I

Tab. 1

Počty mimořádně nadaných (MN) v jednotlivých SPC, která odpověděla na dotazníková šetření (celkem 52 zařízení, MN v evidenci 8 z nich)
název zařízení (při kterém SPC působí)	kraj	výskyt MN	MN + PAS	MN + vady řeči	MN + tělesné postižení	MN + zrakové postižení	MN + sluchové postižení	MN + kombinované postižení
Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Praha 10, Chotouňská 476	Praha	ano	4	nezjišťováno	0	0	0	0
Základní škola prof. Z. Matějčka Olomouc, Svatoplukova 11	Olomoucký	ano	2	.	.	.	.	.
Základní škola a Odborná škola, Zbůch, V Sídlišti 349	Plzeňský	ano	2	nezjišťováno	0	0	0	0
Dětské integrační centrum a mateřská škola, s.r.o.	Praha	ano	1	nezjišťováno	1	0	0	0
Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, České Budějovice, Štítného 3	Jihočeský	ano	1	nezjišťováno	0	0	0	0
Mateřská škola, Speciální základní škola a Praktická škola, Hradec Králové	Královéhradecký	ano	1	nezjišťováno	0	0	0	0
Základní škola, Turnov, Sobotecká 242, příspěvková organizace	Liberecký	ano	1	.	.	.	.	.
Základní škola, Ostrava-Zábřeh, Kpt. Vajdy 1a, příspěvková organizace	Moravskoslezský	ano	?	.	.	.	.	.
Základní škola, Opava, Havlíčkova 1, příspěvková organizace	Moravskoslezský	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Základní škola, Mnichovo Hradiště, Švermova 380	Středočeský	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Základní škola, Kladno, Pařížská 2249	Středočeský	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Základní škola, Jablonec nad Nisou, Liberecká 1734/31, příspěvková organizace	Liberecký	ne	0	0	0	0	0	0
Základní škola, Bruntál, Rýmařovská 15, příspěvková organizace	Moravskoslezský	ne	0	0	0	0	0	0
Základní škola, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Školní 291	Středočeský	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Základní škola, Bílina, Aléská 270, okres Teplice, příspěvková organizace	Ústecký	ne	0	0	0	0	0	0
Základní škola speciální, Základní škola praktická a Praktická škola, Litoměřice, Šaldova 6, příspěvková organizace	Ústecký	ne	0	0	0	0	0	0
Základní škola speciální, Blansko, Žižkova 27	Jihomoravský	ne	0	0	0	0	0	0
Základní škola speciální Litvínov, Šafaříkova 991, okres Most	Ústecký	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Základní škola speciální Bystré	Pardubický	ne	0	0	0	0	0	0
Základní škola speciální a Mateřská škola speciální, Nový Jičín, Komenského 64, příspěvková organizace	Moravskoslezský	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Základní škola prof. V. Vejdovského Litovel, nám. Přemysla Otakara 777	Olomoucký	ne	0	0	0	0	0	0
Základní škola praktická, speciální a logopedická, Žatec, Dvořákova 24, okres Louny	Ústecký	ne	0	0	0	0	0	0
Základní škola praktická a Základní škola speciální Lužiny, Praha 5, Trávníčkova 1743	Praha	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Základní škola praktická a Praktická škola, Praha 2, Vinohradská 54	Praha	ne	0	0	0	0	0	0
Základní škola logopedická, Týn nad Vltavou, Sakařova 342	Jihočeský	ne	0	0	0	0	0	0
Základní škola logopedická a Mateřská škola logopedická, Choustníkovo Hradiště 161	Královéhradecký	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Základní škola a Střední škola Březejc, Sviny 13	Vysočina	ne	0	0	0	0	0	0
Základní škola a Odborná škola, Horšovský Týn, Nádražní 89	Plzeňský	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Základní škola a Mateřská škola pro zrakově postižené, Plzeň, Lazaretní 25	Plzeňský	ne	0	0	0	0	0	0
Základní škola a Mateřská škola pro tělesně postižené, Liberec, Lužická 920/7, příspěvková organizace	Liberecký	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Základní škola a Mateřská škola pro sluchově postižené, Liberec, E. Krásnohorské 921, příspěvková organizace	Liberecký	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Základní škola a Dětský domov Prostějov	Olomoucký	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace	Moravskoslezský	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Střední škola, Základní škola a Mateřská škola speciální, Rakovník, Františka Diepolta 1576	Středočeský	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Speciální základní škola Ústí nad Orlicí	Pardubický	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Speciální základní škola a Speciální mateřská škola, Děčín, příspěvková organizace	Ústecký	ne	0	0	0	0	0	0
Speciální mateřská škola pro děti s vadami řeči, Plzeň, Ke Špitálskému lesu 3	Plzeňský	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Speciálně pedagogické centrum pro děti a mládež s vadami řeči se zaměřením na augmentativní a alternativní komunikaci s.r.o.	Praha	ne	0	0	0	0	0	0
Praktická škola a Speciálně pedagogické centrum Žďár nad Sázavou	Vysočina	ne	0	0	0	0	0	0
Mateřská škola, základní škola a střední škola pro sluchově postižené, Valašské Meziříčí, Vsetínská 454	Zlínský	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Mateřská škola, základní škola a střední škola pro sluchově postižené, České Budějovice, Riegrova 1	Jihočeský	ne	0	0	0	0	0	0
Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola při centru ARPIDA, o.p.s.	Jihočeský	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice, Široká 42	Jihomoravský	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Mateřská škola speciální, Základní škola speciální a Praktická škola, Brno, Ibsenova 1	Jihomoravský	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Mateřská škola speciální, Praha 4, Na Lysinách 6	Praha	ne	0	0	0	0	0	0
Mateřská škola pro zrakově postižené, České Budějovice, Zachariášova 5	Jihočeský	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Mateřská škola a Základní škola, Kyjov, Za Humny 3304	Jihomoravský	ne	0	0	0	0	0	0
Mateřská škola a Základní škola pro tělesně postižené, Brno, Kociánka 6	Jihomoravský	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Jedličkův ústav a Mateřská škola a Základní škola a Střední škola	Praha	ne	0	0	0	0	0	0
Dětský domov a Mateřská škola speciální, Beroun, Mládeže 1102	Středočeský	ne	0	nezjišťováno	0	0	0	0
Základní škola a Praktická škola SVÍTÁNÍ, o.p.s.	Pardubický	ne	.	.	.	.	.	.
Mateřská škola a Speciálně pedagogické centrum Jihlava, Demlova 28	Vysočina	ne	.	.	.	.	.	.
Celkem údaje z tohoto počtu zařízení:		52	49	19	47	47	47	47

Podrobnější informace ze 4 dotazníků - pracovišť koordinátorek PAS shrnují Tab. 2 a 3.

Tab. 2

adresa SPC	Hradec Králové, Hradecká 1231	Olomouc, Svatoplukova 11	Ostrava, Kpt. Vajdy 1a	Turnov, Sobotecká 242
zaměření SPC	mentální postižení	mentální postižení	PAS	mentální postižení
	PAS	PAS	vady řeči	PAS
kraj	Královéhradecký	Olomoucký	Moravskoslezský	Liberecký
procento vyškolených pracovníků SPC	0	0	0	0
na diagnostice MN se podílí spec. pedagog	ano	ano	ano	ano
na diagnostice MN se podílí psycholog	ano	ano	ano	ano
na diagnostice MN se podílí soc. pracovnice	.	.	ano	.
na péči o MN se podílí spec. pedagog	ano	ano	ano	ano
na péči o MN se podílí psycholog	.	ano	ano	ano
na péči o MN se podílí soc. pracovnice	.	.	ano	.
screening MN	.	ne	ne	ne
zastaralé nástroje				WISC-III
				Diagnostika vývojových poruch učení v českém jazyce
Aspergerův syndrom na ISCED-0	1x	1x	.	.
Aspergerův syndrom na ISCED-1	.	1x	.	1x
metodické vedení VP / metodiků prevence	ano	ne	ano	ne
spolupráce se šk. psych. / spec. ped.	ano	ne	ano	ne
podklady k IVP* od spec. pedagoga	ano	ano	ano	ano
podklady k IVP od psychologa	.	ano	ano	ano
IVP ve škole probírá spec. pedagog	ano	ano	ano	ano
IVP ve škole probírá psycholog	.	ano	ano	.
IVP ve škole probírá soc. pracovnice	.	.	ano	.
IVP ve škole probírá třídní učitel	ano	ano	ano	.
IVP ve škole probírá výchovný poradce	.	někdy	ano	.
IVP ve škole probírá školní spec. pedagog	.	.	ano	.
vzdělávání učitelů	.	ano	ano	ne
info o nadaných na webu SPC	.	ne	.	ne
spolupráce s PPP	ano	ano	ano	ano

* individuální vzdělávací plán

Školská poradenská zařízení se věnují nejen diagnostice mimořádného nadání, ale zejména na základě výsledků diagnostiky stanovují průběh a strukturu intervencí, aby byla zohledněna specifika žákova nadání ve vztahu ke vzdělávání a k sociálním vztahům ve vrstevnickém kolektivu i v domácím prostředí. Pracovníci ŠPZ pomáhají také rodičům v komunikaci s jejich mimořádně nadanými dětmi a se specifiky v přípravě na školní práci.

V případě daných čtyř SPC se vždy jednalo o mimořádně nadané s Aspergerovým syndromem, kde těžiště péče spočívá v zajištění potřeb klienta, které souvisejí s touto klinickou diagnózou, což je v souladu se zjištěním, že bez uspokojování těchto potřeb se nemůže přiměřeně rozvíjet ani jeho mimořádné nadání. Tab.č. 3 uvádí nejčastěji realizované intervence poskytované těmto mimořádně nadaným žákům, jejich rodičům a učitelům. Dále jsou v ní uvedeny nejčastější požadavky učitelů na pracovníky SPC a další subjekty, se kterými tato čtyři SPC v oblasti mimořádného nadání spolupracují.

Tab. 3

Oblasti intervencí a spolupráce s dalšími subjekty		četnost
intervence - nadaní	pomoc při tvorbě IVP	2
	individuální péče	1
	metodické vedení	1
	doporučení asistenta pedagoga	1
	pohovor	1
	krizová intervence	1
	přednášky	1
intervence - rodiče	poradenství/konzultace	4
	krizová intervence	2
	přednášky/osvěta	2
	metodické vedení	1
	nácvik zvládání problémů a soc. vztahů	1
	terapeutický rozhovor	1
	zapůjčení literatury	1
intervence - učitelé	konzultace	4
	pomoc při vypracování IVP	3
	přednášky/osvěta	2
	metodické vedení	1
	terapeutický rozhovor	1
	krizová intervence	1
	zapůjčení literatury	1
požadavky učitelů	tvorba IVP	2
	žádost o asistenta pedagoga	2
	konzultace	2
	diagnostika	1
	pozorování při výuce	1
	řešení problémového chování	1
	dílčí akcelerace	1
	seminář pro učitele žáků s PAS	1
spolupráce další	dětská psychiatrie	2
	občanské sdružení	2
	dětská neurologie	1
	dětská klinická psychologie	1
	další nevládní neziskové organizace	1

3. Služby poskytované PPP

Pro služby poskytované v PPP jsou charakteristickým znakem velké rozdíly v rozsahu a obsahu péče v rámci jednotlivých pracovišť. Do této skutečnosti se významně promítají například rozdílné nastavení systému poradenské péče v jednotlivých krajích, velikost města, kde konkrétní pracoviště působí. Výrazně se tak liší jak počty mimořádně nadaných dětí a žáků, které měly v loňském školním roce v péči PPP jednotlivých krajů (souborná informace o jejich počtu za celý kraj), tak počty mimořádně nadaných žáků vedených v tomto období jednotlivými krajskými koordinátory.

Jak dokládá Graf 1, nejvíce mimořádně nadaných žáků bylo vedeno v krajích Praha, Jihomoravském, Jihočeském, Plzeňském a Olomouckém kraji, nejméně v Libereckém kraji.

Graf 1

Graf 2 doplňuje předchozí informaci o počty mimořádně nadaných na jednotlivých vzdělávacích úrovních dle mezinárodní klasifikace ISCED 1 – nejvíce jsou zastoupeny úrovně ISCED-0 a 1 a nejméně úroveň ISCED-3.

Graf 2

Jak ukazuje Graf 3, mezi mimořádně nadanými klienty PPP převládají ve všech krajích chlapci. Odpovídá to údajům z odborné literatury: identifikaci mimořádného nadání u dívek ztěžují stereotypy spojované v naší kultuře s jednotlivými pohlavími, jež očekávají mimořádné nadání spíše u mužů a ženám přisuzují spíše submisivní roli s přizpůsobováním se požadavkům okolí, někdy až úkor jejich přiměřeného seberozvoje a sebeprosazení.

Graf 3

Nejvýraznější je tento nepoměr v zastoupení mimořádně nadaných chlapců a dívek v kraji Jihočeském (6,5:1), nejmenší v kraji Praha (1,51:1).

Graf 4

A. Kdo se podílí na diagnostice a péči o mimořádně nadané

Procento odborných pracovníků PPP, které ke 31. 8. 2010 absolvovalo vzdělávání v oblasti péče o nadané, je u jednotlivých PPP velmi rozdílné, a to i v rámci jednotlivých krajů. Celkově je situace lepší v těch PPP, kde působí krajský koordinátor – tam je proškoleno 2 41 a více procent pracovníků. Stoprocentně jsou proškoleni pracovníci jen pěti PPP (tři z nich jsou v kraji Královéhradeckém). Naopak u dvou PPP není proškolen nikdo a dalších 5 pracovišť má proškoleno maximálně 10 % pracovníků. Kompletní údaje jsou k dispozici v Příloze 4.

V 17,8 % provádí vyšetření mimořádného nadání pouze psycholog , u dalších 35,6 % dotazníků se k němu někdy připojuje i speciální pedagog a ve zbývajících 46,7 % se na vyšetření mimořádného nadání podílejí vždy obě profese. Přitom dle připravovaného standardu (vstupního) vyšetření mimořádného nadání v PPP (bude dokončen v průběhu prvního pololetí roku 2011) by jeho součástí mělo být přinejmenším na vzdělávací úrovni ISCED-0 vždy i speciálně-pedagogické vyšetření, které posoudí dosaženou míru zralosti grafomotoriky a percepce, neboť vyzrálost těchto funkcí je předpokladem pro adekvátní rozvoj dovedností čtení, psaní a počítání, resp. učení ve smyslu osvojování znalostí a dovedností. I když v praxi z důvodů personálních realizují někdy i základní speciálně pedagogické vyšetření psychologové, vhodnější je partnerské zastoupení profesí v diagnostice.

Následnou péči poskytují nejčastěji obě profese (41,9 %). Pokud ji poskytuje jen jeden z těchto odborníků, bývá to častěji psycholog (34,9 %). Ojediněle bylo uvedeno, že následná péče není poskytována.

Graf 5

B. Oblast psychologické a speciálně pedagogické diagnostiky

Plošné vyhledávání nadaných (screening) je nejčastější na vzdělávací úrovni ISCED-1 (13,3 %), oproti tomu na úrovni ISCED-3 ho uvádí jen jeden ze 45 dotazníků. Vhodné by přitom bylo odhalit co největší počet nadaných (resp. dětí s výrazně akcelerovaným kognitivním vývojem) již v předškolním věku, tak aby mohly být jejich výchova a vzdělávání přizpůsobeny specifickým potřebám dětí vyplývajících z jejich potenciálu.

Tab. 4

Screening nadaných – četnosti a procenta (údaje z celkem ze 45 dotazníků)
	četnosti	procenta
screening na ISCED-0	4	8,90%
screening na ISCED-1	6	13,30%
screening na ISCED-2	4	8,90%
screening na ISCED-3	1	2,20%

V Tab. 5 jsou oblasti vyšetření na jednotlivých úrovních ISCED seřazeny sestupně dle jejich procentuálního zastoupení. Z tabulky je dále patrné, že na úrovních ISCED-0 až 2 vyšetření zahrnuje v průměru 8 oblastí (od 7,7 po 8,8), na úrovni ISCED-3 v průměru 5,6 oblastí (viz k tomu poslední řádek tabulky s celkovým procentem odpovědí). Četnostní zastoupení jednotlivých oblasti se na jednotlivých vzdělávacích úrovních liší – v předškolním věku je větší akcent kladen na diagnostiku percepčních funkcí a grafomotoriky, na dalších úrovních jsou po intelektu nejčastěji zastoupeny tvořivost a struktura osobnosti. Postupně roste rovněž význam diagnostiky motivace a zájmů.

Vyšetření úrovně grafomotoriky, percepce a trivia (čtení, psaní, matematika) by se na úrovních ISCED-0 a 1 mělo stát součástí standardu vyšetření nadání resp. výrazně akcelerovaného kognitivního vývoje.

V Tab. 6 je porovnáno procentuální zastoupení jednotlivých oblastí na jednotlivých úrovních ISCED: nejvyšší zastoupení oblasti je vyznačeno oranžovým podbarvením, nejnižší zastoupení modrým podbarvením - například diagnostika percepce je nejčastěji realizována na ISCED-0 (86,7 %) a nejméně často na ISCED-3 (7,7 %). V souladu s legislativním vymezením mimořádného nadání by součástí vstupního vyšetření mělo být vždy i vyšetření tvořivosti, jak ale vyplývá z tabulky, reálně tomu tak vždy není. Pravděpodobně to souvisí i s nedostatkem vhodných diagnostických nástrojů pro tuto oblast. Z připravovaného standardu vyšetření mimořádného nadání by rovněž měly být povinnou součástí vyšetření, minimálně na úrovni ISCED-0, vyšetření grafomotoriky, percepce, jakož i zjištění úrovně dovedností trivia, neboť od těchto zjištění se odvíjejí podklady pro vypracování individuálního vzdělávacího plánu, které PPP poskytuje škole.

Tab. 5

Oblasti vyšetření a jejich procentuální zastoupení na jednotlivých vzdělávacích úrovních dle ISCED
ISCED-0 (shrnutí z 15 dotazníků)		ISCED-1 (shrnutí z 16 dotazníků)		ISCED-2 (shrnutí ze 14 dotazníků)		ISCED-3 (shrnutí ze 13 dotazníků)
intelekt	100,0	intelekt	100,0	intelekt	100,0	intelekt	100,0
percepce	86,7	tvořivost	75,0	tvořivost	78,6	osobnost	76,9
grafomotorika	80,0	osobnost	75,0	osobnost	78,6	tvořivost	69,2
tvořivost	73,3	percepce	62,5	čtení	50,0	zájmy	53,8
osobnost	60,0	grafomotorika	56,3	zájmy	50,0	sociální oblast	38,5
čtení	53,3	čtení	56,3	percepce	42,9	učební styly	38,5
lateralita	53,3	matematika	50,0	matematika	42,9	znalosti a dovednosti (školní)	23,1
matematika	40,0	psaní	50,0	psaní	42,9	motivace	23,1
psaní	40,0	sociální oblast	50,0	sociální oblast	42,9	profesní orientace	23,1
sociální oblast	40,0	zájmy	50,0	pozornost	35,7	pozornost	15,4
zájmy	33,3	lateralita	43,8	lateralita	28,6	SPU	15,4
úroveň řeči	26,7	pozornost	31,3	grafomotorika	21,4	percepce	7,7
pozornost	26,7	znalosti a dovednosti (školní)	31,3	znalosti a dovednosti (školní)	21,4	grafomotorika	7,7
znalosti a dovednosti (školní)	20,0	učební styly	25,0	učební styly	21,4	čtení	7,7
učební styly	20,0	motivace	18,8	motivace	21,4	matematika	7,7
pracovní výkonnost	13,3	úroveň řeči	12,5	pracovní výkonnost	14,3	psaní	7,7
styl výchovy v rodině	13,3	pracovní výkonnost	12,5	paměť	14,3	úroveň řeči	7,7
motivace	13,3	styl výchovy v rodině	12,5	SPU	14,3	pracovní výkonnost	7,7
paměť	13,3	paměť	12,5	profesní orientace	14,3	styl výchovy v rodině	7,7
vizuální představivost (Rey)	6,7	vizuální představivost (Rey)	12,5	úroveň řeči	7,1	paměť	7,7
SPU	6,7	SPU	12,5	styl výchovy v rodině	7,1	kresba (projekce)	7,7
jazykový cit	6,7	jazykový cit	6,3	vizuální představivost (Rey)	7,1	mimořádné výsledky	7,7
emoční oblast	6,7	emoční oblast	6,3	poruchy chování	7,1
kresba (projekce)	6,7	kresba (projekce)	6,3
		poruchy chování	6,3
		mimořádné výsledky	6,3
Celkem odpovědí: 126	840,0	Celkem odpovědí: 141	881,3	Celkem odpovědí: 108	771,4	Celkem odpovědí: 73	561,5

Tab. 6

Vzdělávací úrovně:	ISCED-0 (N=15)		ISCED-1 (N=16)		ISCED-2 (N=14)		ISCED-3 (N=13)
Oblasti vyšetření (celkem 27):	Četnost	Procenta z počtu dotazníků (N)	Četnost	Procenta z počtu dotazníků (N)	Četnost	Procenta z počtu dotazníků (N)	Četnost	Procenta z počtu dotazníků (N)
intelekt	15	100,0	16	100,0	14	100,0	13	100,0
paměť	2	13,3	2	12,5	2	14,3	1	7,7
pozornost	4	26,7	5	31,3	5	35,7	2	15,4
percepce	13	86,7	10	62,5	6	42,9	1	7,7
tvořivost	11	73,3	12	75,0	11	78,6	9	69,2
motivace	2	13,3	3	18,8	3	21,4	3	23,1
zájmy	5	33,3	8	50,0	7	50,0	7	53,8
lateralita	8	53,3	7	43,8	4	28,6	0	,0
grafomotorika	12	80,0	9	56,3	3	21,4	1	7,7
kresba (projekce)	1	6,7	1	6,3	0	,0	1	7,7
emoční oblast	1	6,7	1	6,3	0	,0	0	,0
sociální oblast	6	40,0	8	50,0	6	42,9	5	38,5
osobnost	9	60,0	12	75,0	11	78,6	10	76,9
učební styly	3	20,0	4	25,0	3	21,4	5	38,5
profesní orientace	0	,0	0	,0	2	14,3	3	23,1
styl výchovy v rodině	2	13,3	2	12,5	1	7,1	1	7,7
úroveň řeči	4	26,7	2	12,5	1	7,1	1	7,7
jazykový cit	1	6,7	1	6,3	0	,0	0	,0
čtení	8	53,3	9	56,3	7	50,0	1	7,7
psaní	6	40,0	8	50,0	6	42,9	1	7,7
matematika	6	40,0	8	50,0	6	42,9	1	7,7
znalosti a dovednosti (školní)	3	20,0	5	31,3	3	21,4	3	23,1
mimořádné výsledky	0	,0	1	6,3	0	,0	1	7,7
SPU	1	6,7	2	12,5	2	14,3	2	15,4
vizuální představivost (Rey)	1	6,7	2	12,5	1	7,1	0	,0
poruchy chování	0	,0	1	6,3	1	7,1	0	,0
pracovní výkonnost	2	13,3	2	12,5	2	14,3	1	7,7
Celkem	126	840,0	141	881,3	108	771,4	73	561,5

Nástroje nejčastěji používané v rámci diagnostiky mimořádného nadání jsou uvedeny v Příloze 5. Za zastaralé považují pracovníci PPP zejména různé nástroje k diagnostice rozumových schopností. Nejčastěji je udáván test WISC-III (12 dotazníků), jež je u nás v současnosti patrně nejvíce užívaným nástrojem k diagnostice rozumových schopností u dětí (pro věkové období 6 – 16 let). Test zastaralý není - byl vydán v r. 2002, pracovníci PPP tak zde mají patrně na mysli zastarávání některých položek z verbálních subtestů vlivem rychlého nástupu moderních technologií a informačních médií (například mobilní telefony a internet). Přes tyto dílčí nedostatky se však jedná o nejčastěji užívaný nástroj k diagnostice intelektu v EU. (Pozn.: v zahraničí vyšla také 4. revize tohoto testu - WISC-IV, avšak jeho srovnání s verzí WISC-III vychází ve prospěch testu WISC-III. Z tohoto důvodu se s adaptací testu WISC-IV pro prostředí České republiky nepočítá.)

Chybějící nástroje uváděné v dotaznících jsme v Tab. 7 pro přehlednost rozdělili do pěti okruhů: tvořivost a intelekt; paměť, grafomotorika a percepce; školní dovednosti (trivium), znalosti a typy nadání; osobnost a sociální dovednosti. Nedostatek diagnostických nástrojů je nejvýraznější pro oblast tvořivosti. IPPP ČR vytváří testovou baterii ke zjišťování tvořivosti, která bude dokončena v rámci ESF z OP VK projektu IPo „ Diagnostika dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami“ (dále jen DIS). N ásledují testy rozumových schopností, různých školních dovednost í (zejména oblast matematiky) a osobnostní dotazníky pro žáky 9 – 14leté (nedostatek těchto osobnostních dotazníků vyplynul již z analýzy diagnostických nástrojů užívaných ve ŠPZ realizované v loňském roce, jejíž výsledky jsou zveřejněny na www.ippp.cz v sekci Diagnostika).

V rámci projektu DIS se kromě testové baterie ke zjišťování tvořivosti připravují i další nástroje, které bude možné využít i při diagnostice mimořádného nadání (např. bude pro Českou republiku adaptován intelektový test německé provenience IDS - The Intelligence and Development Scales a perspektivně je rovněž zvažována adaptace testu SON-R 51/2 – 17 v návaznosti na již osvědčený test SON – R 2½ - 7). Nedostatečné proškolení psychologů v použití intelektové testové baterie WJ-IE, jež se pro diagnostiku mimořádného nadání velmi osvědčila, je pak dáno omezenou kapacitou kurzů k užívání tohoto nástroje, bez jehož absolvování nelze tento nástroj získat. Kurzy jsou organizovány ve spolupráci s majiteli licence v USA. IPPP ČR tak nemůže tempo zavádění tohoto nástroje do jednotlivých PPP urychlit.

Tab. 7

Chybějící nástroje (shrnutí z 28 dotazníků)
	Četnosti	Procenta
testy tvořivosti (pro jednotlivé oblasti tvořivého myšlení)	9	32,1
SON-R 5^1/2 – 17	5	17,9
WISC-IV	4	14,3
WJ-IE (nedostatek)	4	14,3
další IQ testy (pro kontrolní vyšetření MN)	2	7,1
intelektové testy pro předškoláky	1	3,6
verbální test pro ISCED-0	1	3,6
moderní test typu VIT (tužka-papír pro konec ISCED-1 a pro ISCED-2)	1	3,6
testy induktivního myšlení	1	3,6
učební styly	1	3,6
test pozornosti	1	3,6
alternativa k Rey-Osterriethově figuře	1	3,6
alternativy pro sl. rozlišování, sl. analýzu a syntézu a sluchovou paměť	1	3,6
zkoušky na posouzení školních dovedností / vědomostní testy pro jednotlivé ročníky	3	10,7
vyšetření matematiky	3	10,7
diagnostika matematického nadání	3	10,7
diagnostika jazykového nadání	2	7,1
čtení s porozuměním, tichý test čtení s porozuměním	2	7,1
psaní	2	7,1
čtení, psaní a matematika pro 2. a 3. stupeň	1	3,6
čtení genetickou metodou	1	3,6
diagnostika mimointelektového nadání	1	3,6
škály sportovního nadání	1	3,6
osobnostní dotazníky pro 9 - 14leté (pro úrovně ISCED-1 a 2)	3	10,7
PC verze dotazníků HSPQ a CPQ	1	3,6
škály sociálních dovedností	1	3,6

Dále jsme zjišťovali zastoupení mimořádně nadaných s dvojí výjimečností. Převažuje kombinace mimořádného nadání se specifickými poruchami učení a/nebo chování (v Tab. 8 značeno SPU nebo CH ), přičemž nejvíce jsou zastoupeni na úrovni ISCED-1. V péči PPP jsou též nadaní s Aspergerovým syndromem (AS), avšak spolupráce se SPC je velmi těsná: PPP se zaměřuje zejména na specifické potřeby klienta spojené s mimořádným nadáním a SPC na jeho specifické potřeby spojené s AS. Jedním případem pak byla zastoupena úzkostná porucha.

Tab. 8

Nadaní s dvojí výjimečností – četnosti na jednotlivých vzdělávacích úrovních
diagnóza a vzdělávací úroveň	počet klientů
Aspergerův sy na ISCED-0	3
Aspergerův sy na ISCED-1	10
Aspergerův sy na ISCED-2	1
SPU nebo CH na ISCED-0	5
SPU nebo CH na ISCED-1	95
SPU nebo CH na ISCED-2	25
SPU nebo CH na ISCED-3	1
úzkostná porucha na ISCED-1	1
dvojí výjimečnost celkem	150

Graf 6 znázorňuje počty případů mimořádně nadaných s dvojí výjimečností uváděných v jednotlivých dotaznících (spádových oblastech): 17 dotazníků neudává žádného nadaného s dvojí výjimečností, 10 a více těchto klientů je uvedeno v pěti dotaznících (viz k tomu vodorovná osa Grafu 6).

Graf 6

Jedná se o tyto spádové oblasti:

Tab. 9

Dvojí výjimečnost souborně – 5 dotazníků s nejvyšším výskytem případů
název pracoviště (spádová oblast)	dvojí výjimečnost souborně
PPP Brno (Hybešova)	24
PPP Plzeň - pracoviště Plzeň město, Klatovy, Domažlice	20
PPP Olomouckého kraje	19
PPP Strakonice a PPP Tábor	18
PPP pro Prahu 1, 2 a 4	10

V těchto PPP je celkově relativně vysoké zastoupení mimořádně nadaných klientů a zejména v PPP Brno je propracovaná i speciálně pedagogická diagnostika mimořádného nadání. Důraz je přitom kladen i na zjišťování rizik spojených s kombinací nadání se specifickými poruchami učení a chování a s jejich reedukaci.

Pozornost byla věnována také mimořádně nadaným, v jejichž rodině se nemluví česky (čeština není rodným jazykem ani u jednoho z rodičů), takových případů bylo v rámci všech dotazníků uvedeno pouze 6. V souvislosti s postupným nárůstem počtu žáků – cizinců v českých školách předpokládáme, že i u této skupiny mimořádně nadaných je jejich reálné zastoupení ve školní populaci vyšší a bude tak potřeba se do budoucna při vyhledávání mimořádně nadaných žáků na tuto skupinu více zaměřit.

Dále jsme zjišťovali, kolik mimořádně nadaných žáků má IVP (s tím, že nemusel být vypracován jen z důvodů mimořádného nadání). Jednoznačně nejvíce je zastoupena úroveň ISCED-1 a nejméně úrovně ISCED-0 a 3. Odpovídá to kombinaci poměrného zastoupení diagnostikovaných mimořádně nadaných žáků (nejvyšší na ISCED-0 a 1) se zatím nejvyššími požadavky na úpravy vzdělávání mimořádně nadaných na úrovni základního školství, tj. na ISCED-1 a 2.

Tab. 10

Počet mimořádně nadaných s IVP
IVP na ISCED-0	11
IVP na ISCED-1	218
IVP na ISCED-2	45
IVP na ISCED-3	11
celkový počet IVP	451

Celkové četnosti mimořádně nadaných s IVP uváděné v jednotlivých dotaznících (spádových oblastech) shrnuje Graf 7:

Graf 7

Pokud jde o umělecké a sportovní nadání, bývá obvykle diagnostikováno v rámci uměleckých škol a sportovních klubů, PPP tak často není oslovena vůbec nebo se ve svém posudku opírá právě o jejich podklady. Někdy však PPP posuzují na žádost školy vhodnost IVP z pohledu dalších osobnostních charakteristik nadaného žáka. Toto rozdělení kompetencí považujeme za vhodné. Diagnostika uměleckého nadání byla uvedena pouze ve dvou dotaznících, celkem se jednalo o 6 klientů. Diagnostika sportovního nadání byla uvedena celkem v šesti dotaznících, celkem se jednalo o 11 klientů.

C. Oblast psychologické a speciálně pedagogické intervence

Četnost jednotlivých typů intervencí poskytovaných mimořádně nadaným a jejich rodičům shrnují Tab. 11 a 12. Jedná se o kombinací četností reálných potřeb mimořádně nadaných a jejích rodičů a kapacitních možností PPP – reálné zastoupení např. různých rozvíjejících programů a klubů rodičů nadaných tak bude patrně nižší, než odpovídá poptávce ze strany mimořádně nadaných a jejich rodičů. Bližší interpretace obou tabulek z důvodu rozličných spádových oblastí u jednotlivých dotazníků (což v tabulce uváděná procenta nezohledňují) a široké referenční skupině (nerozlišení intervencí podle vzdělávacích úrovní ISCED a dílčích podskupin mimořádně nadaných) neuvádíme.

Tab. 11

Intervence - nadaní (shrnutí z 29 dotazníků)
	Četnosti	Procenta
poradenství obecně (blíže nespecifikováno)	17	58,6
kariérní poradenství	7	24,1
náprava SPU/CH	6	20,7
poradenství - zájmová činnost	6	20,7
individuální terapie	5	17,2
poradenství - vztahové problémy	5	17,2
poradenství - osobní problémy	5	17,2
rozvíjející programy skupinové	4	13,8
poradenství - vzdělávací potřeby	3	10,3
intervence - začlenění do kolektivu	2	6,9
rozvíjející programy obecně	2	6,9
rozvíjející programy individuální	1	3,4
poradenství - jak se učit	1	3,4

Tab. 12

Intervence - rodiče nadaných (shrnutí z 39 dotazníků)
	Četnosti	Procenta
poradenství obecně (blíže nespecifikováno)	26	66,7
informace, literatura, kontakty	12	30,8
poradenství - výchova	10	25,6
poradenství - vzdělávání	8	20,5
poradenství - adaptační obtíže / vztahy	4	10,3
setkání/kluby rodičů	3	7,7
přednášky/semináře	2	5,1
rodinná terapie	1	2,6

D. Informační a metodická činnost, příprava podkladů pro vzdělávací opatření, dokumentace

Pracovníci PPP téměř z 91 % metodicky vedou v oblasti péče o mimořádně nadané výchovné poradce (VP) a/nebo metodiky prevence (MP). Využívají k tomu jak formu individuálních konzultací, tak skupinového vzdělávání v PPP, nejčastější je přitom kombinace obou těchto přístupů (48,6%).

Tab. 13

Způsoby metodického vedení VP/MP
	četnosti	procenta
skupinově v PPP	12	34,3
individuálně na škole	6	17,1
obojí	17	48,6
Celkem	35	100,0

Pokud na škole působí školní psycholog nebo školní speciální pedagog, pracovníci PPP s ním obvykle v oblasti péče o mimořádně nadané spolupracují. Tato spolupráce nemůže být realizována v případech, kdy na škole nejsou zároveň identifikovaní mimořádně nadaní žáci (MN) a školní psycholog (P) / školní speciální pedagog (SpP).

Tab. 14

Spolupráce se šk. psychologem / spec. pedagogem
	četnosti	procenta
ano	23	53,5
nejsou zároveň školní P/SpP a MN	13	30,2
ne	7	16,3
Celkem	43	100,0

Podklady k vypracování IVP poskytuje škole prakticky vždy psycholog PPP a v ca polovině případů rovněž speciální pedagog PPP, jen v jednom případě byl uváděn školní psycholog. Po vytvoření standardu (vstupního) vyšetření mimořádného nadání v PPP a jeho zavedení do praxe předpokládáme, že přinejmenším na úrovních ISCED-0 a 1 se na přípravě těchto podkladů budou podílet oba.

Ve většině dotazníků (23) bylo uvedeno, že komunikaci se školou ohledně vypracování IVP pro mimořádně nadaného zajišťuje ze strany PPP pouze psycholog, v 10 dotaznících jsou to jak psycholog, tak speciálních pedagog, ve třech spádových oblastech je to někdy psycholog a někdy speciální pedagog a v jenom případě pouze speciální pedagog. Tato zjištění korespondují s tím, že podklady k vypracování IVP pro nadané žáky vytvářejí dosud zejména psychologové. Souhrnná tabulka s údaji ze všech 39 dotazníků, které na tuto otázku odpověděly, je uvedena v Příloze 6.

Ve škole konzultují IVP s pracovníky PPP nejčastěji výchovný poradce a třídní učitel, ve 13 spádových oblastech současně oba z nich. Celkově se do tohoto procesu o něco častěji zapojuje výchovný poradce než třídní učitel. Je zajímavé, že se v tak malé míře zapojují učitelé vzdělávající žáky v příslušných předmětech a úpravy ve vzdělávání jsou tak připravovány přes „prostředníka“ - výchovného poradce. 3

V menším procentu se zapojují i jiní pracovníci školy:

Tab. 15

IVP ve škole probírá (shrnutí ze 41 dotazníků)
	četnosti	procenta
ředitel / zástupce ředitele	7	17,1
školní psycholog	4	9,8
školní speciální pedagog	4	9,8
koordinátor tvorby ŠVP	1	2,4
učitel předmětu	1	2,4
specialista pro MN	1	2,4

Přehled nejčastějších požadavků učitelů na PPP v oblasti péče o nadané děti a žáky je uveden v Tab. 16. Jednoznačně nejvíce se na PPP obracejí s požadavky z oblasti tvorby a realizace IVP, menší zájem ze strany učitelů je zatím například o poradenství v oblasti dvojí výjimečnosti, což odpovídá obtížnějšímu vyhledávání této skupiny nadaných žáků a zatím omezeným vědomostem učitelů z této oblasti.

Tab. 16

Nejčastější požadavky učitelů (shrnutí ze 42 dotazníků)
	četnosti	procenta
IVP a obsah vzdělávání	30	71,4
diagnostika nadání	25	59,5
informace a odborná literatura	10	23,8
problémové chování, výchovné problémy	8