Jak dostat podnikavost do škol?

V souvislosti s technologickým pokrokem, digitalizací, robotizací a změnami, které přinášejí do našeho života, se často hovoří o profesích, jež zanikají nebo v nejbližších letech zaniknou, a zároveň o nových příležitostech, které se objevují. Mnohem méně se však dozvídáme o tom, jak se jich chopit. Vzhledem k tomu, že leccos se dá naučit, neměla by podpora iniciativy a podnikavosti chybět ani ve školách.

Nejde jen o to najít příležitost ve světě, který se mění, ale i o schopnost na změny adekvátně reagovat a dokázat se jim přizpůsobit, řešit problémy, kriticky přemýšlet, předvídat, vyhodnocovat situace, rizika i proud neustálých informací, přicházet s nápady, rozvíjet je a být při jejich realizaci vytrvalí i schopní spolupracovat, případně vést druhé. „Osobně chápu podnikavost jako aktivní přístup k životu. Uplatní se nejen v podnikání, ale i v osobním životě, v komunitě přátel, sousedů, lidí s podobnými zájmy či v neziskovém sektoru,“ říká Ing. Kateřina Lichtenberková, odborná garantka podpory podnikavosti, iniciativy a kreativity v projektu P-KAP Národního ústavu pro vzdělávání.

Jak začít s podporou podnikavosti a iniciativy žáků?

Rozvíjet podnikavost, tvořivost a iniciativu můžeme formou nejrůznějších aktivit ve výuce všech předmětů, odborných i všeobecných, při zapojení her a simulací, velkou příležitost představují projektové dny či týmové ročníkové projekty. Anebo lze začít prostě tím, že zapojíme žáky do organizace školních akcí. Stačí jim dát důvěru a odpovědnost – na středních školách to mohou být dny otevřených dveří, školní akademie, plesy, jarmarky a bazary nebo sportovní turnaje. S koncem školního roku podobné akce pořádá prakticky každá škola – začít je tedy možné hned. Rovněž školní časopis, část školního webu či facebooku může řídit žákovská redakce a spravovat žáci jako webmasteři.

V současné době prakticky všechny kraje podporují spolupráci mezi středními a základními školami ve svém regionu, v rámci aktivit, které vycházejí z jejich krajských akčních plánů, a to i finančně.  Střední školy tak umožňují mladším dětem poznat práci v dílnách, laboratořích, ve virtuálních učebnách, organizují pro ně odborné zájmové kroužky apod. I organizaci těchto akcí či spolupráci při vedení kroužků lze svěřit žákům. „Velmi důležité je nechat žáky pracovat samostatně. To neznamená, že se z procesu úplně ztratí pedagog – jen se mění jeho role z realizátora projektu na mentora či kouče. Je dobré dát prostor i nápadům žáků, nechat je vymyslet vlastní akci, aby se využila práce s nápadem a tvořivost,“ dodává Kateřina Lichtenberková.

Komplexní nástroje k rozvoji podnikavosti na středních školách nabízejí také celoroční projekty Fiktivní firmy CEFIF a Junior Achievement Studentská firma, které lze zařadit jako součást běžné výuky v odborných, zejm. ekonomických předmětech, formou volitelných předmětů apod.

Jedním z inspiračních zdrojů mohou být i zajímavé příklady z praxe středních škol, které jsou zveřejněny na webových stránkách projektu Podpora krajského akčního plánování www.pkap.cz/inspirace.