Od nového školního roku mohou všechny školy s učebními obory provádět závěrečné zkoušky podle jednotného zadání. Výuční list se díky tomu stane důvěryhodným potvrzením, že absolvent skutečně ovládá své řemeslo.
Jednotné závěrečné zkoušky pro učně jsou v
podstatě obdobou státních maturit a mají i stejný cíl: poskytnout důvěryhodný certifikát dosažené odbornosti. „Pro
školy je výhodné připojit se k reformě zkoušek, protože tím způsobem mohou prokázat kvalitu své výuky a tím také svých
absolventů,“ říká Dana Kočková z Národního ústavu odborného vzdělávání, který má nové závěrečné zkoušky na starosti.
Nové zkoušky jsou výhodné pro podniky i pro absolventy Jednotná zadání se připravují pro každý obor zvlášť a na rozdíl
od maturit se týkají odborných znalostí a dovedností. Odlišnost je také v tom, že se hned prakticky používají při
závěrečných zkouškách na některých školách a absolventi na základě takto složené zkoušky dostávají výuční listy.
„Důležité je, že se na obsahu zadání musí dohodnout učitelé ze škol a zaměstnavatelé v daném oboru. Učni pak jsou
vyzkoušeni z toho, co je opravdu potřeba při práci v oboru,“ dodává Dana Kočková.
Návrh na sjednocení zkoušek přišel už před několika lety přímo od škol a zaměstnavatelů. Ti si stěžovali, že se na
úroveň absolventů nemohou spolehnout. Proto se podniky často brání přijímat absolventy, což dále zhoršuje už tak
složitou situaci ovlivněnou současnou ekonomickou krizí.
Zástupci zaměstnavatelů, kteří se účastní závěrečných zkoušek, také nebývají spokojeni s jejich obsahem a technickým
vybavením školy. Majitele autoopravny v Dolních Vilémovicích Antonína Žáka překvapilo, že se žáci učí na zastaralých
typech aut. „Kdyby učni chodili na praxi přímo do dílny, byli by lépe připraveni na nástup do zaměstnání,“ tvrdí.
Nejen problém prakticky vyřešit, ale taky jej popsat Největší roli bude hrát zkouška praktická. „Při ní by ale žáci
neměli pracovat pro nic za nic. Vymysleli jsme si pro ně takov,výrobečky‘,“ říká zástupce ředitele VOŠ, SŠ, COP
Sezimovo Ústí Jaroslav Svoboda, který připravuje jednotné zadání pro obor obráběč kovů.
„Některé součástky dělají žáci už v období před zkouškou, kdy ještě netuší, k čemu budou sloužit. Potom v průběhu
praktické zkoušky dostanou za úkol udělat poslední díl a najednou drží v rukách třeba svěráček s kovadlinkou a mohou se
s ním doma pochlubit. A písemná část zkoušky je s tím také propojená,“ dodává.
Při ústní zkoušce dostávají žáci navíc otázky ze světa práce, aby se zjistilo, jestli mají alespoň základní představu o
uplatnění v praktickém životě.
V některých oborech vypracovávají žáci také samostatnou odbornou práci. „Je to úplná novinka, absolventi mají ukázat,
že jsou schopni samostatně vyřešit určitý problém a dobře to popsat ve své práci,“ říká Věra Němcová z NÚOV, která má
na starosti službové obory.
Týká se to i budoucích kadeřnic a kadeřníků. „V jarním období dostanou měsíc na to, aby napsali práci třeba na téma
společenský účes. K tomu si každý z nich musí napřed vybrat model, na němž si účes bude zkoušet. Ve své práci potom
popíše kvalitu jeho vlasů a co s nimi všechno dělal. Nakonec vlastnoručně vyrobí pro navržený účes třeba korálkovou
ozdobu. Každý tento úkon si vyfotografuje a výsledné fotky pak v odborné práci poslouží jako dokumentace,“ popisuje
Věra Němcová. Svůj postup pak žáci obhajují před komisí při praktické části závěrečné zkoušky.
Povinné zavedení stanoví zákon Nová závěrečná zkouška bude podpořena onlinovým informačním systémem. Z internetu
získají školy jednotná zadání pro obory, které vyučují, a budou pak odpovídat i za to, že se obsah zadání nevyzradí
před konáním zkoušek.
Systém se ale teprve rozbíhá. Letos na jaře ho školy použily poprvé a jejich zkušenosti slouží k jeho vylepšení. „Při
minulých závěrečných zkouškách jsme měli potíže s výkresy. Když jsme je vytiskli, byly v jiném měřítku a žáci pak do
nich nemohli zakreslovat,“ popisuje zkušenosti své školy Jaroslav Svoboda. Podobná situace by se ale příští rok už
neměla opakovat.
Nová závěrečná zkouška by nakonec měla být zavedena celoplošně. „Je ale jasné, že se napřed musí nové zkoušky důkladně
vyzkoušet přímo v praxi. Kromě toho je nutné také upravit legislativu, protože použití jednotných zadání může školám
uložit jedině zákon,“ upřesňuje Dana Kočková z NÚOV.
Nové zkoušky
Projekt jednotných závěrečných zkoušek pro učně, financovaný z Evropského
sociálního fondu a z rozpočtu ČR, se začal prakticky testovat od roku 2004. Postupně se zvyšoval počet škol, které
ověřovaly správnost a použitelnost jednotných zadání podle oborů při svých závěrečných zkouškách -v minulém školním
roce jich bylo už 250. V červnu 2010 si jednotné závěrečné zkoušky mohou vyzkoušet všechny školy, které vyučují učební
obory. K jejich definitivnímu zavedení ale bude potřeba změnit zákon.
