Koordinace vzdělávání dospělých a spolupráce v regionech
Účastníkům byly prezentovány dva regionální přístupy ke koordinování vzdělávání dospělých a k zajištění spolupráce v této oblasti, a to z Jihomoravského a Plzeňského kraje. Jihomoravský kraj reprezentovala Hana Rozprýmová za zájmového sdružení JCMM a aktivity Info Kariéry – informačně vzdělávacího střediska Plzeňského kraje představil Lukáš Vlček. Příklady z těchto dvou krajů byly pro účastníky detailněji zpracovány v podkladovém materiálu Regionální spolupráce v oblasti vzdělávání dospělých a podpory celoživotního učení. Své aktivity prezentoval i projekt Národního pedagogického institutu – UpSkilling, který působí v regionech prostřednictvím sítě krajských koordinátorů s cílem přispět k rozšíření dalšího vzdělávání.
Diskuze
Jádrem kulatého stolu byla diskuze nad představenými příklady a možnostmi uchopení vzdělávání dospělých na regionální úrovni. Diskuze byla strukturována do tří témat, k nimž se účastníci vyjadřovali prostřednictvím nástroje Slido:
Na jaké úrovni by mělo být vzdělávání dospělých koordinováno?
V otázce, na jaké úrovni by měla koordinace vzdělávání dospělých probíhat, získala při hlasování účastníků kulatého stolu nejvíce hlasů (88 %) právě možnost koordinace na regionální úrovni.
Co je třeba podniknout pro koordinování vzdělávání dospělých na regionální/místní úrovni?
Účastníci v průběhu kulatého stolu zaznamenali předpoklady pro koordinování vzdělávání dospělých na regionální či místní úrovni. Z popsaných předpokladů vykrystalizovala témata jako potřeba centrální platformy pro vzdělávání dospělých, podpory z kraje, rozvíjení spolupráce, dále také potřeba propagace a marketingu vzdělávání dospělých a celoživotního učení, zajištění dostatečných a trvalých financí a personálních zdrojů, ale například i potřeba inspirace pomocí příkladů dobré praxe z jiných regionů a ze zahraničí.
- Jedna instituce (platforma), která bude koordinaci zastřešovat.
- Strategický leadership na úrovni kraje.
- Jmenovat zodpovědnou osobu za oblast vzdělávání dospělých v regionu; sdílet příklady dobré praxe jak ze zahraničí, tak z jiných regionů; mediální propagace vzdělávání dospělých.
- Analyzovat potřeby, zjistit možnosti vzdělavatelů, přehledně a dostupně soustředit nabídku, informovat zúčastněné (zájemce, další vzdělavatele a poskytovatele), zajistit dobrý marketing (jednoduše řečeno sladit nabídku a poptávku).
- Poskytnout podporu ze strany krajských úřadů.
- Nastavit určitou koncepci, poskytnout základní platformu, vytvořit pracovní síť a zajistit koordinaci.
- Dát šanci všem.
- Zajistit dostatek peněz.
- Vytvořit podmínky – zastřešující rámec, silná podpora z centra, trvalé financování.
- Jedno sběrné místo o možnostech vzdělávání dostupné všem (např. web), kde budou shromažďovány informace o potřebách veřejnosti a trhu práce.
- Pravidelná setkání, dostatečné personální kapacity pro koordinaci a držení potřebnosti tématu, definování společného cíle, vize.
- Pojmenování regionálního cíle, oslovení stávajících stakeholderů.
- Finanční a administrativní podpora vzdělávacím organizacím, popularizovat a podtrhovat úlohu kariérového poradenství, mít schopného organizátora.
- Podporovat spolupráci jednotlivých aktérů, peníze na marketing tématu vzdělávání dospělých / celoživotního učení.
- Finance, kvalitní personální zdroje.
- PR, peníze a nadšení lidé.
- Jednotná koncepce kraje a vedení.
- Rozvíjet spolupráci mezi všemi aktéry ve vzdělávání.
- Marketing tématu.
Kdo by měl koordinovat vzdělávání dospělých na regionální/místní úrovni?
Na otázku, kdo by měl koordinaci zajišťovat, účastníci nejčastěji odpovídali, že by koordinátorem měl být kraj nebo krajský úřad.
Body z diskuze
- Rolí ministerstev coby subjektů na národní úrovni je pojmenovávat témata ve strategických dokumentech, komunikovat je a přitahovat k nim pozornost. Regionální specifika může však postihnout pouze regionální přístup. Z toho důvodu mají subjekty na národní úrovni funkci jednak zastřešující a jednak podpůrnou, aby kraje mohly nacházet řešení na své úrovni.
- Národní úroveň by měla ve vztahu ke krajské úrovni pouze udávat mantinely.
- Ke koordinaci vzdělávání dospělých by mohly přispět plánované aktivity Národního plánu obnovy v gesci MPSV, v jehož rámci by měla vzniknout centrální databáze kurzů (včetně kurzů soukromých poskytovatelů) a sítě moderních vzdělávacích center (zahrnující vzdělávací organizace, zaměstnavatele, školy aj.). Podpora v Národním plánu obnovy by měla být určena jak nezaměstnaným, tak i zaměstnaným lidem.
- Z hlediska poskytovatelů vzdělávání je důležité, aby aktivity koordinace cílily na všechny poskytovatele vzdělávání, veřejné i soukromé.
- Je žádoucí upřednostňovat již existující nástroje (např. platformy sdružující kurzy) před budováním úplně nových. Stejně tak u řešení vzniklých v rámci projektů je třeba předem ohlídat jejich životnost po skončení projektu.
- Kromě operačního programu Zaměstnanost (OPZ+) je cílová skupina dospělých nově zahrnuta do operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK).
- Osvědčeným způsobem, využitelným i v případě koordinace vzdělávání dospělých, je spolupráce s organizacemi, jako např. Euroguidance v oblasti kariérového poradenství.
- Spolupráci při koordinování vzdělávání dospělých může nabídnout i síť krajských koordinátorů AIVD.
- Je třeba podpořit kulturu spolupráce mezi poskytovateli vzdělávání dospělých, nemůže to být pouze byznys.
- Cílem je, aby lidé věděli, jak se můžou rozvíjet. Informace by proto měly jít z různých zdrojů, ze všech úrovní. Celoživotní učení by mělo být veřejné téma.
- Národní úroveň by měla zjednodušit přenos dobré praxe na nižší úrovně, zejména pokud se týkají aktivit směřujících k podpoře konkrétních lidí.
- Vzdělávání dospělých v krajích by bylo vhodné posílit úředníky, dále je třeba informovat o vzdělávacích příležitostech v krajích, mělo by být systémově propojené.
- Tvorba databáze kurzů a poskytovatelů dalšího vzdělávání je zajímavé téma, ale těžké na udržitelnost. Databáze musí být vždy propojená na něco, aby nevznikla databáze pro databázi.
Foto od Patrick Perkins na Unsplash