Jednotná zadání zaručují, že zkouška bude obsahovat všechna témata, která jsou nezbytná z hlediska současné praxe v daném oboru. „Když jsou žáci zkoušeni podle jednotného zadání, na němž spolupracují i zaměstnavatelé, budou mít k výučnímu listu také větší důvěru, budou vědět, že absolvent skutečně ovládá svůj obor,“ říká Dana Kočková z Národního ústavu odborného vzdělávání, který má reformu závěrečných zkoušek na starosti v rámci projektu ministerstva školství Nová závěrečná zkouška. Finančně na něj přispívá Evropský sociální fond.
Tři čtvrtiny škol využijí jednotná zadání
V minulých letech stále vzrůstal počet škol, které začaly při svých závěrečných zkouškách využívat jednotná zadání pro tříleté učební obory (kategorie H). V tomto školním roce už to jsou tři čtvrtiny. Novinkou je letos to, že byla vytvořena jednotná zadání i pro obory, ve kterých se připravují žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (kategorie E). Závěrečnou zkoušku podle jednotného zadání skládá letos 68 % žáků v oborech vzdělání kategorie H a 24 % žáků v oborech kategorie E.
Jak se školy rozhodují
Jednotná zadání byla v březnu 2011 nabídnuta školám k využití na webovém portále informačního systému Nové závěrečné zkoušky. Nejprve se vyučující s obsahem těchto zadání seznámili a pak zvážili, zda je u závěrečných zkoušek využijí. Jestliže se rozhodli pro jednotné zadání, pak bylo třeba vybrat z nabídky témata pro písemnou, praktickou a ústní zkoušku, vytisknout podle organizačních pokynů písemné podklady a připravit pracoviště pro praktickou zkoušku.
Školy oceňují zpětnou vazbu
Za současné situace, kdy je využití jednotného zadání dobrovolné, přistupovalo k němu vedení školy tehdy, když bylo přesvědčené, že je pro školu a její žáky opravdu přínosem. „Hodně nás proto těší, že se k nové závěrečné zkoušce přidává tolik škol, ačkoli je k tomu nikdo nenutí,“ říká hlavní manažerka projektu Dana Kočková. „Školy zřejmě oceňují zpětnou vazbu, kterou díky použití jednotného zadání získávají.“ Jednotné zadání totiž podává škole důležitou informaci o tom, jaké jsou výstupní požadavky na žáka daného oboru a do jaké míry škola splňuje nároky, které jsou odborníky v oboru považovány za standardní.
Kromě toho pedagogové oceňují, že jim jednotná zadání usnadňují přípravu závěrečných zkoušek a přitom pomáhají zajistit jejich kvalitu. „Důležité je i to, že na žáky téhož oboru jsou u závěrečných zkoušek na různých školách kladeny stejné nároky a závěrečná zkouška pak má v praxi vyšší kredit,“ dodává Dana Kočková.
O průběhu zkoušek na školách se můžete sami přesvědčit, rádi Vám zprostředkujeme kontakty přímo na školy, kde zkoušky probíhají a odpovíme na Vaše dotazy.
Škola, jejíž žáci skládají novou závěrečnou zkoušku, prezentuje tuto skutečnost bannerem umístěným na školním webu.
• Ing. Dana Kočková, hlavní manažerka projektu e-mail: dana.kockova@nuov
cz, tel.: 274 022 411 Mobil: 724 652 205
• Ing. Hana Hušáková, manažerka pro organizaci a logistiku e-mail: hana.husakova@nuovcz, tel.: 274 022 424
• RNDr. Libor Berný, manažer pro informační systém NZZ e-mail: libor.berny@nuovcz, tel.: 274 022 136
Další informace na www.nuov.cz/nzz
Národní ústav odborného vzdělávání
Weilova 1271/6
102 00 Praha 10
Tel.: 274 022 111
• Projekt Nová závěrečná zkouška řídí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, jeho řešitelem je
Národní ústav odborného vzdělávání, financován je z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České
republiky.
