Lze ji ale využít i v běžných školách při individuální integraci žáka se SVP. Předpokládáme, že v případě
individuální integrace jde většinou o žáka (žáky) s lehčím stupněm zdravotního postižení, který výuku ve
společnosti ostatních žáků bez zdravotního postižení s podporou vhodných vyrovnávacích a podpůrných opatření
zvládá, případně má vypracován individuální učební plán. Avšak je-li to nezbytné a vyplývající z doporučení
školského poradenského zařízení ke vzdělávání žáka, nebo z doporučení zpracovaného přímo ke konání závěrečných
zkoušek, je třeba témata stanovená v JZZZ potřebám individuálně integrovaného žáka (žáků) formálně
přizpůsobit.
Formální úpravy témat stanovených v JZZZ mohou být leckdy vhodné i pro žáky s těžšími stupni
specifických poruch učení (dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie, apod.).
V každém případě jde o to,
- aby způsob zadání témat, která byla vytvořena pro běžné žáky, neznevýhodnil u závěrečné zkoušky podle jednotného zadání žáky, kteří mají speciální vzdělávací potřeby;
- aby žákovi bylo téma předloženo v takové formální úpravě, na jakou je zvyklý z průběhu svého vzdělávání;
- aby žákovi jeho zdravotní postižení neznemožnilo pochopit zadané otázky a odpovědět na ně způsobem/způsoby, které byly průběžně využívány při jeho výuce a on je má (podle svých možností) osvojeny.
Formální úpravy témat stanovených v jednotném zadání mohou proběhnout tak, že
- škola si stáhne JZZZ a získá témata ve formátu pdf., který nelze upravovat, a vybere si témata, která využije u závěrečné zkoušky; výběr témat by již měl zohledňovat i možnost uplatnit téma pro žáka (žáky) se SVP;
- s pomocí vhodného software je převede do otevřeného formátu (např. Word) a přizpůsobí potřebám žáka/žáků, podle identifikačního čísla tématu ve tvaru T – xxxx, nebo T – xxxxx bude v případě kontroly zřejmé, že se jedná o téma z jednotného zadání příslušného oboru.
Počty témat, která škola pro žáka se SVP formálně upraví, musí odpovídat ustanovením vyhlášky č 47/2005 Sb., v platném znění (tj. nejméně 3 témata pro písemnou zkoušku, nejméně jedno téma pro praktickou zkoušku a nejméně 25 témat pro ústní zkoušku – viz kap. 2.4).
Příklady formálních úprav témat:
Zpracování témat jednotného zadání v internetovém informačním systému Nové závěrečné zkoušky (IIS NZZ )
umožňuje již nyní školám provádět formální úpravy u témat pro žáky se zrakovým postižením, tj. zvětšit písmo,
změnit typ písma, zvětšit a zvýraznit obrázky.
Podle typu a stupně zdravotního postižení a speciálních potřeb žáků lze témata jednotného zadání upravovat
například následovně:
PÍSEMNÁ ZKOUŠKA
možnost zestručnit formulaci otázek zadaných v rámci řešení tématu, změnit formu odpovědi žáka – např. na
doplnění chybějících výrazů, převést otevřené otázky do formy testových – vhodné zejména u žáků se sluchovým
postižením, kde se setkáváme s výraznou komunikační bariérou, i když nemají snížené intelektové schopnosti,
nebo u žáků se specifickými poruchami učení, kde žákovi může dělat problém písemné zpracování zejména otevřených
odpovědí, ačkoliv potřebné znalosti má, apod.;
možnost doplnit do zadání k otázkám grafické podklady, tj. obrázky nebo fotografie strojů, zařízení, materiálů,
jiných předmětů – vhodné zejména u žáků s mentálním postižením, příp. u žáků s kombinovanými
vadami, pokud žáci byli zvyklí používat ve výuce názorné ukázky, apod.;
PRAKTICKÁ ZKOUŠKA
možnost podrobněji rozpracovat pokyny k provedení úkolu, tvorbě výrobku, doplnit do zadání názorné ukázky –
vhodné zejména pro žáky s mentálním postižením, případně pro žáky s kombinovanými vadami, ale i pro žáky
se sluchovým postižením, aby snadněji pochopili zadání úkolu;
možnost ovlivnit organizaci zkoušky: například ředitel vybere ze zadání téma, které žáci řeší v rámci skupinové
práce pod přímým dozorem a v zadání škola podrobněji rozpracuje požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při
práci – to se využívá zejména v případě žáků s mentálním postižením, kteří by při praktické zkoušce mohli
snadněji než jinak zdravotně postižení žáci přijít k úrazu;
ÚSTNÍ ZKOUŠKA
možnost doplnit téma podklady pro žáka názornými ukázkami tj. fotografiemi materiálů, strojů, zařízení, výrobků,
příp. kresbami apod. – vhodné zejména u žáků s mentálním postižením;
možnost podrobněji rozpracovat osnovu zadání a požadované odpovědi u odborných otázek a realizovat ústní
zkoušku chatováním na počítači mezi žákem a učitelem – což je vhodné zejména u žáků se sluchovým postižením,
kteří si pak mohou vybrat, zda chtějí tuto zkoušku, která je náročná na schopnosti ústního vyjadřování
a komunikaci, skládat ústně, příp. za přítomnosti tlumočníka ve znakované češtině, nebo písemně prostřednictvím
vzájemného chatování se zkoušejícím pod dohledem zkušební komise.
Příklady, jak se s touto problematikou vyrovnávají v některých školách, naleznete na webových stránkách
http://archiv-nuv.npi.cz/nzz2/2015
Na závěr této kapitoly je třeba zdůraznit, že při hodnocení výkonů žáků se speciálními vzdělávacími potřebami při
závěrečné zkoušce nelze zapomenout na to, že jedním z nejvýznamnějších cílů speciálního vzdělávání je umožnit
žákovi začlenění do společnosti jako soběstačného člověka, který může žít plnohodnotným životem.
Z hlediska přípravy na povolání pak již nejde o dokonalé zvládnutí veškerých činností souvisejících s výkonem
příslušné odborné kvalifikace, ale především o to, aby žák byl zaměstnatelný. Například některé
obory kategorie E jsou již koncepčně uspořádány tak, aby jejich absolventi byli schopni vykonávat především
rutinní pracovní činnosti požadované pro výkon dané profese, příp. pracovat pod přímým vedením. I přes toto
omezení jsou však uplatnitelní na trhu práce.
Kromě toho nám vyučující žáků se speciálními vzdělávacími potřebami často potvrzují, že žáci se zdravotním postižením projevují o výuku a dosažení výučního listu většinou vyšší zájem, než žáci bez zdravotního postižení. Mnozí z nich totiž dosažení odborné kvalifikace pokládají za jeden z významných prostředků k tomu, aby se mohli zařadit do běžného života společnosti.
