Analýza služeb školských poradenských zařízení pro mimořádně nadané děti a žáky
Zpracovaly Světlana Durmeková a Petra Novotná
Obsah:
1.
Úvod
2.
Služby poskytované SPC
3.
Služby poskytované PPP
4.
Závěry
1. Úvod
Tento materiál vychází z informací poskytnutých psychology (a speciálními pedagogy) pedagogicko-psychologických poraden (dále jen PPP) – koordinátory péče o nadané, odbornými pracovníky dalších PPP a odbornými pracovníky speciálně pedagogických center (dále jen SPC) o službách těchto zařízení v oblasti péče o nadané ve školním roce 2009/10. K získání těchto informací byla realizována dvě dotazníková šetření: první šetření bylo přímo zaměřeno na oblast služeb školských poradenských zařízení (dále jen ŠPZ) pro mimořádně nadané děti a žáky (viz
Příloha č. 1 – Dotazník pro PPP a
Příloha č. 2 – Dotazník pro SPC), druhé pak bylo zaměřeno na analýzu dostupnosti služeb ŠPZ, avšak pro oblast SPC do něj byla přidána otázka na četnost zastoupení mimořádně nadaných s dvojí výjimečností.
Vzhledem k tomu, že IPPP ČR neměl k dispozici finanční prostředky, jimiž by pracovníkům ŠPZ za práci spojenou s vyplněním rozeslaných dotazníků zaplatil, nejsou zastoupena všechna ŠPZ a jednotlivé dotazníky jednak pokrývají spádové oblasti různého rozsahu (od pobočky místní PPP až po informaci za celý kraj) a jednak v nich nebyly vždy zodpovězeny všechny otázky. Převážná část získaných dat pochází z PPP Jejich přehled je uveden v
Příloze 3.
Odpovědi, které jsme na jednotlivé otázky obdrželi, byly na základě jejich obsahové analýzy následně kategorizovány.
Výsledky analýzy potvrzují minimální výskyt dětí a žáků s diagnostikovaným mimořádným nadáním mezi klienty SPC, dále se ukázaly velké rozdíly v počtu diagnostikovaných mimořádně nadaných a rozdíly v nabídce služeb v oblasti péče o mimořádně nadané a to jak mezi jednotlivými kraji, tak i mezi jednotlivými PPP v rámci krajů.
2. Služby poskytované SPC
V oblasti SPC bylo podrobným dotazníkem obesláno pouze 14 krajských koordinátorek pro oblast poruch autistického spektra (dále jen PAS). Pro stručné zmapování situace v dalších SPC jsme využili výše zmíněného souběžného šetření IPPP ČR v oblasti dostupnosti služeb školských poradenských zařízení. Celkem jsme tak získali informace z 52 SPC, z toho podrobné informace pouze ze 4 pracovišť, ve kterých působí krajské koordinátorky pro oblast PAS: Hradec Králové (zaměření na mentální postižení a PAS), Olomouc (zaměření na mentální postižení a PAS), Ostrava (zaměření na PAS a vady řeči) a Turnov (zaměření na mentální postižení a PAS) – v Tab. 1
j
sou tato zařízení vyznačena tučným písmem. Mimořádně nadaní byli v evidenci pouhých osmi zařízení, a to v celkovém počtu 13 klientů, přičemž ve 12 případech se jednalo o mimořádně nadané s PAS (odpovídá to vyšší četnosti zastoupení mimořádně nadaných u dětí a žáků s Aspergerovým syndromem) a v jednom případě o mimořádné nadání u klienta s vadou řeči. Je přitom vysoce pravděpodobné, že mimořádně nadaní budou i mezi dětmi a žáky s tělesným, zrakovým a sluchovým postižením, jež jsou v péči SPC, jen jejich nadání nebylo dosud odhaleno.
Hlavní problémovou oblastí z pohledu SPC je celkový nedostatek odborných pracovníků, resp. příliš vysoký počet klientů na jednoho odborného pracovníka (zejména psychologa), což v SPC neumožňuje poskytovat klientům (dětem a žákům, jejich rodičům a učitelům) péči v takovém rozsahu, v jakém je potřebná. O to více to pak platí pro vyhledávání mimořádně nadaných klientů v SPC.
U mimořádně nadaných s poruchami autistického spektra (PAS), resp. Aspergerovým syndromem (dále jen AS) je prvořadé zajištění speciálních potřeb klienta spjatých s diagnózou PAS, zejména stimulace jeho rozvoje v oblasti sociální a pracovní. V opačném případě stagnuje i rozvoj jeho rozumových schopností. Problematika mimořádně nadaných je tak řešena spíše spoluprací SPC s PPP. Pracovníci SPC navíc nejsou v oblasti mimořádně nadaných proškoleni a často nemají k dispozici ani diagnostické nástroje vhodné k tomu, aby mohli u svých klientů mimořádné nadání odhalit (viz k tomu výsledky analýzy diagnostických nástrojů používaných v SPC zveřejněné na webových stránkách IPPP ČR v sekci Diagnostika – například finanční nedostupnost testů WISC-III a SON-R 5½ - 7 pro řadu SPC).
Pro větší přehlednost uvádíme počty zjištěných mimořádně nadaných klientů v těch SPC, která nám poskytla data, v Tab. č. 1.
Tab. 1
Počty mimořádně nadaných (MN) v jednotlivých SPC, která odpověděla na dotazníková šetření (celkem 52 zařízení, MN v evidenci 8 z nich)
|
||||||||
název zařízení (při kterém SPC působí)
|
kraj
|
výskyt MN
|
MN + PAS
|
MN + vady řeči
|
MN + tělesné postižení
|
MN + zrakové postižení
|
MN + sluchové postižení
|
MN + kombinované postižení
|
Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Praha 10, Chotouňská 476
|
Praha
|
ano
|
4
|
nezjišťováno
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Základní škola prof. Z. Matějčka Olomouc, Svatoplukova 11
|
Olomoucký
|
ano
|
2
|
.
|
.
|
.
|
.
|
.
|
Základní škola a Odborná škola, Zbůch, V Sídlišti 349
|
Plzeňský
|
ano
|
2
|
nezjišťováno
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Dětské integrační centrum a mateřská škola, s.r.o.
|
Praha
|
ano
|
1
|
nezjišťováno
|
1
|
0
|
0
|
0
|
Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, České Budějovice, Štítného 3
|
Jihočeský
|
ano
|
1
|
nezjišťováno
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Mateřská škola, Speciální základní škola a Praktická škola, Hradec Králové
|
Královéhradecký
|
ano
|
1
|
nezjišťováno
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Základní škola, Turnov, Sobotecká 242, příspěvková organizace
|
Liberecký
|
ano
|
1
|
.
|
.
|
.
|
.
|
.
|
Základní škola, Ostrava-Zábřeh, Kpt. Vajdy 1a, příspěvková organizace
|
Moravskoslezský
|
ano
|
?
|
.
|
.
|
.
|
.
|
.
|
Základní škola, Opava, Havlíčkova 1, příspěvková organizace
|
Moravskoslezský
|
ne
|
0
|
nezjišťováno
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Základní škola, Mnichovo Hradiště, Švermova 380
|
Středočeský
|
ne
|
0
|
nezjišťováno
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Základní škola, Kladno, Pařížská 2249
|
Středočeský
|
ne
|
0
|
nezjišťováno
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Základní škola, Jablonec nad Nisou, Liberecká 1734/31, příspěvková organizace
|
Liberecký
|
ne
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Základní škola, Bruntál, Rýmařovská 15, příspěvková organizace
|
Moravskoslezský
|
ne
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Základní škola, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Školní 291
|
Středočeský
|
ne
|
0
|
nezjišťováno
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Základní škola, Bílina, Aléská 270, okres Teplice, příspěvková organizace
|
Ústecký
|
ne
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Základní škola speciální, Základní škola praktická a Praktická škola, Litoměřice, Šaldova 6, příspěvková organizace
|
Ústecký
|
ne
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Základní škola speciální, Blansko, Žižkova 27
|
Jihomoravský
|
ne
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Základní škola speciální Litvínov, Šafaříkova 991, okres Most
|
Ústecký
|
ne
|
0
|
nezjišťováno
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Základní škola speciální Bystré
|
Pardubický
|
ne
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Základní škola speciální a Mateřská škola speciální, Nový Jičín, Komenského 64, příspěvková organizace
|
Moravskoslezský
|
ne
|
0
|
nezjišťováno
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Základní škola prof. V. Vejdovského Litovel, nám. Přemysla Otakara 777
|
Olomoucký
|
ne
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Základní škola praktická, speciální a logopedická, Žatec, Dvořákova 24, okres Louny
|
Ústecký
|
ne
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Základní škola praktická a Základní škola speciální Lužiny, Praha 5, Trávníčkova 1743
|
Praha
|
ne
|
0
|
nezjišťováno
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Základní škola praktická a Praktická škola, Praha 2, Vinohradská 54
|
Praha
|
ne
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Základní škola logopedická, Týn nad Vltavou, Sakařova 342
|
Jihočeský
|
ne
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Základní škola logopedická a Mateřská škola logopedická, Choustníkovo Hradiště 161
|
Královéhradecký
|
ne
|
0
|
nezjišťováno
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Základní škola a Střední škola Březejc, Sviny 13
|
Vysočina
|
ne
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Základní škola a Odborná škola, Horšovský Týn, Nádražní 89
|
Plzeňský
|
ne
|
0
|
nezjišťováno
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Základní škola a Mateřská škola pro zrakově postižené, Plzeň, Lazaretní 25
|
Plzeňský
|
ne
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Základní škola a Mateřská škola pro tělesně postižené, Liberec, Lužická 920/7, příspěvková organizace
|
Liberecký
|
ne
|
0
|
nezjišťováno
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Základní škola a Mateřská škola pro sluchově postižené, Liberec, E. Krásnohorské 921, příspěvková organizace
|
Liberecký
|
ne
|
0
|
nezjišťováno
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Základní škola a Dětský domov Prostějov
|
Olomoucký
|
ne
|
0
|
nezjišťováno
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace
|
Moravskoslezský
|
ne
|
0
|
nezjišťováno
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Střední škola, Základní škola a Mateřská škola speciální, Rakovník, Františka Diepolta 1576
|
Středočeský
|
ne
|
0
|
nezjišťováno
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Speciální základní škola Ústí nad Orlicí
|
Pardubický
|
ne
|
0
|
nezjišťováno
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Speciální základní škola a Speciální mateřská škola, Děčín, příspěvková organizace
|
Ústecký
|
ne
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Speciální mateřská škola pro děti s vadami řeči, Plzeň, Ke Špitálskému lesu 3
|
Plzeňský
|
ne
|
0
|
nezjišťováno
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Speciálně pedagogické centrum pro děti a mládež s vadami řeči se zaměřením na augmentativní a alternativní komunikaci s.r.o.
|
Praha
|
ne
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Praktická škola a Speciálně pedagogické centrum Žďár nad Sázavou
|
Vysočina
|
ne
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Mateřská škola, základní škola a střední škola pro sluchově postižené, Valašské Meziříčí, Vsetínská 454
|
Zlínský
|
ne
|
0
|
nezjišťováno
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Mateřská škola, základní škola a střední škola pro sluchově postižené, České Budějovice, Riegrova 1
|
Jihočeský
|
ne
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola při centru ARPIDA, o.p.s.
|
Jihočeský
|
ne
|
0
|
nezjišťováno
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice, Široká 42
|
Jihomoravský
|
ne
|
0
|
nezjišťováno
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Mateřská škola speciální, Základní škola speciální a Praktická škola, Brno, Ibsenova 1
|
Jihomoravský
|
ne
|
0
|
nezjišťováno
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Mateřská škola speciální, Praha 4, Na Lysinách 6
|
Praha
|
ne
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Mateřská škola pro zrakově postižené, České Budějovice, Zachariášova 5
|
Jihočeský
|
ne
|
0
|
nezjišťováno
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Mateřská škola a Základní škola, Kyjov, Za Humny 3304
|
Jihomoravský
|
ne
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Mateřská škola a Základní škola pro tělesně postižené, Brno, Kociánka 6
|
Jihomoravský
|
ne
|
0
|
nezjišťováno
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Jedličkův ústav a Mateřská škola a Základní škola a Střední škola
|
Praha
|
ne
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Dětský domov a Mateřská škola speciální, Beroun, Mládeže 1102
|
Středočeský
|
ne
|
0
|
nezjišťováno
|
0
|
0
|
0
|
0
|
Základní škola a Praktická škola SVÍTÁNÍ, o.p.s.
|
Pardubický
|
ne
|
.
|
.
|
.
|
.
|
.
|
.
|
Mateřská škola a Speciálně pedagogické centrum Jihlava, Demlova 28
|
Vysočina
|
ne
|
.
|
.
|
.
|
.
|
.
|
.
|
Celkem údaje z tohoto počtu zařízení:
|
|
52
|
49
|
19
|
47
|
47
|
47
|
47
|
Podrobnější informace ze 4 dotazníků
-
pracovišť koordinátorek PAS shrnují Tab. 2 a 3.
Tab. 2
adresa SPC
|
Hradec Králové, Hradecká 1231
|
Olomouc, Svatoplukova 11
|
Ostrava, Kpt. Vajdy 1a
|
Turnov, Sobotecká 242
|
zaměření SPC
|
mentální postižení
|
mentální postižení
|
PAS
|
mentální postižení
|
|
PAS
|
PAS
|
vady řeči
|
PAS
|
kraj
|
Královéhradecký
|
Olomoucký
|
Moravskoslezský
|
Liberecký
|
procento vyškolených pracovníků SPC
|
0
|
0
|
0
|
0
|
na diagnostice MN se podílí spec. pedagog
|
ano
|
ano
|
ano
|
ano
|
na diagnostice MN se podílí psycholog
|
ano
|
ano
|
ano
|
ano
|
na diagnostice MN se podílí soc. pracovnice
|
.
|
.
|
ano
|
.
|
na péči o MN se podílí spec. pedagog
|
ano
|
ano
|
ano
|
ano
|
na péči o MN se podílí psycholog
|
.
|
ano
|
ano
|
ano
|
na péči o MN se podílí soc. pracovnice
|
.
|
.
|
ano
|
.
|
screening MN
|
.
|
ne
|
ne
|
ne
|
zastaralé nástroje
|
|
|
|
WISC-III
|
|
|
|
|
Diagnostika vývojových poruch učení v českém jazyce
|
Aspergerův syndrom na ISCED-0
|
1x
|
1x
|
.
|
.
|
Aspergerův syndrom na ISCED-1
|
.
|
1x
|
.
|
1x
|
metodické vedení VP / metodiků prevence
|
ano
|
ne
|
ano
|
ne
|
spolupráce se šk. psych. / spec. ped.
|
ano
|
ne
|
ano
|
ne
|
podklady k IVP* od spec. pedagoga
|
ano
|
ano
|
ano
|
ano
|
podklady k IVP od psychologa
|
.
|
ano
|
ano
|
ano
|
IVP ve škole probírá spec. pedagog
|
ano
|
ano
|
ano
|
ano
|
IVP ve škole probírá psycholog
|
.
|
ano
|
ano
|
.
|
IVP ve škole probírá soc. pracovnice
|
.
|
.
|
ano
|
.
|
IVP ve škole probírá třídní učitel
|
ano
|
ano
|
ano
|
.
|
IVP ve škole probírá výchovný poradce
|
.
|
někdy
|
ano
|
.
|
IVP ve škole probírá školní spec. pedagog
|
.
|
.
|
ano
|
.
|
vzdělávání učitelů
|
.
|
ano
|
ano
|
ne
|
info o nadaných na webu SPC
|
.
|
ne
|
.
|
ne
|
spolupráce s PPP
|
ano
|
ano
|
ano
|
ano
|
*
individuální vzdělávací plán
Školská poradenská zařízení se věnují nejen diagnostice mimořádného nadání, ale zejména na základě výsledků diagnostiky stanovují průběh a strukturu intervencí, aby byla zohledněna specifika žákova nadání ve vztahu ke vzdělávání a k sociálním vztahům ve vrstevnickém kolektivu i v domácím prostředí. Pracovníci ŠPZ pomáhají také rodičům v komunikaci s jejich mimořádně nadanými dětmi a se specifiky v přípravě na školní práci.
V případě daných čtyř SPC se vždy jednalo o mimořádně nadané s Aspergerovým syndromem, kde těžiště péče spočívá v zajištění potřeb klienta, které souvisejí s touto klinickou diagnózou, což je v souladu se zjištěním, že bez uspokojování těchto potřeb se nemůže přiměřeně rozvíjet ani jeho mimořádné nadání. Tab.č. 3 uvádí nejčastěji realizované intervence poskytované těmto mimořádně nadaným žákům, jejich rodičům a učitelům. Dále jsou v ní uvedeny nejčastější požadavky učitelů na pracovníky SPC a další subjekty, se kterými tato čtyři SPC v oblasti mimořádného nadání spolupracují.
Tab. 3
Oblasti intervencí a spolupráce s dalšími subjekty
|
četnost
|
|
intervence - nadaní
|
pomoc při tvorbě IVP
|
2
|
individuální péče
|
1
|
|
metodické vedení
|
1
|
|
doporučení asistenta pedagoga
|
1
|
|
pohovor
|
1
|
|
krizová intervence
|
1
|
|
přednášky
|
1
|
|
intervence - rodiče
|
poradenství/konzultace
|
4
|
krizová intervence
|
2
|
|
přednášky/osvěta
|
2
|
|
metodické vedení
|
1
|
|
nácvik zvládání problémů a soc. vztahů
|
1
|
|
terapeutický rozhovor
|
1
|
|
zapůjčení literatury
|
1
|
|
intervence - učitelé
|
konzultace
|
4
|
pomoc při vypracování IVP
|
3
|
|
přednášky/osvěta
|
2
|
|
metodické vedení
|
1
|
|
terapeutický rozhovor
|
1
|
|
krizová intervence
|
1
|
|
zapůjčení literatury
|
1
|
|
požadavky učitelů
|
tvorba IVP
|
2
|
žádost o asistenta pedagoga
|
2
|
|
konzultace
|
2
|
|
diagnostika
|
1
|
|
pozorování při výuce
|
1
|
|
řešení problémového chování
|
1
|
|
dílčí akcelerace
|
1
|
|
seminář pro učitele žáků s PAS
|
1
|
|
spolupráce další
|
dětská psychiatrie
|
2
|
občanské sdružení
|
2
|
|
dětská neurologie
|
1
|
|
dětská klinická psychologie
|
1
|
|
další nevládní neziskové organizace
|
1
|
3. Služby poskytované PPP
Pro služby poskytované v PPP jsou charakteristickým znakem velké rozdíly v rozsahu a obsahu péče v rámci jednotlivých pracovišť. Do této skutečnosti se významně promítají například rozdílné nastavení systému poradenské péče v jednotlivých krajích, velikost města, kde konkrétní pracoviště působí. Výrazně se tak liší jak počty mimořádně nadaných dětí a žáků, které měly v loňském školním roce v péči PPP jednotlivých krajů (souborná informace o jejich počtu za celý kraj), tak počty mimořádně nadaných žáků vedených v tomto období jednotlivými krajskými koordinátory.
Jak dokládá Graf 1, nejvíce mimořádně nadaných žáků bylo vedeno v krajích
Praha, Jihomoravském, Jihočeském, Plzeňském a Olomouckém kraji, nejméně v Libereckém kraji.
Graf 1
Graf 2 doplňuje předchozí informaci o počty mimořádně nadaných na jednotlivých vzdělávacích úrovních dle mezinárodní klasifikace ISCED 1 – nejvíce jsou zastoupeny úrovně ISCED-0 a 1 a nejméně úroveň ISCED-3.
Graf 2
Jak ukazuje Graf 3, mezi mimořádně nadanými klienty PPP převládají ve všech krajích chlapci. Odpovídá to údajům z odborné literatury: identifikaci mimořádného nadání u dívek ztěžují stereotypy spojované v naší kultuře s jednotlivými pohlavími, jež očekávají mimořádné nadání spíše u mužů a ženám přisuzují spíše submisivní roli s přizpůsobováním se požadavkům okolí, někdy až úkor jejich přiměřeného seberozvoje a sebeprosazení.
Graf 3
Nejvýraznější je tento nepoměr v zastoupení mimořádně nadaných chlapců a dívek v kraji Jihočeském (6,5:1), nejmenší v kraji Praha (1,51:1).
Graf 4
A. Kdo se podílí na diagnostice a péči o mimořádně nadané
Procento odborných pracovníků PPP, které ke 31. 8. 2010 absolvovalo vzdělávání v oblasti péče o nadané, je u jednotlivých PPP velmi rozdílné, a to i v rámci jednotlivých krajů. Celkově je situace lepší v těch PPP, kde působí krajský koordinátor – tam je proškoleno
2
41 a více procent pracovníků. Stoprocentně jsou proškoleni pracovníci jen pěti PPP (tři z nich jsou v kraji Královéhradeckém). Naopak u dvou PPP není proškolen nikdo a dalších 5 pracovišť má proškoleno maximálně 10 % pracovníků. Kompletní údaje jsou k dispozici v
Příloze 4.
V 17,8 % provádí vyšetření mimořádného nadání pouze psycholog
, u dalších 35,6 % dotazníků se k němu někdy připojuje i speciální pedagog a ve zbývajících 46,7 % se na vyšetření mimořádného nadání podílejí vždy obě profese. Přitom dle připravovaného standardu (vstupního) vyšetření mimořádného nadání v PPP (bude dokončen v průběhu prvního pololetí roku 2011) by jeho součástí mělo být přinejmenším na vzdělávací úrovni ISCED-0 vždy i speciálně-pedagogické vyšetření, které posoudí dosaženou míru zralosti grafomotoriky a percepce, neboť vyzrálost těchto funkcí je předpokladem pro adekvátní rozvoj dovedností čtení, psaní a počítání, resp. učení ve smyslu osvojování znalostí a dovedností. I když v praxi z důvodů personálních realizují někdy i základní speciálně pedagogické vyšetření psychologové, vhodnější je partnerské zastoupení profesí v diagnostice.
Následnou péči poskytují nejčastěji obě profese (41,9 %). Pokud ji poskytuje jen jeden z těchto odborníků, bývá to častěji psycholog (34,9 %). Ojediněle bylo uvedeno, že následná péče není poskytována.
Graf 5
B. Oblast psychologické a speciálně pedagogické diagnostiky
Plošné vyhledávání nadaných (screening) je nejčastější na vzdělávací úrovni ISCED-1 (13,3 %), oproti tomu na úrovni ISCED-3 ho uvádí jen jeden ze 45 dotazníků. Vhodné by přitom bylo odhalit co největší počet nadaných (resp. dětí s výrazně akcelerovaným kognitivním vývojem) již v předškolním věku, tak aby mohly být jejich výchova a vzdělávání přizpůsobeny specifickým potřebám dětí vyplývajících z jejich potenciálu.
Tab. 4
Screening nadaných – četnosti a procenta
|
||
|
četnosti
|
procenta
|
screening na ISCED-0
|
4
|
8,90%
|
screening na ISCED-1
|
6
|
13,30%
|
screening na ISCED-2
|
4
|
8,90%
|
screening na ISCED-3
|
1
|
2,20%
|
V Tab. 5 jsou oblasti vyšetření na jednotlivých úrovních ISCED seřazeny sestupně dle jejich procentuálního zastoupení. Z tabulky je dále patrné, že na úrovních ISCED-0 až 2 vyšetření zahrnuje v průměru 8 oblastí (od 7,7 po 8,8), na úrovni ISCED-3 v průměru 5,6 oblastí (viz k tomu poslední řádek tabulky s celkovým procentem odpovědí). Četnostní zastoupení jednotlivých oblasti se na jednotlivých vzdělávacích úrovních liší – v předškolním věku je větší akcent kladen
na diagnostiku percepčních funkcí a grafomotoriky, na dalších úrovních jsou po intelektu nejčastěji zastoupeny tvořivost a struktura osobnosti. Postupně roste rovněž význam diagnostiky motivace a zájmů.
Vyšetření úrovně grafomotoriky, percepce a trivia (čtení, psaní, matematika) by se na úrovních ISCED-0 a 1 mělo stát součástí standardu vyšetření nadání resp. výrazně akcelerovaného kognitivního vývoje.
V Tab. 6 je porovnáno procentuální zastoupení jednotlivých oblastí na jednotlivých úrovních ISCED: nejvyšší zastoupení oblasti je vyznačeno oranžovým podbarvením, nejnižší zastoupení modrým podbarvením - například diagnostika percepce je nejčastěji realizována na ISCED-0 (86,7 %) a nejméně často na ISCED-3 (7,7 %). V souladu s legislativním vymezením mimořádného nadání by součástí vstupního vyšetření mělo být vždy i vyšetření tvořivosti, jak ale vyplývá z tabulky, reálně tomu tak vždy není. Pravděpodobně to souvisí i s nedostatkem vhodných diagnostických nástrojů pro tuto oblast. Z připravovaného standardu vyšetření mimořádného nadání by rovněž měly být povinnou součástí vyšetření, minimálně na úrovni ISCED-0, vyšetření grafomotoriky, percepce, jakož i zjištění úrovně dovedností trivia, neboť od těchto zjištění se odvíjejí podklady pro vypracování individuálního vzdělávacího plánu, které PPP poskytuje škole.
Tab. 5
Oblasti vyšetření a jejich procentuální zastoupení na jednotlivých vzdělávacích úrovních dle ISCED
|
|||||||
ISCED-0 (shrnutí z 15 dotazníků)
|
ISCED-1 (shrnutí z 16 dotazníků)
|
ISCED-2 (shrnutí ze 14 dotazníků)
|
ISCED-3 (shrnutí ze 13 dotazníků)
|
||||
intelekt
|
100,0
|
intelekt
|
100,0
|
intelekt
|
100,0
|
intelekt
|
100,0
|
percepce
|
86,7
|
tvořivost
|
75,0
|
tvořivost
|
78,6
|
osobnost
|
76,9
|
grafomotorika
|
80,0
|
osobnost
|
75,0
|
osobnost
|
78,6
|
tvořivost
|
69,2
|
tvořivost
|
73,3
|
percepce
|
62,5
|
čtení
|
50,0
|
zájmy
|
53,8
|
osobnost
|
60,0
|
grafomotorika
|
56,3
|
zájmy
|
50,0
|
sociální oblast
|
38,5
|
čtení
|
53,3
|
čtení
|
56,3
|
percepce
|
42,9
|
učební styly
|
38,5
|
lateralita
|
53,3
|
matematika
|
50,0
|
matematika
|
42,9
|
znalosti a dovednosti (školní)
|
23,1
|
matematika
|
40,0
|
psaní
|
50,0
|
psaní
|
42,9
|
motivace
|
23,1
|
psaní
|
40,0
|
sociální oblast
|
50,0
|
sociální oblast
|
42,9
|
profesní orientace
|
23,1
|
sociální oblast
|
40,0
|
zájmy
|
50,0
|
pozornost
|
35,7
|
pozornost
|
15,4
|
zájmy
|
33,3
|
lateralita
|
43,8
|
lateralita
|
28,6
|
SPU
|
15,4
|
úroveň řeči
|
26,7
|
pozornost
|
31,3
|
grafomotorika
|
21,4
|
percepce
|
7,7
|
pozornost
|
26,7
|
znalosti a dovednosti (školní)
|
31,3
|
znalosti a dovednosti (školní)
|
21,4
|
grafomotorika
|
7,7
|
znalosti a dovednosti (školní)
|
20,0
|
učební styly
|
25,0
|
učební styly
|
21,4
|
čtení
|
7,7
|
učební styly
|
20,0
|
motivace
|
18,8
|
motivace
|
21,4
|
matematika
|
7,7
|
pracovní výkonnost
|
13,3
|
úroveň řeči
|
12,5
|
pracovní výkonnost
|
14,3
|
psaní
|
7,7
|
styl výchovy v rodině
|
13,3
|
pracovní výkonnost
|
12,5
|
paměť
|
14,3
|
úroveň řeči
|
7,7
|
motivace
|
13,3
|
styl výchovy v rodině
|
12,5
|
SPU
|
14,3
|
pracovní výkonnost
|
7,7
|
paměť
|
13,3
|
paměť
|
12,5
|
profesní orientace
|
14,3
|
styl výchovy v rodině
|
7,7
|
vizuální představivost (Rey)
|
6,7
|
vizuální představivost (Rey)
|
12,5
|
úroveň řeči
|
7,1
|
paměť
|
7,7
|
SPU
|
6,7
|
SPU
|
12,5
|
styl výchovy v rodině
|
7,1
|
kresba (projekce)
|
7,7
|
jazykový cit
|
6,7
|
jazykový cit
|
6,3
|
vizuální představivost (Rey)
|
7,1
|
mimořádné výsledky
|
7,7
|
emoční oblast
|
6,7
|
emoční oblast
|
6,3
|
poruchy chování
|
7,1
|
|
|
kresba (projekce)
|
6,7
|
kresba (projekce)
|
6,3
|
|
|
|
|
|
|
poruchy chování
|
6,3
|
|
|
|
|
|
|
mimořádné výsledky
|
6,3
|
|
|
|
|
Celkem odpovědí: 126
|
840,0
|
Celkem odpovědí: 141
|
881,3
|
Celkem odpovědí: 108
|
771,4
|
Celkem odpovědí: 73
|
561,5
|
Tab. 6
Vzdělávací úrovně:
|
ISCED-0 (N=15)
|
ISCED-1 (N=16)
|
ISCED-2 (N=14)
|
ISCED-3 (N=13)
|
||||
Oblasti vyšetření (celkem 27):
|
Četnost
|
Procenta z počtu dotazníků (N)
|
Četnost
|
Procenta z počtu dotazníků (N)
|
Četnost
|
Procenta z počtu dotazníků (N)
|
Četnost
|
Procenta z počtu dotazníků (N)
|
intelekt
|
15
|
100,0
|
16
|
100,0
|
14
|
100,0
|
13
|
100,0
|
paměť
|
2
|
13,3
|
2
|
12,5
|
2
|
14,3
|
1
|
7,7
|
pozornost
|
4
|
26,7
|
5
|
31,3
|
5
|
35,7
|
2
|
15,4
|
percepce
|
13
|
86,7
|
10
|
62,5
|
6
|
42,9
|
1
|
7,7
|
tvořivost
|
11
|
73,3
|
12
|
75,0
|
11
|
78,6
|
9
|
69,2
|
motivace
|
2
|
13,3
|
3
|
18,8
|
3
|
21,4
|
3
|
23,1
|
zájmy
|
5
|
33,3
|
8
|
50,0
|
7
|
50,0
|
7
|
53,8
|
lateralita
|
8
|
53,3
|
7
|
43,8
|
4
|
28,6
|
0
|
,0
|
grafomotorika
|
12
|
80,0
|
9
|
56,3
|
3
|
21,4
|
1
|
7,7
|
kresba (projekce)
|
1
|
6,7
|
1
|
6,3
|
0
|
,0
|
1
|
7,7
|
emoční oblast
|
1
|
6,7
|
1
|
6,3
|
0
|
,0
|
0
|
,0
|
sociální oblast
|
6
|
40,0
|
8
|
50,0
|
6
|
42,9
|
5
|
38,5
|
osobnost
|
9
|
60,0
|
12
|
75,0
|
11
|
78,6
|
10
|
76,9
|
učební styly
|
3
|
20,0
|
4
|
25,0
|
3
|
21,4
|
5
|
38,5
|
profesní orientace
|
0
|
,0
|
0
|
,0
|
2
|
14,3
|
3
|
23,1
|
styl výchovy v rodině
|
2
|
13,3
|
2
|
12,5
|
1
|
7,1
|
1
|
7,7
|
úroveň řeči
|
4
|
26,7
|
2
|
12,5
|
1
|
7,1
|
1
|
7,7
|
jazykový cit
|
1
|
6,7
|
1
|
6,3
|
0
|
,0
|
0
|
,0
|
čtení
|
8
|
53,3
|
9
|
56,3
|
7
|
50,0
|
1
|
7,7
|
psaní
|
6
|
40,0
|
8
|
50,0
|
6
|
42,9
|
1
|
7,7
|
matematika
|
6
|
40,0
|
8
|
50,0
|
6
|
42,9
|
1
|
7,7
|
znalosti a dovednosti (školní)
|
3
|
20,0
|
5
|
31,3
|
3
|
21,4
|
3
|
23,1
|
mimořádné výsledky
|
0
|
,0
|
1
|
6,3
|
0
|
,0
|
1
|
7,7
|
SPU
|
1
|
6,7
|
2
|
12,5
|
2
|
14,3
|
2
|
15,4
|
vizuální představivost (Rey)
|
1
|
6,7
|
2
|
12,5
|
1
|
7,1
|
0
|
,0
|
poruchy chování
|
0
|
,0
|
1
|
6,3
|
1
|
7,1
|
0
|
,0
|
pracovní výkonnost
|
2
|
13,3
|
2
|
12,5
|
2
|
14,3
|
1
|
7,7
|
Celkem
|
126
|
840,0
|
141
|
881,3
|
108
|
771,4
|
73
|
561,5
|
Nástroje nejčastěji používané v rámci diagnostiky mimořádného nadání
jsou uvedeny v
Příloze 5. Za zastaralé považují pracovníci PPP zejména
různé nástroje k diagnostice rozumových schopností. Nejčastěji je udáván test WISC-III (12 dotazníků), jež je u nás v současnosti patrně nejvíce užívaným nástrojem k diagnostice rozumových schopností u dětí (pro věkové období 6 – 16 let). Test zastaralý není - byl vydán v r. 2002, pracovníci PPP tak zde mají patrně na mysli zastarávání některých položek z verbálních subtestů vlivem rychlého nástupu moderních technologií a informačních médií (například mobilní telefony a internet). Přes tyto dílčí nedostatky se však jedná o nejčastěji užívaný nástroj k diagnostice intelektu v EU. (Pozn.: v zahraničí vyšla také 4. revize tohoto testu - WISC-IV, avšak jeho srovnání s verzí WISC-III vychází ve prospěch testu WISC-III. Z tohoto důvodu se s adaptací testu WISC-IV pro prostředí České republiky nepočítá.)
Chybějící nástroje uváděné v dotaznících jsme v Tab. 7 pro přehlednost rozdělili do pěti okruhů: tvořivost a intelekt; paměť, grafomotorika a percepce; školní dovednosti (trivium), znalosti a typy nadání; osobnost a sociální dovednosti. Nedostatek diagnostických nástrojů je nejvýraznější pro oblast
tvořivosti. IPPP ČR vytváří
testovou baterii ke zjišťování tvořivosti, která bude dokončena v
rámci ESF z OP VK projektu IPo „
Diagnostika dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami“ (dále jen DIS). N
ásledují testy
rozumových schopností, různých školních dovednost
í (zejména oblast matematiky) a
osobnostní dotazníky pro žáky 9 – 14leté (nedostatek těchto osobnostních dotazníků vyplynul již z analýzy diagnostických nástrojů užívaných ve ŠPZ realizované v loňském roce, jejíž výsledky jsou zveřejněny na
www.ippp.cz v sekci Diagnostika).
V rámci projektu DIS se kromě testové baterie ke zjišťování tvořivosti připravují i další nástroje, které bude možné využít i při diagnostice mimořádného nadání (např. bude pro Českou republiku adaptován intelektový test německé provenience IDS - The Intelligence and Development Scales a perspektivně je rovněž zvažována adaptace testu SON-R 51/2 – 17 v návaznosti na již osvědčený test SON – R 2½ - 7). Nedostatečné proškolení psychologů v použití intelektové testové baterie WJ-IE, jež se pro diagnostiku mimořádného nadání velmi osvědčila, je pak dáno omezenou kapacitou kurzů k užívání tohoto nástroje, bez jehož absolvování nelze tento nástroj získat. Kurzy jsou organizovány ve spolupráci s majiteli licence v USA. IPPP ČR tak nemůže tempo zavádění tohoto nástroje do jednotlivých PPP urychlit.
Tab.
7
Chybějící nástroje (shrnutí z 28 dotazníků)
|
||
|
Četnosti
|
Procenta
|
testy tvořivosti (pro jednotlivé oblasti tvořivého myšlení)
|
9
|
32,1
|
SON-R 51/2 – 17
|
5
|
17,9
|
WISC-IV
|
4
|
14,3
|
WJ-IE (nedostatek)
|
4
|
14,3
|
další IQ testy (pro kontrolní vyšetření MN)
|
2
|
7,1
|
intelektové testy pro předškoláky
|
1
|
3,6
|
verbální test pro ISCED-0
|
1
|
3,6
|
moderní test typu VIT (tužka-papír pro konec ISCED-1 a pro ISCED-2)
|
1
|
3,6
|
testy induktivního myšlení
|
1
|
3,6
|
učební styly
|
1
|
3,6
|
test pozornosti
|
1
|
3,6
|
alternativa k Rey-Osterriethově figuře
|
1
|
3,6
|
alternativy pro sl. rozlišování, sl. analýzu a syntézu a sluchovou paměť
|
1
|
3,6
|
zkoušky na posouzení školních dovedností / vědomostní testy pro jednotlivé ročníky
|
3
|
10,7
|
vyšetření matematiky
|
3
|
10,7
|
diagnostika matematického nadání
|
3
|
10,7
|
diagnostika jazykového nadání
|
2
|
7,1
|
čtení s porozuměním, tichý test čtení s porozuměním
|
2
|
7,1
|
psaní
|
2
|
7,1
|
čtení, psaní a matematika pro 2. a 3. stupeň
|
1
|
3,6
|
čtení genetickou metodou
|
1
|
3,6
|
diagnostika mimointelektového nadání
|
1
|
3,6
|
škály sportovního nadání
|
1
|
3,6
|
osobnostní dotazníky pro 9 - 14leté (pro úrovně ISCED-1 a 2)
|
3
|
10,7
|
PC verze dotazníků HSPQ a CPQ
|
1
|
3,6
|
škály sociálních dovedností
|
1
|
3,6
|
Dále jsme zjišťovali
zastoupení mimořádně nadaných s dvojí výjimečností. Převažuje kombinace mimořádného nadání se specifickými poruchami učení a/nebo chování (v Tab. 8 značeno
SPU nebo CH
), přičemž nejvíce jsou zastoupeni na úrovni ISCED-1. V péči PPP jsou též nadaní s Aspergerovým syndromem (AS), avšak spolupráce se SPC je velmi těsná: PPP se zaměřuje zejména na specifické potřeby klienta spojené s mimořádným nadáním a SPC na jeho specifické potřeby spojené s AS. Jedním případem pak byla zastoupena úzkostná porucha.
Tab. 8
Nadaní s dvojí výjimečností – četnosti na jednotlivých vzdělávacích úrovních
|
|
diagnóza a vzdělávací úroveň |
počet klientů
|
Aspergerův sy na ISCED-0
|
3
|
Aspergerův sy na ISCED-1
|
10
|
Aspergerův sy na ISCED-2
|
1
|
SPU nebo CH na ISCED-0
|
5
|
SPU nebo CH na ISCED-1
|
95
|
SPU nebo CH na ISCED-2
|
25
|
SPU nebo CH na ISCED-3
|
1
|
úzkostná porucha na ISCED-1
|
1
|
dvojí výjimečnost celkem
|
150
|
Graf 6 znázorňuje počty případů mimořádně nadaných s dvojí výjimečností uváděných v jednotlivých dotaznících (spádových oblastech): 17 dotazníků neudává žádného nadaného s dvojí výjimečností, 10 a více těchto klientů je uvedeno v pěti dotaznících (viz k tomu vodorovná osa Grafu 6).
Graf 6
Jedná se o tyto spádové oblasti:
Tab. 9
Dvojí výjimečnost souborně – 5 dotazníků s nejvyšším výskytem případů
|
|
název pracoviště (spádová oblast)
|
dvojí výjimečnost souborně
|
PPP Brno (Hybešova)
|
24
|
PPP Plzeň - pracoviště Plzeň město, Klatovy, Domažlice
|
20
|
PPP Olomouckého kraje
|
19
|
PPP Strakonice a PPP Tábor
|
18
|
PPP pro Prahu 1, 2 a 4
|
10
|
V těchto PPP je celkově relativně vysoké zastoupení mimořádně nadaných klientů a zejména v PPP Brno je propracovaná i speciálně pedagogická diagnostika mimořádného nadání. Důraz je přitom kladen i na zjišťování rizik spojených s kombinací nadání se specifickými poruchami učení a chování a s jejich reedukaci.
Pozornost byla věnována také mimořádně nadaným, v jejichž rodině se nemluví česky (čeština není rodným jazykem ani u jednoho z rodičů), takových případů bylo v rámci všech dotazníků uvedeno pouze 6. V souvislosti s postupným nárůstem počtu žáků – cizinců v českých školách předpokládáme, že i u této skupiny mimořádně nadaných je jejich reálné zastoupení ve školní populaci vyšší a bude tak potřeba se do budoucna při vyhledávání mimořádně nadaných žáků na tuto skupinu více zaměřit.
Dále jsme zjišťovali,
kolik mimořádně nadaných žáků má IVP (s tím, že
nemusel být vypracován jen z důvodů mimořádného nadání). Jednoznačně nejvíce je zastoupena úroveň ISCED-1 a nejméně úrovně ISCED-0 a 3. Odpovídá to kombinaci poměrného zastoupení diagnostikovaných mimořádně nadaných žáků (nejvyšší na ISCED-0 a 1) se zatím nejvyššími požadavky na úpravy vzdělávání mimořádně nadaných na úrovni základního školství, tj. na ISCED-1 a 2.
Tab. 10
Počet mimořádně nadaných
|
|
IVP na ISCED-0
|
11
|
IVP na ISCED-1
|
218
|
IVP na ISCED-2
|
45
|
IVP na ISCED-3
|
11
|
celkový počet IVP
|
451
|
Celkové četnosti mimořádně nadaných s IVP uváděné v jednotlivých dotaznících (spádových oblastech) shrnuje Graf 7:
Graf 7
Pokud jde o umělecké a sportovní nadání, bývá obvykle diagnostikováno v rámci uměleckých škol a sportovních klubů, PPP tak často není oslovena vůbec nebo se ve svém posudku opírá právě o jejich podklady. Někdy však PPP posuzují na žádost školy vhodnost IVP z pohledu dalších osobnostních charakteristik nadaného žáka. Toto rozdělení kompetencí považujeme za vhodné. Diagnostika uměleckého nadání byla uvedena pouze ve dvou dotaznících, celkem se jednalo o 6 klientů. Diagnostika sportovního nadání byla uvedena celkem v šesti dotaznících, celkem se jednalo o 11 klientů.
C. Oblast psychologické a speciálně pedagogické intervence
Četnost jednotlivých typů intervencí poskytovaných mimořádně nadaným a jejich rodičům shrnují Tab. 11 a 12. Jedná se o kombinací četností reálných potřeb mimořádně nadaných a jejích rodičů a kapacitních možností PPP – reálné zastoupení např. různých rozvíjejících programů a klubů rodičů nadaných tak bude patrně nižší, než odpovídá poptávce ze strany mimořádně nadaných a jejich rodičů. Bližší interpretace obou tabulek z důvodu rozličných spádových oblastí u jednotlivých dotazníků (což v tabulce uváděná procenta nezohledňují) a široké referenční skupině (nerozlišení intervencí podle vzdělávacích úrovní ISCED a dílčích podskupin mimořádně nadaných) neuvádíme.
Tab. 11
Intervence - nadaní (shrnutí z 29 dotazníků)
|
||
|
Četnosti
|
Procenta
|
poradenství obecně (blíže nespecifikováno)
|
17
|
58,6
|
kariérní poradenství
|
7
|
24,1
|
náprava SPU/CH
|
6
|
20,7
|
poradenství - zájmová činnost
|
6
|
20,7
|
individuální terapie
|
5
|
17,2
|
poradenství - vztahové problémy
|
5
|
17,2
|
poradenství - osobní problémy
|
5
|
17,2
|
rozvíjející programy skupinové
|
4
|
13,8
|
poradenství - vzdělávací potřeby
|
3
|
10,3
|
intervence - začlenění do kolektivu
|
2
|
6,9
|
rozvíjející programy obecně
|
2
|
6,9
|
rozvíjející programy individuální
|
1
|
3,4
|
poradenství - jak se učit
|
1
|
3,4
|
Tab. 12
Intervence - rodiče nadaných (shrnutí z 39 dotazníků)
|
||
|
Četnosti
|
Procenta
|
poradenství obecně (blíže nespecifikováno)
|
26
|
66,7
|
informace, literatura, kontakty
|
12
|
30,8
|
poradenství - výchova
|
10
|
25,6
|
poradenství - vzdělávání
|
8
|
20,5
|
poradenství - adaptační obtíže / vztahy
|
4
|
10,3
|
setkání/kluby rodičů
|
3
|
7,7
|
přednášky/semináře
|
2
|
5,1
|
rodinná terapie
|
1
|
2,6
|
D. Informační a metodická činnost, příprava podkladů pro vzdělávací opatření, dokumentace
Pracovníci PPP téměř z 91 % metodicky vedou v oblasti péče o mimořádně nadané výchovné poradce (VP) a/nebo metodiky prevence (MP). Využívají k tomu jak formu individuálních konzultací, tak skupinového vzdělávání v PPP, nejčastější je přitom kombinace obou těchto přístupů (48,6%).
Tab. 13
Způsoby metodického vedení VP/MP
|
||
|
četnosti
|
procenta
|
skupinově v PPP
|
12
|
34,3
|
individuálně na škole
|
6
|
17,1
|
obojí
|
17
|
48,6
|
Celkem
|
35
|
100,0
|
Pokud na škole působí školní psycholog nebo školní speciální pedagog, pracovníci PPP s ním obvykle v oblasti péče o mimořádně nadané spolupracují. Tato spolupráce nemůže být realizována v případech, kdy na škole nejsou zároveň identifikovaní mimořádně nadaní žáci (MN) a školní psycholog (P) / školní speciální pedagog (SpP).
Tab. 14
Spolupráce se šk. psychologem / spec. pedagogem
|
||
|
četnosti
|
procenta
|
ano
|
23
|
53,5
|
nejsou zároveň školní P/SpP a MN
|
13
|
30,2
|
ne
|
7
|
16,3
|
Celkem
|
43
|
100,0
|
Podklady k vypracování IVP poskytuje škole prakticky vždy psycholog PPP a v ca polovině případů rovněž speciální pedagog PPP, jen v jednom případě byl uváděn školní psycholog. Po vytvoření standardu (vstupního) vyšetření mimořádného nadání v PPP a jeho zavedení do praxe předpokládáme, že přinejmenším na úrovních ISCED-0 a 1 se na přípravě těchto podkladů budou podílet oba.
Ve většině dotazníků (23) bylo uvedeno, že komunikaci se školou ohledně vypracování IVP pro mimořádně nadaného zajišťuje ze strany PPP pouze psycholog, v 10 dotaznících jsou to jak psycholog, tak speciálních pedagog, ve třech spádových oblastech je to někdy psycholog a někdy speciální pedagog a v jenom případě pouze speciální pedagog. Tato zjištění korespondují s tím, že podklady k vypracování IVP pro nadané žáky vytvářejí dosud zejména psychologové. Souhrnná tabulka s údaji ze všech 39 dotazníků, které na tuto otázku odpověděly, je uvedena v Příloze 6.
Ve škole konzultují IVP s pracovníky PPP nejčastěji
výchovný poradce a třídní učitel, ve 13 spádových oblastech současně oba z nich. Celkově se do tohoto procesu o něco častěji zapojuje výchovný poradce než třídní učitel.
Je zajímavé, že se v tak malé míře zapojují učitelé vzdělávající žáky v příslušných předmětech a úpravy ve vzdělávání jsou tak připravovány přes „prostředníka“
-
výchovného poradce.
3
V menším procentu se zapojují i jiní pracovníci školy:
Tab. 15
IVP ve škole probírá (shrnutí ze 41 dotazníků)
|
||
|
četnosti
|
procenta
|
ředitel / zástupce ředitele
|
7
|
17,1
|
školní psycholog
|
4
|
9,8
|
školní speciální pedagog
|
4
|
9,8
|
koordinátor tvorby ŠVP
|
1
|
2,4
|
učitel předmětu
|
1
|
2,4
|
specialista pro MN
|
1
|
2,4
|
Přehled nejčastějších požadavků učitelů na PPP v oblasti péče o nadané děti a žáky je uveden v Tab. 16. Jednoznačně nejvíce se na PPP obracejí s požadavky z oblasti tvorby a realizace IVP, menší zájem ze strany učitelů je zatím například o poradenství v oblasti dvojí výjimečnosti, což odpovídá obtížnějšímu vyhledávání této skupiny nadaných žáků a zatím omezeným vědomostem učitelů z této oblasti.
Tab. 16
Nejčastější požadavky učitelů (shrnutí ze 42 dotazníků)
|
||
|
četnosti
|
procenta
|
IVP a obsah vzdělávání
|
30
|
71,4
|
diagnostika nadání
|
25
|
59,5
|
informace a odborná literatura
|
10
|
23,8
|
problémové chování, výchovné problémy
|
8
|