Těsnopis pro každého: říjen 2007

Desáté pokračování pro nás není důvodem k oslavě, ale k pilné práci při dalším nácviku. Hodně znaků už umíme, a tak je co opakovat. Nebojte se, nebudou to nudná cvičení, ale budeme používat známé znaky ve spojení s těmi novými. Ve větách pak uplatníme i dosud probrané zkratky.

V této těsnopisné lekci přicházejí na řadu tři nová písmena a nový druh krácení. Ten se vám bude zvlášť líbit. Pusťte se tedy do čtení a psaní našich příkladů a hlavně si každý napsaný tvar pozorně kontrolujte. To, co se nepodaří správně, hned škrtněte a pište znovu. Více správných pokusů vám zajistí lepší automatizaci, takže budete skutečně umět slova používat. Tentokrát raději nevymýšlejte vlastní příklady, některá slova se budou psát jinak, než si nyní myslíte.

Příklady slov

1. řádek obrázku: co, ceny, práce, nic, více, konec, ovoce, vracet

2. řádek obrázku: zisk, zítra, za, zabývá se, zavřít

3. řádek obrázku: země, zařídit, zapomenout, chce, chceme, nechce, nechceme

4. řádek obrázku: prozradí, známe, hrozně, zlobí

5. řádek obrázku: ruší, dluh, druhy, nutná, různé, cukr

6. řádek obrázku: musí, kus, hůř, tuk, přesun

7. řádek obrázku: ukážeme, zařídíte, připravené, rozhodnete, zvýšený, snížíme

Písmeno "c" je horní smyčkou podobně jako písmeno "h". Začíná zdola proti směru hodinových ručiček a je půl stupně vysoké.

Písmeno "z" se používá ve slovech hlavně ve slabikách "za" a "zi". Je to dolní smyčka a podobá se písmenu "d". Začíná však nahoře ostře. Je to jiný znak než předložka nebo předpona, které si připomeneme ve větách.

Vedle zkratek začátkem slova (země, zařídit) se naučíte samoznaky, které vznikly zjednodušeným psaním bez "ch".

Při protažení do symbolu "zr" zůstává smyčka půlstupňová, u dalších se protahuje tak, že skončí na základně. Tam pokračuje slovo.

Pro vyznačení samohlásky "u/ů" uprostřed slova oddálíme a současně snížíme znaky jednostupňové a větší.

Pro vyznačení samohlásky "u/ů" uprostřed slova pouze oddálíme znaky půlstupňové a menší.

Ke slovesům kráceným začátkem slova připojujeme koncovky o stupeň výše. To nás upozorní na vynechání části slova.

Všechno nové si nyní shrneme ve větách. Je jich více než obvykle, aby se do nich vešlo z předchozích lekcí to, co je třeba zopakovat.

Musí udělat více práce, která je nutná. U nás budeme mít různé druhy ovoce. Je škoda, že vám zbývá náš cukr. Zabývá se tím, že každý kus vypadá jinak. Ukážeme mu jen to, co je připravené. Zítra nechceme na nic zapomenout. Hrozně ho to ruší, a proto chce zavřít okno. Rozhodnete, jak je třeba zařídit přesun. Všem prozradí, že máte větší dluh než on. V úterý snížíme ceny tuku. Vztahy těch dvou zemí známe dobře. Kromě vás to od nich nikdo nechce. Budeme se vracet za týden.