* * Národní soustava povolání jako veřejná zakázka končí. Co přinesla a především – naplnila
očekávání?
Přinesla především vytvoření mozaiky prvků, které dohromady tvoří katalog prací a popis činností zpracovaných samotnými
zaměstnavateli, což byl účel, protože všechny předchozí pokusy vytvořit něco podobného skončily v šuplíku a byly v
praxi nepoužitelné. Národní soustavu povolání považujeme za komunikační nástroj všech účastníků na trhu práce, to
znamená, chceme, aby z ní čerpali jak zaměstnavatelé, tak Úřad práce, agentury práce, na něž jsou některé činnosti
zákonem o zaměstnanosti delegovány, ale zejména občané, kteří chtějí přizpůsobit svou kvalifikaci současným požadavkům
kladeným na výkon jednotlivých profesí.
* * Při vytváření Národní soustavy povolání jste zároveň dělali jakousi inventuru toho, jak kdysi definované
profese odpovídají současným potřebám. K čemu jste dospěli?
Hlavní rozdíl tkví v tom, že předchozí katalogy prací, především tzv. integrovaný systém typových pozic, který byl
rovněž financován ministerstvem práce a sociálních věcí, vycházely z poznatků jednotlivců. Vlastní popisy činností
vytvářeli jednotliví experti. My jsme šli náročnější cestou, ale dle našeho názoru je tento způsob tvorby Národní
soustavy povolání základem k praktickému využití, protože se na něm výrazně podíleli zástupci zaměstnavatelů a u popisu
jednotlivých pracovních pozic došlo ke konsenzu, to znamená k dohodě o jejich všeobecné uplatnitelnosti. To je hlavní
důvod, proč má tento systém šanci sehrát roli základního komunikačního nástroje mezi všemi účastníky na trhu práce.
* * Veřejná zakázka končí, ale život jde dál. Kdo bude nyní pečovat o registr povolání a jak je zajištěna
jeho inovace?
O registr povolání budeme samozřejmě pečovat dál už z toho titulu, že jsme jako konsorcium Svazu průmyslu a dopravy ČR,
Hospodářské komory ČR a společnosti TREXIMA zároveň řešiteli veřejné zakázky Národní soustava kvalifikací a k tomu,
abychom správně nastavili kvalifikační a hodnoticí standardy, potřebujeme popisy činností z Národní soustavy povolání.
To je naše představa, rozhodnout však musí samozřejmě zadavatel, tedy Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Fond
dalšího vzdělávání, což je příspěvková organizace přímo řízená ministerstvem práce a sociálních věcí mající na starosti
projektové záležitosti Evropského sociálního fondu, je připraven pokračovat v Národní soustavě povolání projektem NSP
III, v jehož rámci by se měla Národní soustava povolání dopracovat. To znamená, že téměř 3000 pozic, které dnes NSP
obsahuje, by se mělo rozšířit zhruba o další tisícovku a celý tento systém bude implementován do běžné praxe Úřadu
práce a agentur práce, pro něž byl vlastně vytvořen.
* * Jak už jste zmínil, na registr povolání úzce navazuje Národní soustava kvalifikací, která se dále
dopracovává. Bude mít na konci každé povolání svou definici kvalifikací?
Nemusí tomu tak být vždy. Profesní kvalifikace vytváříme v Národní soustavě kvalifikací, která je základním kamenem
fungování zákona č. 179/2006 Sb., o uznávání a ověřování výsledků dalšího vzdělávání. Tento zákon nám umožňuje vytvořit
rovnocennou cestu k dosažení uznatelné kvalifikace v rámci České republiky. Dosud byly uznávány pouze certifikáty z
počátečního školského vzdělávání ve formě diplomů, maturitních vysvědčení, učňovských listů, atd. Zákon č. 179/2006 Sb.
umožňuje, aby člověk nabyl kvalifikace samostudiem, praxí a dalšími způsoby a následně se dal přezkoušet u takzvané
Autorizované osoby a tím získal obecně uznatelné a celostátně platné osvědčení o nabyté kvalifikaci. Tentýž proces
probíhá i v ostatních zemích Evropské unie. Byl vytvořen jednotný evropský kvalifikační rámec, který říká, že tyto
kvalifikace musí být rozřazeny do osmi kvalifikačních stupnic a po vytvoření národních soustav dojde k jejich
harmonizaci do evropské soustavy. Nositel takového certifikátu pak bude moci najít pracovní uplatnění v celém evropském
prostoru.
* * Na dnešní konferenci několikrát zaznělo, že s Národní soustavou kvalifikací by měly pracovat především
školy, jež mnohdy učí teorii, která už nenachází na trhu práce uplatnění. Jaký je váš názor?
Národní sousta va kvalifikací představuje jednoznačné zadání pro další vzdělávání dospělých. Třeba i v doplnění
znalostí, které si absolventi přinášejí ze škol. Pokud žák vystuduje něco, o co není na trhu práce zájem, náš systém mu
umožní doplnit si nebo změnit kvalifikaci na takovou, která je na trhu práce požadována. Takových absolventů neustále
přibývá, ale doufám, že už to nebude dlouho trvat a že státní správa vyslyší naše požadavky a nastaví právně ekonomické
prostředí tak, aby podporovalo spolupráci škol a podniků a aby se zvýšil kredit technických oborů. Zároveň chápeme, že
změny v organizaci školství jsou během na dlouhou trať. I pokud se nám podaří nastavit podmínky žádoucím způsobem,
první absolventi vyjdou z inovovaného systému v horizontu pěti až sedmi let, v závislosti na typu školy.
* * Jak Národní soustava povolání, tak Národní soustava kvalifikací jsou při vší úctě pouze nástroje. Jak s
nimi pracovat, aby se odstranily disproporce na trhu práce?
K tomu dávají návod uzavírané sektorové dohody, jejichž aktéry jsou zaměstnavatelé, školy, krajské samosprávy, Úřad
práce ČR a další. Národní soustavy povolání a kvalifikací jsou o kvantitě, snaží se zvýšit počty uchazečů. Sektorová
dohoda je však především o kvalitě, protože zaměstnavatelé vstupují do toho procesu jako partneři vzdělávacích
institucí, slibují uplatnění na trhu práce a snaží se centralizovat výuku u nízkokapacitních oborů do určitých
tradičních center, která mají zkušenosti s jejich výukou. Na základě sektorových dohod budou zaměstnavatelé provádět ve
svých regionech náborové akce mezi žáky šestých a sedmých tříd i jejich rodiči, aby tito mladí lidé vstoupili do
žádoucích oborů. A k tomu jim pochopitelně slíbí případnou finanční podporu či stipendia. Podílejí se na tom i orgány
státní správy, samosprávy, školský odbor kraje a sektorovou dohodu pak potvrzují svým podpisem všichni tito partneři,
kteří mají do věci co mluvit.
* * Změnit letité deformace na trhu práce je běh na dlouhou trať. Nicméně přineslo úsilí sektorových rad od
jejich počátku v roce 2005 už nějaké konkrétní výsledky?
Rozhodně ano. Rýsuje se zcela jasný vztah Národní soustavy kvalifikací a rekvalifikačního procesu. Ve vyhlášce č.
176/2009 o akreditaci rekvalifikačních programů se říká, že pokud existují v Národní soustavě kvalifikací určité
konkrétní kvalifikace, pak rekvalifikace probíhající na Úřadě práce nemohou probíhat podle jiného scénáře, než jaký je
popsán v těchto kvalifikačních standardech, a musí být ukončeny zkouškou u Autorizované osoby, po jejímž úspěšném
složení dostane adept všeobecně platné osvědčení, že ovládá příslušné kompetence. Co se týče školské soustavy, jsou
praktické prvky Národní soustavy kvalifikací využívány při tvorbě školních vzdělávacích programů. Každá škola má po
dohodě se zaměstnavateli možnost upravit rámcové vzdělávací programy v rozsahu zhruba dvaceti procent podle požadavků
příslušných firem v regionu. Zaměstnavatelé tak mohou ovlivnit vzdělávací osnovy a v praxi k tomu dochází. Doufáme, že
ministerstvo školství využije těchto podnětů v první vlně revize rámcových vzdělávacích programů, k níž by mělo dojít
příští rok. Samozřejmě se to dostává i do podnikové praxe. Národní soustava povolání určitě pomůže malým a středním
firmám k vytvoření jejich vlastního katalogu prací, mohou ji využít i při popisu požadavků na obsazení pracovního
místa, to znamená v inzerci, při vyplňování elektronického dotazníku pro Úřad práce a agentury práce i při řešení
adaptačního procesu pro zapracování nových zaměstnanců. Za vítězství bychom považovali, kdyby se Národní soustavy
povolání a kvalifikací dostaly i do mzdových soustav a předpisů příslušných firem, protože v současnosti je celý systém
odměňování postaven na vzdělání dosaženém v počátečním vzdělávání. Musíme proto přesvědčit zaměstnavatele, že tato
druhá cesta je stejně kvalitní a že je třeba začít zvažovat, jestli na volnou pozici přijmout člověka vyučeného před
deseti lety, anebo takového, který má čerstvé osvědčení od Autorizované osoby, a tím pádem byly u něho ověřeny aktuální
znalosti v daném oboru.
