První z plánovaných šesti odborných panelů projektu Modernizace odborného vzdělávání (MOV) se uskutečnil 29. 11. 2017 v prostorách Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV). Způsobům zkvalitnění všeobecného vzdělávání v odborném školství se věnovali zástupci z MŠMT, NÚV, odborných škol, akademické sféry a představitelé projektu MOV i projektů Podpora krajského akčního plánování a Podpora práce učitelů. Odborný obsah panelu byl garantován Ludvíkem Vomáčkou ze Střední školy hotelnictví a gastronomie SČMSD v Praze.
Jádrem celodenní akce byla moderovaná diskuse, na niž přijali pozvání odborníci z odboru středního a vyššího odborného vzdělávání a institucionální výchovy MŠMT, odborných škol, akademické sféry a projektu Podpora krajského akčního plánování. Snažili se dát odpověď na otázky spojené s modulárním vyučováním, povinným druhým cizím jazykem i evropským rámcem pro klíčové kompetence.
Účastníci se shodli, že modulové uspořádání školních vzdělávacích programů (ŠVP) je vhodné jak pro odbornou, tak pro všeobecnou vzdělávací složku. Zpracování modulárního ŠVP je však značně náročné a vyžaduje proto úzkou spolupráci a synergii celého školního týmu. Mezi jeho výhody patří to, že umožňuje flexibilně upravovat ŠVP po jednotlivých modulech. Na jednu stranu obvykle vyhovuje zejména motivovanějším žákům, nicméně pro ty méně motivované zase předkládá menší, ucelené části učiva. „V současné době je pro zavedení modulární výuky největší překážkou legislativou vyžadované nastavení školního roku a nutnost klasifikace žáka v předmětech,“ shrnuje obsahová manažerka MOV pro všeobecné vzdělávání Olga Kofroňová.
„V otázce povinného zavedení druhého cizího jazyka v maturitních oborech bylo pro účastníky prioritou zajistit precizní výuku prvního cizího jazyka tak, aby se žáci přiblížili úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky,“ pokračuje Olga Kofroňová. Druhý cizí jazyk by tak mohl figurovat v nabídce škol jako volitelný předmět.
Oproti tomu evropský rámec klíčových kompetencí se jevil jako vhodný nástroj pro kurikulum odborného vzdělávání. Klíčové kompetence by nicméně měly vystihovat kvality žáka, o které má škola usilovat, a nikoli prokazovat, že jich bylo dosaženo. Pro účely jejich sledování by bylo možné využívat tzv. portfolia prací žáků.
„Touto cestou získané pohledy na předložené otázky využije projekt MOV při své další práci, zejména v klíčové aktivitě 2 věnující se všeobecnému vzdělávání v odborném školství, a případně i ministerstvo školství, kterému byly výstupy diskuse předány,“ uzavírá hlavní manažerka MOV Martina Ondrouchová.