Reprezentativní prostory Kaiserštejnského paláce na Malostranském náměstí patřily v úterý 5. listopadu 2019 debatě nad problematikou vzdělávání lidí v seniorském věku. Sál domu, v němž v letech 1908–1914 žila a zpívala pěvkyně Ema Destinnová, zaplnili odborníci z řad vzdělavatelů a manažerů v dané problematice. Nad tématem přišli diskutovat a sdílet zkušenosti také představitelé ministerstev, knihoven a středních i vysokých škol. Řešitelé z Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV) představili výstupy z realizovaných aktivit zaměřených na problematiku vzdělávání ve třetím věku. „Cílem konference je zmapovat prostředí, v němž se pohybujeme v oblasti vzdělávání starší generace, a odnést si inspirace pro tuto oblast vzdělávání“ shrnula v úvodu moderátorka konference, PhDr. Jana Bydžovská (NÚV).
Mgr. Klára Bezděková, ředitelka odboru dalšího vzdělávání a péče o pedagogické pracovníky MŠMT ČR, připomněla úvahu socioložky Jiřiny Šiklové, že splnění celoživotního snu „mít domeček se zahrádkou“ mnohdy lidem v důchodovém věku nepřináší očekávané naplnění. Opustí totiž dostupné služby, po léta budovaná přátelství a sociální kontakty, které jim umožňovaly trávit život skutečně aktivně. To má potom významný negativní vliv na způsob trávení volného času. „Ministerstvo školství se snaží pojímat vzdělávání právě v konceptu celoživotního učení,“ konstatovala Bezděková s tím, že MŠMT hledá a nabízí způsoby a možnosti účasti na aktivním vzdělávání i pro seniory. Jak připomněla, je vzdělávání postojovou záležitostí, a pokud se mu věnujeme aktivně v průběhu celého života, máme potřebu získávat informace a poznávat (včetně kategorie informálního učení) i po ukončení profesní kariéry. „To se může vhodně zúročit, když potom máme více času, a určitě to ovlivní i kvalitu tráveného času,“ konstatovala Bezděková. Tento argument podtrhla statistikou z realizace kurzů Univerzity třetího věku (U3V), která už v roce 2016 nabízela ročně 1 200 kurzů se 44 tisíci účastníky, a nadále se rozvíjí. Vedle poděkování za práci NÚV, který se vzdělávání osob třetího věku věnuje dlouhodobě v rámci svého projektu Senior, připomněla Mgr. Bezděková také působení ministerstvem přímo řízené instituce Národní institut pro další vzdělávání. Ta se primárně zaměřuje na pedagogické pracovníky, ale také na volnočasové aktivity. Zde je vytvořena platforma, která pomáhá zapojit starší generaci do vzdělávání prostřednictvím mezigeneračního dialogu. To se podle Bezděkové silně projevuje v oblasti digitálního vzdělávání, do kterého jsou ve vzájemném dialogu vedle dětí zapojeni také jejich prarodiče.
Projekt Senior – 14 let vzdělávání
Aktivity NÚV směrem ke vzdělávání starší generace, a specifika tohoto vzdělávání, prezentovala na konferenci PhDr. Jana Bydžovská z pozice vedoucí oddělení pro další vzdělávání a uznávání. Jak zaznělo v její prezentaci, žije v ČR v roce 2019 1,9 milionu osob ve věku nad 65 let. Požadavky Světové zdravotnické organizace přitom říkají, že i starší člověk má být plnohodnotně zařazen do společnosti, a také principy Evropské unie kladou důraz na vytváření podmínek pro aktivní a nezávislý život lidí starší generace. Také z těchto podnětů se odvíjí Česká národní politika podporující pozitivní stárnutí. V ČR je 1 260 odborných SŠ, gymnázií a VOŠ. Aktuální strategie přitom říká, že další vzdělávání mají poskytovat především právě školy, které zřizují centra celoživotního učení. „A to je přesně ta naše parketa, kterou podporujeme v rámci projektu, který jsme nazvali Senior,“ uvedla J. Bydžovská. Odprezentovala výstupy z realizace tohoto projektu, který formu vzdělávání osob třetího věku na školách podporuje. Realizován je vždy v intervalu jednoho roku (opakuje se každoročně), navazuje na aktivity realizované NÚOV, později NÚV, od roku 2005. Každoročně je v jeho rámci vytipováno konkrétní téma. Následuje workshop a posléze školy tvoří modulové vzdělávací programy, které případně také pilotně ověřují. Jak uvedla J. Bydžovská, zapojilo se za 14 let do projektu Senior v krajích celkem 85 SŠ a VOŠ, které vytvořily 95 programů.
Principy a specifika vícegeneračního vzdělávání a mezigeneračního učení z odborného hlediska přiblížila účastníkům konference PhDr. Jiřina Novotná z NÚV, oddělení pro další vzdělávání a uznávání. Z pozice odborníka Novotná mimo jiné přiblížila specifické funkce vzdělávání seniorů (preventivní, anticipační, rehabilitační, adaptační, stimulační, komunikační, kompenzační, aktivizační, mezigenerační porozumění). Nastínila také tři základní typy vzdělávání: transgenerační (u vzdělávání seniorů funguje „opačně“, když mladší vzdělávají ty starší) či vícegenerační (vzniká tendence vzdělávat seniory společně s dalšími věkovými skupinami, cílem je „věková inkluze“ při respektování potřeb každé skupiny). Třetím typem je vzdělávání mezigenerační (různé generace se od sebe učí vzájemně). Právě v tomto typu, velmi zajímavém ze socializačního hlediska, vidí J. Novotná výzvu pro pedagogiku.
Zlomová doba – je třeba hledat vizi
Celou konferencí se průběžně neslo téma zvyšování počtu obyvatel seniorského věku v ČR, a v důsledku toho stále větší aktuálnost otázek a problémů s tím spojených. „To, aby generace spolu začaly komunikovat, je nutnou podmínkou pro soudržnost celé naší společnosti,“ upozornil vedle dalších řečníků Mgr. Jaroslav Fidrmuc, náměstek pro řízení sekce všeobecného vzdělávání, NÚV. Opakovaně od řečnického pultu i z pléna zaznělo, že vzdělávání, osobnostní rozvoj a sociální kontakt patří k existenciálním potřebám lidské osobnosti. J. Fidrmuc podtrhl nutnost hledat do budoucnosti vizi, jak v oblasti dalšího vzdělávání seniorů pokračovat. V tom kontextu zdůraznil roli MŠMT ve spolupráci s MPSV ČR. Spolu s dalšími účastníky konference vyzvedl i roli středních škol jako komunitních center a center celoživotního učení, která by v budoucnu v regionech ještě více propojovala generace. Podle Fidrmuce byla konference uspořádána ve zlomové době – a to nejen z hlediska rozvoje technologií, změn života společnosti a způsobů práce, ale též v ohledu změn forem vzdělávání. Jak řečník připomněl, zaniká k 31. 12. 2019 instituce NÚV a slučuje se s Národním institutem pro další vzdělávání. „Bude vznikat nová organizace Národní pedagogický institut ČR, a myslím si, že je velmi důležité, aby projekt Senior přešel i na novou organizaci,“ konstatoval J. Fidrmuc.
Nadrezortní charakter vzdělávání potvrdil též Mgr. Petr Sulík, zástupce vedoucí oddělení politiky stárnutí na MPSV ČR. Na konferenci mimo jiné prezentoval celou realizovanou škálu forem vzdělávání seniorů, aktivity ministerstva v této oblasti a jejich výhled do budoucna. Sulík představil strategické materiály MPSV v oblasti politiky stárnutí – shrnul výstupy z Národního akčního plánu podporujícího pozitivní stárnutí (realizován do roku 2017). V navazujícím dokumentu Strategický rámec přípravy na stárnutí (do roku 2025) je podle něho snahou MPSV podporu vzdělávání seniorů ještě více rozšířit. Návrh dokumentu byl v září předán vládě ČR ke schválení. Jako průřezový dokument zahrnuje tento návrh i opatření, která by plnilo MŠMT ČR a další subjekty.
Debata z pléna – inspirativní diskuse
V dalším průběhu konference byly prezentovány konkrétní příklady úspěšného vzdělávání seniorů. Mgr. Tereza Halouzková MBA (NÚV) např. hovořila o realizovaných programech mezigeneračního učení v rámci evropské aktivity EQAVET.
Praktické zkušenosti z úspěšného lektorování či pilotního ověřování seniorských programů vzdělávání přivezli na konferenci zástupci středních škol z Kroměříže (Mgr. Svatava Mičochová, příprava studené kuchyně), Města Albrechtic (Ing. Petr Škrob, zahrádkářský program) a Žďáru nad Sázavou (Ing. Jana Rudelová, spolupráce s UP Olomouc).
Účastníci ocenili zázemí konference a inspirativní atmosféru historicky a kulturně významného domu, který pro akci zapůjčilo MŠMT ČR. Setkání provázela tvůrčí atmosféra – otevřená témata byla v debatě široce diskutována i z pléna, když účastníci často i neformálně prezentovali své praktické zkušenosti. To se týkalo například diskuse nad projektem virtuálních univerzit třetího věku, který představil Mgr. Kamil Janiš, Ph.D., z Ústavu pedagogických a psychologických věd Slezské univerzity v Opavě.
Jak ukázal univerzitou realizovaný statistický průzkum, je o tuto formu učení, pro klienta ekonomicky i prakticky nenáročnou, v některých krajích menší zájem. Vzdělavatelé z praxe však na konferenci vysvětlili, že je to dáno důrazem ze strany seniorů na reálné setkávání s lidmi, tedy na sociální kontakt jako významnou součást vzdělávání. Tento akcent ze strany seniorů potvrdila i PhDr. Martina Machátová z Moravské zemské knihovny Brno. V samotném závěru konference doložila svým příspěvkem mimořádně široký potenciál knihoven jakožto komunitních center pro další rozvoj vzdělávání osob třetího věku.