Rozvoj a implementace NSK

HANA KOHOUTOVÁ, MANAŽERKA TÝMU SEKTOROVÝCH RAD, PRÁVU ŘEKLA:
Problémů na trhu práce je celá řada. Především se jedná o kvalitu a vyváženost počátečního vzdělání a nízký zájem studentů o technické obory; děti dávají přednost gymnáziím a humanitním oborům a jsou v tom podporovány i svými rodiči, přestože uplatnitelnost těchto studentů v praxi je nízká.
Řešením je poskytovat veřejnosti před volbou studijního oboru a budoucího povolání dostatek informací o obsahu jednotlivých profesí i jejich uplatnitelnosti v praxi. A tyto informace zpracovávají právě sektorové rady. Zaměstnavatelé, kteří jsou v nich sdružení, vytvářejí Národní soustavu povolání jako obraz reality trhu práce v České republice. Přibližují jednotlivé profese a mohou nabídnout žákům i jejich rodičům třeba také návštěvy ve firmách, aby viděli, že technologický vývoj jde tak rychle kupředu, že práce v technických oborech je zajímavá, využívá moderní technologie a není už fyzicky náročná a „špinavá“, jak to mají z někdejších zkušeností v paměti. Takže určitě je zapotřebí osvěta. Sektorové rady mají základní význam v tom, že v nich různorodí zaměstnavatelé společně a na základě konsenzu popisují v Národní soustavě povolání všechna běžná a aktuální povolání, která se v jejich oborech vyskytují. Rady jsou vymezeny dle jednotlivých směrů národního hospodářství (např. strojírenství, energetika, služby, stavebnictví, doprava). V současnosti je ustaveno 29 sektorových rad, které jsou složeny tak, aby v nich byli zastoupení jak velcí zaměstnavatelé, tak i ti střední a drobní, protože i velikost firmy podmiňuje požadavky na obsah profese, a my chceme v katalogu zohlednit potřeby všech zaměstnavatelů na českém trhu. Katalog povolání je volně dostupný na webových stránkách www.nsp.cz a popisuje jednotlivé profese natolik detailně, aby všem uživatelům, kteří o některou profesi projeví zájem, bylo jasné, co se od nich bude v praxi očekávat i jakou cestu počátečního či dalšího vzdělávání mají zvolit. Národní soustava povolání je tak pomůckou pro studenty, kteří si teprve volí svoji budoucí profesi, ale i pro ty, kteří o práci přišli a chtějí se rekvalifikovat nebo nalézt nové uplatnění. Katalog slouží zároveň pro personalisty, například při zpracování firemních katalogů, tvorbě podkladů pro nábor i vzdělávání zaměstnanců a pro agentury, které zajišťují zprostředkování práce.

* Několikrát jste zmínila sektorové rady. Proč vzniky a co je jejich cílem?
První sektorovou radu jsme ustavili v roce 2005, kdy jsme si pilotně ověřovali, zda by tento model, který vznikl ve Velké Británii, nebyl vhodný i pro Českou republiku. Mapovali jsme obdobné systémy v rámci Evropské unie a hledali jsme takový, který by byl funkční i v našich podmínkách. Jako nejvhodnější nám přišel právě model používaný v Británii, tzv. Sector Skills Councils, který jsme upravili dle potřeb českého trhu práce. Následně vznikaly sektorové rady v rámci veřejné zakázky Národní soustava povolání, v níž bylo zadáním vytvořit pět rad. K našemu velkému překvapení byl zájem zaměstnavatelů tak obrovský, že jsme k dnešnímu dni ustavili celkem devětadvacet sektorových rad, které pokrývají celý český trh práce.

* Kdo všechno se zúčastní práce v sektorových radách?
Zástupce nominují především profesní sdružení, komory, cechy, svazy, asociace a podnikatelské subjekty. Ovšem garanci za celou síť sektorových rad a vůdčí postavení mají největší zástupci zaměstnavatelů v České republice – Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hospodářská komora České republiky a Agrární komora České republiky. Do práce sektorové rady se však mohou zapojovat i další subjekty, kupříkladu vzdělavatelé. Sektorové rady vytvářejí nejen Národní soustavu povolání, ale spolupracují rovněž na úzce související Národní soustavě kvalifikací, v níž zpracovávají kvalifikace spadající pod jednotlivé resorty. Proto jsou v sektorových radách zastoupeny také ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy a z pozice autorizujících orgánů také další resorty. Bližší informace o sektorových radách lze nalézt na webových stránkách www.sektoroverady.cz.

* V minulých měsících jste po celé republice pořádali řadu diskusí u kulatých stolů. Co tyto diskuse ukázaly především?
Zaměstnavatelé jednoznačně přivítali skutečnost, že poprvé dostali možnost ovlivňovat způsob, jakým jsou koncipovány profese a kvalifikace, a slibují si od toho, že absolventi škol a rekvalifikačních kurzů budou disponovat těmi dovednostmi, které jsou pro výkon profesí opravdu potřeba. Zároveň tématem kulatých stolů byly současné problémy s objemem a úrovní kvalifikovaných pracovních sil a možnosti jejich řešení. Ve veřejné zakázce Národní soustava povolání byl odzkoušen postup společných intervencí pomocí sektorových dohod, které již přinášejí první výsledky. A v diskusích u kulatého stolu se především ukázalo, že firmy už nespoléhají na pomoc ze strany státu, ale vzaly řešení do svých rukou.

* Některé profese z trhu práce vymizely, jiné změnily svůj obsah. Jak zajistit soulad mezi poptávkou a nabídkou potřebných profesí?
Zaměstnavatelé v sektorových radách podrobně definují, která povolání a kvalifikace budou v nejbližším časovém horizontu požadovat. V současnosti totiž stále často dochází k tomu, že se v rámci rekvalifikačních kurzů školí obory, o které není na trhu zájem anebo je absolventů už tolik, že nenacházejí uplatnění na trhu práce. Národní soustava povolání je průběžně aktualizována, proto se podle ní mohou orientovat studenti a potenciální studenti, ale i ti, kdo práci ztratili a hledají novou. To, že ji tvoří přímo zaměstnavatelé, jim poskytuje záruku, že zde najdou ty nejnovější údaje.

* Evropská unie volá po uznání mimoškolního vzdělávání, a to jak neformálního, tak informálního. Budete na to reagovat?
My už reagujeme. Přesně o tom je zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, který by měl přinést nejen momentálně nezaměstnaným, ale všem účastníkům trhu práce možnost získat kvalifikaci, aniž by museli chodit tři roky do učňovské školy. Tento zákon nenahrazuje počáteční vzdělávání, jen otevírá další cestu, jak získat osvědčení o tom, co opravdu umíme. Dejme tomu, že jste zámečník, ale poslední tři roky jste pracoval v jiné firmě jako podlahář. Ta firma zkrachovala a vy nemáte žádné potvrzení o tom, že umíte perfektně pokládat podlahy. Nyní už nemusíte chodit do žádného dlouhého vzdělávacího kurzu, zjistíte si jen, co se od vás u zkoušky bude požadovat, a přihlásíte se ke zkoušce z profesní kvalifikace, kde si necháte své dovednosti ověřit. A na konci získáte celostátně uznávané osvědčení, že jste zručný podlahář.

* Co považujete v činnosti sektorových rad za nejdůležitější?
Sektorové rady představují jedinečné fórum pro výměnu informací a názorů všech důležitých aktérů, kteří výrazně ovlivňují trh práce v jednotlivých sektorech. Stát a další partneři působící na trhu práce získají detailní informace a zaměstnavatelé možnost, jak změnit současnou neuspokojivou situaci v této sféře.
Zaměstnavatelé mohou prostřednictvím tohoto nástroje dlouhodobě, systematicky ovlivňovat strukturu a vývoj lidských zdrojů v daném sektoru. Za opravdu zásadní považuji vedle vzniku Národní soustavy povolání a Národní soustavy kvalifikací další nástroj sektorových rad – tzv. sektorové dohody. Ty jsou koncipovány tak, že odborníci, zaměstnavatelé, vzdělavatelé a zástupci státní správy a samosprávy společně určí problémy v daném sektoru, způsob jejich řešení, ale také aktivity a za ně odpovědné subjekty. Úkolem sektorových dohod je identifikace potřeb na trhu práce v daném odvětví, jako např. kolik osob a jak kvalifikovaných aktuálně potřebují zaměstnavatelé v jednotlivých regionech, případně v celonárodním měřítku, a to jak v krátkodobém, tak i v dlouhodobějším horizontu. V sektorové dohodě jsou pak určeny role a závazky jednotlivých klíčových hráčů na trhu práce a harmonogram opatření a aktivit vedoucích k naplnění stanovených cílů. Na závěr bych chtěla zmínit i evropský rozměr činnosti sektorových rad. Některé české sektorové rady byly vyzvány Evropskou komisí k zapojení do evropských sektorových rad a za zmínku stojí i to, že se český model fungování sektorových rad stal inspirací pro Slovenskou republiku, kde dnes na obdobném principu pracuje 20 sektorových rad. Rovněž je v Evropě oceňována kvalita zpracování Národní soustavy povolání, naposledy například Rakušané využili náš kompetenční model.

---

připravil Karel Kvapil