Podkladem pro účastníky kulatého stolu byl v projektu zpracovaný Sborník zahraničních příkladů dobré praxe pro oblast podpory základních dovedností dospělých, který obsahoval deset evropských přístupů. O jejich využitelnosti v českém prostředí účastníci hlasovali. Na základě tohoto hlasování byly vybrány dva přístupy, kterými by se mohli inspirovat tvůrci politik v Česku.
Na druhém místě se v hlasování umístilo britské Občanské kurikulum (Citizens' curriculum). Jedná se o holistický přístup k zajištění potřebných jazykových, matematických, digitálních, občanských, zdravotních a finančních dovedností dospělých, využívaný na lokální úrovni. Přístup pracuje s rámcem, jenž popisuje, co by měl každý dospělý v těchto šesti oblastech umět, aby byl úspěšný v každodenním životě i práci.
Nejvíce hlasů získal nizozemský Screening gramotnosti (Literacy screener), což je sada online nástrojů, prostřednictvím kterých lze u dospělých zjistit do 15 minut problémy se základními dovednostmi, tedy se čtením, počítáním či digitálními dovednostmi. Nástroje jsou zdarma poskytovány službám zaměstnanosti, asistenčním centrům pro mládež a podnikům, které tak mohou otestovat své klienty či zaměstnance a v případě nedostatečných výsledků je nasměrovat na vzdělávací kurzy.
Možnostem zavedení těchto přístupů do českého prostředí společně s otázkou, jak se vypořádat s problematikou základních dovedností na systémové úrovni, se poté účastníci kulatého stolu zabývali v pracovních skupinách.
Základní dovednosti: důležité téma pro ČR
Účastníci kulatého stolu se shodli, že základní dovednosti (čtenářská gramotnost, numerická gramotnost a digitální dovednosti) by měly být pro Česko tématem. Kromě toho, že lidé potřebují základní dovednosti ke komplexnímu rozvoji, tvůrce politik (a zejména ministerstva) by měly zajímat z hlediska efektivní zaměstnanosti občanů. V současné době rozvoj základních dovedností dospělých nebudí na úrovni tvůrců politik mnoho pozornosti. Výjimkou jsou digitální dovednosti, které jsou tématem zejména pro zaměstnavatele.
Komu je rozvoj základních dovedností určen?
Ošetření základních dovedností na národní úrovni by mělo počítat s rozmanitou cílovou skupinou, jež zahrnuje lidi, kteří si s nízkou úrovní dovedností nedovedou sami poradit, v Česku pracující cizince, imigranty, lidi z vyloučených lokalit, lidi se špatným přístupem k technologiím, ale i zaměstnané kvalifikované nebo lidi se zastarávajícími dovednostmi důležitými pro výkon pracovních činností.
Kroky na podporu základních dovedností
Předpokladem pro mezirezortní porozumění při řešení tématu základních dovedností je sjednocení související terminologie. Pracovní skupiny se rovněž shodly, že základní dovednosti je třeba definovat na národní úrovni, ideálně v podobě jednotného rámce základních dovedností, na nějž by byl navázaný screening základních dovedností. Pro zainteresované subjekty by rámec představoval doporučený odrazový můstek při řešení tématu základních dovedností. Rámec by mohl fungovat i jako povinné minimum, například před vstupem do dalšího vzdělávání nebo při registrování uchazečů o zaměstnání na pobočkách Úřadu práce.
Podpoře základních dovedností je potřeba zajistit zdroje financování. Podpora základních dovedností by měla být založená na úzké mezirezortní spolupráci (Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo kultury), včetně zapojení zástupců zaměstnavatelů i zaměstnanců (odborů). Z toho důvodu by podle účastníků kulatého stolu ani finance neměly plynout pouze z jednoho zdroje. Větší investici by vyžadovalo uskutečnění pilotního projektu. Při sledování cíle v podobě efektivní zaměstnanosti občanů lze však předpokládat značnou návratnost (viz pilotní projekt v anglickém Rochdale, kde dosáhli návratnosti 3,68 GBP za každou investovanou libru). Alternativními zdroji financování také mohou být zdroje určené na rekvalifikace (v případě přidružení vzdělávacího modulu zaměřeného na základní dovednosti k rekvalifikačním kurzům) či operační programy, které jsou však z dlouhodobého hlediska neudržitelné. Jako prostředky k podpoře základních dovedností je možné využít vzdělávací účty, daňové úlevy či jiné pobídky.
Občanské kurikulum v českém prostředí
Britský přístup Občanské kurikulum (Citizens' curriculum) by bylo možné zavést i v českých podmínkách. Je důležité, aby vznikla platforma, která by poskytovala doporučení pro lokální úroveň (tj. obcím, městům, ale i jiným zainteresovaným subjektům, jako jsou organizace, zaměstnavatelé, občanské spolky atd.). Jedním z charakteristik Občanského kurikula je účast vzdělávajících se na tvorbě kurikula, což by mělo být přenositelné i do českých podmínek. Nezbytným předpokladem je však získání kapacit a vytvoření pracovních pozic v obcích a městech (např. v knihovnách). K tomu je potřeba zajistit zdroj financování, například z rezortu Ministerstva pro místní rozvoj (příp. z jeho operačního programu), a dostat finanční prostředky na lokální úroveň. Důležitým krokem je také obhájení podpory základních dovedností na úrovni tvůrců politik, například prostřednictvím lídra pro oblast základních dovedností z řad politické reprezentace.
Screening gramotnosti v českém prostředí
Ze zavedení nizozemského Screeningu gramotnosti (Literacy screener) v Česku by měla profitovat řada cílových skupin; je však třeba brát ohled na potřeby skupin, které nemají přístup k internetu či chytrému telefonu. Dílčí screeningové nástroje již byly v českých podmínkách vytvořeny (např. Evaldo pro autoevaluaci digitálních kompetencí občanů). Na tyto nástroje by bylo vhodné navázat a rozšířit je o screeningové nástroje čtenářské a numerické gramotnosti. Sada nástrojů by pak sloužila jednotlivcům, zaměstnavatelům (personalistům), kariérovým poradcům či úřadům. V návaznosti na trendy microlearningu a gamifikovaného učení prostřednictvím mobilních aplikací by bylo možné vytvořit kromě screeningového nástroje také vzdělávací aplikaci založenou na řešení situací vycházejících z reálného života a rozvíjející základní dovednosti, která by byla atraktivní pro široké spektrum lidí s nízkou úrovní dovedností. Získání financí se jeví jako dlouhodobý úkol, v mezičase by tak bylo možné screeningové nástroje financovat z operačních programů. Předpokladem zavedení tohoto přístupu je sjednocení terminologie základních dovedností a obhajoba jejich potřebnosti na úrovni tvůrců politik.
Závěr
Kulatý stůl je první ze série akcí, jejichž závěry zformulované ve spolupráci se zúčastněnými odborníky mohou sloužit jako podklad pro tvůrce politik v případě budování systematické podpory vzdělávání dospělých.
Ke stažení: Sborník zahraničních příkladů dobré praxe pro oblast podpory základních dovedností dospělých