Setkání zahájila Michaela Navrátilová z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR - tedy instituce, která je na jedné straně zadavatelem Národní soustavy povolání a na druhé straně zastřešujícím subjektem Úřadu práce ČR, kterému by právě oba zmíněné systémy měly usnadnit práci.
Bohumil Mužík ze Svazu průmyslu a dopravy ČR, člen řešitelského týmu, účastníky informoval o tom, jak Národní soustava povolání a Národní soustava kvalifikací vznikají a k čemu slouží. "Obě soustavy jsou základním kamenem systému celoživotního učení, protože v dnešní rychlé a moderní době již nikdo nevystačí celý život pouze s jednou kvalifikací," řekl mimo jiné a představil možnosti spolupráce např. na aktivní politice zaměstnanosti a další přínosy NSP a NSK.
Následovaly dotazy například na možnost využívání osvědčení o získání profesní kvalifikace při získávání živnostenského listu nebo pozici Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR ohledně financování škol, které umožňuje situaci, kdy na trhu práce chybí především techničtí zaměstnanci, přičemž většina žáků základních škol po jejím ukončení ještě absolvuje střední a případně vysokou školu.
Koordinátor sítě sektorových rad Zdeněk Vršník poté představil hlavní tvůrce NSP a NSK - sektorové rady složené ze zástupců zaměstnavatelů, střešních organizací a svazů. Dnes existuje již 29 sektorových rad, které pokrývají téměř celý rozsah činností českého národního hospodářství. Součástí sektorových rad jsou pracovní skupiny, jež zpracovávají jednotlivé jednotky práce a profesní kvalifikace. Výstupy pak ještě kontrolují tzv. stvrzovatelé. Do práce na tvorbě systémů NSP a NSK je nyní zapojeno více než 1200 lidí.
Na prezentaci sektorových rad navázala informace o sektorových dohodách, které jsou nástrojem řešení problémů identifikovaných v jednotlivých oborech. Mezi hlavní cíle jednotlivých uzavíraných sektorových dohod patří zajištění odpovídajícího počtu technických zaměstnanců, navázání spolupráce škol a zaměstnavatelů a doslova záchrana některých tradičních a v současné době umírajících oborů. Zdeněk Vršník také demonstroval konkrétní kroky na příkladu Sektorové dohody pro obor dopravy, kde z údajů Úřadu práce ČR vyplývá nejvyšší počet volných míst.
Část programu kulatého stolu věnovanou Národní soustavě povolání a Národní soustavě kvalifikací zakončil Martin Buňka, tajemník sektorových rad, prezentací kompetenčního modelu, kterou si vyžádali sami účastníci. Kompetence jsou základním prvkem modelu a skládají se z měkkých kompetencí, odborných dovedností a obecných znalostí a dovedností.
Kulatého stolu se zúčastnilo více než 30 hostů a podle množství položených dotazů k jednotlivým tématům a následné bouřlivé diskuse návštěvníky systémy dalšího vzdělávání v podobě Národní soustavy povolání a Národní soustavy kvalifikací zaujaly.
Národní soustava povolání je otevřená databáze informací o potřebách trhu práce. Je to aktuální, efektivní a flexibilní systém mapování potřeb trhu práce. Obsahuje informace o povoláních uplatnitelných na trhu práce a požadovaných kompetencích. Slouží pro podnikovou praxi, při poradenských službách a při ovlivňování odborného vzdělávání. Vytváří ji zaměstnavatelé prostřednictvím sektorových rad, ve kterých co nejpřesněji určují strukturu svých potřeb, a garantem celého procesu je stát. V databázi uživatel nalezne vše, co potřebuje vědět o povoláních, např. pracovní náplň, požadovanou kvalifikaci, kompetence, potřebné odborné dovednosti a znalosti, údaje o mzdovém ohodnocení, volných místech a další.
Národní soustava povolání je koncipována jako předobraz Národní soustavy kvalifikací. Jestliže existuje nějaká kvalifikace, měla by být uplatnitelná na trhu práce, proto musí navazovat na povolání, které opravdu existuje. Tyto informace monitoruje a shromažďuje NSP.
Národní soustava kvalifikací pak popisuje, co je potřeba umět pro výkon těchto povolání (úplná profesní kvalifikace) anebo jejich částí, tj. dílčí pracovní činnosti (profesní kvalifikace). Je to státem garantovaný celorepublikový systém budovaný na reálných požadavcích na výkon činností v rámci jednotlivých povolání a pracovních pozic. NSK definuje požadavky na odborné způsobilosti jednotlivých kvalifikací bez ohledu na způsob jejich získání. Tvoří spojující systémový rámec pro počáteční a další vzdělávání a zároveň umožňuje srovnání našich národních kvalifikací s kvalifikacemi stanovenými a popsanými v jiných evropských státech.