UNIV, který učí školy a nyní i další vzdělavatele vytvářet kurzy pro dospělé směřující k Profesním kvalifikacím, NZZ, který za spolupráce škol a zaměstnavatelů vytváří na základě vzájemné dohody jednotnou část závěrečné zkoušky v tzv. „učebních oborech“, projekt Kariérové poradenství, budující systém kariérového poradenství na školách propojený s dalšími poradenskými systémy, končící projekt Kurikulum S, jehož cílem je pomoci školám vytvářet na základě RVP ŠVP, a zapomenout nelze na projekt KONCEPT, jeho cílem je navrhnout systémové prostředí pro oblast dalšího vzdělávání dospělých, v němž klíčovou roli hraje uznávání výsledků dalšího vzdělávání, sladění vzdělávací nabídky s potřebami trhu práce a kvalita dalšího vzdělávání.
2.7.2012 Komora.cz Strana 28 rozhovor ALŽBĚTA POLZOVÁ
