Nové trendy v dalším profesním vzdělávání: zkušenosti SŠ obchodní a služeb ze Žďáru nad Sázavou

Střední škola obchodní a služeb, zřizovaná Českým a moravským svazem spotřebních družstev, nabízí širokou škálu dalšího vzdělávání od profesního přes zájmové po bohatý program vzdělávání seniorů. Této oblasti se věnuje pedagožka - metodička DV. Díky mnohaletým zkušenostem se v tomto segmentu vzdělávacího trhu velmi dobře orientuje - a tak dokáže, společně s ředitelem školy, postihnout nové trendy v dalším vzdělávání a adekvátně na ně reagovat.

Střední škola obchodní a služeb SČMSD Žďár nad Sázavou je jednou z páteřních škol regionu. Nabízí vzdělávání v 5 učebních, 2 maturitních a jednom nástavbovém oboru. Zároveň je i místním centrem celoživotního učení. V oblasti dalšího profesního vzdělávání je autorizovanou osobou pro 16 profesních kvalifikací v oborech obchodu a služeb. Nabízí rekvalifikační kurzy vedoucí k získání profesní kvalifikace i vykonání zkoušek dle NSK. „S podporou projektů UNIV2 a UNIV3 jsme vytvořili širokou nabídku profesního vzdělávání a naši učitelé prošli lektorskými kurzy,“ říká ředitel Mgr. Zdeněk Musil.

Fotolia_62167484_Subscription_XXL.jpg

Už v počátcích budování školy jako centra celoživotního učení rozhodlo vedení školy vyčlenit část úvazku jednoho pedagoga pro funkci metodika dalšího vzdělávání (DV). Ing. Jana Rudelová, která se agendě DV věnuje, se stala odbornicí v tomto vzdělávacím segmentu. I díky tomu se aktivity SŠOS na tomto poli úspěšně rozšiřují a jsou schopny reagovat na potřeby zaměstnavatelů i veřejnosti. 

Nové trendy v dalším profesním vzdělávání

Podle ředitele Musila je v oblasti obchodu a služeb nyní patrný určitý útlum dalšího profesního vzdělávání. „Mnohde není patřičný tlak na profesní zdatnost přijímaných zaměstnanců, což se projevuje v menším zájmu o příslušné profesní kvalifikace,“ konstatuje. Jako pozitivní trend naopak vidí rostoucí zájem jednotlivců o další profesní rozvoj nebo o  dosažení středního stupně vzdělání. „Systém profesních kvalifikací tyto možnosti nabízí. Zájem je o obory prodavač, kuchař, masér, které umožňují složení závěrečné učňovské zkoušky,“ říká.

Samostatnou skupinu zájemců o další vzdělávání tvoří mladí neúspěšní maturanti. „Vzhledem ke změnám, které přinesly státní maturity a co přinese povinná maturita z matematiky, lze předpokládat, že zájem o další vzdělávání prostřednictvím profesních kvalifikací bude na vzestupu.   Letos jsme například realizovali kurzy pro neúspěšné maturantky v oboru Kosmetička a umožnili jim dosáhnout na certifikaci v odbornosti. To jim zajistí zařazení na pracovní trh v oboru, ve kterém se vzdělávaly.

Rostoucí skupinou zájemců o další profesní vzdělávání  budou i nadále lidé 55+, kteří přišli o zaměstnání nebo se už cítí unavení či bojují s vyhořením. „Se vzrůstajícím věkem odchodu do důchodu se stávají stále častějšími účastníky kurzů. Nezřídka se setkáváme s lidmi mezi pětačtyřiceti a padesáti lety, kteří chtějí začít dělat úplně něco nového. K těmto trendům přispívá výrazná orientace zaměstnavatelů na vysoký pracovní výkon. S ohledem na očekávané změny ve struktuře trhu práce v návaznosti na tzv. průmyslovou revoluci 4.0 je rozvoj  profesního vzdělávání dospělých dnes teprve na začátku,“ soudí ředitel Musil.

„Při vytváření nabídky vzdělávacích programů velmi úzce spolupracujeme s Úřadem práce ve Žďáru nad Sázavou a s Krajským úřadem Kraje Vysočina. K větší motivaci a lepší orientaci potenciálních zájemců o další profesní vzdělávání může přispět i účinné a dostupné karierové poradenství pro dospělé,“ doplňuje metodička DV Rudelová.

Lektorský sbor: vlastí učitelé, nebo externisté?

Když ve žďárské SŠOS s dalším vzděláváním dospělých začínali, stávali se prvními lektory učitelé odborných předmětů a odborného výcviku. S nárůstem vzdělávacích aktivit školy jako centra celoživotního učení začali přicházet i externisté. „Přednosti interních lektorů vidíme především v jejich pedagogických schopnostech a citu. Naproti tomu externisté přináší velmi potřebný pohled z praxe a je ceněna jejich profesní praktická zkušenost. V celém vzdělávacím procesu je třeba obojí. Ideální je jejich interakce. Spolupráce s externisty je velmi prospěšná i pro počáteční vzdělávání,“ potvrzuje ředitel Musil. V uplynulých osmi letech se do všech forem vzdělávání dospělých zapojilo 17 interních a 7 externích lektorů.  Pro pedagogy je motivací zejména další finanční ohodnocení, ale i rozvoj teoretických a praktických odborných schopností. „Roli hraje i možnost učit někoho, kdo má o vzdělávání zájem, mnohdy na rozdíl od běžné středoškolské žákovské generace,“ uzavírá ředitel.